1030

Unterkommen, Posten. Jg. Řádné m. usta-
noviti (systemisovati). Nz. O m. nějaké se
ucházeti. J. tr. Na něčí místo přijíti. Jg. Ne
m. muže, ale muž místo zdobiti má. L. A
mne na m. mi uložené usadil. Žer. Na místo
Žižkovo vstoupil. V. Dodělati se místa při
úřaDě. Ml. Místa nějakého hledati; místa
nemající; ústav k zaopatřování míst, Placi-
rungs-Institut. Dch. Místo své jiným osaditi.
Žer. Něčí m. zastoupiti, držeti. Žer. Někoho
na něčí místo postaviti. Br. Podlé místa a
povolání jeho. Br. — M. nadané. Er. — M.
co, vz toto.

Místoadmirál, a, m. Vice-Admiral. Kram.

Místoadmirálský, Viceadmiral-. Jg.

Místoadmirálství, n. Viceadmiralstelle,
f. Jg.

Místo co, während, anstatt dass. Místo
co bychom za nimi kráčeti měli, lépe: místo
abychom za nimi kráčeli. Km. Místo co byste
pracovali, statt zu arbeiten, nesprávně m.
místo abyste pracovali. Brs. 74.

Místoděkan, a, m. Vice-Dekan. Ros.

Místodržící, ího, náměstek, Statthalter, m.
V., Kom. M. arcibiskupský, nejvyššího mar-
šálka, purkmistra. D., Kom. Stran titulu vz
Excellence. Vz Gl. 155., Žer. Záp. II. 186.

Místodržitel, e, m., náměstek. Statthalter.
S. N.

Místodržitelský, Statthalter-. M. rada.

Místodržitelství, í, n., náměstnictví, die
Statthalterei. Titul: vysoké, vysoce slavné
c. k. Vz Titul. Šr., K m. něco podati (spis,
žádosť). Vynesení m. M. rozhodlo, ustano-
vilo, na tom se usneslo, zakročilo, rozká-
zalo atd.

Místofarář, e, m. Tk. III. 160.

Místohejtman, a, m. Vicehauptmann.
Gl. 155.

Místojméno, a, n. = zájmeno, náměstka.
Fürwort, n.

Místokancléř, e, m. místokanclíř. Jg.
Vicekanzler, m. V.

Místokomornictví, n. Bart. Vicekäm-
mereramt, n.

Místokomorník, a, m. Vicelandkämme-
rer. V. Vz Vš. 565., Gl. 155., Tk. III. 3., 4.

Místokonsul, a, m. Vicekonsul.

Místokrál, e, m. Vicekönig.

Místopis, u, m., zevrubné popsání místa,
Topographie, f. D.

Místopísař, e, m. Vicelandschreiber, Kanz-
ler. Vz Vš. 565., Gl. 155., Tk. III. 3., 4.,
Žer. Záp. II. 186.

Místopísařství, n. V. Vicelandschreiber-
amt, n.

Místopisný, geographisch. Rk.

Místopraesident, a, m. Vicepräsident. Rk.

Místopředseda, y, f. Vicepräses. Rk.

Místopurkrabí, m. Viceburggraf. Vz Vš.
565., Tk. II. 300., Tk. III. 3., 6.

Místoředitel, e, m. Vicedirektor, m.

Místoředitelství, n. Das Amt eines Vice-
direktors.

Místorychtář, e, m. Tk. II. 283.

Místostarosta, y, f. Vicebürgermeister,
m. Rk.

Místosudí, m., Vicelandrichter. Vz Vš.
565, Gl. 155., Tk., III. 3., 4.

Místovelitel, e, m. Vicekommandant, m.

Místovladař, e, m. Stellvertreter in der
Regierung, m. Dch.

Mistr, a, m., něm. Meister, m., z lat. magi-
ster; v již Čech. mistr. Kts. Vok. sg. mistře.
M. tesařský, zednický, pivovarský, polní (ov-
čácký), lodní, zpěvu, hudby, m. hudební, svo-
bodných umění a mudrctví. Jg. M. starší (po-
řádku, cechmistr, cechovní), mladší, nej-
mladší (u ovčáků). Jg. M. = první dělník u
peci vysoké, v slévárně, n. v hamru. Vys.
M. dlouhého meče, der Meisterfechter vom
langen Schwert. Mus. 1848. 305., Gl. Také =
m. ostrého meče, m. popravní. Scharfrichter.
V. — Vz Tk. II. 385. Někoho mistrem udě-
lati, za mistra přijati. Šp. Stal se mistrem.
Us. I mistr tesař se utne. Č. — M. = kdo
učí, učitel. Lehrer, Lehrmeister. V. M., ma-
gister, dříve nejvyšší stupeň akademický na
fakultě filosofické, tolik asi co nynější doktor
filosofie. KB. 311. Vz Magister. Akademie
bakaláře, mistry, licenciaty a doktory tvoří.
Kom. Co m. povídá, to po něm píší. Kom.
M. krále. St. skl. Školní m. Mistr Nouze na-
učila Dalibora housti. — M. = dokonalý ve
své věci, Meister. M. svého umění. V. Mistrem
se dělati; Ne hned umění toho mistrem byl;
za mistra někoho míti. V. I největším mi-
strům umění chybuje (schází). Č. Ne tak
draho, co z čistého zlata jako co od výbor-
ného mistra. Pk. — M. řádu nějakého.
Ordensmeister, m. D. — M., pes, který dobře
chodí. Šp.

Mistřeček (Aqu. ), mistříček (Us. ), čka,
m. Meisterchen, n.

Mistřík, a, m., první pacholek, der erste
Knecht. Us.

Mistrně něco udělati, vykonati, Us., uměle,
meisterhaft, künstlich, kunstvoll. V.

Mistrněti, ěl, ění, Meister werden. Na
Mor. Chm.

Mistrnosť, i, f., mistrovství, die Meister-
schaft. — M., dokonalosť věci, kunstvolle
Beschaffenheit, Kunst. Jg. — M., Neigung
andere zu meistern. Na Mor. Chm.

Mistrný = dokonalý v něčem, umělý, kunst-
voll, Meister. M. tesař, člověk. Jg. Mistrnější
se činí nežli Bůh (žena líčíc se). Rad. zvíř. —
M., uměním velikým dělaný, meisterhaft,
kunstvoll, künstlich, kunstreich. Jg. Noví po-
krmové ponejprv nám mistrní se býti zdáli.
Ler. M. obraz, Jel., řeč, Plk., správa, V., dílo.
Háj., věc. V. — M. = divný, wunderbar, selt-
sam, sonderbar. V. Jistě něco m-ého a potvor-
ného v mysli své krýti musí ten, kdož za-
tměle a nesrozumitelně mluví. V. M. štěp a
keř. Jg. Potvorné a m-né jsou, possirlich.
Ler. — M., kdo jiné rád kárá, wer andere gern
meistert. Na Mor. Chmel.

Mistrová, é, f., die Meisterin. Us.

Mistrování, n., das Meistern. Br. M. nad
někým si osobiti. Kom.

Mistrovaný, gemeistert. Jg.

Mistrovati, cvičiti, předpisovati, meistern,
hofmeistern; mistrovství provozovati, seine
Kunst üben. Jg. — abs. Když kuře učí sle-
pici, tuť mistrují učedlníci. Lom. — co, koho.
M. boží nařízení a opravovati. Br. — koho
v čem. Jg. — koho jak: po své vůli. Pref.
Po někom předělávati a m. Us.

Mistrovkyně, ě, f. Meisterin, f. Č.