Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029)
1028
Mísička, y, f., die Mischerin. Jg.
Mísidlo, a, n., kopisť. Mischwerkzeug,
n., Knetscheit. Jg. Vz Měsidlo.
Misitel, e, m., der Mischer.
Misitelnosť, i, f., die Mischbarkeit. Jg.
Misitelný, mischbar. D.
Mísiti, 3. pl. mísí, měs (mis), míse(íc), il,
šen, šení, mísívati; míchati a míšeti, mischen,
mengen; po Druhé orati, feigen, zwiebrachen.
Jg. — co: těsto; úhor, pole (pole m. = před
síjí naposledy orati; protože se obyčejně
mrva spolu zaorává a se zemí mísí. Ostatně
vz Orání). Aby tu nic jiného nemiesili (ne-
opravovali, nepřidávali), než aby proste
prostá zpověď byla, Št. — co čím kde. Pekař
těsto v díži kopisti hněte (mísí). Kom. —
co s čím: pravdu se lží. Br., Hus., Kom.
se, co v co, kam. V jedno m. Br. Mísí
všecky všudy věci v hromadu. Záv. M. se
v súdy duchovních. Arch. I. 57. M. se v cizí
věci. V. Nemis se mezi ně. Záv. Nedopou-
štějíce zjevným hříšníkům mezi dítky boží
se m. Kom. — se s kým. S ním se mísí
a pojí. Br. — Vz Míchati.
Miska, miska, y, f. M. u váhy. Jg. —
M.,
malá mísa, eine kleine Schüssel. Rád
cizí misky vylizuje. Vz Mlsný. Č. M. na hnis
z bílého plechu; na hnis mosazná (větší n.
menší). Cn. — M. žabí = skořepina, Muschel.
V. — M. na tuš, odpařovací, třecí (hadcová,
porculánová, skleněná; žaludová). Kh. —
M.
češule na žalud, Becherhülle, Kelch. Rk.
139.
Miskovati = mísiti, mischen. D.
Miskovatý, schüsselförmig. Krok.
Miskovec, vce, m., patella, plž. Krok.
Napfschnecke.
Miskový, Schüssel-. M. váha. Schalen-
wage. Rk.
Mislau. Kirsch-, Myslová kostelní; Klein-,
Myslovka; Ober-, Myslová horní u Telče.
Mislitz, Miroslav u Krumlova na Mor.
Misník, u, m., police na mísy, der Schüssel-
schrank; třes na mísy, der Schüssel-, Scheuer-
schaff. Plk.
Mísovitý, schüsselförmig. Techn.
Mísový = miskový. Rk.
Miss (m. mistress, ang. ), slečna, panna,
Fräulein. Rk.
Missal, u, m., zastr. mšal, z lat., mešní
kniha, das Messbuch; hrubé písmo tiskací,
Rk., grobe Druckschrift.
Misse, e, f., z lat., propuštění, Entlassung;
poslání, Sendung; vyslanectvo, Gesandtschaft;
Rk.; Bekehrungsgesellschaft, f.
Missionář, e, m., z lat., kněz vyslaný
k rozšiřování víry. Rk. Missionär, Heiden-
bekehrer, m.
Missionářský, Missionär-. M. kázání. Jg.
Missionářství, n. Missionäramt, n. Jg.
Místečko, a, n. Plätzchen, n. Vz Místo.
Místem, vz Celkem, Místo.
Misterkyně, ě, f., mistryně, Meisterin. D.
Misterně, misternosť, misterný, vz
Mistrně atd.
Misterství, n. Meisterschaft, f. Veleš.
Mistička, y, f., malá miska, ein Schüssel-
chen. M-ky dělati, podlíšky dělati, kačírky
podrážeti (plochými kameny po vodě tak
házeti, aby se o povrch vody několikrát od-
razily). Us. U Čes. Budějovic = převážeti
panenku Marii. Bž.
