1015

Archiv f. slav. Phil. II. 708. Vz L. Místy:
lopta, lobda, pucka u Kroměříže, habán u
Skalice na Slov., der Ball. Míčem hráti, há-
zeti, bíti; na míč hráti; hra na míč; míče
sobě podávati; m. bráti a odrážeti. V. Mí-
čem cukati, Tš., zmítati. Reš. V m. hráti.
Rk. Nevěra, lesť, zlosť sobě nás jako míče
podávají. Kom. M. nadutý, Ballon, v obec.
mluvě: baloun. Vz Mičuda. — M. = kot,
Katze. D. — M. tesařský, španělský (ohnivé
koule železem naplněné), Feuerballen; Hero-
nův, der Heronsball. Sedl., Jg. — M. tiskař-
ský, Druckerballen. Jg.

Míča, čiča, dle Káča = kočka. Na Mor.
Bakalář.

Mičírna, míčovna, y, f., Das Ballspiel-
haus, der Ballspielplatz. D.

Míčovka, y, f. M. kulkonosná, pilularia
globulifera, Pillenkraut, n. Kk. 97., FB. 4.

Míčový. M. hra (hra míčem). Vz Přisvo-
jovací přídavné jméno.

Mičuda, y, f. = míč. Us. u Nechanic, Mý.,
u Chrud. Kd.

Mid-as, y, m., král Frygie, vz S. N. Staří
říkali: Midáš, e, m.

Middolin, u, m., fr. midolline, gothické
písmo nahoře i dole zaokrouhlené; původce
je franc. krasopisec Midollé. Dch.

Mieniti = míniti.

Mier = mír; miera = míra.

Mies, něm., vz Mže (řeka) a Stříbro (město).

Miesti = mísiti. — co: kal. Dal. 96.

Migraine (fr., migrén), z řec. hemikrania,
polostranní n. postranní bolení hlavy. Rk.
Vz S. N.

Mih, u, m., Augenwink, m. Mluviti s někým
na mihy, Mienensprache. L. — V mih =
mihem, v okamžení, im Augenblick. L. —
M., míhání, blesk, das Flimmern. L.

Mihačka, y, f., v Písku jméno podzem-
ního vězení.

Mihadlo, a, n., tahadlo, v hornictví stroj
k čerpání vody z dolů. Jg., Am. Feldge-
stänge, n. Č.

Mihan, mhouran, a, mihač, e, m., der
Blinzler. Bern.

Míhati, mihnouti, hnul a hl, utí = hýbati,
bewegen, rudeln; blyšteti, funkeln, strahlen,
flimmern. (L. ) — abs. Střela mihne (zablyští
se). L. — čím: hubou, Šm., nosem, L.,
okem. Koll. — čím na koho, mžikati, mit
den Augen winken, Us.: očima. — se. Pla-
men se míhá. L. Barvy se míhají. L. — se
komu kde. Jiskry radosti v očích se mí-
haly. L. Co se nám před očima děje a v očích
míhá. Kom. Míhá se mi (zdá se mi; čiji). D.
Stále se mi před očima míhá (mžičky se
dělají). D., Sych. — se čím. Větrem se
blyskota míhá. Krok.

Míhavice, e, f., Augendeckel, m. Na Slov.

Míhavička, y, f., prášky ve slunečním
světle se míhající, im Sonnenlicht fliegende
Stäubchen. Dch.

Míhavnice, e, f. = míhavice; mihule. Bern.

Míhavosť, i, f., Neigung zum Blinzen,
die Schwebe. Bern.

Míhavý, flimmernd, flatternd. Johan.

Mihnouti, vz Míhati.

Mihot, u, m., mihota, y, f., das Flimmern,
der Glanz. Us.

Mihotati, flimmern. L.

Mihule, e, f., pijavice, der Egel. — M.,
dlouhá ženská. Kb. — M., ryba. Bricke. M.
menší, petromyzon Planeri; m. říční, p. flu-
viatilis; mořská, p. marinus. Frč. 282.

Mihulka, y, f., jméno vězení v 16. stol.
v Praze jako Daliborka. Jg. Do M-ky jest
vsazen do vězení. Čr.

1. Mich, u, m., místo, kde voda se spou-
ští. V Opav. Pk.

2. Mich, a, Mícha, y, m. = Mikuláš. Vz
Prk. Příspěvky I. 21.

Micha n. mícha (v Jg. jen micha), y, f.,
mozk ve hřbetnici, v dutině páteřní, me-
dulla spinalis n. dorsalis, jest vedlé mozku
druhým hlavním středištěm soustavy nervové
a jakož hlavní úlohou mozku jest opatřiti
především čidla potřebnými nervy, tak m.
vládne téměř všem pohybům svobodné vůli
podléhajícím, poskytujíc nervů svalům zvlá-
ště okončin. Vz více v S. N. Das Rük-
kenmark. Zánět, ubití michy. Rk. Rána Do
michy. Pod jménem michy hřbetní prodlu-
žuje se mozek Do páteře hřbetové. Krok.
Vz Mozek.

