1051

Mnohovrubný, mnoho vrubů mající. Krok.

Mnohovýrazný, ausdrucksvoll. Puch.

Mnoho významný, bedeutungsvoll, inhalt-
schwer. Rk.

Mnohovzácný, wohlansehnlich. Štelc.

Mnohozdárný, sehr glücklich. V.

Mnohozelen, u, m. Phosphorkupfer, n.
Presl.

Mnohozkušený, vielerfahren. Jg.

Mnohoznačný, vieldeutig. Rk.

Mnohozpěv, u, m., sbor, Chor, m. Víd. list.

Mnohozubý, vielzähnig. M. dláto. Rohn.

Mnohožábrý, vielkieferig. Krok.

Mnohožalka, y, f., polychinum, mlž. Krok.

Mnohoženstvo, a, n., polygamie, Viel-
weiberei, f. Vz Manželstvo. M. u rostlin vz
Kk. 66.

Mnohožilý, vielnervig.

Mnohožravosť, i, f. Vielfrässigkeit, f. D.

Mnohožravý, vielfrässig. Rk.

Mnohožrout, a, m., nesyta, Vielfrass, m.

Mnohožvavosť, i, f. Plauderhaftigkeit, f.

Mnohožvavý, plauderhaft, geschwätzig.
Lom.

Mnohý; mnoh, a, o; komp. množší; pl.
mnozí, mnohé, mnohá, viel, mancherlei, zahl-
reich. Mnohý je synonymem slova mnoho.
Obě slova označují jakousi kolikosť věcí;
ale, mnoho¹ se užívá o účtech, měrách a ce-
nách;, mnozí' pak ty osoby a věci samy
značí, které dohromady jistý počet činí, ku
př.: Ve světě jest mnoho bláznů, před nimiž
klobouky snímáme, mnoho země nevzdělané
a mnoho zásluh neuznaných. Mnozí mudrlanti
věc toliko s jednoho hlediště pozorují, ne-
mníce, že mnozí jsou zřetelové, z nichž,
každý předmět má býti posuzován. Čeho
nebývá mnoho, toho jest málo. A kde toliko
jeden jest, tam nejsou mnozí. Ondrák. —
M. = valný, mocný, hojný, silný počtem,
zahlreich, viel, mancherlei. Jg. Mnohý čas
živ byl. V. Mnohých slov užívati. V. Na
mnohý způsob. V. Mnohým lidem byla mila.
Dal. Mnozí se holí, řídcí světí (neschopní
v úřad se trou). Mnozí kuchaři řídko vhod
krmi osolí. V. Pro jeho mnohé zásluhy. D.
Přijel s Němci mnohými. Let. 47. Po mno-
hých časiech. Pass. 375. Před mnohými lety.
Pass. 387. Často nad mnohým málo liudu
česť vzalo (často malým vojskem veliké po-
raženo bylo). Dal. 76. — M. = některý,
mancher. Mnozí mstíce malého bezpráví upa-
dají u větší. Troj.

Mňoučiti, il, ení = mňoukati. Na Slov. —
se = čpouliti se, mucken. D.

Mňoukati, mňoukávati. Kočky mňoukají,
miauen, mauen. Us. — na koho. Kočka
mňouká na kocoura. Us. — se. Kočka se
mňouká (běhá se). Jg.

Mnouti, mnu, mni, mna (mnouc), mnul,
mnuv (-vši), mnut, mnutí = tříti, šoustati;
drobiti, reiben. — co: prádlo. Jg. — co
si proč. Oči si pro spaní m. (protírati). D. —
co čím: klasy rukama m. Jg.

Mnoz, i, f., zastr. = množství, Menge, f.
V mnozi či u mále (nemá-li se čísti: v mnozie,
Jg. ). Mus. II. c. 86.

Mnoze, na mnoze, häufig, viel. O tom
se m. píše. Leg. Dobrodiní m. někomu pro-
kazovati. Kram.

Množec, žce, m., der Polyp. Mus.

Množenec, nce, m., násobenec. Multipli-
kand, m.

