Předchozí (1003)  Strana:1004  Další (1005)
1004
Merkaptan, u, m., sulfhydrat ethylnatý
t. j. alkohol, jehož kyslík sílou zastoupen.
Šfk. 476.
Merkovati, šp. z něm. merken, pozoro-
vati, znamenati; na Slov. bděti, bedlivým
býti, wachsam sein. Plk. — M. prádlo = na
něm písmena vyšívati hlavně červenou ba-
vlnou, je znamenati. Da.
Merkulina, y, f., nepokojná, zlá osoba,
eine unruhige, böse Person. Us., Jg.
Merkur, a, Mercuri-us, a, Merkuriáš, e,
m., Bůh římský obchodu a Diplomacie. Vz
S. N. — M., Dobropán, nejmenší oběžníce
nejblíže okolo slunce se točící. Vz S. N. —
M., u, m., rtuť dvanáctistěnná. Nz.
Merkurial, a, m., mercurialis, Bingel-
kraut, n. V.
Merlík, u, m., rostlina, chenopodium,
Gänsefuss. M. všedobr, ch. bonus Henricus,
der ausdauernde Gänsefuss; bílý, ch. album;
chilský, ch. quinoa, Quinoapflanze; nejvon-
nější, ch. ambrosioides, das mexikanische
Traubenkraut, Kk. 150., 151.; zvrhlý či dur-
manolistý, ch. hybridum; zední, ch. murale;
smradlavý, -psoser, ch, vulvaria; hroznovitý,
lebedník, ch. botrys. FB. 32. Vz Čl. 127. M.
městský, ch. urbicum; červený, ch. rubrum;
smokvolistý, ch. ficifolium; sivý, ch. glau-
cum; mnohosemenný, ch. polyspermum; me-
tlovitý, ch. scoparium. Jg.
Merlíkovitý, k merlíku podobný. M. rost-
liny, chenopodeae. Rostl.
Merlink, a, m., niticarpo, ryba. Rostl. —
M.
veliký, víno červené, grosser Merling. Jg.
Merino, mermomocně, mermomocí =
Docela, zcela, zhola. Mermomocí na tom stál.
Chtěl tam mermomocí. Jg. Pan Černín chtěl
m. jedno mouřenínské pachole koupiti. Har.
II. 163. Durchaus, schlechterdings.
Měrné, ého, n., plat od měření, Das Mess-
geld.. D. — M. = směrné.
Měrnice, e, f., šedivka černá, ballota nigra,
rostl. FB. 63.
Měrnosť, i, f. Numerus im Stil.
Měrný = mírný, friedlich; měru obsahu-
jící, eine Metze enthaltend; k míře náleže-
jící. Mass-. Jg. — M. střelec, který dobře
míří, ein gut zielender Schütze. Šp.
Meroditi, il, ění, zle hospodařiti, ver-
schwenden; toulati se, schwärmen. Us. Turn.
Mero-e, dle Euboea. Zk. Ostrov a hlavní
město Aerhiopie.
Merokele, y, f., z řec., průtrž stehenní.
S. N.
Merope, y, f., choť messenského krále
Kresfonta. Vz S. N.
Merop-s, a, m., jm. řecké.
Měrosloví, n. Metrologie. Rk.
Měrostroj, e, m. Graphometer. Rk.
Merotec, tce, m. Baryt, Schwerspath, t.
j. síran barnatý (schwefelsaurer Baryt). Šfk.
177. Vz Bř. 29.
Merotičitý (merotík v sobě obsahující). M.
dusičnan, kysličník, nebesničňan, soličník,
solnovodičnatan, siran, sirnovodičnatan, si-
řičník, uhlan, voda, vtožan. Presl.
Merotík, u, m. (baryum), prvek nalezající
se toliko v sloučení s kyselinou uhlíkovou
n. sirkovou n. křemíkovou. Presl.
Měrověda, y, f. = metrika. Rk.
Merovingické písmo, vz KP. 306.
