1023

Mindenský biskup. Tk. II. 542.

Mínění, í, n. Co se míní o kom n. ο čem,
myšlení, Das Gutdünken, Der Dünkel, Ge-
danke, die Meinung, Vermuthung. Své mí-
nění o něčem říci, dáti. D. Toho jsme m.
M. opačné. Pr. Byl toho m. nebo náhledu
šp. prý m. měl za to, domníval se; ale není
příčiny, pro kterou by káraná frase špatná
byla. Na svém m. státi; v mínění se srovná-
vati; Rozpáčiti koho v jeho m.; na jiné m.
přivésti. V. To je mé m. Us. Lidská mínění
se nesrovnávají, o tom vz přísloví: Ceniti,
Hlava, Chuť, Mudrc, Obuv, Víra. Veřejné
m.; dle mého m.; něčí m. o něčem slyšeti;
snášeti se s kým v m.; své m. krátce před-
nésti. Nt. — M., úmysl, vůle, smýšlení, Ge-
sinnung, Absicht, f., Vorsatz, Entschluss, m.,
Willensmeinung, f. V. M. něčí zkoumati. Berg.
Pověz nám své m. Us. Proti mému m. V.
Dobrým m-ním. V. Od svého m-ní pustiti,
ustoupiti, upustiti; přidati se, přistoupiti k ně-
kterému m.; v m. od někoho se děliti; jsou
ve svém mínění na rozdílech; různosť m.
nebo v m. J. tr. Od m. něčího se děliti. Skl.

Míněný, vermeint, gemeint, gedacht. Jg.

Mineral, u, m.; menerali-e, í, f., pl.,
nerost, kámen n. ruda ze země dobytá. Rk.
M. je těleso hmoty jednostejné, bezústrojné,
pevné (kameny), kapalné (voda) neB plynné
(vzduch), které přírodou samou vytvořeno
bylo; v užším smyslu počítají se k m-ím jen
jednoduché kameny, někdy i uhlí, jantar,
břidlice, které jsou vlastně kopaniny, fossilie.
S. N. M. hutný, sklovitý, huspeninovitý. Říše
mineralií. Nz. Rozličnými rudami a minera-
liemi bohatě z milosti boží obdařeno bylo.
Nar. o hor. (Pr. ) M. vyhraněné (krystalo-
vané), beztvárné (amorfní), pseudomorfosy,
složené, S. N., složité. Nz. Mineral, Mineralien,
Steinarten.

Mineralni, nerostní, Mineral-, mineralisch,
stein-, erzhaltig. M. voda (která v sobě má
částky mineralií: železa, síry atd; jí se užívá
v lékařství), Rk., alkali n. žíravina, lázeň,
žluť, zeleň, pramen n. zřídlo, Nz., kůže (vy-
dělaná solí železitou n. chromitou), modř
(modř horní), soda, S. N. O miner. vodách
vz více v S. N. V. 350. M. ložiště, palivo. Vys.

Mineralog, a, m., Steinkundiger, m.

Mineralogie, e, f, z řec., nerostopis, Stein-
kunde, f., věda, která se zabývá výkladem o ze-
vnitřních, fysikalních a chemických vlastno-
stech mineralií (vz Mineral). Vz S. N.

Minerva, y, f., římská Bohyně, u Řeků
Pallas Athene, Παλλάς 'AOt]vr_t, 140-vvň, dcera
Diova. Vz S. N.

Mineur (fr., minér), podkopník, Rk., vo-
jín ku kladení n. ničení min ustanovený.
Vz S. N., Minař.

Miniatura, y, f., z lat., drobnomalba,
drobná malba, malba drobnůstek. Rk. Malba
v malém rozměru a bedlivě provedená; v už-
ším smyslu pak jistý druh obrázků gummo-
vými barvami a tečkovacím způsobem pro-
vedených. Vz S. N. Miniaturmalerei, f., Malerei
im Kleinen.

