1047

otec, taký syn, jaká voda, taký mlýn, jaké
dřevo, taký klín. Na Slov., Šp., Jg.. V dru-
hém mlýně meleš. Vz Nepozorlivý. Č. Každý
rád na svůj m. nahání vody. Č. Co se na
mlýn nasypalo, nechť se mele. Šp. Jaké na
m. sypeš, také se mele. Pk. Město bez lidu,
mlýn bez vody, dům bez střechy za nic ne-
stojí. Šp., Lb. Křesá mlýn (chytá se něčeho,
má se k něčemu); Na starém voze do mlýna
(vz Šetrný); U samé vody mlýn (vz Blízko);
Nahání na jeho m. (Vz Pomoci). Lb.

Mlyňany, dle Dolany, jm. místní. Mus.

Mlynář, e, m., pan otec, der Müller, Mühl-
meister, V.; na malém, špatném mlýně: drn-
cálník, žabař, Šp., na Mor. korečňák, Mřk.;
v obec. mluvě: mynář, Bž., v již. Čech. a
u Domažlic mlnář. Kts. Kolik děr, tolik věr,
kolik mlynářů, tolik měr. Jg., Šp. Mlynář na
výmelek číhá. Kom. Jaký mlynář, taký mlýn,
jaký otec, taký syn. Trnk. Mlynáři se bijí (pe-
rou = padá sníh). Trnk., Č., Š. a Ž. Uto-
piti mlynáře = udělati řídké těsto. Jg. —
M. = chroust samec, der Maikäfer; chroust
samice: mlynářka, na Mor. Chm., Mřk.

Mlynářčin, -ina, -ino. der Müllerin ge-
hörig. Jg.

Mlynářík, a, mlynáříček, čka, m., malý
mlynář, das Müllerchen, der Müllerbursch;
2. modrá sýkorka, modravka, die Blaumeise,
Blaumüller, m., parus caeruleus, Jg.; 3. mly-
nářka, šídlo, Mühlmeise, parus caudatus. Jg.
Vz Frč. 354; 4. druh motýlův. Us., Jg.

Mlynařiti, il, ení, das Müllerhandwerk
treiben. D.

Mlynářka, y, f., die Müllerin. V. — M.,
vz Mlynářík. — M., houba. Us.

Mlynářovic dcera, zahrada, pole, kůň
atd. Jg. Vz -ovic.

Mlynářový = mlynářův.

Mlynářský. Müller-. M. chasník, neb zhola:
mlynářský, mládek, prášek, tovaryš. Jg. Čer-
vená jsi, jako mlynářský pytlík. D. M. ná-
dobí, řemeslo, tovaryš, stárek, mládek n. prá-
šek, Vys., soud. Vz Gl. 156.

Mlynářství, n., Müllerhandwerk, n., -ge-
werbe, n. Vz více v Prm. III. roč.

Mlynářův, -ova, -ovo. Má hlady (hladový
je), jako mlynářova slepice. D. Dem Müller
gehörig, Müller-.

Mlýnec, nce, mlýnek, nku, m. mlýn,
kleine Mühle, f., Mühlchen, n. — M., fofrovka,
die Windfege. D. — M. na kávu, die Kaffee-
mühle. — M., hra ν mlýnek. Jg. — M.,
jméno pole u Veselíčka na Mor. Km. — M.,
Mlynec, ves v Klatovsku. Fr.

Mlýnice, e, f., místo, kde stroj mlýnský
stojí, das Mühlhaus. Jg. — M., ves u Olo-
mouce, Lenz. Mus.

Mlýnictví, n., das Mühlwesen. Rk.

Mlýničný, z mlýnice. M. mouka. Ras.

Mlýnisko, a, n., mlýniště.

Mlýniště, ě, f., místo, kde mlýn stojí.
Der Mühlplatz. Gl. Že mohou mlýny ty opra-
vovati a na jejich mlýništích bodoucné i více
mlýnů vyzdvihovati. Nách. 130. (Zb. ).

Mlýnný, Mühl-. M. prach. Sal.

