Předchozí (1041)  Strana:1042  Další (1043) |
|
|||
1042
|
|||
|
|||
kravské, kozí, ovčí. V., čerstvé, kysel, ssedlé
(sražené), dobré, špatné, křtěné, navinulé, syrové, vařené, Š. a Ž. (Walter), skyslé, sladké, ranní, polední, večerní, modré, první po po- rodě: mleziva, mlezivo, mlezina, mládza, ku- řástva, Šp.; smetana, čiré n. sbírané, oslí, koňské, velbloudí, S. N., sražené kyselé ve Zlinsku na Mor. kyška, Brt., falšované, hořké, táhlé, červené. Konvice, hrnec na m.; po- lívka, kaše z mléka; zimnice k mléku; peníze za m. Jg. Nádoba, hrnec na m.: doják (pucák, puclák, buclák, ušák, ucháč, krajáč), síto, cezátko na m.; mateční (od matky) m. Šp. Dobrota, vady, nemoci mléka. Z mléka ssed- lého dělá se tvaroh, sýr (syrce, syrečky), Homolky. Pt. M. vláčkovatí, kyše (kyška), se ssedá, se sráží, se vaří, se táhne. Šp. M. se Dojí do dížky (hrotu) a z této přelévá n. cedí se sítkem n. čistým plátnem do krajáče (ušáku). Šp. Vz Smetana. M. dáti (dítěti), táhnouti, ssáti, dojiti, vytlačiti, V., sbírati. Šp. Krajáč mléka. Us. Zadržení mléka; m. v prsou se ssedlo. Lk. Káva s mlíkem (bílá). Jg. Aby cho- vačka dosti mléka měla, vezmi žemli bílou, natopiž z ní topeniček a jeziž je s kozím mlékem. Ms. brož. Bývalas, má milá, krev a mlíko. Er. P. 198. Také černá kráva bílé m. dává. Od každé černé krávy m. bílé. Jg. Kac kotě od mléka! Jg. Ještě m. mateřino na bradě a chce se ženiti (a už chce mudro- vati). Vz Nedospělý, Holobrádek. Lb., Č. Ještě mu m. na bradě teče. Č. Všeho u něho až na ptačí mléko. Vz Blahobyt, Č. Jako krev a mlíko. Bílý jako m. V. Taký si mi ako kyslé mlieko. Mt. S. Svatý Jan ubere mléka plný džbán: sv. Maří Magdalena se- bere ho do břemena. Us. na Mor. Když ho- spodyně dává m. z domu, namočí v něm prst a udělá tři kříže na čelusti a žádná čaroděnice mléku neuškodí; M. se nemá dáti z domu neosolené, aby se kravám nesrazilo (aby ho kravám neubylo); Skype-li m., zavírej honem dvéře. Vz více v Kda. 1876. 330. a násl. Bývají-li na sv. Valentina bílé vrchy, je toho roku hojnosť mléka. Kda. Vz Pumpa, Stroj. — M. makové, z bílého máku, rostlinné, bílá šťáva některých rostlin. Jg., S. N. Obilí je v m-ce. V Přer. Kd. M. mandlové (Amandine, Kk. 252. ), olivové (Olivine), fialkové, panenské, okurkové, růžové, hořkomandlové (prostředky kůži čisticí). Prm. III. Č. 9. M. kokosové, palmové. Kk. 120., 121. — M. vápenné (ha- sené vápno ve vodě rozetřené; s pískem sloučené činí maltu k stavbám). Bř. — M. sírkové, ammoniové, skalní. Nz., Kh. — M. v bot.: M. vlčí, hadí polní, euphorbia esula, Wolfs-, Eselsmilch. M. psí menší, euphorbia peplis. M. panenské, Jungfermilch. Jg. Mlékobílý, milchweiss. Us.
Mlékodrv, u, m.. Der Kuhbaum. Rk.
Mlékojed, a, m., caprimulgus, pták. Aqu.
Mlékojedy, Dle Dolany, jm. místní. Mus.
