Předchozí (1018)  Strana:1019  Další (1020) |
|
|||
1019
|
|||
|
|||
Na milosť někomu se dáti. V., Dal. 48., 143. M-i
někomu dobyti. Dal. 69. Všecky bez m-sti pobil. Flav. M. zjednati; dal se se svými císaři na m. V. Vzdáti se na m. i nemilosť. J. tr. Prositi za m. Us. M-sti šetřiti, místo dáti; m. dáti. D. Ukrutnosť bez m-sti. V. M. někomu prokázati; m-sti dojíti. D. Odsouzený zločinec m. Dostal. Jg. Návrh k udělení m-sti, žádost' za udělení m-sti, právo k udělení m-sti, pro- půjčení m-sti. J. tr. Někomu m-sti dobyti. Dal. Na m. (k m-sti, Dal. 48. ) přijíti (přijati). Háj. Na popravišti milosť obdržel. Ml. Tehdy ti úředníci mají hned beze vší m-i na hrdlech trestáni býti. Z. F. I. Vězni dokud můž m. uči- něna býti. Sob. 28. Přijati koho k m-sti. Háj. — M., titul císaře a krále. Jeho M. císařská. Král. jeho M. Jeho M. královská ráčil roz- kázati. Zříz. Ferd. Rač Vaše milosť počíti. Chč. 446. - Potom titul arcibiskupův a biskupův; jsou-li tajní radové: Jeho excellence, nej- důstojnější; jsou-li knížata, přidá se: vysoce urozený kníže. Jeho M. vysoce důstojný sluší opatům, praelatům, představeným kollegiat- ních, kathedralních kapitol. Šr. Titul českých pánů, stavů, nejvyšších zemských úředníkův. Gl. 153. Též titul každého vzácnějšího. Milosť pane! Milosť pán, m. paní. Jg. — Pozn. Užívá-li se slova milosť jakožto titulu, jest prý vokat. roven nom.: Vaše královská Milosť (m. Milosti); ale proč? lépe: V. K. Milosti! — M. = láska, Liebe, Minne, f. Ježíšovo umučenie najviec zbudí k milosti (k milování Boha). Smil. v. 265. Svazek m-sti a přátelství. V. K m-sti pohnouti; velikou m. k někomu míti; m-stí k někomu nakloněn býti; m. k někomu (k něčemu) nésti, míti; m-stí hořeti, mříti; bláznovou m-stí jatu býti; m-stí blázniti, třeštiti, se zapáliti, chřadnouti, vadnouti, ne- duživěti, jatu býti; v m-sti plápolati; m. podnítiti; k m-sti pohnouti, ponuknouti, za- páliti, poDpáliti, lákati, vábiti, nutiti, se pohnouti; m-sti nabyti; po m-sti ženské Dychtiti, toužiti. V. K muži m-stí zahořela. Br. Z tvej milosti miň tu řeč t. j. jakož sebe sama miluješ, nech řeči takové. Kat. 1263. Byla tu jakás milosti tvárnosť. Prot. 237. Zřiedka kto milosti tajné dobrým zbývá. Dal. 66. M-stí vříti. Dal. Pro milosť někoho navštěvovati. Pass. M. přetrhnouti. Biancof. M. vroucí, neřádná. Jel. Bůh m-sti, Mílek, Amor. Bohyně milosti ženské, Lada, Venus. V. Z m-sti ke své vlasti to činili. Kram. M. k Bohu a k jeho slovu, V., Št, k umění. Har. Z pouhé m-sti a lásky. V. K m-sti něco mluviti n. činiti. V. Nic nečiníte z m-sti, ale ve všem toliko svých věcí hledáte. Br. Ne tak knížete drabanti hájí, jako poddaných milosť. Kom. Kde m., tu oči. D. Kde m., tu oči, kde bolesť tu ruce, kde poklad, tu srdce. Vz Láska. Lb. M. z lidí blázny činí. Po milosti chce se jísti. Č., Jg. M. milosť rodí. M. zaslepuje. Ženská m. je jako hosť, panská přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. Zdržeti se od vína a ženské milosti. Jg. (Kram). — M. co milujeme. M. a rozkoš lidského pokolení. V. — M-i boží, pečivo, tenké placičky, nekvašené, smažené. Ludm. Prusíková. Schneeballen. — M. boží, masť. Masť, milosť boží' řečená takto dělá se. O vod. Čern. — M. boží, rostlina, čapí nůsek, ge- |
ranium robertianum, n., Ruprechtskraut, Got-
tes Gnaden; květ m-sti, majorana, Tausend- schön, n. Kom. Milosta, y, f., jm. ženské. Mus.
