1008

Měšťánek, nka, m., kleiner Bürger, Klein-
städter.

Měšťanka, y, f., žena mající právo městské,
Bürgerin; žena měšťanova, f. Bürgersfrau. D.

Mešťanosta, y, m. Toto slovo utvořil
Rosa, ale jest špatně tvořeno. Slova v -osta
(starosta) tvoří se od slov končících se v -osť,
ale slova měšťanosť není. Lépe: starosta,
přednosta, nebo staré: purkmistr. D., Jg., Šb.
Ale správně by bylo tvořeno městnosta od
zastar. městný (srv. místný a strsl. městbirb),
jako přednosta od přední. Prk.

Měšťanský, Bürger-, bürgerlich. V. M.
nevole, V., přísaha, daně, smlouva, Jg., právo
(vz Tk. II. 294. ), sbor branný, stav, živnosť,
S. N., list (měšťanství), beseda, nemocnice.
J. tr. — M. = zdvořilý, höflich. V.

Měšťanství, í, n., právo měšťanské, das
Bürgerrecht. V. Do m. někoho přijíti (při-
jali). Vz -ství.

Měšťanstvo, a, n. = měšťané, die Bür-
gerschaft, Bürger. M. branné, Bürgermiliz,
f. Čsk. Vz -stvo.

Měštěnín, a, m. Za m-na přijíti. V. Nyní
toho slova už neužíváme, nýbrž slova: mě-
šťan. Pl. (vz -ín, -janín): měšťané, ne: mě-
štěnínové, poněvadž přípona starodávní sg.
-janin v pl. v -jané se krátí. Mš. Jestli kdo
kupcem, chceť měštěnínem býti. Reš. M.
usedlý, ansässiger Bürger. Sob. 14. Měště-
ninka, měštěninský, měštěninství — měšťanka,
měšťanský, měšťanství.

Měštiště, vz Městiště.

Měšťka, y, f., městský lid, měšťanstvo,
Stadtleute. Co my chudá m. proti němu po-
řídíme? 1558. — Břez. — M., ženská z města,
die Städterin. D.

Meštrejch, u, m., z něm. Möstrich, va-
řené víno, gesottener Wein. V.

1. Met, mtu, m., míra rakouská 30, dle
Gl. 32 měřice obsahující, Hus, Troj., V.,
Gl. l5l (z r. 1490. ), der Muth.

2. Met, u, m. Mety v tělocviku. Mety na
koni, na koze, na stole metacím dělati. Mety
dějí se na pravo, na levo. Mety jednoduché
na výsedy, výskoky, sesedy, seskoky, pře-
skoky a výdrže dělíme; dle pohybů nohou
v mety únožmo, zanožmo, odbočmo, před-
nožmo, skrčmo, roznožmo, přemety. Mety
s obratem v pravo, v levo, schylmo, skrčmo.
Vz Výskok, Výdrž, Přeskok, Výšvih, Vý-
sed, Stříž, Skrčka, Kolo. M. s orudím, od
zadu, z boku. Mety na hrazdě, na bradlech,
na řebříku, vz Hrazda, Bradla, Řebřík. Tš.
Vz KP. I. 572.

Meť, i, f. = zmatek, die Verwirrung. St.
skl.

Meta, y, f., lat., cíl na konci cirku, okolo
něhož závodící vozkové zahýbati musili.
Das Ziel. Vz S. N.

Metabas-is, e, f., přechod; v logice: od-
chylek; v řečnictví = apostrofa. S. N.

Metabol-e, y, f., z řec., proměna, změna,
Umwandlung, Veränderung; v grammatice
přendání písmen za příčinou libozvuku;
v řečnictví sestavení protiv v obráceném
pořádku. S. N.

Mataceton, u, m., tekutina. Cukr za
sucha s vápnem žíravým destillovaný činí m.
Šfk. 544.

Metací, Wurf-. M. stroj. Rk.

Metač, e, m., metatel, e, m., der Werter.

Us.

Metadlo, a, m.,. Wurfmaschine, f. Rk.

Metafora, y, f., z řec., přenáška, přenos,
přenůška. M. jest tropus na podobnosti se
zakládající, kde místo slova pravého, vlast-
ního užíváme výrazu obrazného na př., jaro
se usmívá; voda stříbropěná; on jest be-
ránkem v míru ale lvem ve válce', což jest
skrácené přirovnání místo: on jest v míru
jako beránek, ale ve válce jako lev. Šíře
rozpředená m. stává se allegorií. S. N. M.
není než skrácené přirovnání, kladouc za
věc přirovnanou přímo tu věc, ku které se
přirovnává. Přenášky se činí 1. od věcí bez-
životných a) na věci životné. Bůh jest stud-
nice dobroty nevyvážená. Byl mu štítem
dobrým, b) Na jiné věci bezživotné, zvl. na
činnosti a vlastnosti lidské. Víra zhasla,
láska ustydla. — 2. Od věcí životných a jich
činností a) na věci neživotné, zvl. na čin-
nosti a vlastnosti lidské. Odstoupila naděje
vše křesťany. Rozkošem uzdy nepouštěj,
b) Na jiné bytosti životné. Záboji bratře, ty
udatný lve. Dítky své na tuhé uzdě držel. —
Pozn. Ve příčinách velmi mnohých užívá
se metafor pro nedostatek slov vlastních, a
takové metafory slovou katachrese. Slunce
vychází. Večer nadešel. Hrůza mne obešla.
Rozum potuchne. Písmo zapaluje k dobrému.
Vz více v KB. 232. Metapher, Uibertragung, f.,
verblümter Ausdruck, Gleichniss, n. M. čistá,
pravá, Vz Mus. 1844. str. 430., Zk. Ml. II.
159., 162.; Mk. Ml. 310.