Míchací, Misch-. M. stroj. Techn.

Michač, e, m., měsič, míchal, Der Mi-
scher. Jg.

Michačka, měsička, míchalka, Die Mi-
scherin. — M. = vařečka. Us.

Michadlo, a, n., čím se míchá, měsidlo.

Michal, a, m. Ne: Míchal. Michálek, lka,
m., Michael. Vyhrál (získal) co Michal na
sviních (prodělal). Vz Jg. Slov. a Č. Mudr. str.
492. Vz Nešťastný. — Michal a míchal, hra
slovná. Světí Michala (míchala) = 1. rád pije;
2. o hospodských vodu do piva neb vína
lijících, Pantscher, m. Vz Opilství. Jest boží
a Michalův. Č. Vz Michalův.

Míchal, a, m. = michač.

Michala, y, f., Michaela. M-u manželku
jeho. 1448.

Michalka, y, f., měsička, die Mischerin.

Michalka, y, f. M-ky, Druh Hrušek.

Michalovice, Dle Budějovice, Michels-
berg, sbořený hrad u Ml. Boleslavi. Vz S.
N., Tk. III. 76.

Michalský, Michaels-. M. brána, trh. Us.

Míchalství, n., die Pantscherei, Fälschung
von Getränken.

Michalův (Michalův). Jest boží a Micha-
lův (t. j. opilý). D., Č., Lb. Vz Opilec, Michal.

Míchání, n., das Mischen. Us.

Míchanice, e, f., směsice, smíchání, Ver-
mischung, f., V.; 2. míchaná píce, míšenina,
Gemenge, n., Kom.; 3. m., kompost. Vaň.

Míchanina, y, f., směsice, směs, Gemisch,
Gemenge, n. Us.

Míchaný, gemischt. M. vejce, gerührte
Eier. D.

Míchati, míchám a měši, al, án, ání; mí-
chávati, mengen, mischen. — co: kávu (když
se praží), kaši, karty. Us., D. — (se) koho
do čeho. Do cizích věcí (někoho, se) mí-
chati. D. Do všeho se míchá. D. M. se do
války, do něčího práva. Nt. Mieša sa do
všetkého ako vařečka. Mt. S. — co mezi
co. Novotní vojáci míchají se mezi staré.
Kom. — čím: těstem, kaší. Rk. — co s čím:
víno s vodou. Kom. — co čím: těsto ko-



