1026

hranice, Die bestimmte Gränze, das Mass.
Jg. Jest m. ve všech věcech, jsou jisté hra-
nice (z lat. ). L. Míru si uložiti. V. Míru ve
všem zachovati. Nikdy míry v nápojích ne-
přebral. L. Slušieť poznati svú mieru. Št. N.
150. 27. Míru překročiti, někdy lépe: míru
přesypati, přeliti, neb jedním sloveni: přesy-
pati, přeliti, přebrati. Pk. Z míry nevycházeti.
Št. N. 150. V míře státi. Alx. Než co se vy-
znání dotýče od zločinců na kohožkolivěk,
ta věc na této míře státi má, soll so geregelt
sein. Václ. VIII. (Pr. ). Vz Meze. — M. =
mírnosť, střízlivosť, prostředek, das Masshal-
ten, Mass, Mässigkeit, f. Jg. Míru držeti, zacho-
vávati; v míru (vhod) trefiti, z míry nevystu-
povati; pravá m. některé věci. V. Ctnosť v pro-
sřední míře stojí. Kom. Mějte míru ve svých
řečech; Míra v každé věci je dobrá. Vz Šetrnosť.
Lb., Sych. Včera jsem přes míru činil (über
Die Schnur hauen). Je to v míře. Z míry
v čem vystoupiti; míru v čem přebrati.
Co v pravou míru jest; co není ani nad
míru ani pod míru. Lk. Nad míru přísným
býti. Míra a váha, vz Rb. str. 268. Kdo míru
násleDuje, neběduje. Vz Opilství. Lb. V míru
uhoditi. Mass halten. Brs. 101. — Mírou,
lépe: měrou, v míře, v míru = podlé míry,
mit Mass, mässig. Jg. — V míře = v přede-
psané míře. To v jisté míře užívané odpírá
jedům. Byl. — Nad míru, z míry, přes míru —
nemírně, zbytečně, neskrovně, příliš mnoho,
über die Massen. Nad míru velice se báti.
V. Volavky nad míru vysoce létají. Kom.
Člověk z míry (D. ), nad míru dobrý. Sych.
Na takové pán Bůh z míry nevraží. Reš.
Z míry mnoho záleží na kázni. Reš. S měrou
= mírně. Kat. 580. Z míry všech největší.
Zk. Bylo velmi veliké horko z míry. Pref.
353. Každý sám viz, aby z miery nevyšla
kratochvíl jeho. St. N. 150. 27. — V míře,
na míře = v rovnováze, jednostejně. Noc a
den jest na měrách. Krab. Stojí cena v míře.
L. Býti s kým na dobré míře (za Dobré).
Dch. Na Dobré míře bude postaveno. Rvač.
Ta věc, o kterou činiti bylo, již na míře
postavena jest. Boč. — M. = stav, položení,
způsob, Zustand, Stand, Beschaffenheit, Art
und Weise. Jg. V jaké míře jeho věci po-
staveny jsou. D. Ta věc na dobré míře stojí.
V. Jejich věci na dobré míře postaveny ne-
budou. Br. Na jiné míře jest to postaveno,
než se povídalo. Sych. Nejlépe, když jedna
každá věc ve své míře a váze zůstává. V.
Uvésti vojsko v míru válečnou. J. tr. Věc
na své míře (in suspenso) zůstaviti. Věc stojí
ve své míře. Zůstaviti věc v té míře, v které
byla. Je v Dobré míře. Nz. Otec není Dnes
v dobré míře (Laune). Ml., Rk. Míra pokorná.
Kat. 916. Všichni údové těla zachovávají
svou míru. — V té míře= tehdáž, toho času,
in dieser Zeit, unter diesen Umständen. Jg.
A v tu míru tomu mládenci udá se z pokoje
vyjíti. Příkl. z kron. V této míře lidí při
sobě nemáme, ale když k nám přijdú, ne-
zapomenemť tebe. 1462. Gl. — M., způsob,
cesta, rada, výmínka, obyčej, Art, Weise.
Kterou, jakou, žádnou měrou. V. K radě té
žádnou měrou přistoupiti nechtěl. V. Žádnou
živou měrou toho neučiní. Cyr. Tou měrou
by všickni z církve vyloučeni býti musili.

