1025

v „ Besedě Učitelské" III. 210., 328., 436.
Minulé věci nepykej, nepodobné nevěř a čeho
míti nemůžeš, nežádej. Č. — M., často lépe:
Bývalý Minulé (m. bývalé, dřívější) školství.
Š. a Ž. — M., pomíjející, vergänglich. Vě-
douc, že všecky věci jsou padoucí a m-lé.
Vojen. zpráva Zižk.

Minus, lat., méně, v mathem. znamená
se vodorovnou přímkou (—) a klade se před
počet, jenž se odečísti má, před čísla ode-
četná. S. N. — M., nedostatek, schodek. Br.

Minuskule, í, f., z lat., malé písmo ti-
skací. Vz Majuskule. Rk.

Minuta, y, f., z lat., šedesátý díl hodiny.
Minute. — Μ., malý sklad zboží. Alla m.,
al minuto, (prodej) po drobnu, jednotlivě,
v malém. Rk. Vz Malý.

Minutelný, minoucí, vergänglich. V.

Minutí, n., das Vorbeigehen. Ms.

Minutina, y, f., eine Minute. Mus.

Minutky, pl., f., Minutenuhr, f. Rk.

Minutový. Minuten-. M. kolečka. D.

Minutý, od minouti, čeho jsme minuli i
čeho minouti lze, minulý, pominutelný, ver-
gangen, vergänglich. Jg. Želení m-tých hří-
chů. Ctib. Hloupý jest, jenž m-té věci a se-
šlé oplakává. Tkadl. I. 46. Často stačí: mi-
nulý. Minutá (minulá) zima.

l. Mír, u, m., smíření, smlouva, Die Ver-
söhnung. K míru a k smíření se nakloniti.
V. Strany v m. uvésti; nevole v mír uvésti;
mír udělati. V. Půjdou k míru (budou hle-
děti pokoje). Jg. Ten bratry u m. svede.
Dal. V mír a přízeň vjíti. V. — M. = po-
koj, der Friede. V. M. boží, zemský. Vz S.
N. Míru líbání, der Friedenskuss. Gl. 154.
Žizň a m. daj nám (Hospodine). Pís. sv. Voj-
těcha. S kým v m. vejíti. Dal. Dlúho vlasti
naše v míře biechu. Rkk. 45. M. vám (pokoj
vám)! Joh. Mír učiniti. V. A to pro zacho-
vání míru, pokoje a jednoty v městech. V.
V míru i ve válce; zemi v mír uvésti; m.
zjednati, zrušiti; v míru žíti. Nt. M. staví,
svár boří. Jg., Lb. M. trvá do války a válka
do míru. Pk. A mír v zemi zapověděla. Dal.
XIV. 26. Vz Zapověděti. Mír zavříti, uza-
vříti, Nz., Troj., Skl., ale lépe: učiniti, Vst.,
způsobiti, zjednati, umluviti, uložiti, v pokoj
vejíti s kým. Brs. 179.

2. Mír, a, m. = svět (strč. ), die Welt. Ty
spase vsěho míra (spasiteli celého světa). Pís.
sv. Vojtěcha. Vesmír = veškeren svět, obor
světa. D. Vesmír, gt. všeho míra (= všeho
světa). Výb. I. U mieru = ve světě. Kat.
1506., 2092. Vz Vesmír.

3. Mír, u, m., za starodávna jistá roční
daň, již platili nápravníci měst župních a
kmeti osedlí na statcích královských, po-
zději místo ní úroky do komory královské
se dávaly. S. N.

Míra, měra, y, f., mírka (zastaralé
měrka). Míra, instr. sg. z pravidla měrou;
pl. gt. měr, dat. měrám, lok. v měrách, instr.
měrami. V těchto pádech krátí se í v ě, vz í (á).
Jako u, Brána'. Mírka od míra; mělo by
býti: měrka, vz í se krátí v odvozených
zdrobnělých slovech, str. 566. b.; ale vz -ka.
— M. známá veličina, s kterou srovnává se
neznámá, čímž se něco měří, das Mass, der
Massstab. V. M. běžná, na délku, zubatá.

