Předchozí (1016)  Strana:1017  Další (1018) |
|
|||
1017
|
|||
|
|||
v ostatních pádech podržuje í. M. česká drží
v sobě 365 provazcův. Pr. měst. M. vlaská = 1000 krokův. Vz Gl. 153. Μ. činí 0. 76 myriametru. — 1□ míle činí 0-6□ myria- metru. Vz Myriametr. Na míli dlouhý. D. Pět mil cesty vykonati. Har. Od města v míli leží hora. D. Vyjel proti němu téměř za tři míle. V. M lesa, cesty. Us. Plat za každou míli. J. tr. Čtyry míle za pecí. Vz Blízko. Lb. 3. Míle, mile, adv., komp. mileji: 1. s mi-
lostí, laskavě, liebevoll, holdselig. Míle s ním rozmlouval. Ben. V. Nemile s ním zachází. — M. = rád, gern, willig. Protivenství trpíce
míle snášíme. Br. Míle trpěti, snášeti. V. Něco nemile přijíti. D. I trestání míle přijímati. V. — M. = příjemně, angenehm. D. — Jak míle, jak mile, něm. sobald. Jak mile přijde, povím mu to. — Jg. — Pozn. Positiv jest mile, kdežto míle jest správně kompar. jako hloub proti hlub-oký, snáze proti snad-ný. Prk. 4. Míle, e, f. = milíř, Meiler. Na Slov.
Milec, lce, m., milý, der Liebste, Lieb- haber. Milcové milencům nejlépe přejí. Mus. Milectví, n., sloužení Milku, milování,
smilstvo, das Lieben, Liebeleben. Všeho m. se zdržovati. Sš. I. 227. a. Milečky, mile. Jak to m. uhlídal. Us. Dch.
Milejí = milejší. Čím by koho lepšieho
viděl, tímť by měl mileji býti. Št. Mílek, Milek, lka, Míleček, čka, m., bůh
lásky, milosti, lat. Amor, Cupido. Us. — 2. M. = milec. Mus. Milenec, nce, m., vz Milec. Prudký mi-
lenec, jistý šílenec (šálený). Pk. Milenek, nka, m. = milec. Jg.
Milenka, y, f. = milá, die Geliebte, Liebste.
To je jeho m. K m-ce choditi. Milenkovati, freien. Ros.
Milenký, milý, hold, lieb. Na Slov.
Milensťví, n. = milosť, Liebe, Liebschaft,
f. Th. — Milený, milý, lieb, geliebt. Mus.
Miléř, zastar. = milíř.
Milerád, z mile a rád, recht gern. Co
musím, m. učiním. Us. M., a, o. n. mílerád, a, o. Mileschitz, Mlíčovice u Vranova na Mor.
Milešov, a, m., ves v Litoměřicku. Vz
S. N. — Milešovská hora, Milešovka, y, f., homolitý vrch v litoměřickém Středo- hoří. Vz S. N. Mileschauer- nebo Donners- Berg. Šm. Míleti, vz Míliti.
Miletice, dle Budějovice, ves za Velvary.
Tk. III. 59., 63. Miletín, a, m., místo v Čech. u Hořic.
Vz S. N. — Miletinský. Miletinské lesy. Rkk. Milet-os, a, m., mě. řecké v Malé Asii.
— Mileťan, a, m., pl. -né. — Miletský.
Milévsko, a, n., město v táborském kraji, Mühlhausen. — Milévský. Vz S. N. Lépe
psáti Milévsko než Milevsko z Milěvsko, če- muž svědčí výslovnosť Milísko, která je v tamní krajině běžná. Prk. Milhostov, a, m., jm. místa. Mus. X. 435.
Milice, e, milička, y, f., na Slov. mi-
lica = milenka. Koll., Troj. Milicie, e, f., z lat. militia, vojsko, zvl.
zemská obrana. Landwehr, f. Rk. Vz S. N. Milictví, n., Buhlschaft, f. Plk.
|
Miliček, čka, m., milý, drahý. Modl. ms.
Miličín, Milčín, a, m., mě. v Táborsku. Vz S. N., Tk. III. 653. 1. Mílička, y, f., eragrostis. M. menší, e.
minor, rostl. FB. 11. 2. Milička, y, f., ves v Hradecku. Tk. III.
123. — M., milice. Miličký = militký.
Miličov, a, m., u Rychnova. Tk. III. 36., 45.
Milík, a, Milíček, čka, m. = milec.
Milikov, a, m., ves u Stříbra.
Milín, a, m., mě. na Příbramsku. Vz S. N.
Milina, y, f., Venuše. D. — M., Schilf.
— M., Ludmila. Milion, u, m., Million. Desetkrát sto tisíc
jest jeden milion (million). — Milionný, der millionte. — Milionský. To je milionská věc. Das ist eine verwünschte Sache. Ty kluku milionský (milionská). Miliontina, y, f., šp. m. milionina, cf. Sed-
mina. Brs. 101. Miliontý, šp. m. milionný. Brs. 101
Milíř, e, m. (zastr. miléř), pol. mielerz, slov.
mila n. mile, f., něm. der Meiler = hromada (homolovitá) dříví, z něhož dřevěné uhlí se pálí, hromada uhlířská. Zuhlování v milířích (milíření). Nz. M. skládati, rovnati, krýti; m. v úplném ohni; zapálení, zuhlení, vy- chlazení milíře. Vys. M. ležatý, německý, slovanský, vlaský. Vz KP. III. 232. —233. Milířský, Meiler-. M. uhlí. D.
Milířství, í, n., dělání milíře, die Errich-
tung eines Meilers, das Kohlenbrennen in Meilern. Miliskovati se s kým: s dítětem = ma-
zati se, verzärteln. Us. Milita, y, f., milík, Liebster. MM.
Militair (fr., militér, z lat. militaris = vo-
jenský), vojsko, vojenský stav. Rk. Militě, militně, ve frasi: Jak militě =
jak mile. Jak militě přišel, dal se do něho. Us. Milítek, tka, m. = milec. S milítkem
spávaše. Rkk. 29, Militel, e, m., kdo se mílí. Schmeichler,
m. Jg. Míliti, il, en, ení; míleti, el, en, ení =
milé činiti, lieb machen. — co čím. Planá růže skály květem mílí. L. Moudrosť libou září mílí. Puch. — co komu. M. si nějaké místo = libovati si. L. — se = lísati se, schmeicheln. Dnes se mílí, dnes se vděčí. L., Mus., Výb. I. — 2. = líbiti se, gefallen. Mus. Militka, y, f. = milenka. Th.
Militkovati, milkovati, liebkosen.
Militký, ve frasi: Jak m. = jak mile, so-
bald. Jg. Μ. nechtělo se mu husi. Lom. Kup. stř. Militký, milítký = velmi milý, roztomilý,
lieb, allerliebst. Jg. S holubicú drahú, s milú, přemilitků. Rkk. 27. — M., subst. = mi- lovník; m-tká, milovnice. Se svú militkú se kochaje. St. skl. Militně, militě. Jak m. se byl octnul. Mus.
Milivský med, s vodou vařený. V. Vz
Klaret. Milka, y, f., Meilchen. Vz Míle, 2.
Milkendorf, Milková u Bruntálu ve Slez.
Milkování, n., das Liebkosen, die Lieb-
kosung. D. |
||
|
|||
Předchozí (1016)  Strana:1017  Další (1018) |