1031

Mistrovnosť, i, f. = mistrnosť. Jg.

Mistrovný, mistrný. M. řemeslník, D.,
mistryně. Tkadl.

Mistrovsky. Meisterlich, meisterhaft. V. M.
něco dělati, malovati. V. Řeč m. složená. V.

Mistrovský. Uměle dělaný, meisterhaft,
künstlich, Meister-. Μ. kus, řezba, dílo, hra.
V. M-skou hru strojiti. V. — M. umělý,
dobře vycvičený, wohlkennend, Meister-. M.
zpěvák, skladač, ruka. D. — M. = mistra
se týkající, Meister-. Μ. právo, pokladnice,
stolice. (Lehrstuhl, katedra). Kom. M. list.
J. tr. M. právo někomu dáti. Kom.

Mistrovství, í, mistrovstvo, a, n., právo
mistrovské, Meistetrecht, Meisterschaft. Μ. do-
stati, vzíti; peníze za m. Jg. — M., umění
mistrovo, umělosť, vtip, Meisterschaft, Kennt-
niss. V., Jel, Rd. zv., Dal. Žádným m-stvím
toho nedokážete. Mudr. — M. = umění, die
Kunst, das Kunstwerk. Jád. Zvláštní m. v slo-
žení toho žalmu. Br. M. pálení vod nebylo
ještě nalezeno. Herbář. — M. = vzor, Muster,
Vorbild. Plk., Hil. Tvého m. se nestrhují. Br.

— M., učitelství, Hofmeisteramt. V., St. skl.
Mistrský, od mistra, Magister-. M. sto-
lice. Vyzn.

Mistrův, -ova, -ovo, dem Meister gehö-
hörig. Kom.

Mistryně, ě, f., umělkyně, učitelkyně,
die Meisterin, Künstlerin, Lehrmeisterin. M.
kouzlův. Br. Zvyklosť jest m. jistá. Lom.
Zahálka jest m. a původ zlého. V. M. a pra-
vidlo života. V. Vz mistr.

Místy. Vz Celkem, Místo.

Mišal, lépe: missal.

Miše, e, f., lépe: mše. Us. Budyn.

Míše, ete, mišátko, a, n., míšeň, bors-
dorfer Apfel. D.

Míšecí, míchací, Misch, -. M. stroj. Techn.

Míšeč, e, m., v pivováře, der Aufwascher.
Us.

Míšečka, y, f., v pivováře, das Aufwasch-
weib. Us.

Mišek, ška, m., řezaný kanec, verschnit-
tener Eber. Berg.

Míšek, šku, m., měch, Beutelchen, Säck-
chen. Do míšku svého strčil lžíci (do kapsy).
Baiz. — M.. moudní, múďový, Hodensack.
D. — M. semenný, slizný, tukový n. číž-
kový, slzný. Jg. — M. v bot., slupka semene,
Hülse, f. M. prachový, Staubbeutel. Um. les.
M., dužnatá pokryvka, která zárodek zcela
neb z větší části zahaluje, arillus, Samen-
mantel. Kk. 55. — M., malý měch, Blasebalg.
M. na foukání. Us. — M. žlučí, Gallenblase,
f. Sal.

Míšeň, šně, f., Míšeňsko, a, n., lat. Misnia,
něm. Meissen. Dal. Vz S. N., Tk. L, 617.;
II. 398.; III. 654. 2) M. = míšeňské jablko.
Jg. Vz Míše. — M. bílá, jablko míšeti po-
dobné, bledší, nákyslé. Us.

Míšenec, nce, m., pes atd. ze dvou ple-
men pocházející. Šp. — M-ci v bot., hybridi,
Bastarde, (když blizny pylem květů jiných
rostlin poprášíme, dostaneme m-ce). Kk. 55.
Mischling, m.

Míšení, í, n., das Mischen. M. lidí. Kom.

— M., druhé orání, das Felgen. Vz Orání.
Míšenice, e, f. = směsice, Mengsel, V.; mí-
chaná píce, gemengtes Futter, V us.; míšené

dřevo, gemischtes Flössholz; m. u varhan,
vz Mixtura. — M., jméno pole a louky
u Radvanic na Mor. Km.

Míšenina, y, f., směsice, Gemisch; mí-
chaná píce, Gemengsel, n. Jg.

Míšenky, druh jablek ve Zlinsku na Mor.
Brt.

Míšenobarvý, melirt. M. sukno. Techn.

Míšeňsko, vz Míšeň. V.

Míšeňský, ne: míšenský. Meissner-. M. ze-
mě, V., kopa; jablko, Borstorfer Apfel, Jg.,
Biskupství, markrabství, purkrabství. Vz S.
N., Tk. II. 542., III. 654. Vz Míšeň.

Míšený, gemischt, untermischt. Jg. M.
víno, Pref., manželství, hlavní školy. Plk.

Míšeti, vz Míchati.

Miška, y, f., nunvice, řezanice, řezaná
svině, Sauschwein, Borg, Gelte. Kom.