prostřední, skladací, úroková, obecná, hlavní,
původní, okem vzatá, k rámcům, ve tři korce,
30 věder, dobrá, Jg., natlačená, natřesená,
osutá (vrchovatá), střesená, Št., sháněná, Jg.,
desetinná, stopná (stopomíra), sáhová, nej-
větší nebo společná (das gemeinschaftliche
Maas), zmenšená, zvětšená, sloupová (Bau-),
pravidelná, slabik (časoměr, časoměrnosť),
vrstevní (Schichtm. ); sutá m. suchých, dutá
m. tekutých věcí, Nz., nespravedlivá, nepravá,
súžená. Šp. — Míry věcí dlouhých: zrno,
prst (palec), dlaň, píď, loket, krok, sáh, prut,
hony, míle (vz Píď); tekutých: polouvozí
(sud), vědro, pinta, žejdlík, třetinka, číška;
sutých: šestikorec, tříkorec, korec (strych),
měřice, věrtel, čtvrtce, mírka. Kom. M. (mě-
řice) olomoucká (menší), brněnská (větší).
Vz Gl. 154. — Míra prostoru ustanovuje a)
délku, b) plochu, c) tělesný obsah. Míra délky
(vzatá původně od lidského těla): palec,
stopa n. střevíc, loket, sáh, míle; nyní: my-
riametr, kilometr, hektometr, dekametr, metr,
decimetr, centimetr, milimetr; míry polní:
provazce, hon, prut. Míry plochy jsou: čtverce
měr délky. Nyní: □ myriametr, □ kilometr,
□ hektometr, □ dekametr, □ metr, □ deci-
metr, □ centimetr, □ milimetr. Pozemky
měří se na korce (výsevku), jitra a lány;
země na □ míle. Nynější míra pozemků:
myriar, hektar, ar, centiar. Míry tělesného
obsahu jsou kostky č. krychle měr délky.
Nyní: krychlové metry; míra na dříví: de-
kaster, ster, decister; míra dutá: kilolitr,
hektolitr, dekalitr, litr, decilitr, centilitr. Vz
tato slova. Míra času: sekunda, minuta, ho-
dina, den, týden, měsíc, rok. Míra tíže n.
váha. M. (nástroj, kterým se měří), m. krej-
čovská, truhlářská atd. S. N. Míry: rejsek
(okovaný, řezací), loket (posuvný, truhlářský),
úhelník, úhelnice, pokosník (hybný), vzdě-
lavač, kružidlo (tyčové, vejčité), měřítko
palcové n. palečník, střihovačka, stroj po-
kosný, pokosnice s pilou, krokvice. Šp. M.,
prostor ke kutání propůjčený. M. dolová,
denní, povrchní. Důl míry hodný (výnosný).
Vys. Míra od oka. Šp. V kteréž koli měříš
mieře, v túž mieru bude oddáno. Smil. v.
1112. Měřil zloboch Boha na svou míru.
Jg., Sych. Švec, krejčí bere míru. D. Rovnou
(ne: stejnou) měrou se rozděliti. L. S. v. 62.
Vrchovatou míru někomu odměřiti. Rvač.
K čemu jsou bohatství bez míry shromážděná.
Kom. Vzal dobře zajíci míru na kožich (dobře
naň střelil). Us. Nad míru (přídavek). V.
Míru na kabát někomu vzíti, bráti. Šp. Vědro
míru držící. Dle míry. Šp. Jedničky míry,
úřad nad měrami. Šp. Na malou míru pro-
dávati, na větší přijímati. Er. M. na měření
hovězího dobytka; k vypočítání, kolik váží
živý hovězí dobytek; k měření koní; kožená
francouzská. Cn. Nahradil, nalil mu vrcho-
vatou. Č. Míru na šaty bráti a podlé ní
stříhati (přistřihovati). Pt. Míru k něčemu
přiložiti. Míra pšenice platí sedm zlatých.
Us. Jedné, rovné míry. V. Též míry. V.
Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářů, tolik
měr. Jg. Pán Bůh na něho míru ztratil (příliš
veliký. Vz Tělo). Č. Starou měrou mu namě-
řil. Vz Msta. Č. Stejnou míru a váhu za-
vésti. — M., moralně — naznačená meze