1018

Milkovati, liebkosen. — koho: děti své.
Us. — se s kým. Lomn., Kom.

Milkovnice, e, f., eine Kokette.

Milkovnictví, n., die Liebeskoketterei. Rk.

Millau, něm., Milovy novoměstské u No-
vého města na Mor.

Milliarda, y, f., tisíc milionův.
Milligram, u, m., vz Centigram.

Millimetr, u, m., činí 0. 001 metru, as
šířku slabého vršku nože. — 1 m. činí
0. 000001 metru.

Million, vz Milion.

Millyovka, y, f., millyova svíčka (stea-
rinové n. lojované svíčky z továrny Milly-ho
ve Vídni).

Milní, Meilen-. M. sloup. D.

Milník, u, m., sloup milní, míle ukazu-
jící, Meilenzeiger, m.

Mílo, milo, vz Milý. — 2. adv. = pří-
jemně, wohl, angenehm. Mílo nám bylo sly-
šeti, že... Sych. Mílo mi na to patřiti. D.
Když moudrý mluví, mílo ho poslouchati.
V. Až mílo. Us.

Mil-o, ona, m., jm. římské.

Milobratrský, philadelphisch. M. církev.
Kom.

Milohrádek, dku, m., Lustschloss, n.
Světoz.

Milochladný, lieblich kühl. Krok.

Milojemný, gemüthlich. Dch., Sš.

Milokojný. M-né krmě. Sš. Hc. 30.

Milokrásný, lieblich schön. MM.

Milolidský, menschenfreundlich. Plk.

Milomluvný, von lieblicher Rede.

Milomudřec, drce, m. Philosoph.

Milopitný, milý, příjemný píti, angenehm
zu trinken. V. M. voda. Sš. L. 66.

Milosad, u, m., Ziergarten, m. Rk.

Milosklonný pán. Sš. Hc. 118.

Miloslav, a, m., vlastní jm. Mus.

Milosličný peň, květ. Sš. Hc. 30.

Milosrdenství, í, n. (zastr. milosrdí). Mit-
leid, n., Barmherzigkeit, Erbarmung, f. K m.
náklonný, náchylný. V. Km. se pohnouti.
V. M-stvím se hnouti, pohnouti k někomu.
Št., V. M-ství hodný. V. Pro m. Ps. ms.
S m-stvím slitovati se snad kým. Pulk. M.
s někým míti. Sv. Kostel krášlí oltář a
člověka milosrdenství. Č. M. v soudu a tre-
stání, vz Rb. str. 268. — M., náklonnosť,
přízeň. Kat. 3284.

Milosrdí, n. = milosrdenství. Milosrdí
se v něm vzbudilo. St. skl. (Alx. 1128. )
Ande m. pro bóh prosí. Rkk. 49.

Milosrdně s někým nakládati. Jg. Barm-
herzig.

Milosrdník, a, m., der Barmherzige. Rk.

Milosrdnosť, i, f. = milosrdenství. Ps. ms.

Milosrdnúci = milosrdný. Kat. 2838.

Milosrdný (zastr. milosrný), útrpný, barm-
herzig, mitleidig. V. Milosrdným býti. D. M.
skutek. Plk. M. peníze pro lid chudý, milde
Stiftungen. Zlob. — komu. Tys Bůh mně
milosrdný. Br., Zk. Buď jiným milosrden.
Št. — ke komu. Jeden k druhému milo-
srdný. Br. Milosrden Buď k nevinnému. Alx.
1099. — Milosrdní bratří, nebo jenom: Milo-
srdní. Vz S. N. Die barmherzigen Brüder,
die Barmherzigen. Klášter milosrdných. Leží
u milosrdných. Jg. M. sestry. Vz S. N.

