Předchozí (1038)  Strana:1039  Další (1040) |
|
|||
1039
|
|||
|
|||
býti. Dal. 119. Kněz (kníže) mlád mladého
(chrabrého) se skutka dopustí. Dal. 148. Znamenajte staří mladí. Rkk. Mladí s mla- dými rádi tovaryšství mívají. V. Mladé vlky chovati = nevděčné. V. V mladém věku. V. Dokudž jsi mlad, nech hry a nemař času. Rým. Kteříž mladší dvacíti let byli. Mladým náleží budoucnost'; Ten mlád jest, kdo zdráv; Mlád hlodej kosti a stár kaši jez; Mladého snáze na uzdě držeti; Mladým dělati, mužům říditi, starým přísluší se modliti; Mladý se má i na ledě zahřáti; Mlčení mladému ozdoba. Pk. Zlaté časy — mladá léta. Km. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Kor., Č., Sbr. Jak staří dělají, tak se od nich mladí učí. V., Č. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají (cvrkají). Reš., Č. Mladý ze všeho vyroste. Co se m. naučí, starý jako by to našel. U mladého holi, u starého bidla (třeba = mladý se dá snadno pobídnouti. Týká se též manželství). Mladí ležáci, staří žebráci. Mladší svíčky v cechu hasí (ustup staršímu). Mladý ničema starý zločinec; Mladý lhář starý zloděj (vz Chlapec, Nemodlený, Šibe- nice). Starého pro radu, mladého pro vádu. Mladý se starým nesouhlasí, o tom vz: Beran. Mladý nabývej, starý užívej. Mladí slavíč- kové učívají se od starých zpívati. Č. Ze- lený hrozen není sladký a mladý člověk není stálý. Š. a Ž. Mlad jsa pamatuj, že stár budeš. Pk. Čím se mladý příliš veselí, na starosť toho poželí. Já jsem ti vždycky říkala, čemu se z mláda naučíš, o to že tě ani dráb ne- oloupí. Us. Rychn. Vz Mládí, Mladík, Pivo, Mladosť. Š. a Ž. Vz Rb. str. 268. Mlágl, mlázgl sebou o zem. Na vých. Mor.
Mlak, u, m., die Lackmussauflösung. Am.
Mlaka, y, m., zastr. = močál, bahno,
Pfütze, f., Weichland, n. Kat. 3149. — M. jméno lesa v Bělohradsku v údolí bařinatém. Us. Ptr. Mlask, u, m., Das Schnalzen mit der
Zunge, der Schmatz. Koně mlaskem (hla- holena jazyku) vede. Us. — M., políbení (s takovým zvukem). Schmatz, m. Jg. Mlaskač, e, m., kdo mlaská, der Schmaz-
zer. — M., lízač, mlsný, der Lecker, Näscher. V., Kom. Mlaskačka, y, f., die Schmatzerin; Nä-
scherin. Mlaskání, n., das Schmatzen. Us. Vz Mla-
skati. Mlaskanina, y, f. M-ny, lahůdky, das
Naschwerk. V. Mlaskati, mlaskávati; mlasknouti, knul
a kl, utí; mlaštěti, 3. pl. -ští, ěl, ění, mit der Zunge schnalzen, schmatzen, klatschen. Jg. — abs. M. jako svině. Poceloval ji, až to mlasklo. Us. Země mlaští. Us. — M. = lahůdky jísti, naschen. V. — M., na Slov., bez chtíče jísti, ohne Appetit essen. Plk. — čím: hubou, ústy. Jg. — komu kde. Voda mně v botách mlaští. Us. Petrov. Dch. — na koho: na koně. Vz Mlask. Mlaskavý, schmatzend. M. hubička, ein
Schmatz. Jg. M. chléb, na Slov. = měkký, nevypečený. Mlasknouti, vz Mlaskati.
Mlaskot, u, m. = mlaskání.
Mlaskotač, e, m. = mlaskač.
|
Mlaskotati = mlaskati.