Míška, mieška, y, f., směsice. Svět tento,
v němž jest neřád a mieška a nic čistého,
ale kal se vším. Št.

Miškář, e, m., nunvář, Schweinschneider. D.

Miškařiti, il, ení, Schweinschneiderei
treiben. Bern.

Miškářka, y, f., nunvářka, Schweinschnei-
derin. Bern.

Miškářský, nunvářský, Schweinschnei-
der-.

Miškovanec, nce, m., řezanec, ein Ver-
schnittener. Na Slov. Bern.

Miškovati, vepře řezati, gelzen, ver-
schneiden. — koho: svině. Us.

Míškovice, jm. místní. Tf.

Míškovitý, na způsob míšku, sackförmig.
M. vlasy. Rostl.

Mišňák, lépe: Míšňan, Míšněnín, a, m.,
z Míšně rodem. Meissner. Sasové také Miš-
ňáři slovou. V.

Míšňané, vz Míšeň, Mišňák. Tk. I. 617.

Míšňanka, Mišňačka, Mišňařka, y,
f., die Meissnerin.

Mišo, Miško, a, m. = Michal. Na Slov.
Plk.

Mišpule, e, f., z lat. mespilus germanica.
Vz Mz. 254. Mispelbaum, Mispel. M. planá
n. domácí, kdoulová, jahodkovatá, jednožená.
Jg. Vz Čl. 41. U Kk. 248.: mišpuloň, ě, f.,
strom, a mišpule jeho plod. FB. 98.

Mišpulový, Mispel-. Jg.

Mítání, n., v tělocviku. M. v bradlech.
Vz KP. I. 464., 466.

Mítati = metati.

Mítežiti, zastr. = verwirren.

Mithridat-es, a, m., jméno králů parth-
ských, armenských a pontských. Vz S. N.

Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti.
Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti
vzniklo, o tom vz I (i); zřídka: měti; ve vých.
Čech. mňet. Jir. Mám, máš, má, máme, máte,
mají. Imperat.: měj, mějme, mějte. Přech.
přít. maje, majíc, majíce. Příč. činné.: měl,
a, o (šp. mněl); příč. trp. jměn, a, o n.
jmín; přechod. min. měv, měvši, měvše. Ča-
sování v starč. vz Kt. 89. Mívati. — M.,
haben; obsahovati, v sobě držeti, enthalten;
empfinden, halten; verlangen; mysliti, do-
mnívati se, dafür halten, meinen, glauben;
sollen, verpflichtet sein; chýliti se, sich neigen;
se, chovati se, zachovávati se, počínati si, sich
verhalten, benehmen, betragen. Jg. — absl.



