1007

Ctib. Jest mi na to krátký m. Sych. Měšcem
podmazal. Sych. Vz Porušený. Č. Vytřes
měšec. Jir. dh. M. na to nedostačí. Har. Vzalby
i s měšcem (lakomý). Č., D. Lépeť jest m.
uraziti nežli osobu. Troj., Lb., Č. Na cizí
měšec tráviti a hrdě sobě počínati. Reš. Nejde
to z tvého měšce (správcům a podobným se
říká. Vz Hospodářství). Č. Těšinskými jablky
m. nacpává. D. Kdo neprohlédá očima, pro-
hlédne měšcem. Kdo neprohlídá a neotvírá
očí, musí měšcem dotahovati. D., Pr., Č.
Každému jest jeho m. mil a mně můj. Vz
Sobectví. Lb. Kdo m. tratí, nechť hřbetem
platí. D. Přítel měšec, a rodina pán Bůh
(= pravé přátelství řídké). Č. Ten méně věří
Bohu než svému měšci. Č. Snáze z několika
měšců než z jednoho. Č. Měšcem musí notně
hnouti, kdo žádá na důstojnosť se vypnouti.
Č. Nechať huba nevadí se s měšcem. Č., Lb.
Vz Šetrnosť. Potáhl ho za měšec (vyloudil
na něm; ošidil ho). Č. M. plný pavučin. M.
pavučinami zatáhnutý. Najlepší priateľ je
mešec; Cena do mieška nepadá. Mt. S. M.
jeho má souchotiny. Prázdný m. přičinlivosť
plní (vz Pracovitosť); Vzal by i s měšcem
(vz Nesyta); Srdce k Bohu, ruka ke kordu
a k m-ci nesahej (vz Cizí). Lb. Co bratr to
bratr, ale měšcové úhlavní nepřátelé. Pk.
Vz Kradí.

Měšečka, y, f., v již. Čech. = vařečka.
Kts.

Měšečnatý, měšče podobu mající, beutei-
förmig. M. semena. Rostl.

Měšečník, a, m., zloděj, který měšce krade.
Beutelschneider, m. V. — 2. Kdo měšce dělá,
der Taschner. Tk. II. 542. D. — 3. Boháč. Kon.

Měšečný, Beutel-, Sack-. M. kamení (v mě-
chýři). Jád.

Mešek, šku, m., vz Mech.

Měšek, šku, m. = míšek.

Měšenovité rostliny, bittneriaceae, Bittne-
riaceen. Vz Kk. 226.

Měsice, ves v Táborsku. Tf.

Měsíček, čku, m. = měšeček. Vz Měšec.

Měšita, y, f., medžet, u, m., jm. moha-
medanské modlitebnice. Vz S. N. Její štíhlé
sloupy slovou minarety. Brt. Moschee, f.

Měška, y, f., miška, různice, bouřka,
nevole, Uneinigkeit, Fehde, f. Miešku učiniti.
Živ. Karla IV. Ta m. trvala dvě letě. Výb. I.

Meškač, e, m., der Zauderer. Jg.

Meškačka, y, f., die Zauderin. Jg.

Meškalec, lce, m., ein Säumiger.

Meškání, n., dlení, zdržování, das Zaudern,
der Verzug, die Verweilung. Bez m. přijíti.
V. Pakli bychom toho všeho neudělali, tehdá
ihned bez meškání, kteráž by dva z nás
rukojmí napomenuta byla, máme a slibujeme
vjeti a vlehnouti. Tov. 129. — M., obmeš-
kání, překážka, die Verhinderung. V.

Meškanlivosť, meškanlivý, na Slov. =
meškavosť, meškavý.

Meškatel, e, m. = meškač.

