1035

dobře: Kdo má milou přes pole. Er. P. 98.
Μ. smilováni nad právo. Mk. — co nad
čím, nad kým. Žádného svědomí nad ni-
čím nemíti. Jg. Nelibosť nad něčím m. D.
Slitování nad někým m. Jel. — co komu.
Měj to sobě. Jg., V. Pakli by kde postižen
byl, co ho potká, aby sobě měl. Čr. Měj si
to. Dch. Chci ji miéti sobě ženě (= za ženu).
Vz Dativ účelu. Mel to sluhovi za zlé. Ml.
Měj sobě tu chválu. Br. Vy sobě vše zboží
mějte. Alex. — co od čeho, od koho.
Nemá oddechnutí od prací. Ros. Od zlata
něco má. Háj. M. od někoho stravu, Kat.
2680., počátek, Bart. 2. 14., vládyčí rod. Chč.
447. Člověk nemusí ode všeho míti. Dch.
List od úřadu m. VI. zř. 333. Od tebe to
m. chtějí. V. Od tebe nemám posud nic.
Us. — koho mimo koho. Nebudeš míti
žádného mimo mne. Ml. — co podlé čeho.
Pastýř má pilnosť nad stádem podlé svých
povinností. 1532. Pr. — čím oč. Kdo ne-
vděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu
míti Bude. Scip. — co pro koho. Pro ni
všecku lásku máš. Er. P. 233. Nežli bych
já měla proň lehkosť míti. BN. To má něco
pro sebe, šp. (germ. ) m.: to něco váží, do
toho něco jest. Brs. 102. — koho místo
čeho. Miesto Boha jej jmějiechu. Kat. 15.
Vz Místo. — s inft. A jiesti nic nejmějieše.
Dal. 130. Mám co dělati. Má se čemu smáti.
Má Bůh odkud dáti. Mám jíti? S někým
činiti m. M. z čeho živu býti. D., Jg. S ta-
kovými lidmi rád činiti mám. V. Co to má
býti? Us. M. s kým oč činiti. Nál. 215.,
Vác. Ty-li jsi ten, jenž přijíti má, či jiného
čekati máme? Br. Máme-li jeti na vojnu proti
němu, či tak nechati? Br. Kněží majíce při-
stupovati k Hospodinu posvěcují se. Br.
Soudce nemá šetřiti osob. V. Což tam máte
vždycky dosti jísti a píti. Svěd. 1569. Raději se
zabiti dám, nežli bych to měla pověděti. BN.
Žádný se neozval, aby měli křivou věc tvr-
diti. Bart. Čí to má býti kytka? D. Když
hrušky zrají, tehdáž se česati (třásti) mají.
D. Beze mne nic se díti nemá. Kom. Nikdo
dvěma metlami švihán býti nemá. V. Chti-
vého koně nemáš příliš hnáti. Rým. Máme
se Boha báti. Jg. Mnoho míti činiti, dělati.
V. Co padnouti má. V. Vz Mkl. S. 864. —
Pozn. 1. Ve významu něm. sollen klade se
míti často, ale zhusta lze klásti: imperativ,
futurum a jest s inft.: Du sollst nicht stehlen:
nepokradeš, nekraď. Der Soldat soll gehor-
chen, vojáku jest poslouchati. Vz více v Brs.
101. — Pozn. 2. V otázkách položiti lze
také pouhý infinit. Was soll ich machen?
Co mám činiti? Co činiti? Vz Brs. 102. —
Pozn. 3. Šp. m. prý. Vz doleji. — se. Jak
se máte? Máme se, jako hrách u cesty, jako
nahý v trní. D. Když se věci tak mají. Dch.
Mám se jako veš na plotě (špatně); Má se
jako prase v žitě (dobře). Us. Sml. A to
vším naším právem tak se má. CJB. 305.
Měj se dobře. Rád bych věděl, jak se má.
Us. Dobře, výborně se m. V. Zle se má. D.
Má se jako ryba ve vodě (dobře). Ta věc
takto se má. Us. M. se mužsky. Pass. —
s adv. Ty sú sě proti Alexandrovi udatně
jměly. Dal. X. 57. Kdo se chce dobře míti
na den, nech sobě hus zařeže, kdo na týden,