Minice, e, f., vz Mince. — M., dle Bu-
dějovice, ves v Čech. v Rakovnicku. D.

Minich, u, m., suřík, Mennig, m., vz Minium.
Rk.

Minim-um, a, n., lat., nejmenší čásť (hod-
nota), nejméně. Rk. Das Kleinste, Geringste.

Miniovati, miniem (červeně) barviti, mit
Mennig (roth) färben. Vz Minium.

Miniový, Mennig-. M. barva, pec. Jg. Vz
Minium.

Ministerialní, lépe: ministerský. Mini-
sterial-.

Ministeri-um, a, n., vz Ministerství, Staats-
verwaltung, f.

Ministerský, Ministerial-, staatsämtlich.
M. kommissař, nařízení, rada, radní, vyne-
sení, Šp., J. tr., strana. Rk.

Ministerství, ministerstvo, a, n. Mini-
steri-um, a, n. (Dle, Slovo'). M. zevnitra, zá-
ležitostí zahraničných a císařského rodu; m.
osvěty n. vyučování a záležitostí duchov-
ních; m. finanční n. financí; m. tržby, ob-
chodu, průmyslu a veřejné stavby; m. poli-
cie; m. námořnictví; veřejných prací; mini-
sterství vnitra neb záležitostí vnitřních; m.
právní n. práv n. soudnictví; m. války (vojny)
n. vojenství n. záležitostí válečných neb m.
vojenské; m. země vzdělání n. orby a hor-
nictví; m. zemské obrany a veřejné bezpeč-
nosti, J. tr., Šp. Pomocné organy říšského
vojenského m. jsou: náčelník generalního
stábu, dozorce jízdy (Kavallerie-Inspektor),
dozorce dělostřelectva (Artillerieinsp. ), do-
zorce hradebnictva (Genieinspek. ), d. voza-
tajstva (Fuhrweseninsp. ), velitel zdravotnictva
(Sanitäts-Truppen-Kommandant). Čsk. O za-
řízení m. války vz také Rf. str. 130. a násl.
— Titul m-stva: C. k. vysoké m. Vz Titul.
Šr. — Ministerstvo = sbor ministrův.

Ministr, a, m., z lat. minister (sluha), Mi-
nister, m., nejvyšší státní úředník, který bez-
prostředně pod panovníkem n. praesidentem
jsa správu jistého oboru vládního vede. Vz
S. N. M. kabinetní; konferenční či bez por-
tefeuillu či poradní (ohne Portefeuille), ostatně
vz Ministerství.

Ministrant, a, m., z lat., přisluhovač při
službách božích, nemající žádného posvě-
cení, der Diener bei der Messe. Rk. — Mini-
strovati komu =sloužiti, dienen. Us.

Míniti (zastr. mieniti), miň, míně (íc), il,
ěn, ění; minívati = mysliti, za to míti, mei-
nen, vermeinen, wähnen, glauben, denken,
dafür halten, sich vorstellen; rozuměti, ver-
stehen, sagen; chtíti, před se bráti, vorha-
ben, gedenken, Willens sein; znamenati, be-
deuten. Jg. — abs. Člověk míní, pán Bůh
mění. Us. — co. Vlka míní a vlk za humny.
Prov. Vlka míní a vlk v síni. Na Mor. Brt,
Κ svému biskupu šedše s ním radu vzeli,
co by to mínilo (znamenalo). Pass. 860. Tu
číši on mínil, o níž syn boží mluvil. Dal.
Míně všecko to okolí. Br. — (co) o čem.
Co o tom míníš? Us. O takových se tuto
nemíní, die werden nicht gemeint. V. — čím.
Nevím, co tím míní. Br. Ohněm míní světlo
pravdy. Žalanský. Co jednotou míníte? Bl.
A cnosť mienim tiem jménem; On jej člo-
věkem mněl; Co se miení kterým slovem.
Št. O věc ob. 46. Nevíme, co se tím jménem
míní. Čr. Efraimem míní všecko království
judské. Br. — jak. Míní to věrně a dobrou
měrou. Syr. — na koho, na co. Pohané
mínili na sv. Václava, že Drahomiru dal po-