Množení, n., das Mehren, die Mehrung.
V. — M., m. se, Zuwachs, m., Vermehrung, f.
das Zunehmen. Kom. M. nemocí= rozmá-
hání. Kom. — M., násobení, die Multipli-
kation, je skrácený způsob sčítání samých
sobě rovných sčítancův, z nichž každý slove
množenec n. násobenec, jich počet množitel
n. nasobitel a jich součet součin n. násoba.
Množenec i množitel nazývají se činiteli
(faktory). V počítání písmenném slove mno-
žitel součinitelem (koefficientem). Množitel
nedoměrný (irrationalní), pomyslný (imaginný).
Vz více v S. N.

Množený, gemehrt, vermehrt. Rostl.

Množilka, y, f., das Einmaleins. Us.

Množitel, e, m., der Vermehrer. — M.,
nasobitel, Multiplikator.

Množitelka, y, f., množitelkyně, die Mehre-
rin.

Množiti, množ, že (íc), il, en, ení; mno-
žívati, mehren, multipliciren. — co: viny,
dluhy, Jg., ukrutnosti, Troj., poklady. —
co na co. Hřích na hřích m. D. — co čím:
jmění prací m., počet počtem m. Pamět cvi-
čením m. Kom. — se, přibývati, sich mehren,
wachsen, sich anhäufen. V. Jak se množí
tma. Rkk. Obavy se množí. Dch. Vz Jeseň. —
se komu kde. Na všem se mu množí. Smrž.
Peníze se mu v truhle pořád množí. Us.

Množítko, a, n., násobítko, jest znamení
množení, jest ležatý kříž (X) nebo tečka (. )
mezi činiteli: 3 X 4 = 12 nebo 3 · 4 = 12.
S. N.

Množitý, vielfach. Rostl.

Množný. M. počet, číslo, die Mehrzahl.
Rk. Vz Mnohočet, Počet. — M., množící se,
sich mehrend. Na Mor.

Množství, í, množstvo, a, n., od mnog-
mnoh (mnohý), mnoství, mnohosť, hojnosť,
grosse Anzahl, Vielheit, Menge, Fülle, f. M.
lidu, V., křesťan, cuzích, Rkk., národův, Har.,
lodí. Us. Nic více ani méně na dobrotě aneb
na množství rudy dávejte. CJB. Ve m. jest
rozbrojenie. Smil. v 483. M. nesčetné, nesčí-
slné. Rk. M. něčeho pohromadě; u velikém
m.; m. se shluklo, V., shrnulo. Har. Jde za
ním m. V. Má toho m. Us.

Množstvíkrát, mnohokrát, oftmals. M.
se stalo. Br., V.

Mňukavý, der nicht gut reden kann. D.

Mnutí, n., das Reiben. D.

-mo. Přípona a) subst.: pás-mo, písmo,
bělmo, (bílý), Č., D., Mkl. B. 233.; b) adv.
směru: kam, jinam, onam atd. m. kamo atd.,
o odsuto, Mkl. B. 234., tamo, semo (nyní:
sem, tam), Schl., koňmo, čtvermo, letmo,
bodmo, pokradmo, kloňmo, Jg., D., darmo,
hormo, nakloňmo, kolmo, kradmo, lučmo,
řadmo, sečmo, stojmo, pošepmo, potajmo,
zadrhmo. Mkl. B. 236. Lžicmo, lépe: po lžíci.
Jg. Vz Tvoření slov, Příslovce.

Moa, y, f. M. obrovská, dinornis elephan-
topus, byl pták veliký. Vz Frč. 348.

Mob, a, m., angl., chátra, láje, luza, sběř,
holota, der Pöbel. S. N.

Mobiliar, u, m., z lat., věci movité, svršky,
Rk., zvl. pak domácí nábytek. S. N.