Merovingové, první Dynastie králů franc.
v Gallii. Vz S. N.
Měrový, Mass-.                                            
Merseburg, Mezibor.
Měrství, n. = měřictví. Rk.
Meršámka, šp. z něm. Meerschaum, dýmka
z mořské pěny, pěnovka.
Meruňka, y, f., meruň, ě, pol. mie-
runka, z lat. prunus armenica, něm. Apri-
kose. V. Vz Kk. 252., Čl. 36., FB. 101., KP
III. 274.
Meruňkový, Aprikosen-. Us.
Meruzalka, y, f., ribes: červená, ribes
rubrum, rybíz, Ribisel, Johannisbeere; černá,
ribes nigrum, schwarze Johannisbeere, Gicht-
beere; srstka (chlupatka, jahoda zelená, polka,
angrešt), ribes grossularia, Stachelbeere. M.
horní (hluchá, planá; rybíz planý, hluchý,
ribes alpinum); skalní, r. petraeum. Vz Kk.
203., 204.; Čl. 48., FB. 96.
Meruzalkovité rostl., ribesiaceae, ribisel-
artige. Vz Kk. 203.
Mesalliance (franc., mesaljans), nerovné
manželství. Missheirath. Rk.
Mesec, sce, m. Kupferkies, m. Šfk. 325.
Měsečka, y, f., měsidlo, nádoba, v níž
víno s vodou se mísí. Mischgeschirr. Reš.
Mesenterie, e, f., otok žláz okružních.
S. N.
Mesenterit-is, y, f., řec., zánět okruží.
S. N.
Mesenteri-um, a, n., řec., okruží uvnitř
těla. S. N.
Mesiáš, vz Messiáš.
Měsíc, e, měsíček, čku, m. (na Slov. me-
sac, rus. měsjac, pol. miesiąc, lat. mensis,
skr. mâs, lit. menesis, menů, goth. mena,
strnčm. mâno, řec. μι]ν. Schl. Cf. Fk. 153.
M. od měř-iti (r se změnilo v s), měsící =
měřící, poněvadž se jím čas odměřuje. Jir.
Slované vyměřovali rok podlé světla luního
(měsíce). Slované západní zachovali stará
jména měsíců ve spisech i ve mluvě; Rusové
a Srbové mají jména latinská, Jir., Erb.
Jména leden, duben, květen, červen, srpen,
říjen atd. jsou jména přídavná a naši před-
kové psávali: dubna měsíce, nikdy dubna
prostě. Tedy měsíc ledův, dubův, květův
atd. Jir. — Rozeznáváme a) měsíc planetu,
jenž zemi naší průvodcem jest, lunu. Der
Mond. Proměny měsíce, D.; nový m., m. je
na nov, Sych., novoměsíc, novoluní, Neu-
mond, Š. a Ž.; m. rohatý, půl měsíce, první
čtvrť; plný m., na plně m., úplněk; světlo
měsíce, Jg., Š. a Ž.; m. hrbolatý (poslední
čtvrť); zatmění měsíce neb na měsíci; m. -se
zatměl, zatmívá. V. M-ce přibývá, ubývá.
Kom. Po novém měsíci měsíce přibývá, po
úplňku měsíce ubývá; čtvrti m-ce; podoby
m-ce, die Mondesphasen. Š. a Š. M. v tele-
skopu, vz KP. II. 176. Vliv měsíce na ma-
gnetičnosť zemskou. Vz KP. II 192. Čas
oběhu, dráha (Mondbahn), S. N.; skvrny,
hory, mapa, měna, odlehlosť, tabule, místo-
pis měsíce; hory na m-ci. Nz. M. kosatý.
Rk. Zatmění m-ce úplné, částečné. Tl M.
vychází, zapadá; m. svítí jako rybí oko. Š.
a Ž., Č., D. Vypadl po m-ci (= utekl). D.
Předchozí (1003)  Strana:1004  Další (1005)