1041

mlčí, ten svědčí. Mt. S. Kdo umí m., ten
nezahyne. Lb. Mlčí; stran pořekadel vz: Be,
Čep, Křeč, Pravda, Ústa, Útek, Vrhnouti,
Zamčení, Ztratiti co, Zub. Mlč; stran poře-
kadel vz: Kat, Krám, Mluviti, Mouka, Potom,
Řeč. — s čím, s kým. S němým lesem
mlčie (= jako němý les). Rkk. 27. Mlčeli
s tím (nepovídali toho nikomu). Br. Mlčí,
jako s teplým koláčem (s teplou bábou). Č.,
Lb. Vz. Klevetář. A jakť s tím mlčí, jakoby
dobře koupil = zahanben jest. Mus. Vz
Posměch. Č. — kdy. Vsia Praha mlčie v ju-
třniem spání. Rkk. 31. Uměti v čas m. není
leda umění. č. — komu. Nebudu mu m.
Us. — proč. Mlčal jsem od dobrých věcí.
Ctib. — jak dlouho. Od té Doby mlčí.
Us. M. do času. Št. N. 204. — k čemu.
K tuhým žalobám proti sobě vedeným mlčel.
Br. — čeho. Škodno by bylo mlčeti (=
zamlčeti) toho všemu křesťanstvu. Št. Mlč
těch věcí. Martim. Nechť chvály tvé mlčí,
kdo slitování tvých nepoznal. Kom. — o čem.
O tom mlč. Us. Mlče o jiných věcech. D.
Mlčím i o jiných mnohých nezpůsobích a
podvodích. Vod. — oč. Protož o to dále
mlčeti chci. O. z D. — zač. Za jablko dítě
mlčí (když mu kdo dá jablko). Us. Mřk. —
přes co. On přes to mlčel, šp. — Mlčel bez
příčiny, dle úmluvy. V tomto případě bych
o té věci před ním mlčel, abych ho neza-
rmoutil.

Mlčivý = mlčelivý.

Mlčkem, pl. mlčky, mlčečky, instr. slova:
mlček. Vz Mlček, 2.

Mlčlavý = mlčavý, mlčící, stille. Th.

Mle, zastr. = mlel. Vz Mlíti.

Mlecí kámen, řád. Mühl-. Zlob.

Mleč, e, m., kdo mele, jinak melník, na
Mor. a Slov. meláč; melec. Jg. Mleče mě-
řičným přetahovati. D. Der Mahlmann, Mahl-
gast.

Mléč, mlíč, e, m., mlíčí, mléči, n. =
vše, co mléčného jest, der Milchsaft, die Milch.
Ještě mu mléč na hubě. L. M. rybí, mlíčí.
D. Samci mají mlíčí, samice jikry. Kom. —
M., páteřový n. hřbetový, vz Mícha. — M.
v dřevích, das Mark, střeň, ku př. ν bezu.
Jg. — V bot. mléč, mlíč, mlíčí = každá
zelina, mající ν sobě mízu mlíčnou a míza
sama. Mléč, sonchus, rostl. M. bahenní, polní,
hladký, ostrý. FB. 39. — Mléč, javor mléč-
natý, acer platanoides, spitzblättriger Ahorn.
Čl. 62., FB. 87. — M. = pleška, smetanka,
taraxacum, die Seichblume. D. — M., sca-
riola. — Mléčí hadí, hadí mor, scorzonera,
D. — M., mlíč, kříšť, agaricus piperatus,
der bittere Milchschwamm. Jg.

Mléček, čku, m. Milchquarz, m.

Mléčenec, nce, m. Milchbruder, m. Rk.

Mléčí, vz Mléč.

Mlečice, jm. místní. Tf. 266.

Mlečík, u, m. = mléč. Jad.

Mléčitý, Milch-. M. kráva. Na Mor. Kda. —
M., milchartig.

Mléčivec, vce, m., mulgedium. M. modrý,
m. alpinum. FB. 39

Mléčnatý, milchig. M. javor, vz Mléč.
Vz Mlíčnatý.

Mléčné, ého, n., peníze za mléko a za
sýr a máslo z mléka. Mus. 1835. 280.