nech vepře zabije, kdo na měsíc, nech vola
porazí. Pk. M. se k někomu přátelsky, tvrdě,
zlostně. Čr. Hotově se k tomu měli. Bart. M.
se opatrně. Τov. 38. Μ. se dobře, špatně, zle,
mužsky, poslušně, mírně, poddaně, skrovně,
uctivě k někomu, ochotně k někomu, V.,
přívětivě, trpělivě, V., Kom., neposlušně (Br. );
přísně k někomu se m. D. Stravu darmo
míti. D. — aby. Mám statky, abych jich
dobře užíval. Us. Má je k tomu, aby praco-
vali. V. Měli se k tomu, aby rozkaz naplnili.
Čr. — M. klade se, když překládáme něm.
sollen, často chybně m.,, prý; praví se,
že; který, jak se praví; povídají, že;
jde pověsť, že' atd. Má míti mnoho peněz
m. má prý mnoho p. (Má míti = jest jeho
povinností, aby je měl). Měl tam býti m.
byl prý tam. Má býti z Uher m. je prý
z Uher. Má uměti dobře česky m. umí prý
česky. Bs. Měl bych toho člověka znáti,
lépe: ten člověk mi jest povědomý, zdá se
mi býti povědomým. Brs. 101. Co to má
býti, znmenati? lépe: co to znamená? co
jest to? Brs., Km. Kostel neměl státi, kde
stojí i. e. měl původně jinde státi; ale šp.
ve smyslu: nestál prý původně, kde... Km. —
Maje = s, nemaje = bez. Šel na trh maje
peníze (s penězi), nemaje peněz (bez peněz). —
U míti se podmět n. předmět vtažnými
větami opisuje, v nichž jest konditional;
místo konditionalu klade se také infinitiv. —
Mají jiní, kdo by je napomínal. Kom. Neměl,
na čem by se převezl (Neměl na čem se
převézti. Pass. ). Vz Věta podstatná vztažná.
Zk., Konditional XIV. 1. Pozn. — Stojí
v indikt., kde klade Němec konditional. Vz
Indikativ. — Budoucnosť v minulosti se
opisuje časoslovy míti, hodlati, chtíti. A když
bránu zavírati měli, vyšli tři muži ven. Br. —
Lat. gerundivum překládá se infinitivem
s dativem, a opisnými vazbami sloves míti
a musiti. Discipulis boni libri legendi sunt.
Žákům jest čísti dobré knihy. Žáci mají
(musí n. musejí) dobré knihy čísti. Vz Listy
filolog. II. 203. a III. 217., Museti.

Mitleidig stimmen, obměkčiti někoho.
Br., Bart. II. 19.

Mítov, a, m., ves u Blovic. Tk. III. 38.

Mitra, y, f., z řec. a lat., pás okolo hlavy
(diadem); čepice, zvl. biskupská (Bischofs-
mütze, infula) n. knížecí klobouk. Br. Vz
S. N.

Mitraille, (fr., mitralj), drob, sekané že-
lezo n. olovo do kartáčů dělových. — Mi-
trailleuse, dělo na takové kartáče.

Mitrovice, dle Budějovice, zámek u Se-
dlce, vz S. N.

Mitte, něm. Sie wählten 12 Männer aus
ihrer Mitte. Zvolili ze sebe 12 mužův.

Mitteldorf, Prostředkovice u Jihlavy na
Mor.

Mittelwald, Středolesí u Hranic na Mor.

Mitterdorf, Bezděčín u Jevíčka na Mor.

Mitterstuk, u, m., šp. u zedníků z něm.:
nadpražec, nadpraží, Oberschwelle. Kmp.

Mitylene, y, f., mě. na ostrově Lesbu.
Lépe: Mytilene. Vz toto.

Mitzmans, Micmanice u Jaroslavic na Mor.

Mívati, zu haben pflegen. Cizí chléb mívá
rohy, dokud nevstoupí černá kráva (starosť)