1006

proti zdi, ke zdi. Smetí do kouta, z kouta,
ode zdi, na hromadu, v jámu, před domem,
za stodolou s oráčem mésti atd. — se =
meteliti se. Sníh se mete (stöbert).

Městi, zastr. = másti; mésti.

Městice, e, n. = městce.

Mesticové, z rodičův, z nichž jeden byl
bílý a druhý rudý. Tl. M., smíšenci, potomci
Europami a Kreolů s Indiánkami. Vz S. N.

Městis, vz Městys.

Městisko, a, n. = místo, Ort, Raum, m.
Na Slov.

Městišče, e, n., místo kde co je, zastr.
Dům s městiščem. Výb. 1. Vz Městiště.

Městiště, měštiště (zastr. měštišče, měš-
čišče), e, n. = městisko, místo, Platz, Ort, m.,
Stelle, f. Jg. M. dávního stavem. Troj. Na svém
m-šti stavěti. Mus. — M., místo, kde město
stojí, der Platz für eine Stadt. Jg. Na měs-
tišti hradišti, kdež nyní Tábor. Bls. 47. —
Dal., Háj.

Městiti, il, ěn, ění, uměstiti, auf einen
Ort stellen, setzen, locare.

Městka, y, f. Blutadergeschwulst, f. Sal.

Městknati, městknávati, namísto dávati,
in einen Raum bringen. — co kam: do
pytle obilí (= dávati, stlačovati). — koho
(zdržovati, baviti, aufhalten, unterhalten. Tak
tu městknaly ty sladkosti vraha. Ráj. — se
kam. Aniž vše se do stodoly městkná (Raum
haben). Plk. — se čím: hrou se m. (baviti).
Puch. — Lépe městnati. Prk.

Mestkomín, a, m, kominík. V.

Městňan = měšťan. Výb.

Městnati, vz Městknati.

Mestniti, il, ění, mstem chutnati, mostig
schmecken. Jg. Víno mestní. D.

1. Mestný, zastr. = mstný, mstě sloužící.
Rach-. Jir., Rkk. 19.

2. Mestný, Most-. M. nápoj. Jg.
Město, městečko, a, n., lit. městas, Schl.,

od met (met-nouti), tedy město m. mêtto
rozlišením kmenového t před příponovým
t v. s, tedy = rozbitý tábor. Vz Gb. Hl. 107.
Dle Fk. 154. od koř. mit bydleti; srv. zend. mit,
lotyš. mitu, lit. mintū bydlím, zend. maêtha
bydlo, obydlí. Prk. Die Stadt. — Jména měst,
která dle 1. muž. sklon. se skloňují, mají v gt.
sg. příponu -u, nebo -a. Znamenají-lijenom jeden
předmět, nejsou-li rodová, obecná, mají z pra-
vidla -a: Řím-a, Záhřeb-a, Londyn-a, Jičín-a,
ale (obecná jména): Písek—Písku, Most-u,
Potrohrad-u, Dub-u, než přece: Tábor, a. —
Jména měst v -av a -im ukončenájsou rodu žen.:
Čáslav, Boleslav, Chrudim, Kouřim. O skloňo-
vání těchto jmen vz Chrudim. Přišel do města
Upsala šp. m.: Upsaly. Pk. — M. svobodné,
věnné, Nz., královské n. svobodné (vz Gl.
151., S. N. ), poddané, hražené, S. N., ochranní
(Schutz-), Rk.; velkoměsto, které má více
než 100000 obyvatelův. Tl. M. otcovské,
krajní, pod ochranou, D., otevřené (zdí ohrad-
ních nemající), tvrdé n. hrazené, zavřené,
veliké, malé, lidné, pěkné, sídelné, hlavní,
krajské, horní (na Slov. báňské), kupecké
n. obchodní, král. věnné, vnitřní, Jg., staré,
při moři, skladní. V. V Praze: Staré, Nové,
Židovské město (Malá strana a Hradčany).
M. venkovské. Us. Město spravuje starosta
(purkmistr; ne: mešťanosta, vz toto) s městskou

