1049

mnoha věky vydané; po mnoha letech; ko-
satec na mnoha místech se nachází; před
ne mnoha dny; v ne mnoha letech. V. Věž
s mnoha okny. Har. Mezi mnoha sty příklady
se sběhlo, že. Plk. Mluvil jsem o tom s mnoha
lidmi. Us. S kolika vozy. Žer. L. L Vz Kolik,
Málo, Km. 1876. str. 4. a Mkl. S. 58. —
Stran přísloví vz ještě: Čára, Krk, Kůže,
Ucho. — Mnoho neklade se z pravidla ve
větách záporných do genitivu, vz Gt. záporu
E, Ne a Akkusativ; při supinu také ne. Vz
Supinum. — Který pád se klade, tážeme-li
se: kolik? Vz Akkusativ. — Vz Mnohý.

Mnohobarevnosť, i, f. Vielfärbigkeit, f. D.

Mnohobarevný, vielfärbig. Pam. kut.

Mnohoboký, vz Obrazcový.

Mnohobožství, n. Die Vielgötterei, der
Polytheismus. Vz S. N.

Mnohobratrstvo, a, n., jsou-li u rostlin
nitky květové ve 3. n. více svazečcích srostlé.
Kk. 50., 66.

Mnohobratrý, vielbrüderig, v bot. Rk.

Mnohobublenka, y, f., polyphysa, ka-
možilec. Krok.

Mnohocenný, werthvoll, kostbar. Rk.

Mnohočastý, velmi častý, oftmalig. Reš.

Mnohočet, čtu, m., šp. m. množný počet,
die Mehrzahl, plural. Mřk.

Mnohočetný, zahlreich.

Mnohočinnosť, i, f. Vielthätigkeit, f. D.

Mnohočinný, vielthätig. D.

Mnohočíslenosť, i, f., grosse Anzahl. Krok.

Mnohočitoun, a, m., s příhanou, mnoho
čtoucí. Vielleser, m.

Mnohočlenný, vielgliederig. Rk.

Mnohodějný, thatenreich. Rk.

Mnohodenní, vieltägig. Rostl.

Mnohodětný, wer viele Kinder hat. Krok.

Mnohodílný, vieltheilig. D.

Mnohodomství, -stvo, a, n., polygamia.
Rostl.

Mnohodoužka, y, f. Wigandia. Rostl.

Mnohodoužný, o mnohých proutcích, mit
vielen Stäben. M. semenice. Rostl.

Mnohohlasný, vielstimmig. D.

Mnohohlav, a, m., coenurus, hlísta. Presl.

Mnohohlavý, vielköpfig. M. ještěr. Kom.
Lid m. ukrutník. Jel.

Mnohohojný, reichlich. Káz. 1594.

Mnohohran, u, m., das Polygon. Sedl.

Mnohohraník, u, m. = mnohohran. D,

Mnohohranný, vieleckig, -kantig. D.

Mnohohrotný, vielspitzig. M. hrom. Hlas.,
vtip. Mus.

Mnohochlumný, -chlumý, vielhügelig.
M. vrch. Plk.

Mnohojamka, y, f., hlíst. M. žabí, poly-
stoma integerrimum; m. krevní, p. venarum;
m. škeblová, aspidogaster conchicola. Vz
Frč. 66.

Mnohojařmý, multijugus. Rostl.

Mnohojedlý, obžerný, vielessend. V.

Mnohoklasý, vielährig. M. pšenice. Koubl.

Mnohokopytníci: vepř, slon. Vz Ssavci.

Mnohokoutný, vielwinkelig. D.

Mnohokožný, vielhäutig. D.

Mnohokrát, vielmal, öfters. V.

Mnohokrátý, mehrmalig. D.

Mnohokvět, u, m., mnohokvětka, y, f.,
Herbsthyacinthe, Tuberose. Am.

Mnohokvětý, vielblütig. Rk.

Mnoholatitý, rispenreich. M. rostlina.
Krok.

Mnoholetí, n. Vieljährigkeit, f. Mus.

Mnoholetý, vieljährig. M. víno (staré),
V., zkušenost, Jg., rostliny. Vz Kk. 17., 37. —
M., dlouhotrvalý, langwährend.

Mnoho-li. Mnoho-li má vojska? Mnoho-li
jest dle Ht. Brusu 269. germanismus, nyní
i lepším spisovatelům oblíbený m. kolik, co.
Ale nový tvar tento není. Cf. Mnoho-liž
bude dní mých? Br. Pověz mi, mnoho-li
máš svého statku. Háj. Mnoho-li se ve špi-
tále chudých chová (1650)? Er.

Mnoholičně, mnohým lícem, počtem, způ-
sobem, rozdílně, verschiedenartig. M. něco
vykládati. Sš. H. c. 46.