Milosť, i (zastr. milosť, -šč, ě), f. M. = libosť,
příjemnosť, líbeznosť, přívětivosť, veselosť,
vlídnosť, přátelství, Lieblichkeit, mildes We-
sen, Holdseligkeit, Lust, liebliche Sitten und
Gestalt. V., Jg. Bohyně milosti. V. — M.
= milostivosť, milosrdenství, láska, přízeň,
Gunst, Gnade, Barmherzigkeit, Huld, Güte. f.
Μ. v theologii = všeliký nezasloužený, nad-
přirozený dar boží, jehož se nám skrze Je-
žíše Krista z pouhého milování božího k na-
šemu neb bližního posvěcení udílí, die Gnade,
gratia, /«(><■ ς·. ΜΗ. 74. Rozeznává pak se: 1. m.
darmo daná či milostina, libodar, gratia gratis
data a 2. m. příjemna a vzácna činící, gratia
gratum faciens, Sš. L. 15. Druhá pak jest
buď a) aktualná či úkonná, pomíjející, die
vorübergehende oder wirkende Gnade, gratia
actualis, buď b) habituelná či povahová, také
posvětná, posvěcovna (Sš. L. 105. ), die blei-
bende (habituelle) o. heilig machende Gnade,
gratia habitualis seu sacrificans. Byla umilost-
něna Maria i milostmi darmo danými či milo-
stinami a milostmi příjemna a vzácna činí-
cími. Sš. L. 15. M. předchodná, g. praeve-
niens, excitans. Sš. Má na milosti králově a
panské býti, ist der Gnade des Königs und
des Herrengerichtes anheimgegeben. Arch.

IV. 543. Zvláště milosť tákovú skrovností
má konána býti, aby cesta spravedlnosti
úplně uražena nebyla. Arch. III. 108. Bude-li
shledán vinný, se vším zbožím svým králově
m-i buď poručen. Arch. III. 134. Má na m-i
pána země býti s hrdlem i se statkem. Τον. 28.
V m-sti u koho býti, státi; pokora milosti
dochází; m. sv. křtu. D. Hledati milosti a
přízně u někoho; m-stí nakloniti; m. zjed-
nati; k milosti zase přivésti, přijíti; m-sti
dojíti, na m. přijatu býti; k milosti náklonný,
náchylný; m. ztratiti, zmrhati u někoho;
z m-sti vypadnouti; k m-sti navrátiti. V.
Dá-li pán Bůh k tomu svou m. a pomoc.

V. M-stí boží, z m-sti boží, s m-stí boží. V.,
J. tr. Vz S. N. Dar, dání, plat, mzda, pří-
platek z m-sti, Šp., chléb, vyživení (výživa,
Us. ) z m-sti. Jg. M. posvěcující. Plk. Od
boha milosť ždáti. Rkk. 53. Z m-sti boží
zdráv jsem. Jg. Již je na boží m-sti (= umřel).
Vz Smrť. Mus., Č. Mějte, račte míti tu m.,
lépe: račte milostivě. Plk. Milá kytle nedeř se,
však m. panská nedědí. Záv., Č. Panská m. a
víno v konvi dřevěné přes noc zvětrají. Záv.,
Č. Psnská m. a dvorská láska nebývá stálá, ale
brzo se mění. D. Hospodní milosť vratká. Alx.
1098. M. k chudým, k psům. Chč, 450. A
jiné mše jiné dny aby byly slúženy, k če-
muž by ten kaplan milosť měl (1402). Nach.
327. Zb. Benefícia z milosti apoštolské (ex
gratia apostolica). Vz Tk. III. 154—157.
Lépe nám sbitu býti, nežli těmto chlapům
na m. jíti. Dal. Ještě to na m-sti boží. Vz
Nejistota. U. O m. se ucházeti; dáti něco
z m-sti. J. tr., Τov. 83. Cla... vysaditi sobě
nemůž (nikdo) bez zvláštní milosti a obda-
rování královského. Z. F. I. Nad to také
stavům tudíž i na jejich gruntech panujícím
kverkům tuto další milosť činiti ráčíme; Skrz
což kverci takové jim dané milosti netoliko
účastni nebyli. Nar. o h., Pr. I. 91. — M. =
odpuštění, Gnade, Begnadigung, f., Pardon, m.
Těmto chlapom bradatým na m. jíti. Dal. 20.