Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042) |
|
|||
1041
|
|||
|
|||
mlčí, ten svědčí. Mt. S. Kdo umí m., ten
nezahyne. Lb. Mlčí; stran pořekadel vz: Be, Čep, Křeč, Pravda, Ústa, Útek, Vrhnouti, Zamčení, Ztratiti co, Zub. Mlč; stran poře- kadel vz: Kat, Krám, Mluviti, Mouka, Potom, Řeč. — s čím, s kým. S němým lesem mlčie (= jako němý les). Rkk. 27. Mlčeli s tím (nepovídali toho nikomu). Br. Mlčí, jako s teplým koláčem (s teplou bábou). Č., Lb. Vz. Klevetář. A jakť s tím mlčí, jakoby dobře koupil = zahanben jest. Mus. Vz Posměch. Č. — kdy. Vsia Praha mlčie v ju- třniem spání. Rkk. 31. Uměti v čas m. není leda umění. č. — komu. Nebudu mu m. Us. — proč. Mlčal jsem od dobrých věcí. Ctib. — jak dlouho. Od té Doby mlčí. Us. M. do času. Št. N. 204. — k čemu. K tuhým žalobám proti sobě vedeným mlčel. Br. — čeho. Škodno by bylo mlčeti (= zamlčeti) toho všemu křesťanstvu. Št. Mlč těch věcí. Martim. Nechť chvály tvé mlčí, kdo slitování tvých nepoznal. Kom. — o čem. O tom mlč. Us. Mlče o jiných věcech. D. Mlčím i o jiných mnohých nezpůsobích a podvodích. Vod. — oč. Protož o to dále mlčeti chci. O. z D. — zač. Za jablko dítě mlčí (když mu kdo dá jablko). Us. Mřk. — přes co. On přes to mlčel, šp. — Mlčel bez příčiny, dle úmluvy. V tomto případě bych o té věci před ním mlčel, abych ho neza- rmoutil. Mlčivý = mlčelivý.
Mlčkem, pl. mlčky, mlčečky, instr. slova:
mlček. Vz Mlček, 2. Mlčlavý = mlčavý, mlčící, stille. Th.
Mle, zastr. = mlel. Vz Mlíti.
Mlecí kámen, řád. Mühl-. Zlob.
Mleč, e, m., kdo mele, jinak melník, na
Mor. a Slov. meláč; melec. Jg. Mleče mě- řičným přetahovati. D. Der Mahlmann, Mahl- gast. Mléč, mlíč, e, m., mlíčí, mléči, n. =
vše, co mléčného jest, der Milchsaft, die Milch. Ještě mu mléč na hubě. L. M. rybí, mlíčí. D. Samci mají mlíčí, samice jikry. Kom. — M., páteřový n. hřbetový, vz Mícha. — M. v dřevích, das Mark, střeň, ku př. ν bezu. Jg. — V bot. mléč, mlíč, mlíčí = každá zelina, mající ν sobě mízu mlíčnou a míza sama. Mléč, sonchus, rostl. M. bahenní, polní, hladký, ostrý. FB. 39. — Mléč, javor mléč- natý, acer platanoides, spitzblättriger Ahorn. Čl. 62., FB. 87. — M. = pleška, smetanka, taraxacum, die Seichblume. D. — M., sca- riola. — Mléčí hadí, hadí mor, scorzonera, D. — M., mlíč, kříšť, agaricus piperatus, der bittere Milchschwamm. Jg. Mléček, čku, m. Milchquarz, m.
Mléčenec, nce, m. Milchbruder, m. Rk.
Mléčí, vz Mléč.
Mlečice, jm. místní. Tf. 266.
Mlečík, u, m. = mléč. Jad.
Mléčitý, Milch-. M. kráva. Na Mor. Kda. —
M., milchartig. Mléčivec, vce, m., mulgedium. M. modrý,
m. alpinum. FB. 39 Mléčnatý, milchig. M. javor, vz Mléč.
