1019

Na milosť někomu se dáti. V., Dal. 48., 143. M-i
někomu dobyti. Dal. 69. Všecky bez m-sti
pobil. Flav. M. zjednati; dal se se svými
císaři na m. V. Vzdáti se na m. i nemilosť. J. tr.
Prositi za m. Us. M-sti šetřiti, místo dáti; m.
dáti. D. Ukrutnosť bez m-sti. V. M. někomu
prokázati; m-sti dojíti. D. Odsouzený zločinec
m. Dostal. Jg. Návrh k udělení m-sti, žádost'
za udělení m-sti, právo k udělení m-sti, pro-
půjčení m-sti. J. tr. Někomu m-sti dobyti.
Dal. Na m. (k m-sti, Dal. 48. ) přijíti (přijati).
Háj. Na popravišti milosť obdržel. Ml. Tehdy
ti úředníci mají hned beze vší m-i na hrdlech
trestáni býti. Z. F. I. Vězni dokud můž m. uči-
něna býti. Sob. 28. Přijati koho k m-sti. Háj. —
M., titul císaře a krále. Jeho M. císařská.
Král. jeho M. Jeho M. královská ráčil roz-
kázati. Zříz. Ferd. Rač Vaše milosť počíti.
Chč. 446. - Potom titul arcibiskupův a biskupův;
jsou-li tajní radové: Jeho excellence, nej-
důstojnější; jsou-li knížata, přidá se: vysoce
urozený kníže. Jeho M. vysoce důstojný sluší
opatům, praelatům, představeným kollegiat-
ních, kathedralních kapitol. Šr. Titul českých
pánů, stavů, nejvyšších zemských úředníkův.
Gl. 153. Též titul každého vzácnějšího. Milosť
pane! Milosť pán, m. paní. Jg. — Pozn.
Užívá-li se slova milosť jakožto titulu, jest
prý vokat. roven nom.: Vaše královská Milosť
(m. Milosti); ale proč? lépe: V. K. Milosti! —
M. = láska, Liebe, Minne, f. Ježíšovo umučenie
najviec zbudí k milosti (k milování Boha).
Smil. v. 265. Svazek m-sti a přátelství. V.
K m-sti pohnouti; velikou m. k někomu
míti; m-stí k někomu nakloněn býti; m.
k někomu (k něčemu) nésti, míti; m-stí hořeti,
mříti; bláznovou m-stí jatu býti; m-stí blázniti,
třeštiti, se zapáliti, chřadnouti, vadnouti, ne-
duživěti, jatu býti; v m-sti plápolati; m.
podnítiti; k m-sti pohnouti, ponuknouti, za-
páliti, poDpáliti, lákati, vábiti, nutiti, se
pohnouti; m-sti nabyti; po m-sti ženské
Dychtiti, toužiti. V. K muži m-stí zahořela.
Br. Z tvej milosti miň tu řeč t. j. jakož sebe
sama miluješ, nech řeči takové. Kat. 1263.
Byla tu jakás milosti tvárnosť. Prot. 237.
Zřiedka kto milosti tajné dobrým zbývá.
Dal. 66. M-stí vříti. Dal. Pro milosť někoho
navštěvovati. Pass. M. přetrhnouti. Biancof.
M. vroucí, neřádná. Jel. Bůh m-sti, Mílek,
Amor. Bohyně milosti ženské, Lada, Venus.
V. Z m-sti ke své vlasti to činili. Kram. M.
k Bohu a k jeho slovu, V., Št, k umění.
Har. Z pouhé m-sti a lásky. V. K m-sti něco
mluviti n. činiti. V. Nic nečiníte z m-sti, ale
ve všem toliko svých věcí hledáte. Br. Ne
tak knížete drabanti hájí, jako poddaných
milosť. Kom. Kde m., tu oči. D. Kde m., tu
oči, kde bolesť tu ruce, kde poklad, tu srdce.
Vz Láska. Lb. M. z lidí blázny činí. Po
milosti chce se jísti. Č., Jg. M. milosť rodí.
M. zaslepuje. Ženská m. je jako hosť, panská
přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde
zpět. Zdržeti se od vína a ženské milosti.
Jg. (Kram). — M. co milujeme. M. a rozkoš
lidského pokolení. V. — M-i boží, pečivo,
tenké placičky, nekvašené, smažené. Ludm.
Prusíková. Schneeballen. — M. boží, masť.
Masť, milosť boží' řečená takto dělá se. O vod.
Čern. — M. boží, rostlina, čapí nůsek, ge-

ranium robertianum, n., Ruprechtskraut, Got-
tes Gnaden; květ m-sti, majorana, Tausend-
schön, n. Kom.