Místiti, il, ěn, ění, umístiti, setzen. —
koho, kde. Strabo troglodyty mezi Pontem
Euxinem a Istrem místí. Šf.
Místko, a, n., ein Oertchen. Vz Místo. Jel.
Místky, dle Dolany, něm. Mistek, mě. na
Mor. Vz S. N.
Místné, ého, n., das Standgeld. Rk.
Místně, kompar. rnístněji = na pravém
místě, vhodně, am rechten Orte, passend. V.
V čas a m. odpovídati. Eus. Místně a časně
se přimluviti (ažby naň od purkmistra po-
dáno bylo). V. O něčem m. mluviti. Ml. —
M. =
určitě, bestimmt. Poslali k němu, aby
se na to m. vyptali. Br. Něco m. si přede-
stříti, vyšetřiti. Kom. Ve věc nějakou míst-
něji se pouštěti. Dch. Něco m. věděti. Žer.,
Br.
Místní, Orts-, Lokal-. M. číslo (č. místa),
duchovní, správce duchovní, obec, policie,
obyčej, povaha (pov. místa), soud, úřad, (Lo-
kalbehörde), Čsk., J. tr., velitelstvo (Platz-
o. Etappen-Kommando), Čsk., právo, vrch-
nosť, Jg. fond, jednatel, kniha kupní, kom-
misse, míra, nadací chudých, nájemné, okol-
nosť, poměra, zvěř (domácí, která svého by-
dliště nemění aneb daleko od něho se ne-
vzdaluje), přídavek, průměrná cena, směnka,
Šp., J. — Vz Místný.
Místník, u, m. (ale užíváme všeobecně
slova Lokal). Dch.
Místnosť, i, f. = místo, Oertlichkeit, Stand-
ort, Lokalität. Tyto m-sti k našemu obchodu
se hodí. Najal si krásné, prostranné m-sti
v prvním patře. M. skladní. Pr. — M. protidů-
kazů, Zulässigkeit des Gegenbeweises. Trest,
zák. — M., hlediště, stanovisko, Standpunkt,
Gesichtspunkt, m. Stach.
Místný, co na místě jest, örtlich, Ort-.
Kom. M. právo, D., choroby. Rostl. — M. =
na pravém místě, vhodný, am gehörigen Orte,
passend, schicklich, entsprechend, statthaft.
Každá rána bude místná a pevná. Br. Zdá
se mi to místné býti. Zlob. Nebude zde ne-
místné. Gnid. Rozsudek jistý, místný, hlavní
a konečný. Pr. — M. = bez průtahu. M. konec
učiniti (hned ukončiti). D. M. právo, Stand-
recht, n. — M. = určitý, zevrubný, jistý,
genau, bestimmt. Chci vám místnou zprávu
o všem dáti. Br. Rozsudek k místnému konci
přivésti. Zlob. O takových věcech přemýšleti
a je na místném konci postaviti. V. — Vz
Místní.
Místo (zastr. miesto), a, n., místce, e, místko,
místečko, a, n. — M., na kterém co jest n.
býti má
, der Ort, die Stelle. M. bahnité, Byl.,
vlhké, zápasní, Aqu., pohřební (V. ), taneční,
D., svaté, D., samotné n. soukromé (poušť),
veřejné, ohrazené, zavřené, pevné, branné,
hrazené, nepřístupné, Jg., ku procházce, V.,
útočištné, Kom., zeměstřední (geocentrické),
slunostřední (heliocentrické), střední, zdán-
livé, pravé, obsazené, neobsazené, prázdné,
kupní, skladní (skladiště); m. v knize, v básni,
Nz., m. suché: výsuch, výsucha; m. skalnaté:
skalisko, skaliště, skalovisko, skaloviště; za-
hájené:
hajniště, zápověď; nad hrází u ryb-
níka: brozna; m. k štípání dříví: drvoteň,
nátoň; m. úzké mezi dvěma domy: zahata;
Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029)