Mlekolice, e, f., Chrysoberyll, nerost. Min.
Mlékoměr, u, m., Galaktometer, Milch-
messer, m. Ck. Mlékonín, u, m. Milchquarz, m. Min.
Mlékonoš, e, m. Milchstein, m., galactides.
Aqu. Mlékopijec, jce, m. Galaktophag, der
Milchtrinker. |
Mlékoplodný, -rodný, milcherzeugend,
milchbringend. Rk. Mlékosrkač, e, m., příliš mladý člověk,
junger Lecker. Mlékotekoucí, milchfliessend. Rk.
Mlékotok, u, m. Milchfluss, m. Rk.
Mlékovati, mlíkem potáhnouti, co čím:
stěnu teplým mlékem (natříti), mit Milch an- streichen. Us. Mlékovatosť, mlékovitosť, i, f. Die
Milchartigkeit. Rostl. Mlékovatý, mlékovitý, milchartig.
Mlékovina, y, f. Laktein, n. Rk.
Mlékovod, u, m., Milchsauger, m., pro
šestinedělky. Rk. Mlékovratný hrnec, ze kterého mléko
vaříc se nekypí. Dch. Mlékový, Milch-. M. barva. Jg. M. (lépe:
mléčná) kyselina. Vz S. N. Mlendravý, útlý, zart. Na Slov.
Mlení, n., mletí, das Mahlen. Slad k m. V.
Mlenice, e, f., mlení, das Gemahle. —
M., mela, das Geraufe, Gedränge. Bl. Mlený, gemahlen. Ječný slad nemlený. V.
M. píce, tluč. Rohn. Mléti, vz Mlíti.
Mletí, í, n., das Mahlen. Od m., za m.
platiti. Právo mletí. D., Jg. Mám ten čas skrovné m. Nouze o m. Peníze od m. (melné, měřičné). — M. hubou. Maulwerk, n. Dch. Mletý = mlený. M. obilí. Us.
Mleza, y, f., der Baumsaft unter der RinDe.
Rk. Mleziva, mlezina, y, f., mlezivo, a, n.,
die Saugmilch. V. Telata z vemena m-vo ssají. Kom. — M., mlíčná šťáva, Milchsaft, m. Hadí mléko má m-vo. Us. — M., škra- loup na hlavě dětí, der Kopfgrind. Us. — Vz Mléko. Mlha, správněji mhla od mh-nouti. Ht. Vz
Gb. Hl. 123. —125. Der Nebel. Vz Mhla; Oblak, Voda. Mlhavec, vce, m. Nephelin, nerost. Min.
Mlhavý, Nebel-. M. obraz, Nebelbild, Ck.,
pruh. Dch. Vz S. N., Mhlavý. Mlhnouti, nebelig werden. Rk. — M.
na Slov. a Mor. schlotzern, zummeln Rk. Vz Mlhoň. Mlhokalný = mhlokalný.
Mlholiti, il, ení, mžíti, wie der Nebel fal-
len, siefern. Mlholí. Us. Mlhoměr, u, m. Drosometer, m. S. N.
Mlhoň = cumel, der Zulp, Schlotzer. Na
Mor. D. Mlhovatý = mhlovitý, nebelig. Jg.
Mlhovina, y, f. Nebelfleck, m. Š. a Ž.,
Rk. M. nazývají se v astronomii bělavé obláčky na čiré obloze nebeské v prostoru hvězdném. Vz více v S. N. Mlhovitý, nebelartig.
Mlhový = mlhavý.
Mlíč, vz Mléč.
Mlíčatěti, ěl, ění, milchig werden, o obilí.
Puch. Mlíčatý, milchicht. D.
Mlíčen, čnu, m., šat k cezení mléka, mlíč-
ník, mlíčnice, na Slov. cedidlo. Seihtuch, n. — M., kus košile z kalhot čmějící. M. mu z kalhot visí. Jg. Na Mor. cedílko. Mřk. |
||
|
|||
Předchozí (1041)  Strana:1042  Další (1043) |