1039

býti. Dal. 119. Kněz (kníže) mlád mladého
(chrabrého) se skutka dopustí. Dal. 148.
Znamenajte staří mladí. Rkk. Mladí s mla-
dými rádi tovaryšství mívají. V. Mladé vlky
chovati = nevděčné. V. V mladém věku. V.
Dokudž jsi mlad, nech hry a nemař času.
Rým. Kteříž mladší dvacíti let byli. Mladým
náleží budoucnost'; Ten mlád jest, kdo zdráv;
Mlád hlodej kosti a stár kaši jez; Mladého
snáze na uzdě držeti; Mladým dělati, mužům
říditi, starým přísluší se modliti; Mladý se
má i na ledě zahřáti; Mlčení mladému ozdoba.
Pk. Zlaté časy — mladá léta. Km. O čem
mladí nevědí, to jim staří povědí. Kor., Č.,
Sbr. Jak staří dělají, tak se od nich mladí
učí. V., Č. Staří ptáci jak zpívají, mladí po
nich tak vrzají (cvrkají). Reš., Č. Mladý ze
všeho vyroste. Co se m. naučí, starý jako
by to našel. U mladého holi, u starého bidla
(třeba = mladý se dá snadno pobídnouti. Týká
se též manželství). Mladí ležáci, staří žebráci.
Mladší svíčky v cechu hasí (ustup staršímu).
Mladý ničema starý zločinec; Mladý lhář
starý zloděj (vz Chlapec, Nemodlený, Šibe-
nice). Starého pro radu, mladého pro vádu.
Mladý se starým nesouhlasí, o tom vz: Beran.
Mladý nabývej, starý užívej. Mladí slavíč-
kové učívají se od starých zpívati. Č. Ze-
lený hrozen není sladký a mladý člověk není
stálý. Š. a Ž. Mlad jsa pamatuj, že stár budeš.
Pk. Čím se mladý příliš veselí, na starosť
toho poželí. Já jsem ti vždycky říkala, čemu
se z mláda naučíš, o to že tě ani dráb ne-
oloupí. Us. Rychn. Vz Mládí, Mladík, Pivo,
Mladosť. Š. a Ž. Vz Rb. str. 268.

Mlágl, mlázgl sebou o zem. Na vých. Mor.

Mlak, u, m., die Lackmussauflösung. Am.

Mlaka, y, m., zastr. = močál, bahno,
Pfütze, f., Weichland, n. Kat. 3149. — M.
jméno lesa v Bělohradsku v údolí bařinatém.
Us. Ptr.

Mlask, u, m., Das Schnalzen mit der
Zunge, der Schmatz. Koně mlaskem (hla-
holena jazyku) vede. Us. — M., políbení
(s takovým zvukem). Schmatz, m. Jg.

Mlaskač, e, m., kdo mlaská, der Schmaz-
zer. — M., lízač, mlsný, der Lecker, Näscher.
V., Kom.

Mlaskačka, y, f., die Schmatzerin; Nä-
scherin.

Mlaskání, n., das Schmatzen. Us. Vz Mla-
skati.

Mlaskanina, y, f. M-ny, lahůdky, das
Naschwerk. V.

Mlaskati, mlaskávati; mlasknouti, knul
a kl, utí; mlaštěti, 3. pl. -ští, ěl, ění, mit
der Zunge schnalzen, schmatzen, klatschen.
Jg. — abs. M. jako svině. Poceloval ji, až
to mlasklo. Us. Země mlaští. Us. — M. =
lahůdky jísti, naschen. V. — M., na Slov.,
bez chtíče jísti, ohne Appetit essen. Plk. —
čím: hubou, ústy. Jg. — komu kde. Voda
mně v botách mlaští. Us. Petrov. Dch. —
na koho: na koně. Vz Mlask.

Mlaskavý, schmatzend. M. hubička, ein
Schmatz. Jg. M. chléb, na Slov. = měkký,
nevypečený.

Mlasknouti, vz Mlaskati.

Mlaskot, u, m. = mlaskání.

Mlaskotač, e, m. = mlaskač.