Mléčnice, mlíčnice, e, f., mlíčen, k ce-

zení mlíka šat, das Seigtuch. — M., mlíčník,
sklep na mléko, der Milchkeller. — M., šťáv-
nice, žilky ν těle živočichovém k rozvádění
kapanin, Milchgefásse. — M., mlíčnice, mlíč-
nička, zimnice k mléku, Milchfieber, n. —
M., u rostlin, vasa lactea, Milchsaftgefässe.
Kk. 6., 7. M. obsahují žluté, řidčeji červené
n. namodralé šťávy. Kk. 7.

Mléčník, mlíčník, a, m., mlíčná ryba,
der Milchner. Vz Mléč. — M., u, m., nádoba,
též sklep na mléko, Milchgefäss, n., -keller,
m.; mlíční zub, vz Mléčný, Milchzahn, m. —
M., mlíčen k cezení mléka, Milchtuch, n. —
M., v bot., kozí jetel. Geissklee. — M. za-
zelenalý, der graugrüne Milchschwamm, lac-
tarius. Č.

Mléčnosť, i, f., die Milchigkeit, das Mil-
chige; der Milchsaft. M. zrna ječného. Koubl.

Mléčný, mlíční, v čem jest mléko n. mléčí,
Milch-, milchig. M. bylina, ryba, šťáva, strom
(galaktodendron utile, Kk. 144. ). — M., k mléku
se vztahující. Milch-. M. nádoba, žíla, cevy,
žláza, trh, Jg., kniha, užitek, účet. Šp. —
M., z mléka. Milch-. M. krmě, kaše, pokrm.
Jg. — M.., jako mléko bílý, milchweiss. M.
bělosť, barva, V., m. neb bílá cesta na nebi
(v obec. mluvě: boží cesta, cesta do Říma,
mléčná dráha, mléčnice, lat. via lactea, orbis
lacteus, v astrom, bělavá pružina, kterou
za doby noční po nezkalené kouli nebeské
vídáme. Vz S. N. ), sklo, cukr, Nz., kyselina,
S. N., květ. — Pičkání mlíčné, bílá močová
ssedlina, das Milchharnen. Ja. — M. zub,
první, který vypadá a stálému místo dělá.
Zubové konští dělí se dle času na mlíčné
(mlíčníky, hříběcí zuby, vlčky) a na řadovací
n. stálé. Ja. Zub mléčný (mlíčník, mlíčák,
cucák, cicák, z. padavý. Milchzahn). Šp. Mléč-
né parohy slovou až do stlučení lýčí. Šp. M.
hospodářství. S. N.

Mléčoví, n., mlíčí, co v sobě mléko (šťávu)
zavírá, milchartige Dinge, milchenthaltende
Pflanzen. Byl.

Mléčový, mlíčovy, od mléče. Gänsedistel-.
M. voda. Čern.

Mlékan, u, m., lactas, milchsaures Salz.

Mlékař, e, m., mlíkař, der Milchmann. —
M., kdo rád mléko pije, ein Milchmaul. D.

Mlékařiti, mlíkařiti, il, ení, mlékařívati,
Milch verkaufen. Jg.

Mlékařka, mlíkařka, y, f., das Milch-
weib. D.

Mlékárna, y, f. Milchkammer, f.

Mlékařský, Milchmanns-.

Mlékařství, n., die Milchwirthschaft. Rk.

Mléko, mlíko, mlíčko, a, n. V. M., strč.,
mlieko od mlbz — mlěsti = dojiti; ě se
stupňovalo v ie a to do í (po l do é) se
stáhlo, Ht.; ale lid říká: mlíko. Die Milch.
M. jest tekutina bílá neb zamodrale bílá,
chuti přisladlé, bez čichu, vymíšená zvláštními
žlázami ssavců (prsy, vemeny, mléčnými
žlázami), sloužící novorozencům za potravu.
Skládá se z vody, tuku (másla), sýroviny,
cukru mléčného, látek výtažných a několika
solí, jmenovitě kostičňanů zemovitých. Vz
Smetana, Máslo a více v S. N., KP. III.
301. M. sražené n. syřené, kobylí, D., kraví.