1012

raum, Riss, m., Lücke, Spalte, f. Jg. M. mezi
zuby: žlabina; mezi vory a jednotlivými
částmi loukotí a trouby (u pumpy) atd.:
střih. Šp. Zde je m. D. Prokopali jsú rucě
jeho i nohy jeho; bok jsú jeho kopím ote-
vřeli: těmi mezierkami mohú okusiti, kak
jest pochotný buoh mój. Ms. M. tonů, vz
KP. II. 283. —285. M. v něčem. Us. Mezery
zavříti. Bř. Ve zdi žádné mezery nezůstalo.
Br. Střelbou m-ru ve zdi učiniti. Br. M-ry
zahraditi a vyplniti. Kom. M-ru protrhnouti
a zase zatarasiti. Kom. Mezer nadělati, viele
Lücken reissen; učiněné mezery, gerissene
Lücken. Dch. M. členova, Gliederdistanz, f.
Čsk.

Mezeříč, e, m., mě. na Mor., Meseritsch.
M. nad Oslavou, Meseritsch ob der Oslau;
M. pod Rožnovem, M. unter Roschnau. —
Mezeříčan, a, m., pl. -né. — Mezeříčský, me-
seřícký. — Vz Meziříčí.

Mezeřiti, il, ení, mezeru dělati, eine Lücke
machen. Kom.

Mezerní, Zwischenraum-. Ja.

Mezerovatosť, i, f., Lückenhaftigkeit, f.

Jg.

Mezerovatý, lückenhaft. Um. les.

Mezh, a, m., zastar. = mezek. St. skl.

Mezi, předložka, strč. mezu, staroslovan.
meždu, pol. medzi, lat. inter, jest gt. čísla
dvojného od meza, z mezú vzniklo mezu,
mezi, a znamená tudy to, co s obou stran,
s obou mezí. Klade se A) s akkusativem
na otázku kam? O místě k vytčení běhu
činnosti s obou stran več, v místo, jež věci
dvěma mezema od sebe odděluje, pak vůbec
uprostřed čeho, in der Mitte von, nach der
Mitte hin, unter, zwischen. (Dle Mkl. S. 412.
označuje předměty, mezi které, do jejichž
středu pohyb se děje). Já přiběhl mezi ně
dolů. Svěd. Vstoupil mezi dvéře domové.
Svěd. Mezi své přišel a svoji ho nepřijali.
Br. Neroznáší mezi lidi a nepomlouvá. Kom.
Mezi lidi jíti, mezi nepřátely vpadnouti, mezi
něco se vložiti. — B) S instrumentalem na
otázky kudy, kde? 1. O místě k vytčení
směru činnosti kudy s obou stran, místem,
jež prostředkem obou stran jest, jež ve dvou
mezích jest, pak vůbec prostředkem čeho.
Zk. Dle Mkl. S. 749. označuje předměty,
mezi nimiž něco je, se děje. Ten ctností mezi
jinými předčil. V. Rozsudkové mezi nimi
učiněné. Z. F. I. Řeky mezi břehy svými
běží. Kom. Zběhl se mezi nimi soud. Svěd.
Řeky s ječením tekou mezi úžinami. Kom.
Svády mezi pány a obcí povstaly. V. — 2-
O čase k vytčení součastnosti (označuje
dobu, v které se co děje. Mkl. S. 749. ),
jako: Mezi tím otec zemřel. Mudr. Mezi
pitím nic nejedí a mezi jídlem nic nepijí.
Ler. — Vz Superlativ. — Zk. Skl. 267.,
Ml. II. 35. — M. Slova s předložkou, mezi'
složená. Mkl. B. 416. Vz násl. slova.

Mezibor, u, m., Meziboří, í, n., město
v prusk. Sasku, Merseburg. Vz S. N. —
Mezibořan, a, m. — Meziborský.

Mezibrodí, n., Ort zwischen Furthen. Jg.

Mezibrví, n., místo mezi brvami. L.

Mezibuničina, y, f., Intercellularsubstanz,
f., u rostl. Kk. 5.

Mezičára, y, f., Zwischenlinie, f. Rk.

Mezičasí, n., Zwischenzeit, n. D.

Mezičelistní (intermaxillarní) kosť (zlatá)
v hořejší čelisti některých ryb, ptákův a
ssavcův. Vz S. N.

Mezidějství, n., Zwischenspiel, n. D.

Mezidobí, n. = mezičasí. Rk.

Mezidruží, n.. Mittelschlag, m. D.

Mezidveří, n., der Raum zwischen den
Thüren. Mkl.

Mezihájí, n., pole n. louka v lese. Us.
Ber. Dch.

Mezihláska, y, f., Mittel-, Zwischenlaut,
m. Berg.

Mezihory, pl., f., Meziboří, n., pohoří
v Čechách, das Mittelgebirge. M-ří za Košíři
a za Libní. Vz Tk. II. 542.

Mezihornatý, mezihorní, zwischen Ber-
gen liegend. M. krajina. Háj.

Mezihra, y, f., vz Intermezzo.

Mezihradí, n., místo mezi Hrady. Č.

Mezichlopný, mezi chlopněmi jsoucí. M.
semenice. Rostl.

Mezichřípí, n., der Knorpel zwischen den
Naselöchern. Ja.

Mezikloubní chrupavky. Ssav.

Mezikořání, n., die Stelle zwischen den
Wurzeln. Dch.

Mezikorní roubení, das Propfen zwi-
schen der Rinde. Koubl.

Mezikrál, e, m., Zwischenkönig, m. Jg.

Mezikrokví, n., prostranství mezi kro-
kvemi. Dch.

Mezileský, zwischen Wäldern befindlich.
Dch.

Meziměsíčný, zwischen zwei Monaten
oder Monden. Jg.

Mezimluva, y, f. Zwischenrede, f. Jg.

Mezimluvný, zwischenredend. M. úsudek
(interlocutura sententia) slove ten, kterýž
bývá vydán mezi počátkem pře a skonáním
o leckterýs kus, ješto se pře první dotýče,
jako když bývá tázáno, sluší-li tyto svědky
přijíti čili nic. CJB

Mezimný, mezi mnou a něčím jiným při-
chodící, jsoucí, dazwischenliegend. M. výjev.
Sš. Zj. 420. Tak se končí ta m-ná částka.
Sš. Zj. 430.

Mezimoří, n., Landenge, f. Mkl., Plk., Sš.
I. 226.

Mezimořský, zwischen zwei Meeren ge-
legen. Jg.

Mezimostí, n. Raum zwischen 2 Brücken. D.

Mezina, y, f., der Zwischenraum, Inter-
wall, Abgrund, mezera, rozsedlina, propasť.
Tělo, jež od místa blízkého na dalejší s po-
míjením a jakoby přeskokem mezin přenésti
se může. Sš. L. 219.

Mezinárodní, týkající se styků mezi dvě-
ma nebo více národy, international. M. ob-
chod, právo, bilance. Vz S. N.

Mezinec, vz Mězenec.

Meziplecí, místo mezi plecemi, zwischen
den Schultern.

Meziplícný, zwischen den Lungen be-
findlich. Jg.

Mezipotočí, n., zwischen Bächen gelegen.
Jg.

Meziprstí, n., der Zwischenraum der Fin-
ger. Jg.

Mezíra, mezírka, y, f. = mezera. Na
Moravě.