Mlaskotati = mlaskati.
Mlaskoviny, pl., f. M. někomu dělati,
Šm., činiti (einem den Mund wässrig machen).
Dch. Dostává na to m-ny, der Mund ist ihm
darnach wässrig. Dch. Vz Laskomina.

Mlaštěti, vz Mlaskati.

Mlat, u, mlátek, tku, mláteček, čku,
m., od ml (ml-íti). Ht. — M., náčiní ku kle-
pání neb tlučení nejvíce železné, zvláště ve-
liké kovářské kladivo, kterým tovaryš při
kováři buší, ková, der Hammer. M. rudnický.
D. Mezi mlatem a kovadlem býti. Vz Pod-
voj, Nebezpečenství. D., Č — M., mlácení,
das Dreschen. Jaký mlat (jaká práce), taký
plat. Č., Šp., Lb. Vz Mzda. — M., dříve ná-
stroj vojenský, hrubé kladivo kamenné, po-
zději železné, S. N., der Streithammer. Tobě
protiv jemu braně silná, ostrá, tobě jemu
v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. I chopi
Záboj svój mlat, napřeže mlat Záboj výš
vzhoru. Rkk. 12. Mlatem německé helmy ko-
váše. Dal. 155. — M., z hlíny pěchovaná po-
dlaha, na níž se mlátí, humno, holohumnice,
V., Jg., mlateň, mlatnice, mlatoveň, mlatebna,
mlatevna, mlatevně, mlatbiště, humno sto-
dolní, tok, holovnice, Šp., die Tenne, Dresch-
tenne, Scheuerrfur. M. pěchovaný, nabíjený;
lepenice na m. Šp. Mlatci na mlatě cepy
mlátí. Kom. Na malém mlátku také se mnoho
za rok vymlátí. Jg., Č., Pk., Na čím mlatu
se mlátí, tomu se zrní vozí. Pk.

Mlatba, y, f. = mlácení, das Dreschen,
D.; čas mlácení, die Dreschzeit, Koll.; co
mláceno jest, das Gedroschene. Ben. V.

Mlatbiště, e, n., humno, Tenne, f. Boč.
1518.

Mlatcova, ves na Mor. Brt.

Mlatcovka, y, f., die Drescherin. Us.

Mlatcovský, Drescher-.

Mlatcový, mlatcův, -ova, -ovo, Drescher-.
Mlatcový len. Vz Mlatec.

Mlatebna, y, mlatevna, f. = humno. Jir.
Vz Mlat.

Mlatební, (-bný). M. vůz, Ben., humno,
Bern., plat (mlatebné), zkouška, rejstřík (se-
znam). Šp. Dresch-.

Mlatec, tce, m., der Drescher. V. Mlatci
na humně cepy mlátí. Kom. Pokazil pán Bůh
mlatce (cepy mu do ruky; měl býti mlatcem).
Bern. Jí jako m. Vz Žrout. Č. Bílá vrána
a m. nekradec mají stejnou vzácnosť Sk. —
M., len, který se mlátí, der Reinflachs. Vz
Len, Mlatcový. Jg.

Mlatečka, y, f. = mlatcovka. Rk.

Mlatečný, Drescher-. M. klepání. MM.

Mlátek, tku, m., vz Mlat.

Mlateň, tně, f. = mlat, humno, Tenne, f.

Mlatevna, y, f., vz Mlat. Na Mor. u Přer.
Kd. Vz Mlat.

Mlátící stroj (mlatidlo), ne: mlátící. Vz
-cí. Mlátící = ten, kdo mlátí, der dreschende;
mláticí to, čím se mlátí, Dresch-.

Mlatipysk, a, m. = tlučhuba, Plaudermaul,
n. Na Mor. Bkř.

Mlátiti, mlať, mlátě (íc), il, cen, ení, (dříve
těn), mlátívati, dreschen. M. od ml (ml-íti).
Šf. M., mláceti, cepovati, rozmlátiti, pomlá-
titi, omlátiti, do-, vymlátiti — abs. Nejprv
mlátí, potom platí. Bern., Č. Vz Mzda. Kaž
se lačnému postiti a sytému sedláku mlátiti,