Předchozí (1003)  Strana:1004  Další (1005) |
|
|||
1004
|
|||
|
|||
Merkaptan, u, m., sulfhydrat ethylnatý
t. j. alkohol, jehož kyslík sílou zastoupen. Šfk. 476. Merkovati, šp. z něm. merken, pozoro-
vati, znamenati; na Slov. bděti, bedlivým býti, wachsam sein. Plk. — M. prádlo = na něm písmena vyšívati hlavně červenou ba- vlnou, je znamenati. Da. Merkulina, y, f., nepokojná, zlá osoba,
eine unruhige, böse Person. Us., Jg. Merkur, a, Mercuri-us, a, Merkuriáš, e,
m., Bůh římský obchodu a Diplomacie. Vz S. N. — M., Dobropán, nejmenší oběžníce nejblíže okolo slunce se točící. Vz S. N. — M., u, m., rtuť dvanáctistěnná. Nz. Merkurial, a, m., mercurialis, Bingel-
kraut, n. V. Merlík, u, m., rostlina, chenopodium,
Gänsefuss. M. všedobr, ch. bonus Henricus, der ausdauernde Gänsefuss; bílý, ch. album; chilský, ch. quinoa, Quinoapflanze; nejvon- nější, ch. ambrosioides, das mexikanische Traubenkraut, Kk. 150., 151.; zvrhlý či dur- manolistý, ch. hybridum; zední, ch. murale; smradlavý, -psoser, ch, vulvaria; hroznovitý, lebedník, ch. botrys. FB. 32. Vz Čl. 127. M. městský, ch. urbicum; červený, ch. rubrum; smokvolistý, ch. ficifolium; sivý, ch. glau- cum; mnohosemenný, ch. polyspermum; me- tlovitý, ch. scoparium. Jg. Merlíkovitý, k merlíku podobný. M. rost-
liny, chenopodeae. Rostl. Merlink, a, m., niticarpo, ryba. Rostl. —
M. veliký, víno červené, grosser Merling. Jg. Merino, mermomocně, mermomocí =
Docela, zcela, zhola. Mermomocí na tom stál. Chtěl tam mermomocí. Jg. Pan Černín chtěl m. jedno mouřenínské pachole koupiti. Har. II. 163. Durchaus, schlechterdings. Měrné, ého, n., plat od měření, Das Mess-
geld.. D. — M. = směrné. Měrnice, e, f., šedivka černá, ballota nigra,
rostl. FB. 63. Měrnosť, i, f. Numerus im Stil.
Měrný = mírný, friedlich; měru obsahu-
jící, eine Metze enthaltend; k míře náleže- jící. Mass-. Jg. — M. střelec, který dobře míří, ein gut zielender Schütze. Šp. Meroditi, il, ění, zle hospodařiti, ver-
schwenden; toulati se, schwärmen. Us. Turn. Mero-e, dle Euboea. Zk. Ostrov a hlavní
město Aerhiopie. Merokele, y, f., z řec., průtrž stehenní.
S. N. Merope, y, f., choť messenského krále
Kresfonta. Vz S. N. Merop-s, a, m., jm. řecké.
Měrosloví, n. Metrologie. Rk.
Měrostroj, e, m. Graphometer. Rk.
Merotec, tce, m. Baryt, Schwerspath, t.
j. síran barnatý (schwefelsaurer Baryt). Šfk. 177. Vz Bř. 29. Merotičitý (merotík v sobě obsahující). M.
dusičnan, kysličník, nebesničňan, soličník, solnovodičnatan, siran, sirnovodičnatan, si- řičník, uhlan, voda, vtožan. Presl. Merotík, u, m. (baryum), prvek nalezající se toliko v sloučení s kyselinou uhlíkovou n. sirkovou n. křemíkovou. Presl. Měrověda, y, f. = metrika. Rk.
|
Merovingické písmo, vz KP. 306.
Merovingové, první Dynastie králů franc.
v Gallii. Vz S. N. Měrový, Mass-.
Merseburg, Mezibor.
Měrství, n. = měřictví. Rk.
Meršámka, šp. z něm. Meerschaum, dýmka
z mořské pěny, pěnovka. Meruňka, y, f., meruň, ě, pol. mie-
runka, z lat. prunus armenica, něm. Apri- kose. V. Vz Kk. 252., Čl. 36., FB. 101., KP III. 274. Meruňkový, Aprikosen-. Us.
Meruzalka, y, f., ribes: červená, ribes
rubrum, rybíz, Ribisel, Johannisbeere; černá, ribes nigrum, schwarze Johannisbeere, Gicht- beere; srstka (chlupatka, jahoda zelená, polka, angrešt), ribes grossularia, Stachelbeere. M. horní (hluchá, planá; rybíz planý, hluchý, ribes alpinum); skalní, r. petraeum. Vz Kk. 203., 204.; Čl. 48., FB. 96. Meruzalkovité rostl., ribesiaceae, ribisel-
artige. Vz Kk. 203. Mesalliance (franc., mesaljans), nerovné
manželství. Missheirath. Rk. Mesec, sce, m. Kupferkies, m. Šfk. 325.
Měsečka, y, f., měsidlo, nádoba, v níž
víno s vodou se mísí. Mischgeschirr. Reš. Mesenterie, e, f., otok žláz okružních.
S. N. Mesenterit-is, y, f., řec., zánět okruží.
S. N.
Mesenteri-um, a, n., řec., okruží uvnitř
těla. S. N. Mesiáš, vz Messiáš.
Měsíc, e, měsíček, čku, m. (na Slov. me-
sac, rus. měsjac, pol. miesiąc, lat. mensis, skr. mâs, lit. menesis, menů, goth. mena, strnčm. mâno, řec. μι]ν. Schl. Cf. Fk. 153. M. od měř-iti (r se změnilo v s), měsící = měřící, poněvadž se jím čas odměřuje. Jir. Slované vyměřovali rok podlé světla luního (měsíce). Slované západní zachovali stará jména měsíců ve spisech i ve mluvě; Rusové a Srbové mají jména latinská, Jir., Erb. Jména leden, duben, květen, červen, srpen, říjen atd. jsou jména přídavná a naši před- kové psávali: dubna měsíce, nikdy dubna prostě. Tedy měsíc ledův, dubův, květův atd. Jir. — Rozeznáváme a) měsíc planetu, jenž zemi naší průvodcem jest, lunu. Der Mond. Proměny měsíce, D.; nový m., m. je na nov, Sych., novoměsíc, novoluní, Neu- mond, Š. a Ž.; m. rohatý, půl měsíce, první čtvrť; plný m., na plně m., úplněk; světlo měsíce, Jg., Š. a Ž.; m. hrbolatý (poslední čtvrť); zatmění měsíce neb na měsíci; m. -se zatměl, zatmívá. V. M-ce přibývá, ubývá. Kom. Po novém měsíci měsíce přibývá, po úplňku měsíce ubývá; čtvrti m-ce; podoby m-ce, die Mondesphasen. Š. a Š. M. v tele- skopu, vz KP. II. 176. Vliv měsíce na ma- gnetičnosť zemskou. Vz KP. II 192. Čas oběhu, dráha (Mondbahn), S. N.; skvrny, hory, mapa, měna, odlehlosť, tabule, místo- pis měsíce; hory na m-ci. Nz. M. kosatý. Rk. Zatmění m-ce úplné, částečné. Tl M. vychází, zapadá; m. svítí jako rybí oko. Š. a Ž., Č., D. Vypadl po m-ci (= utekl). D. |
||
|
|||
Předchozí (1003)  Strana:1004  Další (1005) |