Metaforický, z řec., přenesený, meta-
phorisch, übertragen, verblümt.

Metafras-is, e, f., řec., přendání; opsání,
vyjádření jinými slovy. S. N.

Metafysika, y, f., z řec., die Metaphysik,
nauka o poznání nadsmyslných věcí. Rk.
M., věda filosofická, zabývající se hledáním
a výkladem realných principu vyjevů vůbec.
Vz S. N.

Metagogie, e, f., z řec., v řečnictví: opa-
kování týchž slov. S. N.

Metagram, u, m., přepis; překlad. Ab-
schrift, Nachschrift, f.

Metagrammatika, y, f., filosofie mluv-
nice.

Metachromatopie, e, f., řec, umění pře-
nášeti lithografované barevné obrazy na jiné
věci (dřevo, sklo, kov atd). Vz S. N.

Metachronismus = anachronismus.

Měták, u, m., nádoba, v které se řezanka
s obrokem míchá (koryto). Na Mor. Mřk.

Metakritika, y, f., kritika kritiky. S. N.

Metalepsi-s, e, f., řec., figura, kde se
klade následující místo předcházejícího, hrob
m. smrť. S. N.

Metall, u, m., z řec., kov, Erz, n. — Metal-
lage, y, f., řec., změna, vyměnění. S. N. —
Metallický, kovový. — Metallika, y, f.
(z fr. metallique), druh státních papírů v Ra-
kousku a Rusku, poukázka na ražené pe-
níze a úroky ve stříbře splatné (ale v Rak.
nyní úroky papírovými bankovkami se vy-
plácejí). Auf Silbergeld lautende Staatspapiere.
Vz S. N. — Metallochromie, e, f., řec., bar-
vení kovů. S. N. Vz KP. II. 224. — Metal-



