1043

Mlíčenec, nce, m., který od též chůvy ko-
jen byl. Der Milchbruder. D. — M. polní,
euphorbia esula. Vz Mléko.

Mlíčetěti = mlíčatěti.

Mlíčí, vz Mléč.

Mlíčírna, y, f. Milchbehältniss, n. Vaň.

Mlíčko, vz Mléko.

Mlíčnatěti, mléčnatěti, ěji, ěl, ění =
mlíčnatým se díti, milchig werden. Žito za
mokra seté mlíčnatí. Us.

Mlíčnatosť, mléčnatosť, i, f., Milchig-
keit, Milchartigkeit, f. M. v bylinách. Byl.

Mlíčnatý, mléčnatý, mlíčný, mléč v sobě
mající, milchig, milchreich, milchartig. M. ve-
meno, Puch., vřed, Ja., bylina. Byl.

Mlíčné, mléčné, ého, n., daň z mléka,
die Milchsteuer. V. Z každé krávy tři krej-
cary mléčného. Boč.

Mlíční, k mléku se vztahující. Milch-.
M. zimnice, Jg., žláza, nádoba, zub. Šp. Vz
Mléčný.

Mlíčnice, e, f., chyliferum, vz Mléčnice.

Mlíčový = mléčový.

Mlíkař, vz Mlékař.

Mlíko, vz Mléko.

Mlíkojedy, dle Dolany, ves v Čech. Vz
Tk. I. 348.

Mlíti, mléti, meli n. melu, 3 pl. -lí n.
-lou, mli n. mel (melme, melte n. mleme,
mlete), mela (ouc), mlel, mlet n. mlen, mletí
n. mlení, mlev (mlevši); mlívati, mílati. Vz
Nésti. Mahlen (ve mlýně); bíti, schlagen,
prügeln; žváti, schwatzen; se = gemahlen wer-
den; činěnu, dělánu, říkánu, psánu, opako-
vánu býti, getrieben, betrieben, ausgeübt
werden besonders Durch Reden, Schreiben.
Jg. — abs. Pozdě melí boží kola (dlouho
Bůh toho nemstí n. Bůh toho bez pomsty
nenechá). Jg. Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
Jg., Č., Lb. Jaké na mlýn sypeš, takové se
mele. Šp. Tvá se tu mele (kuje). Vz. Nará-
žení. Č. Tak to nemele = tak to nejde. Us.
na Mor. Brt. Ještě se mlelo, proto nevelmi
buchlo před jinými (tajně se to dělo. Vz
Tajný). Lb. Když se to tak mlelo, teprva
se Adm. se svými více lekl. Čr. Věci se me-
lou. Aug. 68. Tvá se tu nemele (tebe se ne-
týká). V. — co: m. obilí, slad. V. Co tu
meleš (žvástáš)? Us. — koho = bíti. Mel
ho! Us. Mele mne to (mrzí). Jg. On vždy
svoje mele. Bs. Pořád jen svou (řeč) mele.
Dch. — komu. Kdo dříve do mlýna donese,
tomu dříve melí. — co komu. To mi mele
hlavu (znepokojuje mne). Jg., Šm. — z čeho.
Mele z posledního (je blízek smrti). Sych. —
na čem. Na dvou složeních m. — čím:
hubou, parou. Čert jím mele (ho bere, vzteká
se). Jg. — Kde tebou čert mele (wo reitet
dich der Teufel)? Dch. — čím oč. Že prej
o ně (zuby) tuze melou jazykem. Er. P. 378.
— s kým. Us. — kde. Kde meleš ? v pod-
hajském mlýně. Us. Pán mele mouku v bílým
klobouku. Er. P. 55. Tak se to mezi lidem
vždy mlelo, že jest proto pokoje nebylo. Čr.
kdy. Mezi tím jiné věci se mlely. J. Bl. —
co jak: kávu na drobno. Ml. — s adv.
Rudu mokře m. Vys.

Mlivo, a, n., melivo, das Mahlgetreide. Us.

