1016

pistí. — čím kde: těstem v díži. — se
v co. D. Drzí všetečka míchá se, več mu
netřeba. Kom.

Míchátko, a, n., ein Rührhölzchen. Rk.

Michek, chka, m. = Mikuláš. Půh. 1538.
Od Mich.

Michelsbrunn, Michalov u Hranic na
Moravě.

Michl, a, m. Německý M., přezdívka ně-
meckému národu. Rk.

Michlowitz, Myšlechovice, Myslichovice
u Litovle na Mor.

Míjející, pomíjející, vergänglich. Us.

Míjelivý, míjivý. M. povaha. Sš. I. 174.,
227.

Míjení, n., das Vorbeigehen, Vergehen.
Jel.

Míjeti, 3. pl. -její, míjej, el, en, ení =
jíti mimo, vorbeigehen, vorbeifahren; po-
cházeti, tratiti se, schwinden, in Wegfall
kommen, entfallen, aufhören, vergehen. —
abs. Spravedlnosť se přetrhuje a míjí, hört
auf. Kol. 45. Skrze to i pokuty míjely. Z F.
I. XXIV. Půhon míjí. Faukn. Les míjí. Rkk.
Čas pomíjí, míjí. Reš. Krátká léta míjejí.
Ben. V. Moc rychle míjí. Ras. Časem míje-
jící. V. Vadnu i vešken míjím (tratím se).
Tkadl. Dnové vaši jako mhla míjejí. Tkadl.

— koho, co. Hněv jej míjel. Troj. —
čeho. Když to vojsko mělo míjeti města.
Boč. Všeho toho míjeje (o tom mlče). Ohláš.

— Sv. — v čem. Jak míjí hodina v nena-
Dálosti, tak pomíjí život lidský v rychlosti.
Lomn. — čím. Věci všecky svým vyměře-
ným během míjejí. Dobř. — se čeho. Míjeli
se kola. Kom. — se s čím: s pravdou se
m. Jg. — Vz Minouti.

Mijitelný, míjivý, vergänglich. Hlas.

Míjivý = mijitelný. Teplo m. Ssav.

Mík, a, m. = mník.

Mik, a, m. = Mikuláš. Gl. 153.

Míkačka, y, f. = čejka, der Kibitz. D.

Mikati se = házeti sebou. Na Slov. Vz
Mykati.

Mikeš, kše, m., Mikuláš. Šklebí se na to,
jako Mikeš na jelito. Jg.

Mikešov, a, m., ves v Čechách, Nixdorf.

Mikoláš = Mikuláš.

Mikot, u, m. = vábidlo k vábení srn. Šp.

Mikotati, srny vábiti. Šp.

Míkovice, dle Budějovice, jméno místní.
Tk II. 453.

Míkový, z míka, von der Aalruppe. Na
míkových pličkách statek projésti. V.

Mikrokefal-os, a, m., malohlavec.

Mikrokosm-os, u, m., z řec., malý svět
(člověk). Rk. Die Welt im Kleinen (der
Mensch).

Mikrometr, u, m., drobnoměr. Vz KP.
II 14., 172. Mikrometer.

Mikroskop, u, m., z řec., drobnohled
(jímž se malé věci zvětšují). Rk. Vergrösse-
rungsglas, n. M. dioptrický, jednoduchý, slo-
žený, složitý, katoptrický, Nz., s třemi čoč-
kami, Hartnackův, na skle, sluneční, vibrační,
Ck. Vz Nástroj k pracem mikroskopickým.

Mikroskopický, jen drobnohledem vidi-
telný M. fotografie. S. N. Mikroskopisch.

Mikrotrofie, e, f., z řec., chudoživnosť.
S. N.

Miksula, y, f., neposeda ženská, ein Frauen-
zimmer, das gern schäckert. Na Slov. Dle
Prk. Přisp. I. 24. má se správně psáti myksula
od mykati.

Mikšík, a, m. = Mikuláš. Gl.

Mikter, u, m., tlustá mázdra mezi střevy,
das Gekröse. Kom.

Mikul, a, Mikula, y, m. = Mikuláš.

Mikuláš, e, Mikulášek, ška, m., v obec.
mluvě Mikoláš, Mikeš, Mikuš, Mik, Mikšík,
Mikšíček, Mikul, Mikula, Mich, Mícha. Svatý
Mikuláš splachuje břehy (pršívá). Sych., Č.,
Lb. Vz Hospodářský. Prší-li ο sv. Mši aneb
padá-li sníh, bude příštího roku hojně hrachu.
Er. Ρ. 95. Když prší na sv. Mikuláše, bude tuhá
zima; Na sv. Nikolaju když se napije pták
na kolaju (koleji; není-li mrazu), tři měsíce
nenapije se kůň na rice (=řece, i. e. potom
dlouho mrzne). Kda. — Sv. M.., město na
Slov.

Mikulášenci n. Vláseničtí, členové ná-
boženské sekty v 15. stol. v Čechách se vy-
skytnuvší, jejímž původcem byl Mikuláš z Vlá-
senice. Vz S. N. M-ci či plačtiví bratří. Jir.
Vz také Gl. 153.

Mikulášovo, a, n., ves u Německého
brodu. Tk. III. 36.

Mikulášský, Nikolaus-. Μ. ulice v Praze.

Mikule, e, f., ve frasi: Našle trkule mi-

kuli = jeden je horší než druhý. Mus. Cf.

Hadr vonuci tresce. Dle Prk. odvoditi slovo

to od mykati a sluší tedy psáti mykule. Cf.

Miksula.

Mikulov, a, m., mě. na Mor., Nikolsburg.
Vz S. N., Tk. III. 417. — Mikulovan, a, m.
— Mikulovský.

Mikuš, e, m. = Mikuláš.

Mil, a, o, vz Milý.

Milá, é, f. Die Geliebte. Kde oběd, tu
milá, kde večeře, tu jiná (o vojácích). Č. Vz
Milý.

Miláček, čka, m. (milostník, kochánek,
mazánek, milenek), der Liebling. Jest otcův,
matčin m. Us. Býti miláčkem štěstí. D. Jak
je kdo miláčkem, tak může býti mrzáčkem.
Jg., Pk., Lb. Vz Panský, Mrzák. M. ženský
(jehož ženské milují). M-kem býti. V.

Milan, a, m., vz Mediolan, Mailand, ital.
Milano. — Milaňan, a, m., pl. -né. — Mi-
lanský.

Mílati = mleti. Nyní se tvá mílá (mele,
míle) = o tebe jde.

Milátko, a, n. milé dítě, liebstes Kind.
Plk.

Milava, milavka, y, f., ostré sítí, ostřice.

Milavče, ves u Domažlic. Tf.

Milbes, něm., Milovany u Líbavy na Mor.

Milčany, dle, Dolany', byla tvrz v Lito-
měřicku. Vz S. N.

Mílče, ete, n. Amor.

Milčeves, Milčoves, vsi, f., vesnice
v Čechách.

Milčice, jméno místní. Tk. I. 402.

Milčín, a, m., jm. místní. Vz Tk. I. 617.

Milda, y, m., Emil, Bohumil; f. = Emilie,
Bohumila, Ludmila. Prk. v Arch. f. slav.
Phil. II. 709.

1. Míle, vz Mílati.

2. Míle, e, milka, y, f., z lat. mille (tisíc
i. e. krokův). Eine Meile. Míle, gt. pl. mil;