Meškati, al- án, ání. M. = zdržovati hoho,
aufhalten, hindern; zdržovati se, sich auf-
halten, bleiben, harren, verweilen, zögern,
V.; dlíti, nepospíchati, säumen, zögern, zau-
dern, V.; bydleti, bývati (Pk. ), wohnen. Jg. —
abs. Kde tak dlouho meškáš? Us. Ať mnoho
nemeškám. V. Abychom nemeškajíce na faru

šli. Vrat. Pamětliv buď, že smrť m. nebude.
V. Není možná déle m. (dlíti). D. Nemeškej
(pospěš). Háj. Aby obec nebyla meškána.
Sob. 15. — co, koho. Čas milosti meškají.
Br. Aby soudcové meškáni nebyli. Ferd. zř.
Aby to (německé) na česko se vyložilo a
soudcové aby se nemeškali. Z. F. I. Toho,
kdo tě čeká, nemeškej. Kom. — (koho)
čím. Zbytečnou řečí koho meškati. V. Ať
nemešká dílem svým. Br. Vykonání přísahy
vzatým odvoláním m. J. tr. Meškáš mne
ptaním. Ml. M. příjezdem. Arch. I. 74. Tiem
rač nemeškati. Výb. I. 870. Aby nemeškal
svú příjezdú. Hl. Zaplacením daně proti
řádu m. J. tr. — (koho) v čem. V této
mě prosbě nemeškej, prosím. St. skl. — kde.
V chalupách m. Us. Plavec mešká za větrem
u boku ryby. Ráj. Na pustinách m. Orb.
pict. — na čem. Aby pro něho lid obecní
na svých potřebách nebyl meškán. Sob. 39. —
jak dlouho. Nechtěl zde déle m. jedno za
dvě neděle. Hl. — k čemu. Na těch věcech
mysl se zatíná a k jinému mešká. Kram. —
s inft. Nemeškal toho učiniti. Br. Nemeškej
přijíti. Br. — (se) čím, s čím, v čem.
Nemeškej s žádostí. Ml. Nedlouho s věcí
svou se meškal. V. Zbytečnými věcmi se
m. Us. Meškám se s tím. Kom. Meškal se
tím. Kom. M. se v něčem. Har. — se kde.
Nz. M. se na cestě. Br. M. se při čem = dů-
kladně, obšírně probírati. Nz. — se za čím
(zdržovati se). Nemeškaj sě za tiem, co je
zde, ale toho hledaj, by všel do nebe. Št.

Meškavě, váhavě, zauderhaft, V.

Meškavosť, i, f., váhavosť, dlení, die Zau-
derhaftigheit, Saumseligkeit. V.

Meškavý, zauderhaft, säumig, saumselig. V.

Měškovitý, beutelartig. Krok.

Měškovník, u, m., cuellaria. Rostl.

Mešnatý, mechovatý, moosig. Rostl.

Mešní, mešný, Mess-. M. kněz, kniha
(missal), Jg., roucho (humerale, alba n. říza,
cingulum n. pás, manipul, štola, ornat; tuni-
cela, dalmatika; kvadrat, mitra), nadací,
peníze, zámysl n. úmysl (obecný n. zvláštní).
S. N. — Mešné, ého, n., plat za mši, das
Messgetreide, Messgeld. Jg., Gl.

Mešník, a, m., der Messpriester, který jen
mše slouží nemaje žádného duchovního ob-
ročí. Vz Gl. 151. — M., dysdera, pavouk.
Krok.

Mešný, vz Mešní. — M., mechovatý, Moos-,
voll Moos. Reš.

Měšťácký = městský, s vedlejším nazna-
čením potupy, kleinstädtisch. Měšťácky si
počínati. M. hry. Č.

Měšťáček, vz Měšťák.

Měšťák, a, měšťáček, čka, m. = měšťan,
(s příhanou). Städter, Städtler, Spiessbürger,
m. D.

Měšťan, měštěnín, a, m., pl. měšťané,
vz -janín. Měšťané, od, město^l, obyvatelé
města; st před -jan v šť se změnilo. — M.,
obyvatel města, Stadtbewohner, Städter, m.
Kom., D., Kram, St. skl. — M. = právo
městské mající, Bürger, m. Mezi m-ny zapsati.
V. M-nu náleží obmýšleti dobré vlasti své.
Láska měšťanů paveza vrchnosti. Pr. M-né
nejvzácnější. V. Vz Měštěnín. Vz Rb. str.
268., Obec.