Vz Mlíčnatý. Mléčné, ého, n., peníze za mléko a za
sýr a máslo z mléka. Mus. 1835. 280. |
Mléčnice, mlíčnice, e, f., mlíčen, k ce-
zení mlíka šat, das Seigtuch. — M., mlíčník,
sklep na mléko, der Milchkeller. — M., šťáv- nice, žilky ν těle živočichovém k rozvádění kapanin, Milchgefásse. — M., mlíčnice, mlíč- nička, zimnice k mléku, Milchfieber, n. — M., u rostlin, vasa lactea, Milchsaftgefässe. Kk. 6., 7. M. obsahují žluté, řidčeji červené n. namodralé šťávy. Kk. 7. Mléčník, mlíčník, a, m., mlíčná ryba,
der Milchner. Vz Mléč. — M., u, m., nádoba, též sklep na mléko, Milchgefäss, n., -keller, m.; mlíční zub, vz Mléčný, Milchzahn, m. — M., mlíčen k cezení mléka, Milchtuch, n. — M., v bot., kozí jetel. Geissklee. — M. za- zelenalý, der graugrüne Milchschwamm, lac- tarius. Č. Mléčnosť, i, f., die Milchigkeit, das Mil-
chige; der Milchsaft. M. zrna ječného. Koubl. Mléčný, mlíční, v čem jest mléko n. mléčí,
Milch-, milchig. M. bylina, ryba, šťáva, strom (galaktodendron utile, Kk. 144. ). — M., k mléku se vztahující. Milch-. M. nádoba, žíla, cevy, žláza, trh, Jg., kniha, užitek, účet. Šp. — M., z mléka. Milch-. M. krmě, kaše, pokrm. Jg. — M.., jako mléko bílý, milchweiss. M. bělosť, barva, V., m. neb bílá cesta na nebi (v obec. mluvě: boží cesta, cesta do Říma, mléčná dráha, mléčnice, lat. via lactea, orbis lacteus, v astrom, bělavá pružina, kterou za doby noční po nezkalené kouli nebeské vídáme. Vz S. N. ), sklo, cukr, Nz., kyselina, S. N., květ. — Pičkání mlíčné, bílá močová ssedlina, das Milchharnen. Ja. — M. zub, první, který vypadá a stálému místo dělá. Zubové konští dělí se dle času na mlíčné (mlíčníky, hříběcí zuby, vlčky) a na řadovací n. stálé. Ja. Zub mléčný (mlíčník, mlíčák, cucák, cicák, z. padavý. Milchzahn). Šp. Mléč- né parohy slovou až do stlučení lýčí. Šp. M. hospodářství. S. N. Mléčoví, n., mlíčí, co v sobě mléko (šťávu)
zavírá, milchartige Dinge, milchenthaltende Pflanzen. Byl. Mléčový, mlíčovy, od mléče. Gänsedistel-.
M. voda. Čern. Mlékan, u, m., lactas, milchsaures Salz.
Mlékař, e, m., mlíkař, der Milchmann. —
M., kdo rád mléko pije, ein Milchmaul. D. Mlékařiti, mlíkařiti, il, ení, mlékařívati,
Milch verkaufen. Jg. Mlékařka, mlíkařka, y, f., das Milch-
weib. D. Mlékárna, y, f. Milchkammer, f.
Mlékařský, Milchmanns-.
Mlékařství, n., die Milchwirthschaft. Rk.
Mléko, mlíko, mlíčko, a, n. V. M., strč.,
mlieko od mlbz — mlěsti = dojiti; ě se stupňovalo v ie a to do í (po l do é) se stáhlo, Ht.; ale lid říká: mlíko. Die Milch. M. jest tekutina bílá neb zamodrale bílá, chuti přisladlé, bez čichu, vymíšená zvláštními žlázami ssavců (prsy, vemeny, mléčnými žlázami), sloužící novorozencům za potravu. Skládá se z vody, tuku (másla), sýroviny, cukru mléčného, látek výtažných a několika solí, jmenovitě kostičňanů zemovitých. Vz Smetana, Máslo a více v S. N., KP. III. 301. M. sražené n. syřené, kobylí, D., kraví. |
||
|
|||
Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042) |