	1031

	Mistrovnosť, i, f. = mistrnosť. Jg. Mistrovný, mistrný. M. řemeslník, D., mistryně. Tkadl. Mistrovsky. Meisterlich, meisterhaft. V. M. něco dělati, malovati. V. Řeč m. složená. V. Mistrovský. Uměle dělaný, meisterhaft, künstlich, Meister-. Μ. kus, řezba, dílo, hra. V. M-skou hru strojiti. V. — M. umělý, dobře vycvičený, wohlkennend, Meister-. M. zpěvák, skladač, ruka. D. — M. = mistra se týkající, Meister-. Μ. právo, pokladnice, stolice. (Lehrstuhl, katedra). Kom. M. list. J. tr. M. právo někomu dáti. Kom. Mistrovství, í, mistrovstvo, a, n., právo mistrovské, Meistetrecht, Meisterschaft. Μ. do- stati, vzíti; peníze za m. Jg. — M., umění mistrovo, umělosť, vtip, Meisterschaft, Kennt- niss. V., Jel, Rd. zv., Dal. Žádným m-stvím toho nedokážete. Mudr. — M. = umění, die Kunst, das Kunstwerk. Jád. Zvláštní m. v slo- žení toho žalmu. Br. M. pálení vod nebylo ještě nalezeno. Herbář. — M. = vzor, Muster, Vorbild. Plk., Hil. Tvého m. se nestrhují. Br. — M., učitelství, Hofmeisteramt. V., St. skl. Mistrský, od mistra, Magister-. M. sto- lice. Vyzn. Mistrův, -ova, -ovo, dem Meister gehö- hörig. Kom. Mistryně, ě, f., umělkyně, učitelkyně, die Meisterin, Künstlerin, Lehrmeisterin. M. kouzlův. Br. Zvyklosť jest m. jistá. Lom. Zahálka jest m. a původ zlého. V. M. a pra- vidlo života. V. Vz mistr. Místy. Vz Celkem, Místo. Mišal, lépe: missal. Miše, e, f., lépe: mše. Us. Budyn. Míše, ete, mišátko, a, n., míšeň, bors- dorfer Apfel. D. Míšecí, míchací, Misch, -. M. stroj. Techn. Míšeč, e, m., v pivováře, der Aufwascher. Us. Míšečka, y, f., v pivováře, das Aufwasch- weib. Us. Mišek, ška, m., řezaný kanec, verschnit- tener Eber. Berg. Míšek, šku, m., měch, Beutelchen, Säck- chen. Do míšku svého strčil lžíci (do kapsy). Baiz. — M.. moudní, múďový, Hodensack. D. — M. semenný, slizný, tukový n. číž- kový, slzný. Jg. — M. v bot., slupka semene, Hülse, f. M. prachový, Staubbeutel. Um. les. M., dužnatá pokryvka, která zárodek zcela neb z větší části zahaluje, arillus, Samen- mantel. Kk. 55. — M., malý měch, Blasebalg. M. na foukání. Us. — M. žlučí, Gallenblase, f. Sal. Míšeň, šně, f., Míšeňsko, a, n., lat. Misnia, něm. Meissen. Dal. Vz S. N., Tk. L, 617.; II. 398.; III. 654. 2) M. = míšeňské jablko. Jg. Vz Míše. — M. bílá, jablko míšeti po- dobné, bledší, nákyslé. Us. Míšenec, nce, m., pes atd. ze dvou ple- men pocházející. Šp. — M-ci v bot., hybridi, Bastarde, (když blizny pylem květů jiných rostlin poprášíme, dostaneme m-ce). Kk. 55. Mischling, m. Míšení, í, n., das Mischen. M. lidí. Kom. — M., druhé orání, das Felgen. Vz Orání. Míšenice, e, f. = směsice, Mengsel, V.; mí- chaná píce, gemengtes Futter, V us.; míšené	dřevo, gemischtes Flössholz; m. u varhan, vz Mixtura. — M., jméno pole a louky u Radvanic na Mor. Km. Míšenina, y, f., směsice, Gemisch; mí- chaná píce, Gemengsel, n. Jg. Míšenky, druh jablek ve Zlinsku na Mor. Brt. Míšenobarvý, melirt. M. sukno. Techn. Míšeňsko, vz Míšeň. V. Míšeňský, ne: míšenský. Meissner-. M. ze- mě, V., kopa; jablko, Borstorfer Apfel, Jg., Biskupství, markrabství, purkrabství. Vz S. N., Tk. II. 542., III. 654. Vz Míšeň. Míšený, gemischt, untermischt. Jg. M. víno, Pref., manželství, hlavní školy. Plk. Míšeti, vz Míchati. Miška, y, f., nunvice, řezanice, řezaná svině, Sauschwein, Borg, Gelte. Kom. Míška, mieška, y, f., směsice. Svět tento, v němž jest neřád a mieška a nic čistého, ale kal se vším. Št. Miškář, e, m., nunvář, Schweinschneider. D. Miškařiti, il, ení, Schweinschneiderei treiben. Bern. Miškářka, y, f., nunvářka, Schweinschnei- derin. Bern. Miškářský, nunvářský, Schweinschnei- der-. Miškovanec, nce, m., řezanec, ein Ver- schnittener. Na Slov. Bern. Miškovati, vepře řezati, gelzen, ver- schneiden. — koho: svině. Us. Míškovice, jm. místní. Tf. Míškovitý, na způsob míšku, sackförmig. M. vlasy. Rostl. Mišňák, lépe: Míšňan, Míšněnín, a, m., z Míšně rodem. Meissner. Sasové také Miš- ňáři slovou. V. Míšňané, vz Míšeň, Mišňák. Tk. I. 617. Míšňanka, Mišňačka, Mišňařka, y, f., die Meissnerin. Mišo, Miško, a, m. = Michal. Na Slov. Plk. Mišpule, e, f., z lat. mespilus germanica. Vz Mz. 254. Mispelbaum, Mispel. M. planá n. domácí, kdoulová, jahodkovatá, jednožená. Jg. Vz Čl. 41. U Kk. 248.: mišpuloň, ě, f., strom, a mišpule jeho plod. FB. 98. Mišpulový, Mispel-. Jg. Mítání, n., v tělocviku. M. v bradlech. Vz KP. I. 464., 466. Mítati = metati. Mítežiti, zastr. = verwirren. Mithridat-es, a, m., jméno králů parth- ských, armenských a pontských. Vz S. N. Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti. Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti vzniklo, o tom vz I (i); zřídka: měti; ve vých. Čech. mňet. Jir. Mám, máš, má, máme, máte, mají. Imperat.: měj, mějme, mějte. Přech. přít. maje, majíc, majíce. Příč. činné.: měl, a, o (šp. mněl); příč. trp. jměn, a, o n. jmín; přechod. min. měv, měvši, měvše. Ča- sování v starč. vz Kt. 89. Mívati. — M., haben; obsahovati, v sobě držeti, enthalten; empfinden, halten; verlangen; mysliti, do- mnívati se, dafür halten, meinen, glauben; sollen, verpflichtet sein; chýliti se, sich neigen; se, chovati se, zachovávati se, počínati si, sich verhalten, benehmen, betragen. Jg. — absl.