Mlaskoviny, pl., f. M. někomu dělati, Šm., činiti (einem den Mund wässrig machen). Dch. Dostává na to m-ny, der Mund ist ihm darnach wässrig. Dch. Vz Laskomina. Mlaštěti, vz Mlaskati.
Mlat, u, mlátek, tku, mláteček, čku,
m., od ml (ml-íti). Ht. — M., náčiní ku kle- pání neb tlučení nejvíce železné, zvláště ve- liké kovářské kladivo, kterým tovaryš při kováři buší, ková, der Hammer. M. rudnický. D. Mezi mlatem a kovadlem býti. Vz Pod- voj, Nebezpečenství. D., Č — M., mlácení, das Dreschen. Jaký mlat (jaká práce), taký plat. Č., Šp., Lb. Vz Mzda. — M., dříve ná- stroj vojenský, hrubé kladivo kamenné, po- zději železné, S. N., der Streithammer. Tobě protiv jemu braně silná, ostrá, tobě jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. I chopi Záboj svój mlat, napřeže mlat Záboj výš vzhoru. Rkk. 12. Mlatem německé helmy ko- váše. Dal. 155. — M., z hlíny pěchovaná po- dlaha, na níž se mlátí, humno, holohumnice, V., Jg., mlateň, mlatnice, mlatoveň, mlatebna, mlatevna, mlatevně, mlatbiště, humno sto- dolní, tok, holovnice, Šp., die Tenne, Dresch- tenne, Scheuerrfur. M. pěchovaný, nabíjený; lepenice na m. Šp. Mlatci na mlatě cepy mlátí. Kom. Na malém mlátku také se mnoho za rok vymlátí. Jg., Č., Pk., Na čím mlatu se mlátí, tomu se zrní vozí. Pk. Mlatba, y, f. = mlácení, das Dreschen,
D.; čas mlácení, die Dreschzeit, Koll.; co mláceno jest, das Gedroschene. Ben. V. Mlatbiště, e, n., humno, Tenne, f. Boč.
1518. Mlatcova, ves na Mor. Brt.
Mlatcovka, y, f., die Drescherin. Us.
Mlatcovský, Drescher-.
Mlatcový, mlatcův, -ova, -ovo, Drescher-.
Mlatcový len. Vz Mlatec. Mlatebna, y, mlatevna, f. = humno. Jir.
Vz Mlat. Mlatební, (-bný). M. vůz, Ben., humno,
Bern., plat (mlatebné), zkouška, rejstřík (se- znam). Šp. Dresch-. Mlatec, tce, m., der Drescher. V. Mlatci
na humně cepy mlátí. Kom. Pokazil pán Bůh mlatce (cepy mu do ruky; měl býti mlatcem). Bern. Jí jako m. Vz Žrout. Č. Bílá vrána a m. nekradec mají stejnou vzácnosť Sk. — M., len, který se mlátí, der Reinflachs. Vz Len, Mlatcový. Jg. Mlatečka, y, f. = mlatcovka. Rk.
Mlatečný, Drescher-. M. klepání. MM.
Mlátek, tku, m., vz Mlat.
Mlateň, tně, f. = mlat, humno, Tenne, f.
Mlatevna, y, f., vz Mlat. Na Mor. u Přer.
Kd. Vz Mlat. Mlátící stroj (mlatidlo), ne: mlátící. Vz
-cí. Mlátící = ten, kdo mlátí, der dreschende; mláticí to, čím se mlátí, Dresch-. Mlatipysk, a, m. = tlučhuba, Plaudermaul,
n. Na Mor. Bkř. Mlátiti, mlať, mlátě (íc), il, cen, ení, (dříve
těn), mlátívati, dreschen. M. od ml (ml-íti). Šf. M., mláceti, cepovati, rozmlátiti, pomlá- titi, omlátiti, do-, vymlátiti — abs. Nejprv mlátí, potom platí. Bern., Č. Vz Mzda. Kaž se lačnému postiti a sytému sedláku mlátiti, |
||
|
|||
Předchozí (1038)  Strana:1039  Další (1040) |