1027

Jg. M. jísti, píti. Us. Jakby m. stříleti měli.
V. Cestu, jakby se k tomu nejmírněji při-
kročiti mohlo, ukázati. V. M. čísti a psáti.
Opt. — M. = pokojně, friedlich. D.

Mírněti, ěl, ění, zmírněti, mässig, sanft,
gelassen werden. S májem počalo povětří
m. Jg.

Mírník, a, m., Der Vermittler, Schieds-
Richter. Gl. 155. — M., kdo z míry mlátí.
Us. — M., u, m., Der Massstab. Bur.

Mirnitel, e, m., der Massiger. Rk.

Mírniti, mässigen, sänftigen. — co: muka,
muky, zlosť, vášně. Us. — co čím: bolesť
lékem. — se v čem: v řeči. Us.

Mírnivý, mírnící, mildernd. Us.

Mírnomyslný, billig gesinnt. Jg.

Mírnopásný, z mírného pásma. Balb.

1. Mírnosť, i. f. M. = jakosť věci z míry
pravé n. obyčejné nevystupující, Mässigkeit,
Mittelmässigkeit, f. Jg. (Bůh své věrné) v m-sti
zdržuje. V. Obilí pro sucho v m-sti se ob-
rodilo. V. M. povětří. Každá ctnosť je mír-
nosť. L. M. zimy. Nařízená m. v jídle, pití.
D. M. stavu. L. — M., jakosť, vlastnosť člo-
věka z míry nevystupujícího, zachovávání
míry, Mässigkeit, Enthaltsamkeit, Genügsam-
keit, f. M. v jídle a pití (střídmosť). Jg. M.
zachovati, držeti; z m-sti nevykračovati. V.
M. v útratách. Sluší ve všech věcech pravý
způsob a mírnosť zachovati. Reš. Vz Míra.
— M., zdržení se vášní, hněvu atd. Mässigung,
Gelassenheit, Bescheidenheit, Sanftheit, f.
Jg. Aby senator v přímluvě své mírnosť
zachoval. V. M. v trestání. Rb. str. 268. —
M., Verhältniss, n., proportio. Dle povahy a
m-sti té pře. Plk. Sprava libou m-stí vše
srovnávající. Har.

2. Mírnosť, i, f., pokojnosť, Friedfertig-
keit, f. Plk.

1. Mírný; komp. mírnější. M. = v míře, ne
nad míru jsoucí, mässig, nach dem Mass,
leidlich, mittelmässig. Jg. Mírné dlouho trvá.
L. Mírné trvá, nemírné letí. Pk. M. koupě
(ne drahá). V. Trh za mírné peníze. V. M.
plat, cena, pokuta, teplo, povětří, víra, pití.
D., V. Stran přísloví vz: Hra, Přestati. —
M. přiměřený k druhému, mírně vyměřený,
verhältnissmässig, angemessen, gemessen. Jg.
Podlé slova božího jako pravidla mírného
souditi. Br. Mírnými prostředky zpomoci.
2. Apol. 1. Na životě jejich aby spatřovalo
se mírné srovnání mezi Božskou spravedl-
ností a jejich poslušenstvím. V. Boží slovo
za nejmírnější pravidlo při všech věcech
míti. Br. — M. = dobře měřící, gut zielend.
M. střelec, ruka (nechybující). Jg. M. čtení
a psaní. Opt. — M. = míru zachovávající,
střídmý, mässig, genügsam, gelassen, gelind,
bescheiden. Jg. M. posudek. — v čem:
v jídle a pití. V. — M., friedlich. V. M. cesta,
friedlicher Weg. Kn. rož. 42. Oblúpil mi mú
chudinu bez odpovědi zlodějsky, v mírné
zemi, während des Landfriedens. Pr.

Mírodajný, friedbringend. Dch.

Mironice, ves u Loun.

Miroslav, a, m., jm. vlastní, Miroš. Tk.
I. 617. — Miroslava, y, ť.

Mirošov, a, m., ves v Táborsku. — M.,
Mirešov, a, m., Miröschau, mě. v Plzeňsku.
Vz S. N., Tk. III. 36., 45.

