1010

jakési soustavy v něčem docíliti může, té-
měř tolik co česky návod, navedení. Vz S.
N. Methoda mluvnice, vz Gb. Uved. do mluv.
str. 11. Methode, Verfahrungsart, f. M. obor-
tivní v lékařství, způsob potlačovací. Rk.
Vz Návod. M. vyučovací slove způsob, jakým
učitel žákům svým vědomosti vštěpuje. Blř.

Methodický, návodný, methodisch, ord-
nungsmässig.

Methodika, y, f., z řec., nauka o způ-
sobu vyučovacím. Rk. M. jest nauka, jak
by lze bylo nějaké množství buď věcí neb
pojmů soustavně uspořádati; rozeznává se ode
methody tím, že methoda jest uspořádanosť
sama, methodika však nauka čili proprava
k ní. Vz více v S. N. Methodik, Lehrkunde,
Wissenschaft der Vortragsweise, f. M., hodo-
getika, methodika při vyučování (akroama-
tická, dialogická, crotematická n. kateche-
tická, sokratická, názorná, vzájemná), při
vychovávání (domácí, přirozená; umělá, cizí).
Vz více v S. N.

Methodisté, společnosť náboženská, od-
růda anglické biskupské církve, pietistického
směru. Vz S. N. Methodisten.

Methone, y, f., bylo mě. v Řecku. —
Methonský.

Methud, a, Metuděj, e, m. M., arcibiskup
velehradský. Dal. Metud a jeho bratr Cyrill.
Pulk. Vz S. N.

Methyl, u, m., plyn bezbarvý. Šfk. 479.

Methylamin, u, m., plyn. Vz Šfk. 615.

Methylnatý. M. kysličník. Šfk. 479.

Methylovodík, u, m. Methylwasserstoff,
m. Šfk. 509.

Methylový alkohol, Methylalkohol. Šfk.
479.

Methylozinek, nku, m. Šfk. 479.

Methymn-a, y, f., bylo mě. na Lesbu. —
Methymňan, a, m. — Methymenský.

Mětice, dle Budějovice, ves v Chrudim. Tf.

Metier (fr., metjé), obchod, živnosť, po-
volání, Rk., zaměstnání, řemeslo. Handwerk,
Gewerbe, m., Beschäftigung, f., Beruf, m.

Metla, metelka, y, metelice, e, mete-
lička, metlička, y, f. M. od met (metu),
vz -la. — M., chvost k metení. Us. v Přer.
Kd. Besen, Kehrbesen, m. Nová m. dobře mete
(zametá). Mt. S. — M., prut, rozha, Ruthe,
Gerte, f. V. M. k bití. Us. Metlou, metlami
mrskati, švihati, trestati; z metly vyrostlý.
Žádný dvěma metlama švihán býti nemá. V.
Nikdo dvěma metlami trestán nebuď. Rb.,
Lb. Každý sám na sebe metlu váže. Sk.
Metlička na plačtivou Ančičku. Er. P. 3.
Metle (metly) odrůsti. D. Když děti z metly
vyrostou. Reš. Židká m. dobré dítky činí.
Metla vyhání děti z pekla. Reš., Č. Vz Ká-
zeň. Čím milejší syn, tím větší metlu viň. Č.
— M., bič, trest, Ruthe, Plage, Geissel,
Strafe, Züchtigung, f. Jg. Zemi v metle že-
lezné spravovati. V. Sám na sebe metlu
ulomil (uřízl, Č., Š. a Z. ). D., Lb. Vz Ne-
štěstí, Trest, Neprozřetelný. Metlou přes
zadek pasovati. Vz Trest. — M. v bot., pa-
noha na stromu n. kři. Ast, m. — M., metlice,
koukolnice, klas planý. L. Vz Stoklasa, Met-
lice. Der Raden. — M., světlo za kometami
(vlasaticemi) se táhnoucí. L. Der Schweif
der Kometen. Vz Ocas.

Metlář, e, m., kdo dělá košťata, Besen-
binder, m. Tk. II. 374.

Metlářka, y, f., die Besenbinderin. Jg.

Metlice, e, f. M., malá metla, metlička,
ein Gertlein. — M., jméno některých rostlin,
die Schmiele, der Windhalm. M., descham-
psia: m. trsnatá, d. caespitosa; křivolaká,
d. flexuosa. FB. 10. M. anglická či jílek
ozimý, lolium perenne, gemeiner Lolch; m.
francouzská či ovsík luční, arrhenatherum
avenaceum, Glatthafer, französisches Raygras.
Čl. 158., 155. M., chundelka, agrostis spica venti.
FB. 8. M. pstrá (aira caryophyllea); m. vy-
výšená (festuca elatior); m. bohatá (smetlice,
odemka, poa fluitans); m., smetlice (melica
nutans); m. (ferula); m. (hippuris); m., kou-
kol (agrostema githago). Kde roste stoklasa,
živí se pán i chasa, kde roste metlice, ne-
živí se ani slepice. Jg. Oř mělko, sej řídko,
urodí se m. Pk.

Metlička, y, f., vz Metla. V.

Metlíní, n. Besenkraut, n., scoparia. Na
Slov. Plk.

Metliště, ě, n., místo, kde proutí roste,
Gesträuch, n. V.

Metlovatý, křovatý, besenartig. M. by-
lina. Reš.

Metloví, n., dlouhá tráva, hippuris. Reš.
Vz Metlice.

Metlovka, y, f., ferula. Das Ruthen-
kraut. Rostl.

Metlový, Ruthen-.

Metně (zastr. ), ve zmatku, matně. Výb. I.

Metník, u, m. Mejtník v Táb. Bž. M.
míra 8 žejdlíkův, ein Massel, n. Us.

Metnouti, vz Metati.

Mětný, mětený, Wirr-. M. sláma. D.

Metoikové, z řec., byli cizinci v Athé-
nách usedlí. Vz S. N.

Metonomasie, e, f., řec, změna jména
přeložením na jiný jazyk: Niger—Černý. S. N.

Metonymie, e, f., z řec., soujmennosť,
přejmenování, změna jména. M. jest tropus
zakládající se na poměru, jaký jest mezi
příčinou a účinkem, mezi věcí předcházející
a následující, mezi látkou a věcí z ní vy-
tvořenou mezi znakem a věcí samou. Tak
jest m. ku př., užíváme-li místo stáří slova
šediny; když místo:, čtu spisy Kollárovy´
říkáme:, čtu Kollára'; nese větev olivovou
m. nese zvěsť o míru. S. N. V lese narozeno,
skopcem potaženo, koněm hovoří (housle).
Rod vymřel po meči i po přeslici. Vz KB.
232. Namentausch, m. Vz Mus. 1844., 431.,
Zk. Ml. II. 164, Mk. Ml. 309.

Metošiti = metešiti.

Metovaný, gewirkt, gewoben? M. ko-
šile, věnce, facúny. Gl.

Metovati = strniště orati, Stoppel stürzen.
Kaubl. Vz Metovaný.

Metr, u, m., z řec. /itt^ov, míra délky.
M. činí 10 decimetrů, či 100 centimetrů, či
1000 millimetrů, či 1-286077 víden. lokte, či
1-6836 čes. lokte, či 0-53 sáhu (1-90 metru
činí sáh). — I metr činí 100 □ decimetrů,
či 0-3 □ sáhu, či 10-01 □ stopy. — 1 krych-
lový (kostkový) metr činí 1000 krychl. deci-
metrů, či 31-66695 krychlových stop. Meter,
m. — Metr, a, m., u myslivců = starý zajíc,