1037

vedeni. V. Čemu z mládí navykneš, to se
ti k stáru hodí. Prov., Jg. Nedávej synu vůle
za mladu. Br. Vz Mládí. Za mládi, za mladu.
Dal. Po mladu si počínati. Th. — Mlad,
u, m. = plod ku př. včel, roj, Brut, f. Jg. —
Mlad, a, m., mládenec, jinoch, Jüngling, m.
Ž. kap. 148. 12.

Mlád, vz Mladý.

Mlaď, i, f., vz Mlad. — 2) Mladý lid,
mládež, die Jugend, junge Menschen. Koll.
— 3) Na Slov. mladistvý kmen, ein junger
Schoss. Bern. — 4. Otava, Grummet. M. kositi.

Mláda, adj., vz Mladý. — M., y, f., bo-
hyně mladosti, Hebe. Rybay.

Mlada, y, f., jm. vlastní. Tk. I. 617.

Mladá, é, f., vz Mladý. — M. na Slov. =
nevěsta, Braut, f. Plk.

Mlaďátka, tek, pl., n. Vz Mládě.

Mládcův, -ova, -ovo, dem Jüngling ge-
hörend. Jg.

Mladčinka, y, f., mladší děvečka, die
jüngere Magd. Us. Dch.

Mladé, ého, n. Das Junge. Vz Mladý.
Mladé roditi, metati, míti, D., sypati. Šp. Ptáci
mají v křoví atd. mladé. Kočka své mladé
přenesla. Us. — Jg.

Mladě, jung. M. blázniti. Jel. — M., brzo,
záhy, rychle, bald, geschwind. 1424.

Mládě, ěte, n., mlaďátko, a, n., dítě n.
živočich mladý, Kind, junges Thier. Mlaďát-
kům poručníka dáti. Brikc. — Mlaďátka,
tek, n., neviňátka, děti, které z nařízení
Herodesova povražděny byly, aby mezi nimi
i Ježíš zahynul. O m-kách den se omlazuje.
Č. Kdo se na mlaďátka roznemůže, zřídka
vyžije (se uzdraví). Us. na Mor. Je-li na
m-ka pěkný den, urodí se příští léto ze-
máky. Kda. Den, svátek mlaďátek. V. Zítra
máme mlaďátek (den). Us. Byl tam na m-tka.
Us. M-tek komu dáti = metlou šlehati. Prov.,
Jg. Prší-li na mlaďátka ráno, mrou budoucí
rok děti; prší-li dopoledne, mrou mládenci
a panny; prší-li v poledne, mrou lidé od
30. —50. roku stáří; prší-li odpoledne, mrou
starci a stařeny. Mor. Mřk. Vz Mladé.

Mládec, dce, m., mladeček, mladček, ečka,
m., mládenec, mladík, ein junger Mensch,
Jüngling, Junge, Bursch, m. V., Hus.

Mladecko, a, m., původně Mladotice, ves
v rak. Slez. S. N.

Mládecký, od mládce, Jünglings-. Johan.

Mládectvo, a, n., die Junkerschaft. Rk.

Mladějov, a, m., ves u Jičína. Vz S. N.

Mládek, dka, m., mladý člověk. D. Ein
Junge. Aqu., D. — M., mladší tovaryš (v pi-
vovárech a mlýnech), starší tovaryš: stárek.
M. u sládků také = učenník. Der Junggesell.
Každý m. má svůj spádek. Č. — M., dku,
m., omladek, mladá větvička, výstřelek, prut,
junger Schoss. Sš. Zj., 392. Vz Omládí.

Mládencův, -ova, -ovo, dem Jüngling
gehörig. Jg.

Mládenček = mládenec.

Mládenčí, jugendlich, Jünglings-. V., Br.
M. bylina, vstavač, skočec. Reš.

Mládenec, nce, m., mládeneček, čka,
mládenček, čka, m. M., viz: -enec, od mladý.
M., mladý muž, panic, Jüngling, m. M., do
polovice 14. stol. = dítě, Kind, n. Mus. 1864.
150. Jir. M-ci svatí. Den sv. m-ců (28. pros. ).

