Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002)
1001
jaké věci, v němž rozebrána jest celá otázka
a rozloženy jsou příčiny, na něž konečné
rozsouzení o té věci se staví. S. N. Gedenk-
buch, n.
Memori-a, e, f., paměť. Pro memoria,
promemorial,
lat., pamětní spis, připamato-
vání k něčemu, pamětní kniha. Rk. Eingabe,
Denk-, Bittschrift, Erinnerungsschrift, f.
-men, přípona jmen podstatných: plamen
od plá-ti, se-men, nom. símě, břímě — bře-
mene, kámen, písmě — písmene, rámě —
ramene, ječmen, křemen, plémě — plemene,
pramen, třmen, témě — temene, výmě —
vemene, řemen. Vz Mkl. B. 237. Vz Tvo-
ření slov. Jména na -men muž. rodu jak se
skloňují, o tom vz Kámen, Křemen, Plamen,
Pramen, Střemen, Ječmen, Kořen atd.
Meň (na Slov. měň), ě, mník, mík, a,
m., ryba, lota, Aalruppe, Rutte, f. D.
Měna, y, f., od koř. mi (v minouti), Gb.
Hl. 144., změna, proměna, Aenderung, Wechsel.
Jg. V chatrné měně hledati (přízně). St. Skl.
— M.,
měna, výměna zvl. peněz, Wechsel,
Austausch; též dům, úřad, kde se peníze
mění, přijímají, vydávají.
Wechselstube,
-bank, -haus, Münzamt. Měnu držeti (peníze
měniti. Na měně sedí (penězoměnec). Měnu
ustanoviti. V. Nadávek na měnu. Reš. M.,
úřad, kde zlato a stříbro se kupuje. Pr. Vše
do domácích měn (Münzamt, Münzwechsler-
amt) nesli; v našich měnách každému má
podlé slušnosti zaplaceno býti. V. — Arch.
IV. 438. M., Cours, kurs. M. směnečná, Wechsel-
cours; m. peněžná, Geldcours. Smolík. Vz
Kurs. M. zemská. Landesmünze. Pr. — M.,
pravá hodnota věci, Werth, m. Kat. 225., 1365.
Měna bohatá, Werthsache, f. Kat. 971.
Menadská káva z okolí Menada na polo-
ostrově celebeském v Asii.
Menage (fr., menáž), domácí hospodářství;
společný stůl a oběd, společ. strava, zvl.
u vojska. Da., Rk. Haushaltung, Wirthschaft,
Hauswesen, Ersparniss.
Menagerie, e, f. (fr., menažrí, obyč. se
vyslovuje: menažerie), zvěřinec. Thiergarten,
m. Rk.
Menandr-os, a, m., dramatický básník
athenský nar. r. 342. př. Kr.
Měňany, dle Dolany, ves u Karlšteina.
Tk. III. 90., 95.
Měnař, e, m., der Wechsler. Us.
Měnas, a, m., apatura, motýl. Krok.
Měňavka, y, f. M. obecná, amoeba radi-
osa, prvok. Frč. 8.
Měňavosť, i, f. Schiller.
Meňavý, schillernd (in Farben), buntfärbig,
bunt. M. barva, látka. D. — Na Mor. =
schielend, šilhavý. D.
Menážní, Menage-. M. kniha, dozorce. Čsk.
Menc, e, m. = Mohuč, Mainz. V.
Měnce, e, měnník, a, m = měnec.
Mendíček, čka, m., malý mendik, kleiner
Bettelstudent. Gl. 149. Mendíček ve škole
byl. V.
Mendik, a, m., z lat. mendicus, chudý,
žebravý školák. Pam. kut. 226. Armer Schüler.
Na Slov. ministrant. — M., Bettelmönch.
Žer. List. 3. 12.
Mendikant, a, m., z lat. M-ti, žebráci,
žebraví mniši. Vz S. N.
Mendlík, a, m. mendik.
Méně, méněji, méň, míň, adv. Vz Málo.
Weniger, minder. M. býti (ubývati). V. Má
míň než já. D. Ten méně věří Bohu než
svému tlumoku. D. Pije méně léky, více je
chválí. T. Odtud méně za půl hodiny jest
jiný kostel. Háj. Někteří něco míň počítají.
Br. Ani jsem ho neviděl, tím méně s ním
mluvil. D. Nic méně (ne méně), nichtsdesto-
weniger. V. O mnoho míň. D. M. s gt.
Tři tolary méně grošův. Desíti osob méně
v soudu zemském, když nález udělán býti
má, nemají seděti. Zříz. Ferd., Oč' méně,
vyslovovali staří instrumentalem míry. Což
méně lotem desieti hřiven. Kn. rož. 80. —
Na nejmíň, nejméně = aspoň, mindestens.
Har., Solf. — Méněž méněž = vždy méně,
immer weniger.
Měnec, nce, m., penězoměnec, der Wechsler.
Vz Měnce.
Měnecký = měneční. Rk.                      
Měnectví, n. Wechslerei, f. Rk.
Měneční, Wechsel-. M. obchod. Balb. zem.
Menechněji (zastr. ) = méněji, minder. Ms.
Menechný, malý, klein. M. hrnec. Us.
u Petrovic. Dch.
Méněji, vz Méně.                                    
Měnek, nku, m. Bronzit. Rk.
Menekrat-es, ea nebo a, m., jm. řecké.
Menela-os, a, m., král spartský, syn
Atreův, bratr Agamemnonův.
Měnění, í, n., měna, das Aendern, Wechseln,
die Abänderung. Jg. M. líce, tváři. V. Obchod
míti v měnění peněz (měnu držeti). V.
Méněnitný, méně nití mající. M. rostliny,
které mají menší počet tyčinek než částek
okvětí. Rostl.
Menhard, Menrad, Menrat = Meinhart.
Gl. 150.
Mění, n., od míti, die Innehabung. Aby
manžel vzdal dům svůj manželce své k mění
a k držení. Kol. 45.
Mení = menší. Výb. I. Nemohl by m.
býti. Št.
Měnicí = měnečný. Jg.                        
Měnič, e, m. Veränderer; Wechsler, m. Jg.
Měnička, y, f. Veränderin; Wechslerin, f.
Jg.
Měnidlo, a, n., Tauschmittel, n. Rk.
Menipp-os, a, m., cynický filosof ku konci
3. stol. před Kr. Vz S. N.
Měnírna, y, f. Wechselstube. Vz Měna. D.
Měnitelnosť, i, f. Veränderlichkeit, Wan-
delbarkeit, f. Jg.
Měnitelný, nestálý, veränderlich. M. svá-
tek, vůle, štěstí (vrtkavé), myšlení. V., Jg.
Měniti, 3. pl. -ní, měň, -ně (íc), il, ěn,
ění, měnívati. M. vztahuje se více k celku,
jinačiti více k částkám celku. Aendern, ver-
ändern, wandeln, vertauschen, wechseln. Jg. —
abs. Člověk míní, pán Bůh mění. — co:
mravy a povahu m. V. Když tě vidí, barvu
mění (bledne n. červená). Jg. Pastvy m. Kom.
Peníze m. D. Když se žení, tolary mění, jak
se ožení, malého peníze není. D. — se. Panská
láska nebývá stálá, ale brzo se mění. D. Sto-
krát se změnila tvář jeho. Mění se člověk,
víno, krajina. Jg. Počasí se často mění. Us.
Dykyta se mění, peří se mění (má pořád
jiné barvy, schillert, spielt in verschiedenen
Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002)