Mlizivý, mizivý, nestálý, wetterlaunisch.
M. člověk. D.

Mlízka, y, f., míza, šťáva stromová. Us.
v Jilemn.

Mlk, u, mlček, čku, m., mlčení, das Schwei-
gen. Jg.

Mlklivosť, i, f. = mlčelivosť. Jg.

Mlklivý, = mlčelivý.

Mlklosť, i, f., die Heiserkeit.

Mlklý, který umlkl, verstummt. Jg. — M.,
chraptivý, heiser. Jg. — M., zmlklý, feucht,
verdorben. M. zrno, obilí. Plk.

Mlknouti, knul a kl, utí, počínati mlčeť,
still werden. Jg.

Mlknutí, n., das Schweigen. To se stalo
mlknutím (mrknutím, mžiknutím). Jg.

Mlkota, y, f. = mlčení. Div. z och.

Mlkvý = mlklý.

Mlň, miln, fulgur v MV., dle Pa. 39. pa-
dělaná glossa.

Mlok, a, m., salamandr, přesmyknutím
z něm. Molch, m. Vz. Mz. 256. 1. Mloci pul-
covití, ichthyodea, die Fischmolche a) surýni
(sirenidae), vz surýn úhořovitý; b) macerati,
vz Macerat; c) m. vnitrožábří: mlok úho-
řový, amphiuma tridactylum; m. krytožábrý,
cryptobranchus japonicus; 2. mloci praví, sa-
lamandridae a) čolkové, tritonidae: čolek teč-
kovaný, triton taeniatus; č. velký, t. alpestris;
č. třetihorní, t. basaltieus; b) mloci zemští,
salamandrinae: m. obecný, salamandra ma-
culata; m. černý, s. atra. Vz více ve Frč.
310 atd.

Mlov, u, m., mlovina, y, f., tyčky, jimiž
se pole ohrazují, jinde žerď. Zaunast, m. Us.

Mlovati, tummeln, koho: koně. V. Puch.
exc. Jg. myslí, že slovo toto snad jen špat-
ným opsáním n. tiskem vzniklo. Cf. Tumlo-
vati. Hanka četl kdesi:, koně se tu mlovali'
m. tumlovali pokládaje tu za adverb. loci
a nedal prý se přesvědčiti, že čísti jest:
tumlovali. Tak vypravoval nebožtík prof.
Vocel. Snad tímto způsobem, mlovati´ vzniklo
i s odvozenými. Bž.

Mlovčí sedlo, Tummelsattel. D. Slovo toto
jest snad špatné. Vz Mlovati.

Mloviště, ě, n., slovo snad šp., vz Mlo-
vati. Tummelplatz, m. D.

Mlovjina, y, f., v již. Čech., žerď na za-
hradě na věšení prádla. Kts. Vz Mlov.

Mloza, y, f., housenka. Na Mor. Lpř.

Mls, u, m., mlsek, sku, mlsání, das Na-
schen. Z mlsu něco snísti, aus Genäschigkeit.
— Mls, mlsek, mlsy, mlsky = mlska,
pamlska. Das Naschwerk, die Näschereien.
Har., Kom.

Mlsa, mlska, y, f. = mls. Na Mor. a Slov.

Mlsač, e, mlsoň, ě, mlsák, a, mlsoun,
a, mlsáček, čka, m., lahodníček, lahůdkář,
mlsná huba. Näscher, m., Leckermaul, n.

Mlsáček, čka, m. Leckermaul, n. M. la-
hodný. Reš.

Mlsačka, y, f. Näscherin, f. Mladá m.
stará žebračka. Km.

Mlsák, a, m., vz Mlsač.

Mlsálek, lka, m., genäschiger Knabe. Dch.

Mlsání, n., das Naschen.

Mlsaný, genascht. M. smetana. Us.

Mlsati, mlsávati; mísiti, il, en, ení; mls-
nouti = lízati, lecken; pro pochoutku okou-
šeti, naschen. Jg. — abs. Nejím, než jen
mlsám (lízáním okusuji). Jg. Kočka mlsá.