Mnoholičný, vielzählig. M. národ. Krok.
Všechnu cenu na m-ou službu klade. Sš. L.
109. Vz Mnoholičně.

Mnoholidnosť, i, f., starke Bevölkerung.

Jg.
Mnoholidný, volkreich. Jg.

Mnoholistý, vielblätterig. D.

Mnoholupenný, vielblätterig. M. okvětí.
Rostl.

Mnoholupka, y, f., polylepis. Rostl.

Mnohomanželstvo, a, n., u rostlin, jsou-li
květy jednopohlavé i obojaké na též rostlině.
Vz Kk. 66., 162.

Mnohomátec, tce, m. Polybasit. Min.

Mnohomilostivý, höchst gütig, gnädig.

Mnohomilovný, vielliebend. Jg.

Mnohomluvec, vce, m. Vielsprecher, m.
Aqu.

Mnohomluvení, n., das Vielsprechen. V.

Mnohomluvka, y, m. = mnohomluvec.

Mnohomluvnosť, i, f., vieles Reden, Ge-
schwätzigkeit, f. Přílišná m. Cyr. V m-sti
zajisté jest marnosť. Kom.

Mnohomluvný, redselig. V.

Mnohomnožství, n., grosse Menge, f.
Puchm.

Mnohomnožstvíkrát, sehr oft. D.

Mnohomocnosť, i, f. Vielvemögenheit,
f. V.

Mnohomocný, vielvermogend. V. M. pa-
měť. Jel.

Mnohomohoucí, viel vermögend. Plk.

Mnohomožný, vielvermogend. Berl. král.
241.

Mnohomužný, vielmännig. M. květy.
Rostl.

Mnohomužství, -stvo, a, n., polyandria.
Vielmännerei. U rostlin, má-li květ tyčinek
20 nebo více podplodných. Vz Kk. 66.

Mnohonácte, mnohonáct. Viel. Před
m. měsíci. Ler., Har.

Mnohonáctekrát, vielfältigmal. Jg.

Mnohonácterý, vielerlei. Us. Na m-ro
ryby připravuje. Sych.

Mnohonáctý, mnohý, viel.

Mnohonářečnosť, i, f., die Getheiltheit
in viele Dialekte.

Mnohonásob, vielmal. M. větší. V.

Mnohonásobiti, il, en, ení, zmnohonáso-
biti, vervielfältigen. Reš.

Mnohonásobně, mannigfaltig. V.

Mnohonásobnosť, i, f. Vielfachheit, Viel-
fältigkeit, Viclartigkeit, f. Jg.