	1023

	Mindenský biskup. Tk. II. 542. Mínění, í, n. Co se míní o kom n. ο čem, myšlení, Das Gutdünken, Der Dünkel, Ge- danke, die Meinung, Vermuthung. Své mí- nění o něčem říci, dáti. D. Toho jsme m. M. opačné. Pr. Byl toho m. nebo náhledu šp. prý m. měl za to, domníval se; ale není příčiny, pro kterou by káraná frase špatná byla. Na svém m. státi; v mínění se srovná- vati; Rozpáčiti koho v jeho m.; na jiné m. přivésti. V. To je mé m. Us. Lidská mínění se nesrovnávají, o tom vz přísloví: Ceniti, Hlava, Chuť, Mudrc, Obuv, Víra. Veřejné m.; dle mého m.; něčí m. o něčem slyšeti; snášeti se s kým v m.; své m. krátce před- nésti. Nt. — M., úmysl, vůle, smýšlení, Ge- sinnung, Absicht, f., Vorsatz, Entschluss, m., Willensmeinung, f. V. M. něčí zkoumati. Berg. Pověz nám své m. Us. Proti mému m. V. Dobrým m-ním. V. Od svého m-ní pustiti, ustoupiti, upustiti; přidati se, přistoupiti k ně- kterému m.; v m. od někoho se děliti; jsou ve svém mínění na rozdílech; různosť m. nebo v m. J. tr. Od m. něčího se děliti. Skl. Míněný, vermeint, gemeint, gedacht. Jg. Mineral, u, m.; menerali-e, í, f., pl., nerost, kámen n. ruda ze země dobytá. Rk. M. je těleso hmoty jednostejné, bezústrojné, pevné (kameny), kapalné (voda) neB plynné (vzduch), které přírodou samou vytvořeno bylo; v užším smyslu počítají se k m-ím jen jednoduché kameny, někdy i uhlí, jantar, břidlice, které jsou vlastně kopaniny, fossilie. S. N. M. hutný, sklovitý, huspeninovitý. Říše mineralií. Nz. Rozličnými rudami a minera- liemi bohatě z milosti boží obdařeno bylo. Nar. o hor. (Pr. ) M. vyhraněné (krystalo- vané), beztvárné (amorfní), pseudomorfosy, složené, S. N., složité. Nz. Mineral, Mineralien, Steinarten. Mineralni, nerostní, Mineral-, mineralisch, stein-, erzhaltig. M. voda (která v sobě má částky mineralií: železa, síry atd; jí se užívá v lékařství), Rk., alkali n. žíravina, lázeň, žluť, zeleň, pramen n. zřídlo, Nz., kůže (vy- dělaná solí železitou n. chromitou), modř (modř horní), soda, S. N. O miner. vodách vz více v S. N. V. 350. M. ložiště, palivo. Vys. Mineralog, a, m., Steinkundiger, m. Mineralogie, e, f, z řec., nerostopis, Stein- kunde, f., věda, která se zabývá výkladem o ze- vnitřních, fysikalních a chemických vlastno- stech mineralií (vz Mineral). Vz S. N. Minerva, y, f., římská Bohyně, u Řeků Pallas Athene, Παλλάς 'AOt]vr_t, 140-vvň, dcera Diova. Vz S. N. Mineur (fr., minér), podkopník, Rk., vo- jín ku kladení n. ničení min ustanovený. Vz S. N., Minař. Miniatura, y, f., z lat., drobnomalba, drobná malba, malba drobnůstek. Rk. Malba v malém rozměru a bedlivě provedená; v už- ším smyslu pak jistý druh obrázků gummo- vými barvami a tečkovacím způsobem pro- vedených. Vz S. N. Miniaturmalerei, f., Malerei im Kleinen. Minice, e, f., vz Mince. — M., dle Bu- dějovice, ves v Čech. v Rakovnicku. D. Minich, u, m., suřík, Mennig, m., vz Minium. Rk.	