radou vznášeje důležitější věci na výbor. Pt.
M. (obec městská), vz Ŕb. str. 268. Obyvatel
města (měšťan), usedlý v městě; m. podma-
niti, vybojovati, mocí vzíti, ve svou moc
uvésti, hladem vyležeti; města dobyti, se
zmocniti; z města vypověděti, vystrčiti; do
města přijíti (za měšťana); dvůr za n. před
městem. V. M. založiti, pobořiti, oblehnouti,
nepříteli poddati, z kořen vyvrátiti. Flav.
M. majestatem vysaditi. Kram. M. zdíti. Dal.
M. zlésti, Har., m. ztéci, útokem dobyti. D.
Někoho za m. vyvésti. Flav. Za městem
bydleti. D. Kravím oknem z města vyskočiti.
Prov. D. M. bez lidu, mlýn bez vody a dům
bez střechy za nic nestojí. Jg. Veľké mesto
veľké pestvo. Mt. S. — M. = obyvatelé. Celé
m. o tom mluví. Us. — M. nové (Hradiště
nad Metují). M. nové (Neustadtl) v Jihlavsku.
M. nové za Vídní. M. staré v Olomoucku.
M. horní (Bergstadt) v Olomoucku. Vz S.
N. Bříza na bráně, škola na krámě, fara na
chrámě a krčma v chrámě jest v Novém
městě nad Metují. Hrš.

Městoburec, rce, m., kdo město bouří,
pobuřuje, znepokojuje, der Stadtaufwiegler.
Sš. Sk. 201.

Mestoměr, u, m. Mostmesser, m. Techn.

Městoprava, y, f., zastr., die Stadtver-
waltung.

Mestový, Most-. M. dčber, Mostzuber, m. Jg.

Městskosť, i, f., städtische Art. Rk.

Městský. Města se týkající, Stadt-, städt-
tisch, städtlich. V. M. zdi, střelnice, hrad, tvrz,
kuchyně, obecné knihy, rada (magistrat),
služebník, pacholek, synek, dcerka, hejtman,
pečeť, písař, oděv, Jg., V., Kom., D., lékař,
obyvatel, obvod, zemiště, věznice, obec,
občan, soud, statek, hejtmanství, dům, radnice,
trh, vojsko, řád, radní, výbor, zastupitelstvo,
škola, voják, starší obecní, starosta, stráž,
erb, znak, J. tr., sady, archiv, bank, účtárna,
pokladnice, hospodářství, důchod, sudí, dluh,
váha, správce, celní. Šp. M. grunty, knihy,
věci, vz Rb. str. 268. M. osoba osedlá, ein
ansässiger Städter. Pr. 1861. str. 26. (Václ. II. )
M. = měšťanský, Bürger-, bürgerlich. Ve
věcech válečných a městských. V. M. stav.
Jg., S. N. Po městsku. Jg. — M., zdvořilý,
zvedený, höflich, städtisch. M. řeč. V. Po
mestsku = zdvořile. V.

Městys, městis, m., bylo nesklouné (městce,
městec). Jg., Mk. V každém městys. Smrž.,
Stelc. Ale nyní slovo to skloňujeme: m., u,
m.; ovšem starší a lepší slovo jest: městečko.
Cf. Mkl. Gr. II. 328. Prk.

Měšačka, y, f., měchačka, Kochlöffel, m.
Us.

Měšcořezec, zce, m., Beutelschneider,
m., lépe: taškář, měšečník. D.

Měšcovitý, beutelförmig.

Měšcový, Beutel-.

Měšček, vz Měšec.

Měšec, šce, měšeček, měšček, gt. ečku,
m.,, malý měch, tobolka, taška, pytlík, vaček,
der Beutel, Säckel. V. M. zdrobnělé od, měch. '
M. na peníze, odutý (plný), Kom., obecní
(pokladnice), zavěrací, zamišový; m. srdce,
u varhan, nárokův. Jg. Do svého měšce to-
liko naháněti (o sobci); Trestání na měšci;
Přes m. mrskati. V. Ze svého měšce platiti.