1042

kravské, kozí, ovčí. V., čerstvé, kysel, ssedlé
(sražené), dobré, špatné, křtěné, navinulé,
syrové, vařené, Š. a Ž. (Walter), skyslé, sladké,
ranní, polední, večerní, modré, první po po-
rodě: mleziva, mlezivo, mlezina, mládza, ku-
řástva, Šp.; smetana, čiré n. sbírané, oslí,
koňské, velbloudí, S. N., sražené kyselé ve
Zlinsku na Mor. kyška, Brt., falšované, hořké,
táhlé, červené. Konvice, hrnec na m.; po-
lívka, kaše z mléka; zimnice k mléku; peníze
za m. Jg. Nádoba, hrnec na m.: doják (pucák,
puclák, buclák, ušák, ucháč, krajáč), síto,
cezátko na m.; mateční (od matky) m. Šp.
Dobrota, vady, nemoci mléka. Z mléka ssed-
lého dělá se tvaroh, sýr (syrce, syrečky),
Homolky. Pt. M. vláčkovatí, kyše (kyška), se
ssedá, se sráží, se vaří, se táhne. Šp. M. se
Dojí do dížky (hrotu) a z této přelévá n. cedí se
sítkem n. čistým plátnem do krajáče (ušáku).
Šp. Vz Smetana. M. dáti (dítěti), táhnouti,
ssáti, dojiti, vytlačiti, V., sbírati. Šp. Krajáč
mléka. Us. Zadržení mléka; m. v prsou se
ssedlo. Lk. Káva s mlíkem (bílá). Jg. Aby cho-
vačka dosti mléka měla, vezmi žemli bílou,
natopiž z ní topeniček a jeziž je s kozím
mlékem. Ms. brož. Bývalas, má milá, krev a
mlíko. Er. P. 198. Také černá kráva bílé
m. dává. Od každé černé krávy m. bílé. Jg.
Kac kotě od mléka! Jg. Ještě m. mateřino
na bradě a chce se ženiti (a už chce mudro-
vati). Vz Nedospělý, Holobrádek. Lb., Č.
Ještě mu m. na bradě teče. Č. Všeho u něho
až na ptačí mléko. Vz Blahobyt, Č. Jako
krev a mlíko. Bílý jako m. V. Taký si mi
ako kyslé mlieko. Mt. S. Svatý Jan ubere
mléka plný džbán: sv. Maří Magdalena se-
bere ho do břemena. Us. na Mor. Když ho-
spodyně dává m. z domu, namočí v něm prst
a udělá tři kříže na čelusti a žádná čaroděnice
mléku neuškodí; M. se nemá dáti z domu
neosolené, aby se kravám nesrazilo (aby ho
kravám neubylo); Skype-li m., zavírej honem
dvéře. Vz více v Kda. 1876. 330. a násl.
Bývají-li na sv. Valentina bílé vrchy, je toho
roku hojnosť mléka. Kda. Vz Pumpa, Stroj. —
M. makové, z bílého máku, rostlinné, bílá
šťáva některých rostlin. Jg., S. N. Obilí je v m-ce.
V Přer. Kd. M. mandlové (Amandine, Kk.
252. ), olivové (Olivine), fialkové, panenské,
okurkové, růžové, hořkomandlové (prostředky
kůži čisticí). Prm. III. Č. 9. M. kokosové,
palmové. Kk. 120., 121. — M. vápenné (ha-
sené vápno ve vodě rozetřené; s pískem
sloučené činí maltu k stavbám). Bř. — M.
sírkové, ammoniové, skalní. Nz., Kh. — M.
v bot.: M. vlčí, hadí polní, euphorbia esula,
Wolfs-, Eselsmilch. M. psí menší, euphorbia
peplis. M. panenské, Jungfermilch. Jg.

Mlékobílý, milchweiss. Us.

Mlékodrv, u, m.. Der Kuhbaum. Rk.

Mlékojed, a, m., caprimulgus, pták. Aqu.

Mlékojedy, Dle Dolany, jm. místní. Mus.

