Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002) |
|
|||
1001
|
|||
|
|||
jaké věci, v němž rozebrána jest celá otázka
a rozloženy jsou příčiny, na něž konečné rozsouzení o té věci se staví. S. N. Gedenk- buch, n. Memori-a, e, f., paměť. Pro memoria,
promemorial, lat., pamětní spis, připamato- vání k něčemu, pamětní kniha. Rk. Eingabe, Denk-, Bittschrift, Erinnerungsschrift, f. -men, přípona jmen podstatných: plamen
od plá-ti, se-men, nom. símě, břímě — bře- mene, kámen, písmě — písmene, rámě — ramene, ječmen, křemen, plémě — plemene, pramen, třmen, témě — temene, výmě — vemene, řemen. Vz Mkl. B. 237. Vz Tvo- ření slov. Jména na -men muž. rodu jak se skloňují, o tom vz Kámen, Křemen, Plamen, Pramen, Střemen, Ječmen, Kořen atd. Meň (na Slov. měň), ě, mník, mík, a,
m., ryba, lota, Aalruppe, Rutte, f. D. Měna, y, f., od koř. mi (v minouti), Gb.
Hl. 144., změna, proměna, Aenderung, Wechsel. Jg. V chatrné měně hledati (přízně). St. Skl. — M., měna, výměna zvl. peněz, Wechsel, Austausch; též dům, úřad, kde se peníze mění, přijímají, vydávají. Wechselstube, -bank, -haus, Münzamt. Měnu držeti (peníze měniti. Na měně sedí (penězoměnec). Měnu ustanoviti. V. Nadávek na měnu. Reš. M., úřad, kde zlato a stříbro se kupuje. Pr. Vše do domácích měn (Münzamt, Münzwechsler- amt) nesli; v našich měnách každému má podlé slušnosti zaplaceno býti. V. — Arch. IV. 438. M., Cours, kurs. M. směnečná, Wechsel- cours; m. peněžná, Geldcours. Smolík. Vz Kurs. M. zemská. Landesmünze. Pr. — M., pravá hodnota věci, Werth, m. Kat. 225., 1365. Měna bohatá, Werthsache, f. Kat. 971. Menadská káva z okolí Menada na polo-
ostrově celebeském v Asii. Menage (fr., menáž), domácí hospodářství;
společný stůl a oběd, společ. strava, zvl. u vojska. Da., Rk. Haushaltung, Wirthschaft, Hauswesen, Ersparniss. Menagerie, e, f. (fr., menažrí, obyč. se
vyslovuje: menažerie), zvěřinec. Thiergarten, m. Rk. Menandr-os, a, m., dramatický básník
athenský nar. r. 342. př. Kr. Měňany, dle Dolany, ves u Karlšteina.
Tk. III. 90., 95. Měnař, e, m., der Wechsler. Us.
Měnas, a, m., apatura, motýl. Krok.
Měňavka, y, f. M. obecná, amoeba radi-
osa, prvok. Frč. 8. Měňavosť, i, f. Schiller.
Meňavý, schillernd (in Farben), buntfärbig,
bunt. M. barva, látka. D. — Na Mor. = schielend, šilhavý. D. Menážní, Menage-. M. kniha, dozorce. Čsk.
Menc, e, m. = Mohuč, Mainz. V.
Měnce, e, měnník, a, m = měnec.
Mendíček, čka, m., malý mendik, kleiner
Bettelstudent. Gl. 149. Mendíček ve škole byl. V. Mendik, a, m., z lat. mendicus, chudý,
žebravý školák. Pam. kut. 226. Armer Schüler. Na Slov. ministrant. — M., Bettelmönch. Žer. List. 3. 12. Mendikant, a, m., z lat. M-ti, žebráci,
žebraví mniši. Vz S. N. |
Mendlík, a, m. mendik.
Méně, méněji, méň, míň, adv. Vz Málo.
Weniger, minder. M. býti (ubývati). V. Má míň než já. D. Ten méně věří Bohu než svému tlumoku. D. Pije méně léky, více je chválí. T. Odtud méně za půl hodiny jest jiný kostel. Háj. Někteří něco míň počítají. Br. Ani jsem ho neviděl, tím méně s ním mluvil. D. Nic méně (ne méně), nichtsdesto- weniger. V. O mnoho míň. D. M. s gt. Tři tolary méně grošův. Desíti osob méně v soudu zemském, když nález udělán býti má, nemají seděti. Zříz. Ferd., Oč' méně, vyslovovali staří instrumentalem míry. Což méně lotem desieti hřiven. Kn. rož. 80. — Na nejmíň, nejméně = aspoň, mindestens. Har., Solf. — Méněž — méněž = vždy méně, immer weniger. Měnec, nce, m., penězoměnec, der Wechsler.
Vz Měnce. Měnecký = měneční. Rk.
Měnectví, n. Wechslerei, f. Rk.
Měneční, Wechsel-. M. obchod. Balb. zem.
Menechněji (zastr. ) = méněji, minder. Ms.
Menechný, malý, klein. M. hrnec. Us.
u Petrovic. Dch. Méněji, vz Méně.
Měnek, nku, m. Bronzit. Rk.
Menekrat-es, ea nebo a, m., jm. řecké.
Menela-os, a, m., král spartský, syn
Atreův, bratr Agamemnonův. Měnění, í, n., měna, das Aendern, Wechseln,
die Abänderung. Jg. M. líce, tváři. V. Obchod míti v měnění peněz (měnu držeti). V. Méněnitný, méně nití mající. M. rostliny,
které mají menší počet tyčinek než částek okvětí. Rostl. Menhard, Menrad, Menrat = Meinhart.
Gl. 150. Mění, n., od míti, die Innehabung. Aby
manžel vzdal dům svůj manželce své k mění a k držení. Kol. 45. Mení = menší. Výb. I. Nemohl by m.
býti. Št. Měnicí = měnečný. Jg.
Měnič, e, m. Veränderer; Wechsler, m. Jg.
Měnička, y, f. Veränderin; Wechslerin, f.
Jg.
Měnidlo, a, n., Tauschmittel, n. Rk.
Menipp-os, a, m., cynický filosof ku konci
3. stol. před Kr. Vz S. N. Měnírna, y, f. Wechselstube. Vz Měna. D.
Měnitelnosť, i, f. Veränderlichkeit, Wan-
delbarkeit, f. Jg. Měnitelný, nestálý, veränderlich. M. svá-
tek, vůle, štěstí (vrtkavé), myšlení. V., Jg. Měniti, 3. pl. -ní, měň, -ně (íc), il, ěn,
ění, měnívati. M. vztahuje se více k celku, jinačiti více k částkám celku. Aendern, ver- ändern, wandeln, vertauschen, wechseln. Jg. — abs. Člověk míní, pán Bůh mění. — co: mravy a povahu m. V. Když tě vidí, barvu mění (bledne n. červená). Jg. Pastvy m. Kom. Peníze m. D. Když se žení, tolary mění, jak se ožení, malého peníze není. D. — se. Panská láska nebývá stálá, ale brzo se mění. D. Sto- krát se změnila tvář jeho. Mění se člověk, víno, krajina. Jg. Počasí se často mění. Us. Dykyta se mění, peří se mění (má pořád jiné barvy, schillert, spielt in verschiedenen |
||
|
|||
Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002) |