1038

Mladičký, mladíčký, sehr jung. Blut-
jung. Jest ještě m. D. M. děťátko, pacho-
látko, panenka, kuřátko. V. Měl paní m-kou
v letech osmnácti. V. Dcery všecky m-čké
pomřely. — Jg.

Mladík, a, m., mladý člověk, ein junger
Mensch, Junge, Bursche. M. jak orlík a rozum
tetřeví. Pk. Již na m-ku vidět, co z něho
bude. Vz stran přísloví: Kopřiva, Kuře, Mládí,
Mladý, Štěně, Tele, Žalud. — M. = mladý
zajíc, březňák, junger Hase, Märzhase. D., Šp.

Mladina, y, f. M. = mladý plod n. ovoce,
junge Frucht, D.; m. les, mlází, mládí. V. —
M-ny = krvavý kal ze ženy před slehnu-
tím vycházející. Jg.

Mladinka, y, f., Bierwürze, sladký odvar
sladový. Kk. 113. Stahování (ne: přečisťo-
vání) m-nek. M-ky se kvasí (ne: kysají; ky-
sání děje se v octárně). Vz Pivovár. Pokrok.
M. chmelovaná, gehopfte Würze. Techn. —
M., vz Mladina.

Mladinkování, n. Bierwürzfärbung. Tpl.

Mladinký, vz Mlaďoučký.

Mladistvec, vce, m., nováček, Rekrut, m.
Na Slov.

Mladistvení, n, die Verjüngung. Um. les.

Mladistvěti, ěl, ění, jugendlich werden. V.

Mladiství, -stvo, a, n., mlází, junges Holz.

Mladistviti, il, en, ení, verjüngen. Um. les.

Mladistvosť, i, f., Zartheit, Jugendlich-
keit, f. Reš.

Mladistvý, mladý, útlý, jung, jugendlich,
zart. M. proutek, V., roub, Jel, kůra, vrbí,
(V. ), rostlina, D., stromek, Sych., obilí, Lom.,
Nej., tělo, Mus., tvář, Byl., věk, Sych., maso,
Ler., kmen. Kom.

Mladiti, il, zen, zení, mladívati, verjün-
gen, erneuern. — koho, co: mysl, St. skl.,
ryby (čerstvou vodou). D. — se. Strom,
rána se mladí. Žena se ráda mladí. Toms.
Ptáci z jara se mladí = páří. Kom.

Mládka, y, f., mladice, ein Mädchen. Koll.

Mladkov, a, m., Wiegstadtl, místo v Čech.

Mládkovati = mládkem býti, als jüngerer
Gesell dienen. Vz Mládek. — kde. U mlynáře
N. v Červeném mlýně.

Mládkovství, n, die Stellung des jüng-
sten Meisters in der Zunft. Gl. 156.

Mladně = mladě, v mladém věku. Kat. 151.

Mládník, u, m., mladá ratolesť, Spross,
Zweig. Pk. Na Slov.

Mladnouti, mládnouti, dnul a dl, utí.,
jung werden, auf blühen, sich verjüngern.
Jg. Petr mladne. D. On takměř mladne. D
— od čeho. Od koprového semena také tvář
mladne. Jád. — čím. Lakomství vždy mladne
žádostí. Ctib. — kde. Sláva má mladne při
mně. Br. Když den na obloze mladnul. Krok.

Mladnutí, n.. das Jungwerden. Us.

Mlaďoch, a, m., subst. z adj. mlad =
mladík. V Opav. a na Mor. Pk.

Mladoň, ě, m. = mládec. Č.

Mladoňov, a, m., ves v Budějovsku, Plat-
terschlag. Mus.

Mladořezanec, nce, m., jung verschnit-
tener Ochs. D.