Milostenec, nce, m. = milec. Rk.
Milostenka, y, f. Huldgöttin, Grazie, f.
Milostice, e, f., krasopaní, Venuše. Na
Slov. Milostín, a, m., ves u Rakovníka.
Milostina, y, f., vz Milosť (v theol. ). Sš.
Milostinky, pl., f. = líbáček měsíc, Flitter-
wochen. D. Milostiti, il, ěn, ění = titul, milostl ně-
komu dávati. Ctib. HáD. 82. Milostivě, gnädig, huldreich, dobrotivě.
Račte m. Jg. Rač mi to m. odpustiti. Háj. M. s někým nakládati. Us. — M., vroucně, zamilovaně, liebevoll. A se m. vždy milovali. St. skl. IV. 87. Milostivice, e, f., která milosti uděluje
(o panně Marii). Pass. Milostivosť, i, f., milosrdí. M. k Bohu
i k lidem. Št. K m-sti náklonný, náchylný. V. — M., lahodnosť, milosrdnosť, lítostivosť, Huld, Milde, Gewogenheit, Gnade, Güte, Liebe, f. V. M. práva, die Billigkeit des Rechtes. V. M. je kakás srdečná šlechetnost a lítosť kakás nepohody bližnieho. Št. Milostivý; milostiv, a, o; komp. milosti-
vější. — M. = k milosti náklonný, dobro- tivý, laskavý, gütig, gewogen, huldreich, gnädig. V. M. skutky. Pulk. M. léto, Ablass. Vz S. N., Tk. III. 653. Us. Bůh je milostivý. Us. M. zloděj, štědrý hráč, nábožná kurva, ranní ožralec atd. Vz Hráč. — komu. Buď mu pán Bůh milostiv. Jg. — ke komu: k lidem. Háj. Cf. Milostivosť ke komu. — M., titul. Milostivý pane! Milostivá paní. M. slečno (titul neprovdaných dam rodu šlechtického). Vz Titul. — M. = milostivý, liebenswürdig, lieblich. M. mládenec. Zák. sv. Ben. — M. matka, mázdřice na mozku a míše (medulla). Ras. Milostka, y, f., milostky, stek, pl. f. =
milování, Liebeshändel, Liebeleien, Liebschaft. Plk. — M. = Gracie. — M. = milenka, Č. Milostně = příjemně, laskavě, dobrotivě,
mild, liebreich. V. M. se s někým pěstovati. Br. Milostné, ého, n., Gnadengeld, n. Rk.
Milostněti, ěl, ění, liebreich, gnädig
werden. Jg. Milostnice, e, f. = milá. Br. — M., Gracie.
Jg. — M., Hetäre, f. Dch. Milostník, a, m. = milý, Liebling, Günst-
ling, m. V. Býti m-kem něčím. M. králův. Bart. M-em Václavovým byl nějaký Alexius. V. — M., milovník, Liebhaber. Náramný m. své vlastnie ženy. Št. Milostniti, il, ěn, ění, milostným činiti,
liebreich, reizend machen. Jg. Milostnosť, i, f. Holdseligkeit, Milde,
Zärtlichkeit, f., Reiz, m., Anmuth. Gníd., Jg. Milostný = příjemný, líbezný, angenehm,
holdselig, reizend, galant, hold. M. obyčej, V., věc. Kom., hudba, D., dílo, Th., knížka, mírnosť, Us., žena, Jel., zpěv, Hlas., jazyk (řeč). Kom. — na co: Milostný na pohle- dění. V. — M., dobrotivý, laskavý, gnädig, liebreich, holdselig, mild, gnadenreich. V. |
||
|
|||
Předchozí (1018)  Strana:1019  Další (1020) |