1009

loidy či nekovy. Vz Sfk. 14., 26. Metall-
ähnliche Körper. — Metallurg, a, m.,
metallurgista, y, m., znalec kovů, hutník,
Erzkundiger. Rk.

Metallurgie, e, f., nauka o kovech, jak
se kovy a některé sloučeniny jich z rud do-
bývají. S. N.

Metamorfický, z řec., přeměněný. M.
útvary, kamení. Nz. — Metamorfosa, y,
f., Verwandlung, f., přeměna, proměna, pře-
tvoření, Rk., proměna těl ve tvary jiné. Vz
S. N.

Metání, n., vz Metati. M. se na novo
(o obilí), Nachschoss., m. Dch.

Mětanka, y, f. = hnětinka. Us. u Stan-
kova.

Metapont-um, a, n., mě. Lukanie. Vz
S. N.

Metasiti, il, ení, wedeln. — čím. Pes
metasí ocasem. Us. u Jilového. Mý.

Metathes-is, e, f., z řec., přesmyknutí,
přesmyčka písmen ku př. Herkules a Hera-
kles. Rk., S. N.

Metati, metám a meci, eš..., metej a
mec, metaje a mece, tal, án, ání; metnouti,
tnul a tl, ut, utí; mítati. — M. = házeti,
werfen; kotiti se, Junge werfen, ausschütten;
zmetati, abortiren. Jg. — abs. Kočka metá
(kotí se). D. Hřmí-li toho měsíce, bude
dobré obilé, ale dobytek bude m. Partl. —
koho, co: losy, V., seno (s vozu shazovati),
kotrmelce, kozelce, kotolce, Jg., mladé (ro-
diti). Šp. — čím. Kostkami m. Jel. Ostrými
šípy proti městu m. Ben. V. Voda mostem
metá, Plác., lodí, Us.; očima, kamenem m.
Tkadl., Lk. Nedvěd, když je u slúpa při-
vázán, hlavú mece i sem i tam. Št. Metáchu
korábem. Výb. II. 56. Sobú po mrše m.
Alx. — co oč. O můj oděv mecí los. Br.
— (se) co kam: na hromadu. V. Hrách
na stěnu m. (darmo napomínati). M. se na
koho = vrhati. M. sokola na zajíce = vrci.
Šp. Potom na kůži jimi tuze metali. Bart.
K. p. 212. 36. M. dary mezi lid. Reš. Zlato
mecí mezi oheň. Boč. Před svině nemáš
perel metati, rovně po nich co po blátě
budou šlapati. Rým. Koruny své k nohoum
tvým metají. Kom. Kantora rváti, přes drý
metati. V. Výstrahu tvou u vítr metáme. V.
Metnul vlasy šedé ve tvář stojícím okolo
něho. Čes. Vč. V oheň m., Kat. 2214., v peci.
Kat. 2899. M. do žalářův. Br. Kamenem do
vody. Záv. Tu bouř vlny metá do lodě.
Koll. Vz Brt. Instrt. 62. Jako duchem zá-
vratu poraženi sami sebou do propasti mecí.
V. Zpupně proti nebi mecí rouhání. Ráj.
Proti městu šípy ostrými m. Ben. V. —
odkud. Nádoby od sebe metali, aby snáze
utéci mohli. Flav. M. z děl koule. Bur.
Včely z oule do oule se metaly. Kom. Braň
od sebe m. V. Těla s hradu metati. Dal. 29.
S koně m. Troj. Každého přes hlavu s koně
metáše (v sedání). St. skl. — co komu. Co
psu metal mu pokrm. Štelc. — kudy. Slunce
červené ohně metalo po vrcholích. Č. Lev je
okny z hradu metáše. Výb. II 68. M. něco
přes plot. Us. — se. Obilí se motá (jde do
klasů), schosst. Us. Viděli jsme m. se del-
finy. Pref. Mece sa ako popálený had. Mt.
S. Moře vždy moce sě i sem i tam. Srdce

sem i tam sě mece. Št. Sebou sem i tam
bolestí se mece. Ler. — se kde. Poče se
ve mně (plod v životě) m. St. skl.

Metaur-us, a, m., řeka v Umbrii (v Italii).

Metec, tce, m., hazeč, metač, der Werfer.
Alx. Výb. I. 165.

Metek, tku, m., malý met. Vz Met. Ovsa
3 metky. 1545.

Metele, e, f., v Krkon = vánice sněhu.
Vz Metelice. Kb. Schneegestöber, n.

Metelice, e, f., chumelice, svějka, praže-
nice (sněhu), Schneegestöber, n., stöbriges
Wetter. Severní vítr m-ce přináší. Br. Zimné
m. Zb. Vz Martin.

Meteličné povětří, Schneegestöber, n.
1523. D.

Meteliti, il, ení, běžeti, rennen. Ten me-
telí. Us. Poličan. — se, chumeliti se. Sníh
se metelí, stöbert. Us.

Metelka, vz Metla.

Metell-us, a, m., jm. plebejské, římské
rodiny. Vz S. N.

Metelní, Ruthen-. M. rána, Brikc.

Metelnictví, n., umění ve vzduchu se
přemítati, die Voltigierkunst. Č.

Metelník, a, m., skákač, kdo v povětří
se přemítá, der Luftspringer, Voltigeur. Č.

Metempsychosa, y, f., řec, přechod
duše člověčí v tělo jiného člověka. Vz S. N.

Metení, n., das Kehren, die Kehrung. D.

Mětení, n., die Verwirrung.

Metenice, e, f. = metení; metelice. Jg.

Mětenka, y, f., drchanka. Wirrstroh, n. —
M., otep ječné slámy. Na Mor.

Mětený, gewirrt. M. sláma = mětenka. Jg.

Meteor, u, m., z řec. M. nazývá se každý
výjev ve vzduchu (výjev povětrní), Lufter-
seheinung, f. M-ry jsou: vodní (mhla, mračna,
rosa, déšť, páry, sníh, kroupy), elektrické
(bouřka, blesk, hrom), zrakové nebo optické
(duha, červánky, svítání atd. ), magnetické
(magnetická jehla jedním koncem vždy k se-
veru ukazujíc). Tl. — M. v užším smyslu:
pevná hmota na zem z prostoru světového
stržená, S. N., letavice, povětroň, padající
hvězda. Š. a Ž. Vz Povětroně.

Meteorolog, a, m., z řec., znalec n. zpy-
tatel povětrních úkazů v. Rk. Vz Meteor.

Meteorologický, meteorologisch. M. sta-
nice.

Meteorologie, e, f., věda zanášející se
poznáváním a vysvětlováním úkazů povětr-
ných, jich původu a souvislosti. Vz více
v S. N.

Meter, vz Metr.

Meteš, rychlý běh, zrychlený poklus. Der
Schnellauf. Čsk., Tš.

Metešiti, il, ení, čerstvě běžeti, utíkati.
Schnell laufen. — před kým. Zajíc před
honcem meteší. Us. (u Litom. ) V.

Mětež, e, m., zmatek, nepořádek, odboj,
Verwirrung, Unordnung, f., Aufruhr, m. M. byla
všeobecná, Sš. Sk. 228., 229., v m-ši lidu
vzíti za své. Sš. Sk. 229. Toť není řád podlé
zákona božicho, ale divný m. Odp. br. 1507.

Mětežiti, il, en, ení = másti, verwirren.
Rk. — co. Us.

Methoda, y, f., z řec. návod, navedení
k něčemu; způsob vyučovací. M. slove každá
pravidelná čili uspořádaná cesta, kterou se