Předchozí (1014)  Strana:1015  Další (1016) |
|
|||
1015
|
|||
|
|||
Archiv f. slav. Phil. II. 708. Vz L. Místy:
lopta, lobda, pucka u Kroměříže, habán u Skalice na Slov., der Ball. Míčem hráti, há- zeti, bíti; na míč hráti; hra na míč; míče sobě podávati; m. bráti a odrážeti. V. Mí- čem cukati, Tš., zmítati. Reš. V m. hráti. Rk. Nevěra, lesť, zlosť sobě nás jako míče podávají. Kom. M. nadutý, Ballon, v obec. mluvě: baloun. Vz Mičuda. — M. = kot, Katze. D. — M. tesařský, španělský (ohnivé koule železem naplněné), Feuerballen; Hero- nův, der Heronsball. Sedl., Jg. — M. tiskař- ský, Druckerballen. Jg. Míča, čiča, dle Káča = kočka. Na Mor.
Bakalář. Mičírna, míčovna, y, f., Das Ballspiel-
haus, der Ballspielplatz. D. Míčovka, y, f. M. kulkonosná, pilularia
globulifera, Pillenkraut, n. Kk. 97., FB. 4. Míčový. M. hra (hra míčem). Vz Přisvo-
jovací přídavné jméno. Mičuda, y, f. = míč. Us. u Nechanic, Mý.,
u Chrud. Kd. Mid-as, y, m., král Frygie, vz S. N. Staří
říkali: Midáš, e, m. Middolin, u, m., fr. midolline, gothické
písmo nahoře i dole zaokrouhlené; původce je franc. krasopisec Midollé. Dch. Mieniti = míniti.
Mier = mír; miera = míra.
Mies, něm., vz Mže (řeka) a Stříbro (město).
Miesti = mísiti. — co: kal. Dal. 96.
Migraine (fr., migrén), z řec. hemikrania,
polostranní n. postranní bolení hlavy. Rk. Vz S. N. Mih, u, m., Augenwink, m. Mluviti s někým
na mihy, Mienensprache. L. — V mih = mihem, v okamžení, im Augenblick. L. — M., míhání, blesk, das Flimmern. L. Mihačka, y, f., v Písku jméno podzem-
ního vězení. Mihadlo, a, n., tahadlo, v hornictví stroj
k čerpání vody z dolů. Jg., Am. Feldge- stänge, n. Č. Mihan, mhouran, a, mihač, e, m., der
Blinzler. Bern. Míhati, mihnouti, hnul a hl, utí = hýbati,
bewegen, rudeln; blyšteti, funkeln, strahlen, flimmern. (L. ) — abs. Střela mihne (zablyští se). L. — čím: hubou, Šm., nosem, L., okem. Koll. — čím na koho, mžikati, mit den Augen winken, Us.: očima. — se. Pla- men se míhá. L. Barvy se míhají. L. — se komu kde. Jiskry radosti v očích se mí- haly. L. Co se nám před očima děje a v očích míhá. Kom. Míhá se mi (zdá se mi; čiji). D. Stále se mi před očima míhá (mžičky se dělají). D., Sych. — se čím. Větrem se blyskota míhá. Krok. Míhavice, e, f., Augendeckel, m. Na Slov.
Míhavička, y, f., prášky ve slunečním
světle se míhající, im Sonnenlicht fliegende Stäubchen. Dch. Míhavnice, e, f. = míhavice; mihule. Bern.
Míhavosť, i, f., Neigung zum Blinzen,
die Schwebe. Bern. Míhavý, flimmernd, flatternd. Johan.
Mihnouti, vz Míhati.
Mihot, u, m., mihota, y, f., das Flimmern,
der Glanz. Us. |
Mihotati, flimmern. L.
Mihule, e, f., pijavice, der Egel. — M.,
dlouhá ženská. Kb. — M., ryba. Bricke. M. menší, petromyzon Planeri; m. říční, p. flu- viatilis; mořská, p. marinus. Frč. 282. Mihulka, y, f., jméno vězení v 16. stol.
v Praze jako Daliborka. Jg. Do M-ky jest vsazen do vězení. Čr. 1. Mich, u, m., místo, kde voda se spou-
ští. V Opav. Pk. 2. Mich, a, Mícha, y, m. = Mikuláš. Vz
Prk. Příspěvky I. 21. Micha n. mícha (v Jg. jen micha), y, f.,
mozk ve hřbetnici, v dutině páteřní, me- dulla spinalis n. dorsalis, jest vedlé mozku druhým hlavním středištěm soustavy nervové a jakož hlavní úlohou mozku jest opatřiti především čidla potřebnými nervy, tak m. vládne téměř všem pohybům svobodné vůli podléhajícím, poskytujíc nervů svalům zvlá- ště okončin. Vz více v S. N. Das Rük- kenmark. Zánět, ubití michy. Rk. Rána Do michy. Pod jménem michy hřbetní prodlu- žuje se mozek Do páteře hřbetové. Krok. Vz Mozek. Míchací, Misch-. M. stroj. Techn.
Michač, e, m., měsič, míchal, Der Mi-
scher. Jg. Michačka, měsička, míchalka, Die Mi-
scherin. — M. = vařečka. Us. Michadlo, a, n., čím se míchá, měsidlo.
Michal, a, m. Ne: Míchal. Michálek, lka,
m., Michael. Vyhrál (získal) co Michal na sviních (prodělal). Vz Jg. Slov. a Č. Mudr. str. 492. Vz Nešťastný. — Michal a míchal, hra slovná. Světí Michala (míchala) = 1. rád pije; 2. o hospodských vodu do piva neb vína lijících, Pantscher, m. Vz Opilství. Jest boží a Michalův. Č. Vz Michalův. Míchal, a, m. = michač.
Michala, y, f., Michaela. M-u manželku
jeho. 1448. Michalka, y, f., měsička, die Mischerin.
Michalka, y, f. M-ky, Druh Hrušek.
Michalovice, Dle Budějovice, Michels-
berg, sbořený hrad u Ml. Boleslavi. Vz S. N., Tk. III. 76. Michalský, Michaels-. M. brána, trh. Us.
Míchalství, n., die Pantscherei, Fälschung
von Getränken. Michalův (Michalův). Jest boží a Micha-
lův (t. j. opilý). D., Č., Lb. Vz Opilec, Michal. Míchání, n., das Mischen. Us.
Míchanice, e, f., směsice, smíchání, Ver-
mischung, f., V.; 2. míchaná píce, míšenina, Gemenge, n., Kom.; 3. m., kompost. Vaň. Míchanina, y, f., směsice, směs, Gemisch,
Gemenge, n. Us. Míchaný, gemischt. M. vejce, gerührte
Eier. D. Míchati, míchám a měši, al, án, ání; mí-
chávati, mengen, mischen. — co: kávu (když se praží), kaši, karty. Us., D. — (se) koho do čeho. Do cizích věcí (někoho, se) mí- chati. D. Do všeho se míchá. D. M. se do války, do něčího práva. Nt. Mieša sa do všetkého ako vařečka. Mt. S. — co mezi co. Novotní vojáci míchají se mezi staré. Kom. — čím: těstem, kaší. Rk. — co s čím: víno s vodou. Kom. — co čím: těsto ko- |
||
|
|||
Předchozí (1014)  Strana:1015  Další (1016) |