V. Že žádnou měrou ničím vinen není. Prot.
236. A já též tou měrou zvolím sobě jinou.
Sš. Jí to žádnú měrú nemohlo na mysl při-
jíti. BN. Aby proti našemu ustanovení se
viece neprotivil v nižádné míře. Pr. A jemu
ani žádnému jinému na užitcích tou měrou
by nic nesešlo. Z. Frd. I. — M. = úmysl,
Absicht. Jestli upřímný a míní-li věrně a
dobrou měrou. Reš. Kdo dobrou měrou cizí
grunt nevědomě koupil. Er. Tou měrou
(úmyslem). V. Haněti nemáš ni z hněvu, ni
z dobré miery. Tkadl.

Mirabelka, y. f., malá žlutá slivka. Rk.
Vz S. N., Čl. 37.

Miracul-um, a, n., lat., div, zázrak. Rk.

Mírce, e, m., smírce, kdo mír dělá, der
Versöhner, Friedensstifter. V. M. v lidu.

Mirdité, kmen albanský, asi 20000 duší.
Vz S. N.

Miřejovice, jm. místní. Tk. III. 34., 44.

Mirešice, jm. místní. Tk. III. 83.

Mirešov = Mirošov.

Miřič, e, m. = miřík. — M. = mírce. Jg.

Mířič, e, m., kdo měří, lépe: měřič, der
Zieler. D., Jg.

Mířička, y, f., jiříček, Weissschwalbe. Us.

Miřičník, a, m., bubon, das Galbenkraut.
Rostl.

Miřík, u, m., apium, Eppich, m.; celer, a.
graveolens. FB. 91., Kom. — M., ligusticum,
Liebstöckel, n. V.

Mířitel, e, m., der Zieler. Vz Měřitel.

Miřitel, e, m., kdo míří, Der Friedens-
stifter, Versöhner. V.

Miřitelka, y, f., Die Versöhnerin, Friedens-
stifterin, smírkyně. Jg.

Mířitelný, kdo se mířiti dá, versöhnlich. V.

1. Mířiti, 3. pl. míří (ne: mířejí), měř,
míře (íc), il, en, ení; mířívati = měřiti, zielen.
— abs. Kam to míří? Kam míří jeho od-
pověď? Docela jinam mířil. Us., Nt. —čím:
střelbou. Bur. — kam: na ptáka. Jg. Mířil
na vránu a zabil krávu (= 1. Jinak měřil,
jinak trefil. 2. Ublížil tomu, komu nechtěl.
3. Na mne si mířil, sám jsi se spálil. ) Č.

2. Mířiti, miř, míře, il, en, ení; mířívati,
smířiti = srovnati odporné strany, versöhnen,
aussöhnen, Frieden stiften. — koho, co. Strany
sobě odporné m. V. M. nesvorné. Kram. Při
souditi, m. D. — koho (gt. ) Těžko těch bu-
řičů m., Sych., lépe: ty buřiče (akkus. ) — se,
koho s kým. Jel. Aby se s Bohem miřil.
Br. — se jak. Bez jeho přivolení neopova-
žovali se ani se m. Krok.

Mírka, y, f. Mässchen, n. Vz Míra. M. na
prach (ručniční). Das Lademass. — M., ná-
dobka jakožto jednotka míry při sázení
klejtů. Us. u hrnčířů. Mý. — M., 8 žejdlíků,
Achtel, Massel, n. Jinde: záměra, metník,
Jg., v Tábor. mejtník. — M. = rakouská
měřice. Metze, f. D. — M., kterou mlynář
od mletí béře, měřičné, výmelek, die Mahl-,
Müllennetze. Us. — Na malou mírku (u kupcův,
alla minuta, al minuto). Šm.

Mirkvín, a, m., pongo, opice. Krok.

Mírně, v míře, ne z míry, mässig; ge-
lassen, gelind, bescheiden. V. M. se chovati,
míti. V. M. teplý. V. M. ceniti, platiti (ne
draze). Jg. — M. = střídmě, přiměřeně,
hodně, treffend, richtig, verhältnissmässig.