	1049

	mnoha věky vydané; po mnoha letech; ko- satec na mnoha místech se nachází; před ne mnoha dny; v ne mnoha letech. V. Věž s mnoha okny. Har. Mezi mnoha sty příklady se sběhlo, že. Plk. Mluvil jsem o tom s mnoha lidmi. Us. S kolika vozy. Žer. L. L Vz Kolik, Málo, Km. 1876. str. 4. a Mkl. S. 58. — Stran přísloví vz ještě: Čára, Krk, Kůže, Ucho. — Mnoho neklade se z pravidla ve větách záporných do genitivu, vz Gt. záporu E, Ne a Akkusativ; při supinu také ne. Vz Supinum. — Který pád se klade, tážeme-li se: kolik? Vz Akkusativ. — Vz Mnohý. Mnohobarevnosť, i, f. Vielfärbigkeit, f. D. Mnohobarevný, vielfärbig. Pam. kut. Mnohoboký, vz Obrazcový. Mnohobožství, n. Die Vielgötterei, der Polytheismus. Vz S. N. Mnohobratrstvo, a, n., jsou-li u rostlin nitky květové ve 3. n. více svazečcích srostlé. Kk. 50., 66. Mnohobratrý, vielbrüderig, v bot. Rk. Mnohobublenka, y, f., polyphysa, ka- možilec. Krok. Mnohocenný, werthvoll, kostbar. Rk. Mnohočastý, velmi častý, oftmalig. Reš. Mnohočet, čtu, m., šp. m. množný počet, die Mehrzahl, plural. Mřk. Mnohočetný, zahlreich. Mnohočinnosť, i, f. Vielthätigkeit, f. D. Mnohočinný, vielthätig. D. Mnohočíslenosť, i, f., grosse Anzahl. Krok. Mnohočitoun, a, m., s příhanou, mnoho čtoucí. Vielleser, m. Mnohočlenný, vielgliederig. Rk. Mnohodějný, thatenreich. Rk. Mnohodenní, vieltägig. Rostl. Mnohodětný, wer viele Kinder hat. Krok. Mnohodílný, vieltheilig. D. Mnohodomství, -stvo, a, n., polygamia. Rostl. Mnohodoužka, y, f. Wigandia. Rostl. Mnohodoužný, o mnohých proutcích, mit vielen Stäben. M. semenice. Rostl. Mnohohlasný, vielstimmig. D. Mnohohlav, a, m., coenurus, hlísta. Presl. Mnohohlavý, vielköpfig. M. ještěr. Kom. Lid m. ukrutník. Jel. Mnohohojný, reichlich. Káz. 1594. Mnohohran, u, m., das Polygon. Sedl. Mnohohraník, u, m. = mnohohran. D, Mnohohranný, vieleckig, -kantig. D. Mnohohrotný, vielspitzig. M. hrom. Hlas., vtip. Mus. Mnohochlumný, -chlumý, vielhügelig. M. vrch. Plk. Mnohojamka, y, f., hlíst. M. žabí, poly- stoma integerrimum; m. krevní, p. venarum; m. škeblová, aspidogaster conchicola. Vz Frč. 66. Mnohojařmý, multijugus. Rostl. Mnohojedlý, obžerný, vielessend. V. Mnohoklasý, vielährig. M. pšenice. Koubl. Mnohokopytníci: vepř, slon. Vz Ssavci. Mnohokoutný, vielwinkelig. D. Mnohokožný, vielhäutig. D. Mnohokrát, vielmal, öfters. V. Mnohokrátý, mehrmalig. D. Mnohokvět, u, m., mnohokvětka, y, f., Herbsthyacinthe, Tuberose. Am.	Mnohokvětý, vielblütig. Rk. Mnoholatitý, rispenreich. M. rostlina. Krok. Mnoholetí, n. Vieljährigkeit, f. Mus. Mnoholetý, vieljährig. M. víno (staré), V., zkušenost, Jg., rostliny. Vz Kk. 17., 37. — M., dlouhotrvalý, langwährend. Mnoho-li. Mnoho-li má vojska? Mnoho-li jest dle Ht. Brusu 269. germanismus, nyní i lepším spisovatelům oblíbený m. kolik, co. Ale nový tvar tento není. Cf. Mnoho-liž bude dní mých? Br. Pověz mi, mnoho-li máš svého statku. Háj. Mnoho-li se ve špi- tále chudých chová (1650)? Er. Mnoholičně, mnohým lícem, počtem, způ- sobem, rozdílně, verschiedenartig. M. něco vykládati. Sš. H. c. 46. Mnoholičný, vielzählig. M. národ. Krok. Všechnu cenu na m-ou službu klade. Sš. L. 109. Vz Mnoholičně. Mnoholidnosť, i, f., starke Bevölkerung. Jg. Mnoholidný, volkreich. Jg. Mnoholistý, vielblätterig. D. Mnoholupenný, vielblätterig. M. okvětí. Rostl. Mnoholupka, y, f., polylepis. Rostl. Mnohomanželstvo, a, n., u rostlin, jsou-li květy jednopohlavé i obojaké na též rostlině. Vz Kk. 66., 162. Mnohomátec, tce, m. Polybasit. Min. Mnohomilostivý, höchst gütig, gnädig. Mnohomilovný, vielliebend. Jg. Mnohomluvec, vce, m. Vielsprecher, m. Aqu. Mnohomluvení, n., das Vielsprechen. V. Mnohomluvka, y, m. = mnohomluvec. Mnohomluvnosť, i, f., vieles Reden, Ge- schwätzigkeit, f. Přílišná m. Cyr. V m-sti zajisté jest marnosť. Kom. Mnohomluvný, redselig. V. Mnohomnožství, n., grosse Menge, f. Puchm. Mnohomnožstvíkrát, sehr oft. D. Mnohomocnosť, i, f. Vielvemögenheit, f. V. Mnohomocný, vielvermogend. V. M. pa- měť. Jel. Mnohomohoucí, viel vermögend. Plk. Mnohomožný, vielvermogend. Berl. král. 241. Mnohomužný, vielmännig. M. květy. Rostl. Mnohomužství, -stvo, a, n., polyandria. Vielmännerei. U rostlin, má-li květ tyčinek 20 nebo více podplodných. Vz Kk. 66. Mnohonácte, mnohonáct. Viel. Před m. měsíci. Ler., Har. Mnohonáctekrát, vielfältigmal. Jg. Mnohonácterý, vielerlei. Us. Na m-ro ryby připravuje. Sych. Mnohonáctý, mnohý, viel. Mnohonářečnosť, i, f., die Getheiltheit in viele Dialekte. Mnohonásob, vielmal. M. větší. V. Mnohonásobiti, il, en, ení, zmnohonáso- biti, vervielfältigen. Reš. Mnohonásobně, mannigfaltig. V. Mnohonásobnosť, i, f. Vielfachheit, Viel- fältigkeit, Viclartigkeit, f. Jg.