Mladosť, i, f., věk mladý, das Jungsein,
die Jugend. V mladosti; v květu m-sti;
v pravém květu krásy a mladosti; z m-sti

= v m-sti, od mladosti. V. M. věku. Har.
Chyba m-sti. Jg. Za mé m-sti. M. někde
ztráviti. Rad. zv. M. výší, starosť hrbí. Jg.,
Pk., Km. Já jsem se od m-sti utahal dosť.
Toms. M. radosť. M. nerozum. Jg., Š. a Ž.,
Č. M. radosť, starosť žalosť, po zadu hrc
prc. Jg., D., Lb. Čemu se nenaučí Janoušek
v m-sti, tomu se nenaučí Janek v starosti.
Jg., Lb. Čemu přivykneš v m-sti, budeš činiti
v starosti. Jg. Člověk jeví již v m-sti, jaký
chce býti v starosti. Š. a Ž. Dětství bez u-
mění, mladosť bez cvičení, mládenectví bez
studu, dělá hroznou ostudu. Sbr. Vz Mlad,
Mládí, Slunce.

Mladota, y, m., mlaďoch, ein junger
Mensch. Na Mor.

Mlaďoučký, mlaďounký, mladinký,
sehr jung. Us. u Ber. Dch.

Mladouch, a, m. = mladík, ein Junge. Na
Slov. — M., mladé zvíře, ein junges Thier.
Bern.

Mladovdaná, é, f., eine Neuvermählte. D.

Mladověkosť, i, f., mladosť, das Jugend-
alter. Us.

Mladověký, jung. Jg.

Mladoženatý, ein Neuvermählter. D.

Mladoženice, e, f., nevěsta, die Braut.
Na Slov. Baiz.

Mladoženich, a, m., ženich, der Bräutigam.
Na Slov.

Mladství, n., das Jünglingsalter.

Mladšina, y, f. Neuwiese, f. Rk.

Mladšinka, y, f., děvečka ošetřující ve-
přový dobytek. Us. u Slan. Mý. — M., nová
louka, nové pole. Neuwiese, f. Us. u Ber.
Dch.

Mladucha, y. f. = mladoženice. Na Slov.
Plk.

Mladuchný, zastr. = mladý. Pass. 321. 1.

Mladušký = mladuchný. Na Slov.

Mlady, ů, pl., m., hody, které se strojí
8 dní po svatbě rodičům nevěstiným, die
Nachhochzeit. Na Slov. Plk.

Mladý; mlád, a, o; kompar. mladší (v již.
Čech. mlejší, zřídka mlajší m. mlazší. Kts.
Dříve: mlazší, mlačší, mlajší. Jg. ). Jung,
jugendlich. M., nestarý, z pravidla o věcech
ústrojných, kdežto o neústrojných říkáváme:
nový, ale i: m. víno, posvícení, Boleslav
(město). S. N. M. člověk, kněz, děvečka,
pán, paní, pták, junec, zvíře, srnec, jalovice,
slepice, slad (dokud v pivováře roste), vi-
nice, včely, zajíc, veselí (druhý den svatby),
věk, posvícení (8 Dní po starém), bratr, to-
varyš (vz Mládek), mistr. Jg. M. Anglie,
Italie atd. snažící se o proměnu dosavadních
poměrův. Vz S. N. M. lid, die erwachsene
Jugend. Dch. M. zajíc, husa (jídlo) šp. m.
droby husí, zaječí. Vz Drob. Brt. — čím.
Ač jsem mlád tělem, ale jsem stár srdcem.
Pass. 384. Vdova lety mladá. Št. kn. šest.
85. M. věkem. Prot. 217. — po čem. Vida,
že jsi po letech mladý. Alx., Výb. I. 144. —
na co. Mladý na léta, starý na rozum. Prov.
Č. (Mudr. 305). — Mladé metati. Šp. Mladí a
staří. D. Dluhy m. lidí, vz Půjčka. Znaju to,
že mladý, ač řiedko, múdr bývá, ale řiedko
múdrosti užívá. Dal 119. I v mladých létech
druhdy rozum bývá. Pk. I z mladé hlavy
soud pravý. Nemóž starému mladý roven