1036

na nohy. Rým. Mívej, radímť, jazyk za zuby.
D. Chlapec nezbedný mívá konec nešťastný.
D. — Ostatně vz Míti.

Mixtura, y, f., z lat., směsice, smíšenina,
míchanina, Gemisch, n. Rk. V lékárnictví: lék,
skládající se z tekutých a hustých částek
rozpuštěných. Vz S. N. — M. v hudbě slove
ve varhanách každý hlas, v kterém na jeden
kláves více píšťal (tonů) připadá. Vz S. N.,
KP. II. 328.

Míza, y, f. (dříve: mízga, odtud: mízha;
mízka, Jg.; v již. Čech. mlíza. Vz L. ). Instr.
sg. mízou (ne: mězou, jako: měrou, věrou
od míra, víra). — M. živočichů, lympha,
Lymphe, tekutina čirá, bezbarvá a bledě za-
žloutlá, poněkud lepkavá, obsažená v cevách
střebavých n. miznicích. Vz v S. N. — M. =
šťáva výživná, vodnatosť, která ze stromů
teče. Vz S. N. Der Baumsaft. Jg. M. stro-
mová. Mízu pouštěti, dostávati. Mus., Šp. Za
mízy jest lýčí dříti. Č. Za mízhy ti lýka dříti.
Mus. Vz Lýko. - - M., vůbec šťáva, Saft., m. Kom.
M. ze ředkve, bzová, z jablek, révová, z hroznů.
Jg. — M. = užitek, Vortheil, Nutzen, m. Mízu
z čeho bráti. Kom. — M. = síla, Kraft, Saft.
Městům všecku mízu a krev vyssáli. Kom.

Mizati se kam = jíti. Pulk. 101. — se
s kým = mazati se (v Klatovsku). Rk.

Mizdřicí, postrouhací, Schabe-. M. nůž
n. železo (skobla, protahovačka), Gärbereisen,
n.; m. stolice (postruh, Gärberbank, f. ). D. Vz
Koželuh.

Mizdřidlo, a, n., Das Gärbereisen. Rk.

Mizdřiti, il, en, ení; mizdřívati. U kože-
luhů maso na kůži pozůstalé srážeti, ab-
fleischen, ausfleischen, abhäutein, schaben. Jg.
— co čím: kůže nožem mizdřicím; kde:
na postruhu. Vz Mizdřicí, Koželuh.

Mizení, n., das Schwinden. Pr.

Mizenina, y, f., mizina, Verderben, n. Do
m-ny vejíti. Kom.

Mizera, y, f., z lat. = strasť, bída, Elend.
V. Na m-ru rozený. Zlob — M.., m., bídný
člověk. Vz Misera.

Mizerácký, elend, krüppelhaft. Rk.

Mizeráctví, n., Das Elend, die Krüppel-
haftigkeit. Rk.

Mizeračiti, il, ení, elend, arm sein. Na
Slov. Koll.

Mizerák, a, m. Vz Misera.

Mizerie, e, f., vz Miserie.

Mizerně, z lat., elend, jämmerlich, er-
bärmlich. Jg. M. se míti, umříti, zahynouti. V.

Mizernosť, i, f., bídnosť, Miserabilität,
Erbärmlichkeit, f. Jg.

Mizerný, z lat., m. zdraví, život = špatný,
bídný, elend, schlecht, jämmerlich, erbärm-
lich, lumpicht. Jg., V., Br., D. M-né dva gro-
še! D.

Mizeti, 3. pl. -zejí, el, ení, ztráceti se,
pomíjeti, schwinden, verschwinden, verder-
ben. Jg. Smysl mizí, D., naděje. Ukazují se
časem (andělé), ale mizejí zase. Kom. —
komu. Zrak mi mizí. D. Všecko mi mizí a
různo leze. Br. — kdy. Což v okamžení
mizí. V. V tentýž den mizejí myšlénky jejich.
Žalm. 146. 4. — čím. Zahálčivostí a nedban-
livostí všecky věci hynou a mizejí. Byl. —
kam: v nivec. Vz Nic.