Minim-um, a, n., lat., nejmenší čásť (hod- nota), nejméně. Rk. Das Kleinste, Geringste. Miniovati, miniem (červeně) barviti, mit Mennig (roth) färben. Vz Minium. Miniový, Mennig-. M. barva, pec. Jg. Vz Minium. Ministerialní, lépe: ministerský. Mini- sterial-. Ministeri-um, a, n., vz Ministerství, Staats- verwaltung, f. Ministerský, Ministerial-, staatsämtlich. M. kommissař, nařízení, rada, radní, vyne- sení, Šp., J. tr., strana. Rk. Ministerství, ministerstvo, a, n. Mini- steri-um, a, n. (Dle, Slovo'). M. zevnitra, zá- ležitostí zahraničných a císařského rodu; m. osvěty n. vyučování a záležitostí duchov- ních; m. finanční n. financí; m. tržby, ob- chodu, průmyslu a veřejné stavby; m. poli- cie; m. námořnictví; veřejných prací; mini- sterství vnitra neb záležitostí vnitřních; m. právní n. práv n. soudnictví; m. války (vojny) n. vojenství n. záležitostí válečných neb m. vojenské; m. země vzdělání n. orby a hor- nictví; m. zemské obrany a veřejné bezpeč- nosti, J. tr., Šp. Pomocné organy říšského vojenského m. jsou: náčelník generalního stábu, dozorce jízdy (Kavallerie-Inspektor), dozorce dělostřelectva (Artillerieinsp. ), do- zorce hradebnictva (Genieinspek. ), d. voza- tajstva (Fuhrweseninsp. ), velitel zdravotnictva (Sanitäts-Truppen-Kommandant). Čsk. O za- řízení m. války vz také Rf. str. 130. a násl. — Titul m-stva: C. k. vysoké m. Vz Titul. Šr. — Ministerstvo = sbor ministrův. Ministr, a, m., z lat. minister (sluha), Mi- nister, m., nejvyšší státní úředník, který bez- prostředně pod panovníkem n. praesidentem jsa správu jistého oboru vládního vede. Vz S. N. M. kabinetní; konferenční či bez por- tefeuillu či poradní (ohne Portefeuille), ostatně vz Ministerství. Ministrant, a, m., z lat., přisluhovač při službách božích, nemající žádného posvě- cení, der Diener bei der Messe. Rk. — Mini- strovati komu =sloužiti, dienen. Us. Míniti (zastr. mieniti), miň, míně (íc), il, ěn, ění; minívati = mysliti, za to míti, mei- nen, vermeinen, wähnen, glauben, denken, dafür halten, sich vorstellen; rozuměti, ver- stehen, sagen; chtíti, před se bráti, vorha- ben, gedenken, Willens sein; znamenati, be- deuten. Jg. — abs. Člověk míní, pán Bůh mění. Us. — co. Vlka míní a vlk za humny. Prov. Vlka míní a vlk v síni. Na Mor. Brt, Κ svému biskupu šedše s ním radu vzeli, co by to mínilo (znamenalo). Pass. 860. Tu číši on mínil, o níž syn boží mluvil. Dal. Míně všecko to okolí. Br. — (co) o čem. Co o tom míníš? Us. O takových se tuto nemíní, die werden nicht gemeint. V. — čím. Nevím, co tím míní. Br. Ohněm míní světlo pravdy. Žalanský. Co jednotou míníte? Bl. A cnosť mienim tiem jménem; On jej člo- věkem mněl; Co se miení kterým slovem. Št. O věc ob. 46. Nevíme, co se tím jménem míní. Čr. Efraimem míní všecko království judské. Br. — jak. Míní to věrně a dobrou měrou. Syr. — na koho, na co. Pohané mínili na sv. Václava, že Drahomiru dal po-