Předchozí (1047)  Strana:1048  Další (1049) |
|
|||
1048
|
|||
|
|||
Mniechu, zastr. = mněli, domnívali se. Kat.
1. Mnich, a, m., z lat. monachus, samotář,
Rk., samotník, řeholník. Jg. Nom. pl. mniši (a mniší). M. žebravý. D. M. chocholatý. Bart. 195. Μ. šerý, der graue (Cisterzienser), černý, der schwarze (Benediktiner, Augustiner u. s. w. ), bílý, der weisse (Prämonstratenser), zrzavý, der rothe (Kapuziner, Franciskaner) Mönch, m. Mus. 1849. I. 72. Klášter pro mnichy. D. Kde m., tu kápě. Pam. kut. Snědl mnicha, kápě mu v hrdle zůstala (= chraptí, má překřičený hlas). Č. Byl jeden mnich, měl mnoho knih a nic nevěděl z nich. Trnk., Č. Na děvčata fortelem, na mnichy s kor belem. Č. Když m. mluví, almužnu loví. Č. Čeho se chápe opat, toho i mniši. Pk. O mni- ších vz více v S. N. 2. Mnich, a, m., ves v Táborsku. Vz S. N.
3. Mnich, a, m., hora na Slov. Fr.
Mnichov, a, m., mě. v Bavořích, München. — M., Einsiedel, mě. v Chebsku. — M..
nad lesy, Waldmünchen, m. v Bavorsku. Vz S. N., Tk. I. 398. — Mnichovan, a, m., pl. -vané. — Mnichovský. Mnichovice, dle Budějovice, mě. u Říčan.
Vz S. N., Tk. I. 47., III. 654. Mnichovo Hradiště, gt. M-va Hradiště,
dat. M-vu H-šti atd; Mnichovo dle, Otcův'; vz -ův, -ova, -ovo. Mě. v Čechách, v Bole- slavsku, Münchengrätz. Mnichovský, z Mnichova. — M., mnišský,
Mönchs-. M. zboží. V. Mnichovství, n. = mnišství, das Mönchs-
thum. Kom. Mnichovstvo, a, n. = mniši, die Mönche.
Mnichův, -ova, -ovo, mnichu náležející.
Mník, mík, a, m. M. obecný, lota vul-
garis, ryba. Vz S. N., Frč. 292. Mnínka, y, f. = domnění. Plk.
Mníše, ete, n., mnišátko, Mönchen, n.
Mníšek, šku, m., bylina. M. dobrý (jedhoj),
zlý (voměj obecný). — M., a, m., mě. v Be- rounsku, jg. Vz S. N., Tk. I. 87. a = mníše. Mniší, Mönchs-.
Mniška, y, f., die Nonne. V., Kom. U
mnišek v klášteře. BN. Mnišní = mnišský. Mönchs-. M. roucho. D.
Mnišský, co mnichům přísluší, Mönchs-.
M. latina (špatná), písmo (či gotické, ač ne- právem; m. písmo jest to, kterým od 13. —16. stol. rukopisy psány byly; z něho se vyvi- nula nynější něm. fraktura), S. N., kapě, V., pokojík, nanda, haluza, habit, pleš, D., peníz. Koupiti něco za mnišský peníz (groš, za „Deo gratias", Bohu díky, děkuji). Mus. 1829. IV. 61., Č. Mnišství, n. = mnichovství. Zlob.
Mnišstvo, a, n. = mnichovstvo. Jg.
Mníti, vz Mněti.
-mno, přípona jmen podstatných: humno.
Mkl. B. 238. Mnohdy, vielmal, manchmal. Často, všeli-
kým, mnohdy i hrubým způsobem. Kram. — Mnohdykrát, mnohokrát. Kom. Proti tomu m. myslíme. Štelc. Mnohem, vz Mnoho, Málem. — M. u komp.