Gl. Zletilí (vyrostlí) slovou mládenci, dospělí
pak jinoši (mladí jonáci). Kom. M. na ože-
nění. V. M. ako lusk (zralý). Mt. S. Sokola
poznáš po letu a statného m-ce po chodu.
Pk. M-ci sluší ve škole se učiti, čeho k sta-
rosti dobře může užiti. Vz Mládí. Lb. Buď
za mládí starcem, abysi ve starosti byl m-cem.
Jg. M. čistý, který ženy ještě nepoznal. Jg. —
M. při svatbě, družba n. jeho druhové. Braut-
führer. D. — M., muž neženatý, odtud: starý
m. S. N. Junggesell, Hagestolz, m. D. — M.,
pomocník: m. kupecký, učitelský n. školní
(nyní podučitel), myslivecký (Adjunkt). Jg.,
S. N. Gehilfe, Diener, m.

Mládenecký, Jünglings-. M. věk, hrdosť.
M-ky, po m-cku. D.

Mládenectví, í, n; věk od 13. —20. i 30. r.,
das Jünglingsalter. V m., za m. Dětinství samo
o sobě neví, pacholetství hřičkami stráveno
bývá, mládenectví marnými věcmi, mužství
pracnými atd. Kom. M. bez studu dělá hroznou
ostudu. Č. — M., panictví, neženatosť. Jung-
gesellenstand. — M., čistoty panické zacho-
valosť, Junggesellenschaft, f. Jg.

Mládenectvo, a, n., die Jünglinge. Rk.

Mládeneček, vz Mládenec.

Mládenek, nka, m., mládenec, dítě. Marc.
Polo.

Mladenovice, jm. místní. Tk. III. 654.

Mládenství, n. = mládenectví. Mus.

Mladěti, ěl, ění, jung werden. St. skl.
Vrba hned zase mladí. Jg.

Mládež, e, f., od mlád; chybně: mládeř.
Die Jugend. M., mladý lid pod 13. r.; junge
Personen; v dalším smyslu i od 13 až do
30 let. Učitel m-že. V. M. svoditi. D. Vy-
chovávání m-že, vz Obec. — M. = mladý
věk, die Jugend, das jugendliche Alter.

Mládí, í, n., mladosť. Vz Mlad. Die Ju-
gend, junges Alter. Jg. Za m. se trn ostři.
Č., Lb. Čemu kdo z m. přivykne, to i v stáří
k němu lípne. Č., Pk. Kdo se z m. čemu na-
učí, v stáru jak by to našel. Č. Kdo se z m.
učil leda, bude volať v stáří: běda. Č. Čemu
z m. navykneš, to se ti k starosti hodí. Po-
buď z dobré vůle v hoři za m., a nebudeš
k starosti bezděky ve psí. Buď za m. star-
cem, bys byl k starosti mládencem (vz Zdraví).
Jg. Co sa za mladí nenaučíš, to na starosť ne-
pochopíš. Mt. S. Nebo cožť obyknú z mládí,
toť činie na starosť rádi. Smil v. 1847. Stran
přísloví vz ještě: Léto, Mládenec, Mladík,
Mladosť, Mladý, Pláč, Ranní, Ráno, Ustlati,
Vlk, Zapřáhnouti, Zima. Ostatně vz Mlad. —
M., mladé větve, junge Zweige. Jel. — M.,
mlází, mladý les. Po mládí pásti. V. Anflug,
junger Wald.

Mladic, e, m., mládec, mládenec. 4 stěž. ct.

Mladice, e, mladička, y, f., mladá žen-
ština, dívka, Mägdlein, Mädchen, Dirne. V.,
Br. M. nekázaná. Pass. M-ci o poctivosť při-
praviti. Ctib. S ptákem dítě, kmet s mladicí,
Němec s malvazím v lahvici, cožť nekřesťan-
sky zachází, když jim do rukou přichází. D.

Mladictví, n,, mladosť. Jugend, f. Zlob.

Mladič, e, m., mlází, junger Wald. Us. —
M., mladá větev, junger Zweig.

Mladičí = mládí, junges Reisig. Jád.

Mladička, y, f., mladá žena, junge Frau,
Jir. dh.