	1008

	Měšťánek, nka, m., kleiner Bürger, Klein- städter. Měšťanka, y, f., žena mající právo městské, Bürgerin; žena měšťanova, f. Bürgersfrau. D. Mešťanosta, y, m. Toto slovo utvořil Rosa, ale jest špatně tvořeno. Slova v -osta (starosta) tvoří se od slov končících se v -osť, ale slova měšťanosť není. Lépe: starosta, přednosta, nebo staré: purkmistr. D., Jg., Šb. Ale správně by bylo tvořeno městnosta od zastar. městný (srv. místný a strsl. městbirb), jako přednosta od přední. Prk. Měšťanský, Bürger-, bürgerlich. V. M. nevole, V., přísaha, daně, smlouva, Jg., právo (vz Tk. II. 294. ), sbor branný, stav, živnosť, S. N., list (měšťanství), beseda, nemocnice. J. tr. — M. = zdvořilý, höflich. V. Měšťanství, í, n., právo měšťanské, das Bürgerrecht. V. Do m. někoho přijíti (při- jali). Vz -ství. Měšťanstvo, a, n. = měšťané, die Bür- gerschaft, Bürger. M. branné, Bürgermiliz, f. Čsk. Vz -stvo. Měštěnín, a, m. Za m-na přijíti. V. Nyní toho slova už neužíváme, nýbrž slova: mě- šťan. Pl. (vz -ín, -janín): měšťané, ne: mě- štěnínové, poněvadž přípona starodávní sg. -janin v pl. v -jané se krátí. Mš. Jestli kdo kupcem, chceť měštěnínem býti. Reš. M. usedlý, ansässiger Bürger. Sob. 14. Měště- ninka, měštěninský, měštěninství — měšťanka, měšťanský, měšťanství. Měštiště, vz Městiště. Měšťka, y, f., městský lid, měšťanstvo, Stadtleute. Co my chudá m. proti němu po- řídíme? 1558. — Břez. — M., ženská z města, die Städterin. D. Meštrejch, u, m., z něm. Möstrich, va- řené víno, gesottener Wein. V. 1. Met, mtu, m., míra rakouská 30, dle Gl. 32 měřice obsahující, Hus, Troj., V., Gl. l5l (z r. 1490. ), der Muth. 2. Met, u, m. Mety v tělocviku. Mety na koni, na koze, na stole metacím dělati. Mety dějí se na pravo, na levo. Mety jednoduché na výsedy, výskoky, sesedy, seskoky, pře- skoky a výdrže dělíme; dle pohybů nohou v mety únožmo, zanožmo, odbočmo, před- nožmo, skrčmo, roznožmo, přemety. Mety s obratem v pravo, v levo, schylmo, skrčmo. Vz Výskok, Výdrž, Přeskok, Výšvih, Vý- sed, Stříž, Skrčka, Kolo. M. s orudím, od zadu, z boku. Mety na hrazdě, na bradlech, na řebříku, vz Hrazda, Bradla, Řebřík. Tš. Vz KP. I. 572. Meť, i, f. = zmatek, die Verwirrung. St. skl. Meta, y, f., lat., cíl na konci cirku, okolo něhož závodící vozkové zahýbati musili. Das Ziel. Vz S. N. Metabas-is, e, f., přechod; v logice: od- chylek; v řečnictví = apostrofa. S. N. Metabol-e, y, f., z řec., proměna, změna, Umwandlung, Veränderung; v grammatice přendání písmen za příčinou libozvuku; v řečnictví sestavení protiv v obráceném pořádku. S. N. Mataceton, u, m., tekutina. Cukr za sucha s vápnem žíravým destillovaný činí m. Šfk. 544.	Metací, Wurf-. M. stroj. Rk. Metač, e, m., metatel, e, m., der Werter. Us. Metadlo, a, m.,. Wurfmaschine, f. Rk. Metafora, y, f., z řec., přenáška, přenos, přenůška. M. jest tropus na podobnosti se zakládající, kde místo slova pravého, vlast- ního užíváme výrazu obrazného na př., jaro se usmívá; voda stříbropěná; on jest be- ránkem v míru ale lvem ve válce', což jest skrácené přirovnání místo: on jest v míru jako beránek, ale ve válce jako lev. Šíře rozpředená m. stává se allegorií. S. N. M. není než skrácené přirovnání, kladouc za věc přirovnanou přímo tu věc, ku které se přirovnává. Přenášky se činí 1. od věcí bez- životných a) na věci životné. Bůh jest stud- nice dobroty nevyvážená. Byl mu štítem dobrým, b) Na jiné věci bezživotné, zvl. na činnosti a vlastnosti lidské. Víra zhasla, láska ustydla. — 2. Od věcí životných a jich činností a) na věci neživotné, zvl. na čin- nosti a vlastnosti lidské. Odstoupila naděje vše křesťany. Rozkošem uzdy nepouštěj, b) Na jiné bytosti životné. Záboji bratře, ty udatný lve. Dítky své na tuhé uzdě držel. — Pozn. Ve příčinách velmi mnohých užívá se metafor pro nedostatek slov vlastních, a takové metafory slovou katachrese. Slunce vychází. Večer nadešel. Hrůza mne obešla. Rozum potuchne. Písmo zapaluje k dobrému. Vz více v KB. 232. Metapher, Uibertragung, f., verblümter Ausdruck, Gleichniss, n. M. čistá, pravá, Vz Mus. 1844. str. 430., Zk. Ml. II. 159., 162.; Mk. Ml. 310. Metaforický, z řec., přenesený, meta- phorisch, übertragen, verblümt. Metafras-is, e, f., řec., přendání; opsání, vyjádření jinými slovy. S. N. Metafysika, y, f., z řec., die Metaphysik, nauka o poznání nadsmyslných věcí. Rk. M., věda filosofická, zabývající se hledáním a výkladem realných principu vyjevů vůbec. Vz S. N. Metagogie, e, f., z řec., v řečnictví: opa- kování týchž slov. S. N. Metagram, u, m., přepis; překlad. Ab- schrift, Nachschrift, f. Metagrammatika, y, f., filosofie mluv- nice. Metachromatopie, e, f., řec, umění pře- nášeti lithografované barevné obrazy na jiné věci (dřevo, sklo, kov atd). Vz S. N. Metachronismus = anachronismus. Měták, u, m., nádoba, v které se řezanka s obrokem míchá (koryto). Na Mor. Mřk. Metakritika, y, f., kritika kritiky. S. N. Metalepsi-s, e, f., řec., figura, kde se klade následující místo předcházejícího, hrob m. smrť. S. N. Metall, u, m., z řec., kov, Erz, n. — Metal- lage, y, f., řec., změna, vyměnění. S. N. — Metallický, kovový. — Metallika, y, f. (z fr. metallique), druh státních papírů v Ra- kousku a Rusku, poukázka na ražené pe- níze a úroky ve stříbře splatné (ale v Rak. nyní úroky papírovými bankovkami se vy- plácejí). Auf Silbergeld lautende Staatspapiere. Vz S. N. — Metallochromie, e, f., řec., bar- vení kovů. S. N. Vz KP. II. 224. — Metal-