Milosta, y, f., jm. ženské. Mus.

Milostenec, nce, m. = milec. Rk.

Milostenka, y, f. Huldgöttin, Grazie, f.

Milostice, e, f., krasopaní, Venuše. Na
Slov.

Milostín, a, m., ves u Rakovníka.

Milostina, y, f., vz Milosť (v theol. ). Sš.

Milostinky, pl., f. = líbáček měsíc, Flitter-
wochen. D.

Milostiti, il, ěn, ění = titul, milost^l ně-
komu dávati. Ctib. HáD. 82.

Milostivě, gnädig, huldreich, dobrotivě.
Račte m. Jg. Rač mi to m. odpustiti. Háj.
M. s někým nakládati. Us. — M., vroucně,
zamilovaně, liebevoll. A se m. vždy milovali.
St. skl. IV. 87.

Milostivice, e, f., která milosti uděluje
(o panně Marii). Pass.

Milostivosť, i, f., milosrdí. M. k Bohu
i k lidem. Št. K m-sti náklonný, náchylný.
V. — M., lahodnosť, milosrdnosť, lítostivosť,
Huld, Milde, Gewogenheit, Gnade, Güte, Liebe,
f. V. M. práva, die Billigkeit des Rechtes.
V. M. je kakás srdečná šlechetnost a lítosť
kakás nepohody bližnieho. Št.

Milostivý; milostiv, a, o; komp. milosti-
vější. — M. = k milosti náklonný, dobro-
tivý, laskavý, gütig, gewogen, huldreich,
gnädig. V. M. skutky. Pulk. M. léto, Ablass.
Vz S. N., Tk. III. 653. Us. Bůh je milostivý.
Us. M. zloděj, štědrý hráč, nábožná kurva,
ranní ožralec atd. Vz Hráč. — komu. Buď
mu pán Bůh milostiv. Jg. — ke komu:
k lidem. Háj. Cf. Milostivosť ke komu. —
M., titul. Milostivý pane! Milostivá paní.
M. slečno (titul neprovdaných dam rodu
šlechtického). Vz Titul. — M. = milostivý,
liebenswürdig, lieblich. M. mládenec. Zák.
sv. Ben. — M. matka, mázdřice na mozku
a míše (medulla). Ras.

Milostka, y, f., milostky, stek, pl. f. =
milování, Liebeshändel, Liebeleien, Liebschaft.
Plk. — M. = Gracie. — M. = milenka, Č.

Milostně = příjemně, laskavě, dobrotivě,
mild, liebreich. V. M. se s někým pěstovati.
Br.

Milostné, ého, n., Gnadengeld, n. Rk.

Milostněti, ěl, ění, liebreich, gnädig
werden. Jg.

Milostnice, e, f. = milá. Br. — M., Gracie.
Jg. — M., Hetäre, f. Dch.

Milostník, a, m. = milý, Liebling, Günst-
ling, m. V. Býti m-kem něčím. M. králův.
Bart. M-em Václavovým byl nějaký Alexius.
V. — M., milovník, Liebhaber. Náramný m.
své vlastnie ženy. Št.

Milostniti, il, ěn, ění, milostným činiti,
liebreich, reizend machen. Jg.

Milostnosť, i, f. Holdseligkeit, Milde,
Zärtlichkeit, f., Reiz, m., Anmuth. Gníd., Jg.

Milostný = příjemný, líbezný, angenehm,
holdselig, reizend, galant, hold. M. obyčej,
V., věc. Kom., hudba, D., dílo, Th., knížka,
mírnosť, Us., žena, Jel., zpěv, Hlas., jazyk
(řeč). Kom. — na co: Milostný na pohle-
dění. V. — M., dobrotivý, laskavý, gnädig,
liebreich, holdselig, mild, gnadenreich. V.