1048

Mniechu, zastr. = mněli, domnívali se. Kat.

1. Mnich, a, m., z lat. monachus, samotář,
Rk., samotník, řeholník. Jg. Nom. pl. mniši
(a mniší). M. žebravý. D. M. chocholatý. Bart.
195. Μ. šerý, der graue (Cisterzienser), černý,
der schwarze (Benediktiner, Augustiner u.
s. w. ), bílý, der weisse (Prämonstratenser),
zrzavý, der rothe (Kapuziner, Franciskaner)
Mönch, m. Mus. 1849. I. 72. Klášter pro
mnichy. D. Kde m., tu kápě. Pam. kut. Snědl
mnicha, kápě mu v hrdle zůstala (= chraptí,
má překřičený hlas). Č. Byl jeden mnich,
měl mnoho knih a nic nevěděl z nich. Trnk.,
Č. Na děvčata fortelem, na mnichy s kor
belem. Č. Když m. mluví, almužnu loví. Č.
Čeho se chápe opat, toho i mniši. Pk. O mni-
ších vz více v S. N.

2. Mnich, a, m., ves v Táborsku. Vz S. N.

3. Mnich, a, m., hora na Slov. Fr.
Mnichov, a, m., mě. v Bavořích, München.

— M., Einsiedel, mě. v Chebsku. — M..
nad lesy, Waldmünchen, m. v Bavorsku. Vz
S. N., Tk. I. 398. — Mnichovan, a, m., pl.
-vané. — Mnichovský.

Mnichovice, dle Budějovice, mě. u Říčan.
Vz S. N., Tk. I. 47., III. 654.

Mnichovo Hradiště, gt. M-va Hradiště,
dat. M-vu H-šti atd; Mnichovo dle, Otcův';
vz -ův, -ova, -ovo. Mě. v Čechách, v Bole-
slavsku, Münchengrätz.

Mnichovský, z Mnichova. — M., mnišský,
Mönchs-. M. zboží. V.

Mnichovství, n. = mnišství, das Mönchs-
thum. Kom.

Mnichovstvo, a, n. = mniši, die Mönche.

Mnichův, -ova, -ovo, mnichu náležející.

Mník, mík, a, m. M. obecný, lota vul-
garis, ryba. Vz S. N., Frč. 292.

Mnínka, y, f. = domnění. Plk.

Mníše, ete, n., mnišátko, Mönchen, n.

Mníšek, šku, m., bylina. M. dobrý (jedhoj),
zlý (voměj obecný). — M., a, m., mě. v Be-
rounsku, jg. Vz S. N., Tk. I. 87. a = mníše.

Mniší, Mönchs-.

Mniška, y, f., die Nonne. V., Kom. U
mnišek v klášteře. BN.

Mnišní = mnišský. Mönchs-. M. roucho. D.

Mnišský, co mnichům přísluší, Mönchs-.
M. latina (špatná), písmo (či gotické, ač ne-
právem; m. písmo jest to, kterým od 13. —16.
stol. rukopisy psány byly; z něho se vyvi-
nula nynější něm. fraktura), S. N., kapě, V.,
pokojík, nanda, haluza, habit, pleš, D., peníz.
Koupiti něco za mnišský peníz (groš, za
„Deo gratias", Bohu díky, děkuji). Mus.
1829. IV. 61., Č.

Mnišství, n. = mnichovství. Zlob.

Mnišstvo, a, n. = mnichovstvo. Jg.

Mníti, vz Mněti.

-mno, přípona jmen podstatných: humno.
Mkl. B. 238.

Mnohdy, vielmal, manchmal. Často, všeli-
kým, mnohdy i hrubým způsobem. Kram. —
Mnohdykrát, mnohokrát. Kom. Proti tomu
m. myslíme. Štelc.

Mnohem, vz Mnoho, Málem. — M. u komp.

= daleko, weit, viel. Mnohem větší. V. M.
menší, horší. D. Žádnému na zdraví, mnohem
méně na životě ublíženo. Jg. — Kom., Br.,
Háj.

Mnohemkrát = mnohokrát, vielmal. M.
více. Br.

Mnohemnásob, vielfältig, vielmal. Br.,
Štelc., Cyr.

