Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029) |
|
|||
1028
|
|||
|
|||
Mísička, y, f., die Mischerin. Jg.
Mísidlo, a, n., kopisť. Mischwerkzeug,
n., Knetscheit. Jg. Vz Měsidlo. Misitel, e, m., der Mischer.
Misitelnosť, i, f., die Mischbarkeit. Jg.
Misitelný, mischbar. D.
Mísiti, 3. pl. mísí, měs (mis), míse(íc), il,
šen, šení, mísívati; míchati a míšeti, mischen, mengen; po Druhé orati, feigen, zwiebrachen. Jg. — co: těsto; úhor, pole (pole m. = před síjí naposledy orati; protože se obyčejně mrva spolu zaorává a se zemí mísí. Ostatně vz Orání). Aby tu nic jiného nemiesili (ne- opravovali, nepřidávali), než aby proste prostá zpověď byla, Št. — co čím kde. Pekař těsto v díži kopisti hněte (mísí). Kom. — co s čím: pravdu se lží. Br., Hus., Kom. — se, co v co, kam. V jedno m. Br. Mísí všecky všudy věci v hromadu. Záv. M. se v súdy duchovních. Arch. I. 57. M. se v cizí věci. V. Nemis se mezi ně. Záv. Nedopou- štějíce zjevným hříšníkům mezi dítky boží se m. Kom. — se s kým. S ním se mísí a pojí. Br. — Vz Míchati. Miska, miska, y, f. M. u váhy. Jg. —
M., malá mísa, eine kleine Schüssel. Rád cizí misky vylizuje. Vz Mlsný. Č. M. na hnis z bílého plechu; na hnis mosazná (větší n. menší). Cn. — M. žabí = skořepina, Muschel. V. — M. na tuš, odpařovací, třecí (hadcová, porculánová, skleněná; žaludová). Kh. — M. češule na žalud, Becherhülle, Kelch. Rk. 139. Miskovati = mísiti, mischen. D.
Miskovatý, schüsselförmig. Krok.
Miskovec, vce, m., patella, plž. Krok.
Napfschnecke. Miskový, Schüssel-. M. váha. Schalen-
wage. Rk. Mislau. Kirsch-, Myslová kostelní; Klein-,
Myslovka; Ober-, Myslová horní u Telče. Mislitz, Miroslav u Krumlova na Mor.
Misník, u, m., police na mísy, der Schüssel-
schrank; třes na mísy, der Schüssel-, Scheuer- schaff. Plk. Mísovitý, schüsselförmig. Techn.
Mísový = miskový. Rk.
Miss (m. mistress, ang. ), slečna, panna,
Fräulein. Rk. Missal, u, m., zastr. mšal, z lat., mešní
kniha, das Messbuch; hrubé písmo tiskací, Rk., grobe Druckschrift. Misse, e, f., z lat., propuštění, Entlassung;
poslání, Sendung; vyslanectvo, Gesandtschaft; Rk.; Bekehrungsgesellschaft, f. Missionář, e, m., z lat., kněz vyslaný
k rozšiřování víry. Rk. Missionär, Heiden- bekehrer, m. Missionářský, Missionär-. M. kázání. Jg.
Missionářství, n. Missionäramt, n. Jg.
Místečko, a, n. Plätzchen, n. Vz Místo.
Místem, vz Celkem, Místo.
Misterkyně, ě, f., mistryně, Meisterin. D.
Misterně, misternosť, misterný, vz
Mistrně atd. Misterství, n. Meisterschaft, f. Veleš.
Mistička, y, f., malá miska, ein Schüssel-
chen. M-ky dělati, podlíšky dělati, kačírky podrážeti (plochými kameny po vodě tak házeti, aby se o povrch vody několikrát od- |
razily). Us. U Čes. Budějovic = převážeti
panenku Marii. Bž. Místiti, il, ěn, ění, umístiti, setzen. —
koho, kde. Strabo troglodyty mezi Pontem Euxinem a Istrem místí. Šf. Místko, a, n., ein Oertchen. Vz Místo. Jel.
Místky, dle Dolany, něm. Mistek, mě. na
Mor. Vz S. N. Místné, ého, n., das Standgeld. Rk.
Místně, kompar. rnístněji = na pravém
místě, vhodně, am rechten Orte, passend. V. V čas a m. odpovídati. Eus. Místně a časně se přimluviti (ažby naň od purkmistra po- dáno bylo). V. O něčem m. mluviti. Ml. — M. = určitě, bestimmt. Poslali k němu, aby se na to m. vyptali. Br. Něco m. si přede- stříti, vyšetřiti. Kom. Ve věc nějakou míst- něji se pouštěti. Dch. Něco m. věděti. Žer., Br. Místní, Orts-, Lokal-. M. číslo (č. místa),
duchovní, správce duchovní, obec, policie, obyčej, povaha (pov. místa), soud, úřad, (Lo- kalbehörde), Čsk., J. tr., velitelstvo (Platz- o. Etappen-Kommando), Čsk., právo, vrch- nosť, Jg. fond, jednatel, kniha kupní, kom- misse, míra, nadací chudých, nájemné, okol- nosť, poměra, zvěř (domácí, která svého by- dliště nemění aneb daleko od něho se ne- vzdaluje), přídavek, průměrná cena, směnka, Šp., J. — Vz Místný. Místník, u, m. (ale užíváme všeobecně
slova Lokal). Dch. Místnosť, i, f. = místo, Oertlichkeit, Stand-
ort, Lokalität. Tyto m-sti k našemu obchodu se hodí. Najal si krásné, prostranné m-sti v prvním patře. M. skladní. Pr. — M. protidů- kazů, Zulässigkeit des Gegenbeweises. Trest, zák. — M., hlediště, stanovisko, Standpunkt, Gesichtspunkt, m. Stach. Místný, co na místě jest, örtlich, Ort-.
Kom. M. právo, D., choroby. Rostl. — M. = na pravém místě, vhodný, am gehörigen Orte, passend, schicklich, entsprechend, statthaft. Každá rána bude místná a pevná. Br. Zdá se mi to místné býti. Zlob. Nebude zde ne- místné. Gnid. Rozsudek jistý, místný, hlavní a konečný. Pr. — M. = bez průtahu. M. konec učiniti (hned ukončiti). D. M. právo, Stand- recht, n. — M. = určitý, zevrubný, jistý, genau, bestimmt. Chci vám místnou zprávu o všem dáti. Br. Rozsudek k místnému konci přivésti. Zlob. O takových věcech přemýšleti a je na místném konci postaviti. V. — Vz Místní. Místo (zastr. miesto), a, n., místce, e, místko,
místečko, a, n. — M., na kterém co jest n. býti má, der Ort, die Stelle. M. bahnité, Byl., vlhké, zápasní, Aqu., pohřební (V. ), taneční, D., svaté, D., samotné n. soukromé (poušť), veřejné, ohrazené, zavřené, pevné, branné, hrazené, nepřístupné, Jg., ku procházce, V., útočištné, Kom., zeměstřední (geocentrické), slunostřední (heliocentrické), střední, zdán- livé, pravé, obsazené, neobsazené, prázdné, kupní, skladní (skladiště); m. v knize, v básni, Nz., m. suché: výsuch, výsucha; m. skalnaté: skalisko, skaliště, skalovisko, skaloviště; za- hájené: hajniště, zápověď; nad hrází u ryb- níka: brozna; m. k štípání dříví: drvoteň, nátoň; m. úzké mezi dvěma domy: zahata; |
||
|
|||
Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029) |