= daleko, weit, viel. Mnohem větší. V. M.
menší, horší. D. Žádnému na zdraví, mnohem méně na životě ublíženo. Jg. — Kom., Br., Háj. |
Mnohemkrát = mnohokrát, vielmal. M.
více. Br. Mnohemnásob, vielfältig, vielmal. Br.,
Štelc., Cyr. Mnoho, kompar. víceji, více, víc; viel,
Menge, Grosses. V již. Čech. a na Mor. vždy moc m. mnoho. Kts. Užíváme tohoto slova takto: a) jako jm. podstatného, jež podlé , Slovo' se sklání: mnoho, -a, -u, -o, -o, -u, -em; jméno podstatné klade se do genitivu, jen někdy do téhož pádu, v kterém, mnoho' položeno, vz Spodobení; b) mnoho, -a, -a, -o, -o, -a, -a (mnoho objevuje se v nepřímých pádech s koncovkou genitivu -a), zde je v nom. a akkus. jménem podstatným a pojí se s genitivem, v ostatních pádech jest jménem přídavným a srovnává se s jménem podst. v pádě; c) někdy bývá nesklonné a genitiv jména klade se do toho pádu, v kterém by mnoho býti mělo. Po mnoho dnech. Pass. 573. Po mnoho časích. Půh. I. 285. Což jest pravil před mnoho dobrými. Arch. I. 191. Poslali list s mnoho visutými pečeťmi. Arch. I. 7. Paní mnoho (mnoha) zámků. D. — Vz Číslo. — Substantivně. Mnoho řeči nadě- lati, V., m. práce vynaložiti; m. času zmařiti, ztráviti; m. peněz míti, V. M. získati, vy- dělati, míti. V. M. o sobě mysliti. Us. M. pama- tovati. V. Mnoho mluviti. V. Mnoho co na poli klasů, co na hlavě vlasů. Pk. Mnoha není hoden. Není o m. činiti. V. Nebude se báti mnoha tisíců lidí. Br. Od mnoha let. Har. Z tak mnoha dětí. Koráb s mnohem lidí. Leg. Máš dvakrát, však ne po mnohu jísti. Krab. Ne mnoho schází. M. obilí; m. práce míti; m. radosti někomu činiti; m. lidí, zlata, stříbra; jest nás m.; m. na koho dáti; m. s kým obcovati; m. o něčem přemýšleti; o něco m. se starati. Nt. Ne mnoho jídej a málo zvídej. Jg. Co mnoho, to m.; co příliš, to m. Us. Co m., to příliš. V. Co vhod, to dobro, co příliš, to m. Reš. M. čápů, málo žab. M. vřesku a málo vlny. M. vřesku, málo zisku. M. hluku, málo zvuku. M. řeči, málo skutku. Mnoho zakázky, málo pokázky. Reš. M. hostí, málo jísti. Jg. M. chrtů (psů) zaječí smrť. V. M. dotud ještě vody uteče. Málo sršňů mnoho much zapouzí. Dal. Domnění (zdání) mnoho v pytel vchází. Kdo m. mluví, buď lže neb se chlubí. Kdo má široká plece, ten m. unese. V. Kdo m. slibuje, málo plní. Reš. Kdo si mála neváží, po mnohu ať ne- baží. Trnk. Na mnohu ani na spěšnosti ne- záleží. Aesop. Není nás na mnoze. Sš. P. 575. Koráb s mnohem lidí pro velikú búři na moři tapá. Pass. Ve mnoze jsem zemiech byl (m. zemí. Vz Spodobení). Výb. I. 118. Mnohu pánóm káza hlavy stieti. Dal. 102. Po mnohu časech. Pulk. 139. Vz Spodobení. Mnoho písku, málo zisku. Us. Kde jich mnoho velí, tam se mysl dělí. Pk. Co je m., všecko škodí. Vz Šetrnosť. Lb. To je příliš mnoho = to jest až přes čáru. Č. Ne mnoho po nich. Č. Jak mnoho (m. kolik) vás tam bylo. Us. Vz Mnoho-li. M. jako na cestě prachu, jako na louce sena, jako na roli žita, jako na stromečku listí, jako máku drobného, jako na trně trnek, jako čečiny, jako lista. Sš. P. Nebo málo Čechóv proti mnohu Švábóv jdieše. Dal. 166. — Adjektivně. Spisy před |
||
|
|||
Předchozí (1047)  Strana:1048  Další (1049) |