Mirošovice, dle Budějovice, v Kouřim-
sku. Tk. I. 362.

Mirotice, dle Budějovice, mě. v Písecku.
— Mirotický.

Mirotín, a, m., ves u Soběslavi. Tk. III. 60.

Mírov, a, m., mě. Friedland v Boleslav-
sku (Nové). — M., Mürau, mě. na Mor.
u Olom. Vz S. N.

Mirovice, dle Budějovice, mě. v Písecku.
Vz S. N. Tk. III. 54.

1. Mírový, od míry, Mass-. — M.., míru
mající, ein Mass enthaltend, mässig. M. kon-
vice. Th.

2. Mírový, od míru, Friedens-. M. soudce.
Friedensrichter, smírce. Balb.

Mírumilovnosť, i, f. Friedfertigkeit. Rk.

Mírumilovný, friedliebend. Krok.

Mirvík, a, m., procellio, kývoš. Krok.

Mis. = mi se. Zdá mis, že... Lom.

Mísa, y, f., misa (zastr. mis, i), miska,
miska; mísečka, mistička, y, f. Z pravidla:
mísa. Schüssel, f. Vz Mz. 62. M. stříbrná, ši-
roká, hluboká, mělká (plytká), malá, křenová,
sběrací, ušatá, bradýřská, octová, V., Jg.,
obětní. Skříň na mísy: police, misník. Š. a Ž.
polívečná n. polívková n. na polívku. Rk.
Mísy suché, děvky hluché. Č. Aby mu všecko
M. na mísu vložil. Vz Hloupý. Jg., Č. Lepší
stará m. plná, nežli nová holá. Lepší bažant
na míse, než když létá po dvoře. D., Š. a
Ž., Č. Tře se mu mísa. Jg. Kdo sjídá do-
posledka z mísy, tomu šaty svědčí a bývá
volen do výboru. Kda. Jako na mísu něco
vyložiti. V. Nevykládej každému všecko na
mísu (nepovídej všeho každému). Mlčelivý.
Č. Dluh z mísy jídá. Us., Jg. Z mísy stří-
leti (srdnatosť svou ukazovati, kde toho ne-
třeba. Vz Bojácnosť). Č., Bern. Dvoří se na
čtyři mísy a není co na jednu. (Vz Chlubný,
Pyšný). Č. Pěkná m. a nic na ní (zevní
okrasa, která bídu kryje. Vz Pyšný); Co po
míse, když je prázdná. Vz Talíř. Lb. —
M., miska u váhy, die Wagschale. Váha
bez misek = přezmen. Kom. Vz Miska.

Misal, u, m., vz Missal.

Misanthrop, a, m., z řec., omrzelec, ne-
lida, nevlídník. Rk. Menschenfeind, m.

Misař, e, m., kdo dělá mísy, Schüssler, m.
Tk. II. 374., 381., Troj.

Misati = tratiti se, scházeti, ubývati,
schwinden. Ve zlostech m. Ps. ms.

Miscellane-a, í, n., dle, Gymnasium' v pl.,
miscelly, směs, směsice, rozličnosti, Rk.,
spisy rozličného obsahu. S. N. Miscellaneen,
vermischte Aufsätze.

Misching, něm., Myšín u Jihlavy na Mor.

Mísečka, y, f., ein Schüsselchen. V.,
Kom. Vz Mísa.

Mísečný, Schüssel-, M. podoba. Jg.

Misen-um, a, n., bylo pohoří v Italii.

Misera, y, m. a f., ubožák, armer Wicht.
St. skl. V. 190.

Miserabl, z lat., žalostný, ubohý, polito-
vání hodný, Rk., elend, armselig, erbärmlich.

Misere, fr., mizér, bída. Rk. Elend,
m., Jammer, m., Armseligkeit, f.

Miserere, lat. = slituj se. — 2. Zauzlení
střev, dávení lejna, Darmgicht, f. Rohn.

Miserie, e, f., z lat., bída, Elend, n. Us.

Mísič, e, m., der Mischer. Háj. Vz Měsič.