1013

Meziříčí, í, n. Velké M., Gross-Meseritsch,
město na Moravě. Vz S. N., Tk. I. 617,, III.
119., 567., U Žer. Záp. I. 49. Mezeřič. — Me-
ziříčan, a, m., pl. -né. — Meziřícký.

Meziříčný, zwischen Flüssen liegend. Br.

Meziříší, í, n., mezivláda, pol. bezkrá-
loví, lat. interregnum, Jg., mezivládí. Rk.
Zwischenreich, n.

Mezisloupí, í, n., něm. Säulenweite, f. M.
řídké, husté, přiměřené. Nz.

Mezislovce, e, n. M. n. citoslovce jsou
častice, jimiž všeliké pohnutí mysli vyrážíme
aneb jakési zvuky napodobujeme: a, ah, ach!
aj! ajta! e! ej! ha! he! hoj! hu! hop! pst!
st! atd. M. radosti a žalosti, zdivení a uža-
snutí, libosti a ošklivosti, žádosti a opo-
vrhání, zvolání a zamítání. — Moc mezislovcí
berou na sebe také jména podstatná: běda,
přeběda, bohužel, pohříchu; pak časoslova
(někdy s jmény složená): prosím, bohdá,
bodejž, bohpomozi, nastojte, nevídáno, přísám
bůh. Kz., Zk. Vz Interjekce.

Mezisobný, vespolný, gegenseitig. M.
odpor; m. láska otce i syna. Sš. J. 11., 26.

Mezispeditor, a, m., der Zwischenspe-
diteur. HGB. Art. 380.

Mezistění, n., die Mittelwand. D.

Mezistěnný, zwischen Wanden Befind-
lich. Bern.

Mezisvětí, n., der Raum zwischen den
Weltkörpern. D.

Meziti, il, en, ení, Begränzen. Jg.

Mezi tím, mezi tím časem; mezitímní:
čas, Zwischenzeit, f., článek, jednání, majitel,
místo, nález, nařízení, obchod, otázka, řízení,
úřad, vysvědčení. J. tr.

Mezitojí = mezi tím, inzwischen. Mezi-
tojí m. mezi tojú i. e. dobú. M. k ní svatý
Vavřinec přišel. Pass.

Meziústka, y, f., trichodesma. Rostl.

Meziuzlí, n., prostor mezi uzly, interno-
dium. Rostl.

Mezival, u, m. Bod m-lu, Courtinenpunkt,
úhel m-lu, Courtinenwinkel, m. Čsk.

Mezivěsť, i, f., věštba, proroctví do ji-
ného proroctví vložené, eine Weissagung,
die in eine andere eingeschoben ist. Vložená
m. k církvi hledí. Sš. Zj. 420.

Mezivěta, y, f., Zwischensatz, m. M. jest
věta vedlejší vložená do věty hlavní: Kníže
Václav soudcům, aby soudy spravedlivě či-
nili, přísně přikazoval. Háj. — Zk.

Mezivětří, n., Mittelwind, m. D.

Mezivláda, y, f., vz Meziříší.

Mezizáhonní země, zwischen den Beeten
liegend. Puch.

Mezizeď, zdi, f. Zwischenwand, f. Rohn.

Mezizemí, n., Meerenge, f. Balbi.

Mezizemní, mittelländisch. M. moře. Jg.

Mezizpěv, u, m., Zwischengesang, m. Jg.

Mezižeberný, zwischen den Rippen lie-
gend. M. svaly. Ssav.

Mezižilí, n., Zwischenraum zwischen zwei
Adern. Jg.

Mezkář, e, m., Maulthiertreiber, m. Vrat.

Mezkování, n., úsilné pracování, das Büf-
feln, Rackern. Jg.

Mezkovati se čím = pachtiti se, sich
rackern. D.

Mezkovský. M. práce (těžká). Esels-
arbeit, f. D.

Mezkovství, n., Dummheit, f.

Mezkový. M. kůže, die Mauleselshaut. -D.

Mezkyně, ě, f., die Mauleselin. V.

Meznec, zence, m. = víchor (vichr) síro-
val či šironor, řec. evyv/. lv&Mv, jenž širé nurty
a vlny valí a pohání, vichr lodím nebez-
pečný. Sš. Sk. 284.

Mezní, Rain-, Gränz-. M. kámen, znamení,
dub, kůl, kopec (hromada), prst (mezenec),
Jg., zeď, soused, Šp., právo, vz RB. str. 268.,
soud (vz Soud). Vz Gl. 152. Mezních zna-
mení má býti šetříno a nemá jich býti ustu-
pováno. Br. — M. čistec, rostl., polní len,
matky Boží len, linaria, osiris, das Leinkraut.
Reš. Vz Mezník.

Meznice, e, f. = mezník. Aqu.

Meznický, mezní, Gränz-. M. znamení.
Pr. měst.

Mezník, u, m., mezní kámen, strom neB
jiné znamení, der Gränzstein, das Gränz-
zeichen. Cf. Hranice, Kopec, Líha, Sádek,
Uročiště. Gl. 152. Mezníci polní, zemští. V.
M-ky klásti, položiti, vytknouti, sázeti, vy-
saditi, rozděliti, V., přenášeti, měniti, pře-
vraceti, Br., vyvrhnouti, předělati, přesaditi.
Us. M. z místa svého hnutý, přesazený. V.
Jak památka lidí zemřelých kameny hrob-
ními, tak meze a Hranice znameními mezními
se vysvědčují. Pr. M. neb hraničník je dřevo
n. kámen, v kterémž se spatřuje znamení
mezní, tu kDe se grunty jednoho souseDa
oD Druhého dělí. Pr. M. jest to znamení,
kteréž při začátku a konci mezí se spatřuje
a souseda od souseda jako hradí. Pr. M. je
znamení, kteréž od jednoho hraničníka na
druhý ukazuje a po mezech usazen jest. Pr.
Čím starší znamení mezní se ukáže, tím jistší
a hodnější víry jest; M. starý, staré právo
činí; M. nový nové právo činí. Pr. Mezník
přijde-li k porušení, má se hned zase obno-
viti a právem opatřiti; M. a znamení mezní
má obapolně sazeno býti a vysekáno. Nikdo
o své ujmě m-ků nesázej, nebo mezního zna-
mení nevysekávej; Kámen mezní má Býti
jiného jádra, nežli kámen toho dna; Proto
jest m. vsazen, ahy rozsoudil spor o grunty
(limes erat positus, litem ut discerneret agri);
Mladým lidem od starších zpráva o mezní-
cích činiti se má. Pr., Mezí a m-ků spatření
a opravování ročně z jara Býti má. Vz Hra-
nice, Meze. Pr. Co Byl dle strč. práva mez-
ník; k čemu mezník sloužil; k čemu se
mělo přihlížeti v rozepřích o meze; kdy se
měly meze a hranice opravovati. Vz RB.
158. —159. Svědkové mezníku, die Zeugen
des Gränzzeichens = věci pod mezníkem
zahrabané (hrnec s uhlím, peníze atd. ). Gl.
152. Vz Pr. 1869. str. 117., 154. a násl.; Rb.
str. 268.

Mezníkovati = mezníky klásti, begrän-
zen. Ms.

Mezování, n., Angränzung, f. V.

Mezovati = hraničiti, gränzen, angrän-
zen, anstossen, rainen, anschliessen. Jg. Spolu
mezují a hranice mají. V. — čím s čím.
Tento mezuje svými grunty s grunty jeho.
Záv. Čechy mezují s Rakousy. D. Země mo-
ravská mezuje s královstvím uherským. V.