Mízha, vz Míza.

Mizhýř, e, m., rus., aranea tarantola, die
Tarantel. D. — M., maja, korýš. Krok.

Miziua, y, f., mizení, psota, zkáza, zá-
huba. Na m-ě býti. Na m-nu jíti, přijíti, ně-
koho přivésti. V. Když svornosti není, všecko
na m-nu přichází. Jel. Na m-nu přivedený.
V. Kdo Martínka často světí, husy, koury
(mu) zaletí, dům, dvůr, louku i dědinu, při-
vede vše na mizinu. Reš. Lehkomyslnosť tvá
přivede tě na m-nu. Sych. Stran přísloví vz
Prodělání. Das Elend, Unglück.

Mízka, vz Míza.

Mízkovatý, mízkovitý, mízu mající, saf-
tig. Reš.

Míznatosť, i, f.. Saftigkeit, f. Rostl.

Míznatý, saftig. Jg.

Míznice, e, f., v zoologii zvláštní cévy
(vasa lymphatica), které rozvádějí mízu. Vz
Míza a S. N. — M. v botanice prostory rour-
kovité a zvláštní šťávy obyč. barevné obsa-
hující. Vz S. N., Míza.

Mizník, u, m. Saftbehälter, m. Rk.

Míznosť, i, f. Hyperlymphie, f. Rk.

Miznouti, zl, utí, počínati mizeti, schwin-
den. Krok.

Mízný, saftig. Ssav.

Mízotok, u, m. Saftabfluss, m., nemoc. Um.
les.

Mízovatosť, i, f., mízovitosť, šťávnatosť,
Saftigkeit, f. D.

Mízovatý, saftig. Baiz.

Mízovitý, saftartig. Rk.

Mízovod, u, m., Saftgang, m. Rk.

Mízovodná vrstva, třetí vrstva pně. Vz
KP. III. 325.

Mízový. M. trubice. Die Saftröhre. D.

Míždí, zastr. mieždie, n. = míza, Saft. Hus.

Mížditi, zastr. miežditi, il, ěn, ění, = mí-
zou káleti, jizviti, mit Gift, mit Geifer, mit
Schaum beflecken, vergiften. — koho. Ďá-
bel míždí lidi. Ms., Rokyc. — se = mízu pou-
štěti, pěniti se, sliniti, geifern, schäumen. —
se čím. Jedem se m. L. — M., hnísti, tla-
čiti, drücken, premere. — co. Věci a slova,
jichž význam m. nepřijde. Sš. L. 145.

Mknouti, knul, ut, utí = hýbati, rücken,
schieben. I mknuchu sě prudko vz chlumek
vz horu. Rkk. Jarosl. v. 155.

Mkytati se, zastr., zkmitati = hmitati se,
sich schnell bewegen, schweben. Jg. — se
komu kde. Svět jakoby se mi mkytal před
očima mé mysli. Št.

Mlacek, cka, m. Flegel, m. Dch.

Mlácení, í, n., das Dreschen. M. slove
vyklepávání zrn z klasů neb lusků cepem.
S. N. M. obilí. Pleva při m. odchází. V. —
Vz S. N., KP. III. 242., 256.

-mláceti ve složených: domláceti, vymlá-
ceti. Jg.

Mlachuba, y, f., m., mlaťhuba, hubař, Maul-
drescher, m. Jg.

Mlacnouti = praštiti, koho čím. (V Kla-
tov. ). Rk.

Mlačka = mláka.

Mlad n. mlád, u, m., mláď, i, f., mládí,
í, n. = mladosť, mladý věk, Jugend, f. Z mládi.
V., Br., Dal., Kat. 2273. Z mladu. Chč. 166.
a. Hned z mládu. Dal. 36. Z mládi se známe.
Jg. Z mládu. Ben. Z mládi odchovati. V.
Z mladu. St. skl. K umění hned z mladí