1017

v ostatních pádech podržuje í. M. česká drží
v sobě 365 provazcův. Pr. měst. M. vlaská
= 1000 krokův. Vz Gl. 153. Μ. činí 0. 76
myriametru. — 1□ míle činí 0^-6□ myria-
metru. Vz Myriametr. Na míli dlouhý. D.
Pět mil cesty vykonati. Har. Od města v míli
leží hora. D. Vyjel proti němu téměř za tři
míle. V. M lesa, cesty. Us. Plat za každou
míli. J. tr. Čtyry míle za pecí. Vz Blízko. Lb.

3. Míle, mile, adv., komp. mileji: 1. s mi-
lostí, laskavě, liebevoll, holdselig. Míle s ním
rozmlouval. Ben. V. Nemile s ním zachází.

— M. = rád, gern, willig. Protivenství trpíce
míle snášíme. Br. Míle trpěti, snášeti. V. Něco
nemile přijíti. D. I trestání míle přijímati.
V. — M. = příjemně, angenehm. D. — Jak
míle, jak mile, něm. sobald. Jak mile přijde,
povím mu to. — Jg. — Pozn. Positiv jest
mile, kdežto míle jest správně kompar. jako
hloub proti hlub-oký, snáze proti snad-ný.
Prk.

4. Míle, e, f. = milíř, Meiler. Na Slov.
Milec, lce, m., milý, der Liebste, Lieb-
haber. Milcové milencům nejlépe přejí. Mus.

Milectví, n., sloužení Milku, milování,
smilstvo, das Lieben, Liebeleben. Všeho m.
se zdržovati. Sš. I. 227. a.

Milečky, mile. Jak to m. uhlídal. Us. Dch.

Milejí = milejší. Čím by koho lepšieho
viděl, tímť by měl mileji býti. Št.

Mílek, Milek, lka, Míleček, čka, m., bůh
lásky, milosti, lat. Amor, Cupido. Us. — 2.
M. = milec. Mus.

Milenec, nce, m., vz Milec. Prudký mi-
lenec, jistý šílenec (šálený). Pk.

Milenek, nka, m. = milec. Jg.

Milenka, y, f. = milá, die Geliebte, Liebste.
To je jeho m. K m-ce choditi.

Milenkovati, freien. Ros.

Milenký, milý, hold, lieb. Na Slov.

Milensťví, n. = milosť, Liebe, Liebschaft,
f. Th. —

Milený, milý, lieb, geliebt. Mus.

Miléř, zastar. = milíř.

Milerád, z mile a rád, recht gern. Co
musím, m. učiním. Us. M., a, o. n. mílerád, a, o.

Mileschitz, Mlíčovice u Vranova na Mor.

Milešov, a, m., ves v Litoměřicku. Vz
S. N. — Milešovská hora, Milešovka,
y, f., homolitý vrch v litoměřickém Středo-
hoří. Vz S. N. Mileschauer- nebo Donners-
Berg. Šm.

Míleti, vz Míliti.

Miletice, dle Budějovice, ves za Velvary.
Tk. III. 59., 63.

Miletín, a, m., místo v Čech. u Hořic.
Vz S. N. — Miletinský. Miletinské lesy. Rkk.

Milet-os, a, m., mě. řecké v Malé Asii.

— Mileťan, a, m., pl. -né. — Miletský.
Milévsko, a, n., město v táborském kraji,

Mühlhausen. — Milévský. Vz S. N. Lépe
psáti Milévsko než Milevsko z Milěvsko, če-
muž svědčí výslovnosť Milísko, která je
v tamní krajině běžná. Prk.

Milhostov, a, m., jm. místa. Mus. X. 435.

Milice, e, milička, y, f., na Slov. mi-
lica = milenka. Koll., Troj.

Milicie, e, f., z lat. militia, vojsko, zvl.
zemská obrana. Landwehr, f. Rk. Vz S. N.

Milictví, n., Buhlschaft, f. Plk.

Miliček, čka, m., milý, drahý. Modl. ms.
Miličín, Milčín, a, m., mě. v Táborsku.
Vz S. N., Tk. III. 653.

1. Mílička, y, f., eragrostis. M. menší, e.
minor, rostl. FB. 11.

2. Milička, y, f., ves v Hradecku. Tk. III.
123. — M., milice.

Miličký = militký.

Miličov, a, m., u Rychnova. Tk. III. 36., 45.

Milík, a, Milíček, čka, m. = milec.

Milikov, a, m., ves u Stříbra.

Milín, a, m., mě. na Příbramsku. Vz S. N.

Milina, y, f., Venuše. D. — M., Schilf.
— M., Ludmila.

Milion, u, m., Million. Desetkrát sto tisíc
jest jeden milion (million). — Milionný, der
millionte. — Milionský. To je milionská věc.
Das ist eine verwünschte Sache. Ty kluku
milionský (milionská).

Miliontina, y, f., šp. m. milionina, cf. Sed-
mina. Brs. 101.

Miliontý, šp. m. milionný. Brs. 101

Milíř, e, m. (zastr. miléř), pol. mielerz, slov.
mila n. mile, f., něm. der Meiler = hromada
(homolovitá) dříví, z něhož dřevěné uhlí se
pálí, hromada uhlířská. Zuhlování v milířích
(milíření). Nz. M. skládati, rovnati, krýti;
m. v úplném ohni; zapálení, zuhlení, vy-
chlazení milíře. Vys. M. ležatý, německý,
slovanský, vlaský. Vz KP. III. 232. —233.

Milířský, Meiler-. M. uhlí. D.

Milířství, í, n., dělání milíře, die Errich-
tung eines Meilers, das Kohlenbrennen in
Meilern.

Miliskovati se s kým: s dítětem = ma-
zati se, verzärteln. Us.

Milita, y, f., milík, Liebster. MM.

Militair (fr., militér, z lat. militaris = vo-
jenský), vojsko, vojenský stav. Rk.

Militě, militně, ve frasi: Jak militě =
jak mile. Jak militě přišel, dal se do něho. Us.

Milítek, tka, m. = milec. S milítkem
spávaše. Rkk. 29,

Militel, e, m., kdo se mílí. Schmeichler,
m. Jg.

Míliti, il, en, ení; míleti, el, en, ení =
milé činiti, lieb machen. — co čím. Planá
růže skály květem mílí. L. Moudrosť libou
září mílí. Puch. — co komu. M. si nějaké
místo = libovati si. L. — se = lísati se,
schmeicheln. Dnes se mílí, dnes se vděčí.
L., Mus., Výb. I. — 2. = líbiti se, gefallen.
Mus.

Militka, y, f. = milenka. Th.

Militkovati, milkovati, liebkosen.

Militký, ve frasi: Jak m. = jak mile, so-
bald. Jg. Μ. nechtělo se mu husi. Lom.
Kup. stř.

Militký, milítký = velmi milý, roztomilý,
lieb, allerliebst. Jg. S holubicú drahú, s milú,
přemilitků. Rkk. 27. — M., subst. = mi-
lovník; m-tká, milovnice. Se svú militkú se
kochaje. St. skl.

Militně, militě. Jak m. se byl octnul. Mus.

Milivský med, s vodou vařený. V. Vz
Klaret.

Milka, y, f., Meilchen. Vz Míle, 2.

Milkendorf, Milková u Bruntálu ve Slez.

Milkování, n., das Liebkosen, die Lieb-
kosung. D.