Mlýnský. Mühl-. M. kámen (žernov, vz
Kámen a více v Prm. III. č. 20. ), kolo (n.
vodní), prach, železo (oškrd), V., hranice
(lešení pro mlýnské kamení), chasa, pila,

sekera, stoka, struha, kamení, kleště, nádobí,
plátno, právo, složení, vřeteno, železí, hřídel,
jez, koš, potok, práh, pytlík, stroj atd., Vys.,
stavba, žlab, strouha. Nz.

Mlz, u, m., šťáva, míza, Saft, m. Ms. —
M., mls (mlsek). Har. — M., ssedlá krev
v pečené huse blíž řiti.

Mlzati, miznouti a mlzti = cucati, saugen,
na Slov.; oblizovati, lecken. — co čím:
pysky (jazykem). Kom. jan. 559.

Mlzek, zku, mlzeček, čku, m., cumel.
Na Slov.

Mizivý = mlizivý.

Mlzka, y, f. = mlzek. Na Slov.

Mlznice, e, f., mlsačka, die Näscherin. —
M., sprasná svině, die Saumutter. Pr. kut.,
Brikc.

Mlznouti, vz Mlzati

Mlž, e, m. Mlžové, lasturovci, lamellibran-
chiata, die Muscheln. M. jsou bezhlaví měk-
kýši vždy ve 2 bočných pohyblivě spojených
miskách (skořápkách či lasturách) uzavření.
Vz Frč. 209., Měkkýš, KP. III. 365.

Mlžinka, y, f., mlžina, das Nebelchen.
Mus.

Mnať = nať, Kräutig, n. Na Mor. Chmela.

Mňaténka, y, f. = matchanka. Na Mor.
Brt.

Mně, dat. a lok. sg. zájmena já; v obecné
mluvě také gt. a akkus. sg. m. mne, mě.
Šb. — Mne, gt. a akkus. sg. téhož zájmena.
Vz Já.

Mněď, šp. m. měď.

Mnedle, dle mne, co se mne týče, meinet-
halben. — Při zapřisahání. Protož m. přestaň
těch řečí. Ctib. Vz Dle.

Mnemonika, y, f., pamětiuma, učí, jak
bychom si paměť zdokonalili, aniž bychom
předměty samé věrně v paměti podržeti mu-
sili, ale hlavní pojmy a obraty, na něž se
rozpomenouti chceme, jistým počtem obrazův
atd. v paměť si vštípili. Vz S. N.

Mnemosyne, y, f., matka Mus, dcera
Diova, bohyně paměti. S. N.

Mnění, í, n., od mněti, das Meinen; v obec.
mluvě m. jmění.

Mnetěš, e, f., ves u Brodu. Tk. I. 362.,
III. 102.

Mněti, mníti, mním, 3. pl. mní a mnějí,
mni a mněj, mně a mněje, mněl, mněn, mnění;
mnívati = mysliti, 3. os. pl. a) mní: St. skl.,
Jel., Tkadl., Dal., Ben. V.; b) mnějí; V., Br.,
Jel., Štelc. Wähnen, meinen, vermeinen, glau-
ben, dünken. Jg. — co. Ale hrob mni mého
pána. St. skl. — koho. Že jej ne člověka
ale ďábla mniechu. Dal. 112. — St. skl. —
koho, se, kým, čím. M. někoho zlým. Pass.
323., ctnostným. Dal. Křivda jest tiem se
mnieti nebo činiti, jímž kto nenie. Št. Mním se
slavným, maje tak udatného synovce. Troj. —
aby. Ale ty nemni, aby (abys) ušel budoucí
pomsty. Ben. V. Nemnějte, abyste soudci
i žalobníci byli. Br. Vz Konditional, XIV.
5. — s inft. Jestliže pak mníš ve velikém
lidu boj záležeti. Ben. Čisti se býti mněli
(měli se za čisté). V. Zdaliž koho mníme
tak oddaného býti rozkoši. Har. — že. Mní,
že mu samému slunce svítí. D. — koho
za co. Us. Cf. Míti koho zač.

Mnie — nejméně, aspoň. Kat. 2411.