Předchozí (1008)  Strana:1009  Další (1010) |
|
|||
1009
|
|||
|
|||
loidy či nekovy. Vz Sfk. 14., 26. Metall-
ähnliche Körper. — Metallurg, a, m., metallurgista, y, m., znalec kovů, hutník, Erzkundiger. Rk. Metallurgie, e, f., nauka o kovech, jak
se kovy a některé sloučeniny jich z rud do- bývají. S. N. Metamorfický, z řec., přeměněný. M.
útvary, kamení. Nz. — Metamorfosa, y, f., Verwandlung, f., přeměna, proměna, pře- tvoření, Rk., proměna těl ve tvary jiné. Vz S. N. Metání, n., vz Metati. M. se na novo
(o obilí), Nachschoss., m. Dch. Mětanka, y, f. = hnětinka. Us. u Stan-
kova. Metapont-um, a, n., mě. Lukanie. Vz
S. N. Metasiti, il, ení, wedeln. — čím. Pes
metasí ocasem. Us. u Jilového. Mý. Metathes-is, e, f., z řec., přesmyknutí,
přesmyčka písmen ku př. Herkules a Hera- kles. Rk., S. N. Metati, metám a meci, eš..., metej a
mec, metaje a mece, tal, án, ání; metnouti, tnul a tl, ut, utí; mítati. — M. = házeti, werfen; kotiti se, Junge werfen, ausschütten; zmetati, abortiren. Jg. — abs. Kočka metá (kotí se). D. Hřmí-li toho měsíce, bude dobré obilé, ale dobytek bude m. Partl. — koho, co: losy, V., seno (s vozu shazovati), kotrmelce, kozelce, kotolce, Jg., mladé (ro- diti). Šp. — čím. Kostkami m. Jel. Ostrými šípy proti městu m. Ben. V. Voda mostem metá, Plác., lodí, Us.; očima, kamenem m. Tkadl., Lk. Nedvěd, když je u slúpa při- vázán, hlavú mece i sem i tam. Št. Metáchu korábem. Výb. II. 56. Sobú po mrše m. Alx. — co oč. O můj oděv mecí los. Br. — (se) co kam: na hromadu. V. Hrách na stěnu m. (darmo napomínati). M. se na koho = vrhati. M. sokola na zajíce = vrci. Šp. Potom na kůži jimi tuze metali. Bart. K. p. 212. 36. M. dary mezi lid. Reš. Zlato mecí mezi oheň. Boč. Před svině nemáš perel metati, rovně po nich co po blátě budou šlapati. Rým. Koruny své k nohoum tvým metají. Kom. Kantora rváti, přes drý metati. V. Výstrahu tvou u vítr metáme. V. Metnul vlasy šedé ve tvář stojícím okolo něho. Čes. Vč. V oheň m., Kat. 2214., v peci. Kat. 2899. M. do žalářův. Br. Kamenem do vody. Záv. Tu bouř vlny metá do lodě. Koll. Vz Brt. Instrt. 62. Jako duchem zá- vratu poraženi sami sebou do propasti mecí. V. Zpupně proti nebi mecí rouhání. Ráj. Proti městu šípy ostrými m. Ben. V. — odkud. Nádoby od sebe metali, aby snáze utéci mohli. Flav. M. z děl koule. Bur. Včely z oule do oule se metaly. Kom. Braň od sebe m. V. Těla s hradu metati. Dal. 29. S koně m. Troj. Každého přes hlavu s koně metáše (v sedání). St. skl. — co komu. Co psu metal mu pokrm. Štelc. — kudy. Slunce červené ohně metalo po vrcholích. Č. Lev je okny z hradu metáše. Výb. II 68. M. něco přes plot. Us. — se. Obilí se motá (jde do klasů), schosst. Us. Viděli jsme m. se del- finy. Pref. Mece sa ako popálený had. Mt. S. Moře vždy moce sě i sem i tam. Srdce |
sem i tam sě mece. Št. Sebou sem i tam
bolestí se mece. Ler. — se kde. Poče se ve mně (plod v životě) m. St. skl. Metaur-us, a, m., řeka v Umbrii (v Italii).
Metec, tce, m., hazeč, metač, der Werfer.
Alx. Výb. I. 165. Metek, tku, m., malý met. Vz Met. Ovsa
3 metky. 1545. Metele, e, f., v Krkon = vánice sněhu.
Vz Metelice. Kb. Schneegestöber, n. Metelice, e, f., chumelice, svějka, praže-
nice (sněhu), Schneegestöber, n., stöbriges Wetter. Severní vítr m-ce přináší. Br. Zimné m. Zb. Vz Martin. Meteličné povětří, Schneegestöber, n.
1523. D. Meteliti, il, ení, běžeti, rennen. Ten me-
telí. Us. Poličan. — se, chumeliti se. Sníh se metelí, stöbert. Us. Metelka, vz Metla.
Metell-us, a, m., jm. plebejské, římské
rodiny. Vz S. N. Metelní, Ruthen-. M. rána, Brikc.
Metelnictví, n., umění ve vzduchu se
přemítati, die Voltigierkunst. Č. Metelník, a, m., skákač, kdo v povětří
se přemítá, der Luftspringer, Voltigeur. Č. Metempsychosa, y, f., řec, přechod
duše člověčí v tělo jiného člověka. Vz S. N. Metení, n., das Kehren, die Kehrung. D.
Mětení, n., die Verwirrung.
Metenice, e, f. = metení; metelice. Jg.
Mětenka, y, f., drchanka. Wirrstroh, n. —
M., otep ječné slámy. Na Mor. Mětený, gewirrt. M. sláma = mětenka. Jg.
Meteor, u, m., z řec. M. nazývá se každý
výjev ve vzduchu (výjev povětrní), Lufter- seheinung, f. M-ry jsou: vodní (mhla, mračna, rosa, déšť, páry, sníh, kroupy), elektrické (bouřka, blesk, hrom), zrakové nebo optické (duha, červánky, svítání atd. ), magnetické (magnetická jehla jedním koncem vždy k se- veru ukazujíc). Tl. — M. v užším smyslu: pevná hmota na zem z prostoru světového stržená, S. N., letavice, povětroň, padající hvězda. Š. a Ž. Vz Povětroně. Meteorolog, a, m., z řec., znalec n. zpy-
tatel povětrních úkazů v. Rk. Vz Meteor. Meteorologický, meteorologisch. M. sta-
nice. Meteorologie, e, f., věda zanášející se
poznáváním a vysvětlováním úkazů povětr- ných, jich původu a souvislosti. Vz více v S. N. Meter, vz Metr.
Meteš, rychlý běh, zrychlený poklus. Der
Schnellauf. Čsk., Tš. Metešiti, il, ení, čerstvě běžeti, utíkati.
Schnell laufen. — před kým. Zajíc před honcem meteší. Us. (u Litom. ) V. Mětež, e, m., zmatek, nepořádek, odboj,
Verwirrung, Unordnung, f., Aufruhr, m. M. byla všeobecná, Sš. Sk. 228., 229., v m-ši lidu vzíti za své. Sš. Sk. 229. Toť není řád podlé zákona božicho, ale divný m. Odp. br. 1507. Mětežiti, il, en, ení = másti, verwirren.
Rk. — co. Us. Methoda, y, f., z řec. návod, navedení
k něčemu; způsob vyučovací. M. slove každá pravidelná čili uspořádaná cesta, kterou se |
||
|
|||
Předchozí (1008)  Strana:1009  Další (1010) |