	1015

	Archiv f. slav. Phil. II. 708. Vz L. Místy: lopta, lobda, pucka u Kroměříže, habán u Skalice na Slov., der Ball. Míčem hráti, há- zeti, bíti; na míč hráti; hra na míč; míče sobě podávati; m. bráti a odrážeti. V. Mí- čem cukati, Tš., zmítati. Reš. V m. hráti. Rk. Nevěra, lesť, zlosť sobě nás jako míče podávají. Kom. M. nadutý, Ballon, v obec. mluvě: baloun. Vz Mičuda. — M. = kot, Katze. D. — M. tesařský, španělský (ohnivé koule železem naplněné), Feuerballen; Hero- nův, der Heronsball. Sedl., Jg. — M. tiskař- ský, Druckerballen. Jg. Míča, čiča, dle Káča = kočka. Na Mor. Bakalář. Mičírna, míčovna, y, f., Das Ballspiel- haus, der Ballspielplatz. D. Míčovka, y, f. M. kulkonosná, pilularia globulifera, Pillenkraut, n. Kk. 97., FB. 4. Míčový. M. hra (hra míčem). Vz Přisvo- jovací přídavné jméno. Mičuda, y, f. = míč. Us. u Nechanic, Mý., u Chrud. Kd. Mid-as, y, m., král Frygie, vz S. N. Staří říkali: Midáš, e, m. Middolin, u, m., fr. midolline, gothické písmo nahoře i dole zaokrouhlené; původce je franc. krasopisec Midollé. Dch. Mieniti = míniti. Mier = mír; miera = míra. Mies, něm., vz Mže (řeka) a Stříbro (město). Miesti = mísiti. — co: kal. Dal. 96. Migraine (fr., migrén), z řec. hemikrania, polostranní n. postranní bolení hlavy. Rk. Vz S. N. Mih, u, m., Augenwink, m. Mluviti s někým na mihy, Mienensprache. L. — V mih = mihem, v okamžení, im Augenblick. L. — M., míhání, blesk, das Flimmern. L. Mihačka, y, f., v Písku jméno podzem- ního vězení. Mihadlo, a, n., tahadlo, v hornictví stroj k čerpání vody z dolů. Jg., Am. Feldge- stänge, n. Č. Mihan, mhouran, a, mihač, e, m., der Blinzler. Bern. Míhati, mihnouti, hnul a hl, utí = hýbati, bewegen, rudeln; blyšteti, funkeln, strahlen, flimmern. (L. ) — abs. Střela mihne (zablyští se). L. — čím: hubou, Šm., nosem, L., okem. Koll. — čím na koho, mžikati, mit den Augen winken, Us.: očima. — se. Pla- men se míhá. L. Barvy se míhají. L. — se komu kde. Jiskry radosti v očích se mí- haly. L. Co se nám před očima děje a v očích míhá. Kom. Míhá se mi (zdá se mi; čiji). D. Stále se mi před očima míhá (mžičky se dělají). D., Sych. — se čím. Větrem se blyskota míhá. Krok. Míhavice, e, f., Augendeckel, m. Na Slov. Míhavička, y, f., prášky ve slunečním světle se míhající, im Sonnenlicht fliegende Stäubchen. Dch. Míhavnice, e, f. = míhavice; mihule. Bern. Míhavosť, i, f., Neigung zum Blinzen, die Schwebe. Bern. Míhavý, flimmernd, flatternd. Johan. Mihnouti, vz Míhati. Mihot, u, m., mihota, y, f., das Flimmern, der Glanz. Us.	Mihotati, flimmern. L. Mihule, e, f., pijavice, der Egel. — M., dlouhá ženská. Kb. — M., ryba. Bricke. M. menší, petromyzon Planeri; m. říční, p. flu- viatilis; mořská, p. marinus. Frč. 282. Mihulka, y, f., jméno vězení v 16. stol. v Praze jako Daliborka. Jg. Do M-ky jest vsazen do vězení. Čr. 1. Mich, u, m., místo, kde voda se spou- ští. V Opav. Pk. 2. Mich, a, Mícha, y, m. = Mikuláš. Vz Prk. Příspěvky I. 21. Micha n. mícha (v Jg. jen micha), y, f., mozk ve hřbetnici, v dutině páteřní, me- dulla spinalis n. dorsalis, jest vedlé mozku druhým hlavním středištěm soustavy nervové a jakož hlavní úlohou mozku jest opatřiti především čidla potřebnými nervy, tak m. vládne téměř všem pohybům svobodné vůli podléhajícím, poskytujíc nervů svalům zvlá- ště okončin. Vz více v S. N. Das Rük- kenmark. Zánět, ubití michy. Rk. Rána Do michy. Pod jménem michy hřbetní prodlu- žuje se mozek Do páteře hřbetové. Krok. Vz Mozek. Míchací, Misch-. M. stroj. Techn. Michač, e, m., měsič, míchal, Der Mi- scher. Jg. Michačka, měsička, míchalka, Die Mi- scherin. — M. = vařečka. Us. Michadlo, a, n., čím se míchá, měsidlo. Michal, a, m. Ne: Míchal. Michálek, lka, m., Michael. Vyhrál (získal) co Michal na sviních (prodělal). Vz Jg. Slov. a Č. Mudr. str. 492. Vz Nešťastný. — Michal a míchal, hra slovná. Světí Michala (míchala) = 1. rád pije; 2. o hospodských vodu do piva neb vína lijících, Pantscher, m. Vz Opilství. Jest boží a Michalův. Č. Vz Michalův. Míchal, a, m. = michač. Michala, y, f., Michaela. M-u manželku jeho. 1448. Michalka, y, f., měsička, die Mischerin. Michalka, y, f. M-ky, Druh Hrušek. Michalovice, Dle Budějovice, Michels- berg, sbořený hrad u Ml. Boleslavi. Vz S. N., Tk. III. 76. Michalský, Michaels-. M. brána, trh. Us. Míchalství, n., die Pantscherei, Fälschung von Getränken. Michalův (Michalův). Jest boží a Micha- lův (t. j. opilý). D., Č., Lb. Vz Opilec, Michal. Míchání, n., das Mischen. Us. Míchanice, e, f., směsice, smíchání, Ver- mischung, f., V.; 2. míchaná píce, míšenina, Gemenge, n., Kom.; 3. m., kompost. Vaň. Míchanina, y, f., směsice, směs, Gemisch, Gemenge, n. Us. Míchaný, gemischt. M. vejce, gerührte Eier. D. Míchati, míchám a měši, al, án, ání; mí- chávati, mengen, mischen. — co: kávu (když se praží), kaši, karty. Us., D. — (se) koho do čeho. Do cizích věcí (někoho, se) mí- chati. D. Do všeho se míchá. D. M. se do války, do něčího práva. Nt. Mieša sa do všetkého ako vařečka. Mt. S. — co mezi co. Novotní vojáci míchají se mezi staré. Kom. — čím: těstem, kaší. Rk. — co s čím: víno s vodou. Kom. — co čím: těsto ko-