Mnoho, kompar. víceji, více, víc; viel,
Menge, Grosses. V již. Čech. a na Mor. vždy
moc m. mnoho. Kts. Užíváme tohoto slova
takto: a) jako jm. podstatného, jež podlé
, Slovo' se sklání: mnoho, -a, -u, -o, -o, -u,
-em; jméno podstatné klade se do genitivu,
jen někdy do téhož pádu, v kterém, mnoho'
položeno, vz Spodobení; b) mnoho, -a, -a,
-o, -o, -a, -a (mnoho objevuje se v nepřímých
pádech s koncovkou genitivu -a), zde je
v nom. a akkus. jménem podstatným a pojí
se s genitivem, v ostatních pádech jest
jménem přídavným a srovnává se s jménem
podst. v pádě; c) někdy bývá nesklonné a
genitiv jména klade se do toho pádu, v kterém
by mnoho býti mělo. Po mnoho dnech. Pass.
573. Po mnoho časích. Půh. I. 285. Což jest
pravil před mnoho dobrými. Arch. I. 191.
Poslali list s mnoho visutými pečeťmi. Arch.
I. 7. Paní mnoho (mnoha) zámků. D. — Vz
Číslo. — Substantivně. Mnoho řeči nadě-
lati, V., m. práce vynaložiti; m. času zmařiti,
ztráviti; m. peněz míti, V. M. získati, vy-
dělati, míti. V. M. o sobě mysliti. Us. M. pama-
tovati. V. Mnoho mluviti. V. Mnoho co na
poli klasů, co na hlavě vlasů. Pk. Mnoha
není hoden. Není o m. činiti. V. Nebude se
báti mnoha tisíců lidí. Br. Od mnoha let.
Har. Z tak mnoha dětí. Koráb s mnohem
lidí. Leg. Máš dvakrát, však ne po mnohu
jísti. Krab. Ne mnoho schází. M. obilí; m.
práce míti; m. radosti někomu činiti; m. lidí,
zlata, stříbra; jest nás m.; m. na koho dáti;
m. s kým obcovati; m. o něčem přemýšleti;
o něco m. se starati. Nt. Ne mnoho jídej a
málo zvídej. Jg. Co mnoho, to m.; co příliš,
to m. Us. Co m., to příliš. V. Co vhod, to
dobro, co příliš, to m. Reš. M. čápů, málo
žab. M. vřesku a málo vlny. M. vřesku, málo
zisku. M. hluku, málo zvuku. M. řeči, málo
skutku. Mnoho zakázky, málo pokázky. Reš.
M. hostí, málo jísti. Jg. M. chrtů (psů) zaječí
smrť. V. M. dotud ještě vody uteče. Málo
sršňů mnoho much zapouzí. Dal. Domnění
(zdání) mnoho v pytel vchází. Kdo m. mluví,
buď lže neb se chlubí. Kdo má široká plece,
ten m. unese. V. Kdo m. slibuje, málo plní.
Reš. Kdo si mála neváží, po mnohu ať ne-
baží. Trnk. Na mnohu ani na spěšnosti ne-
záleží. Aesop. Není nás na mnoze. Sš. P.
575. Koráb s mnohem lidí pro velikú búři
na moři tapá. Pass. Ve mnoze jsem zemiech
byl (m. zemí. Vz Spodobení). Výb. I. 118.
Mnohu pánóm káza hlavy stieti. Dal. 102.
Po mnohu časech. Pulk. 139. Vz Spodobení.
Mnoho písku, málo zisku. Us. Kde jich mnoho
velí, tam se mysl dělí. Pk. Co je m., všecko
škodí. Vz Šetrnosť. Lb. To je příliš mnoho =
to jest až přes čáru. Č. Ne mnoho po nich.
Č. Jak mnoho (m. kolik) vás tam bylo. Us.
Vz Mnoho-li. M. jako na cestě prachu, jako
na louce sena, jako na roli žita, jako na
stromečku listí, jako máku drobného, jako
na trně trnek, jako čečiny, jako lista. Sš. P.
Nebo málo Čechóv proti mnohu Švábóv
jdieše. Dal. 166. — Adjektivně. Spisy před