Mlekolice, e, f., Chrysoberyll, nerost. Min.

Mlékoměr, u, m., Galaktometer, Milch-
messer, m. Ck.

Mlékonín, u, m. Milchquarz, m. Min.

Mlékonoš, e, m. Milchstein, m., galactides.
Aqu.

Mlékopijec, jce, m. Galaktophag, der
Milchtrinker.

Mlékoplodný, -rodný, milcherzeugend,
milchbringend. Rk.

Mlékosrkač, e, m., příliš mladý člověk,
junger Lecker.

Mlékotekoucí, milchfliessend. Rk.

Mlékotok, u, m. Milchfluss, m. Rk.

Mlékovati, mlíkem potáhnouti, co čím:
stěnu teplým mlékem (natříti), mit Milch an-
streichen. Us.

Mlékovatosť, mlékovitosť, i, f. Die
Milchartigkeit. Rostl.

Mlékovatý, mlékovitý, milchartig.

Mlékovina, y, f. Laktein, n. Rk.

Mlékovod, u, m., Milchsauger, m., pro
šestinedělky. Rk.

Mlékovratný hrnec, ze kterého mléko
vaříc se nekypí. Dch.

Mlékový, Milch-. M. barva. Jg. M. (lépe:
mléčná) kyselina. Vz S. N.

Mlendravý, útlý, zart. Na Slov.

Mlení, n., mletí, das Mahlen. Slad k m. V.

Mlenice, e, f., mlení, das Gemahle. —
M., mela, das Geraufe, Gedränge. Bl.

Mlený, gemahlen. Ječný slad nemlený. V.
M. píce, tluč. Rohn.

Mléti, vz Mlíti.

Mletí, í, n., das Mahlen. Od m., za m.
platiti. Právo mletí. D., Jg. Mám ten čas
skrovné m. Nouze o m. Peníze od m. (melné,
měřičné). — M. hubou. Maulwerk, n. Dch.

Mletý = mlený. M. obilí. Us.

Mleza, y, f., der Baumsaft unter der RinDe.
Rk.

Mleziva, mlezina, y, f., mlezivo, a, n.,
die Saugmilch. V. Telata z vemena m-vo
ssají. Kom. — M., mlíčná šťáva, Milchsaft,
m. Hadí mléko má m-vo. Us. — M., škra-
loup na hlavě dětí, der Kopfgrind. Us. — Vz
Mléko.

Mlha, správněji mhla od mh-nouti. Ht. Vz
Gb. Hl. 123. —125. Der Nebel. Vz Mhla;
Oblak, Voda.

Mlhavec, vce, m. Nephelin, nerost. Min.

Mlhavý, Nebel-. M. obraz, Nebelbild, Ck.,
pruh. Dch. Vz S. N., Mhlavý.

Mlhnouti, nebelig werden. Rk. — M.
na Slov. a Mor. schlotzern, zummeln Rk. Vz
Mlhoň.

Mlhokalný = mhlokalný.

Mlholiti, il, ení, mžíti, wie der Nebel fal-
len, siefern. Mlholí. Us.

Mlhoměr, u, m. Drosometer, m. S. N.

Mlhoň = cumel, der Zulp, Schlotzer. Na
Mor. D.

Mlhovatý = mhlovitý, nebelig. Jg.

Mlhovina, y, f. Nebelfleck, m. Š. a Ž.,
Rk. M. nazývají se v astronomii bělavé
obláčky na čiré obloze nebeské v prostoru
hvězdném. Vz více v S. N.

Mlhovitý, nebelartig.

Mlhový = mlhavý.

Mlíč, vz Mléč.

Mlíčatěti, ěl, ění, milchig werden, o obilí.
Puch.

Mlíčatý, milchicht. D.

Mlíčen, čnu, m., šat k cezení mléka, mlíč-
ník, mlíčnice, na Slov. cedidlo. Seihtuch, n.
— M., kus košile z kalhot čmějící. M. mu
z kalhot visí. Jg. Na Mor. cedílko. Mřk.