	1051

	Mnohovrubný, mnoho vrubů mající. Krok. Mnohovýrazný, ausdrucksvoll. Puch. Mnoho významný, bedeutungsvoll, inhalt- schwer. Rk. Mnohovzácný, wohlansehnlich. Štelc. Mnohozdárný, sehr glücklich. V. Mnohozelen, u, m. Phosphorkupfer, n. Presl. Mnohozkušený, vielerfahren. Jg. Mnohoznačný, vieldeutig. Rk. Mnohozpěv, u, m., sbor, Chor, m. Víd. list. Mnohozubý, vielzähnig. M. dláto. Rohn. Mnohožábrý, vielkieferig. Krok. Mnohožalka, y, f., polychinum, mlž. Krok. Mnohoženstvo, a, n., polygamie, Viel- weiberei, f. Vz Manželstvo. M. u rostlin vz Kk. 66. Mnohožilý, vielnervig. Mnohožravosť, i, f. Vielfrässigkeit, f. D. Mnohožravý, vielfrässig. Rk. Mnohožrout, a, m., nesyta, Vielfrass, m. Mnohožvavosť, i, f. Plauderhaftigkeit, f. Mnohožvavý, plauderhaft, geschwätzig. Lom. Mnohý; mnoh, a, o; komp. množší; pl. mnozí, mnohé, mnohá, viel, mancherlei, zahl- reich. Mnohý je synonymem slova mnoho. Obě slova označují jakousi kolikosť věcí; ale, mnoho¹ se užívá o účtech, měrách a ce- nách;, mnozí' pak ty osoby a věci samy značí, které dohromady jistý počet činí, ku př.: Ve světě jest mnoho bláznů, před nimiž klobouky snímáme, mnoho země nevzdělané a mnoho zásluh neuznaných. Mnozí mudrlanti věc toliko s jednoho hlediště pozorují, ne- mníce, že mnozí jsou zřetelové, z nichž, každý předmět má býti posuzován. Čeho nebývá mnoho, toho jest málo. A kde toliko jeden jest, tam nejsou mnozí. Ondrák. — M. = valný, mocný, hojný, silný počtem, zahlreich, viel, mancherlei. Jg. Mnohý čas živ byl. V. Mnohých slov užívati. V. Na mnohý způsob. V. Mnohým lidem byla mila. Dal. Mnozí se holí, řídcí světí (neschopní v úřad se trou). Mnozí kuchaři řídko vhod krmi osolí. V. Pro jeho mnohé zásluhy. D. Přijel s Němci mnohými. Let. 47. Po mno- hých časiech. Pass. 375. Před mnohými lety. Pass. 387. Často nad mnohým málo liudu česť vzalo (často malým vojskem veliké po- raženo bylo). Dal. 76. — M. = některý, mancher. Mnozí mstíce malého bezpráví upa- dají u větší. Troj. Mňoučiti, il, ení = mňoukati. Na Slov. — se = čpouliti se, mucken. D. Mňoukati, mňoukávati. Kočky mňoukají, miauen, mauen. Us. — na koho. Kočka mňouká na kocoura. Us. — se. Kočka se mňouká (běhá se). Jg. Mnouti, mnu, mni, mna (mnouc), mnul, mnuv (-vši), mnut, mnutí = tříti, šoustati; drobiti, reiben. — co: prádlo. Jg. — co si proč. Oči si pro spaní m. (protírati). D. — co čím: klasy rukama m. Jg. Mnoz, i, f., zastr. = množství, Menge, f. V mnozi či u mále (nemá-li se čísti: v mnozie, Jg. ). Mus. II. c. 86. Mnoze, na mnoze, häufig, viel. O tom se m. píše. Leg. Dobrodiní m. někomu pro- kazovati. Kram.	Množec, žce, m., der Polyp. Mus. Množenec, nce, m., násobenec. Multipli- kand, m. Množení, n., das Mehren, die Mehrung. V. — M., m. se, Zuwachs, m., Vermehrung, f. das Zunehmen. Kom. M. nemocí= rozmá- hání. Kom. — M., násobení, die Multipli- kation, je skrácený způsob sčítání samých sobě rovných sčítancův, z nichž každý slove množenec n. násobenec, jich počet množitel n. nasobitel a jich součet součin n. násoba. Množenec i množitel nazývají se činiteli (faktory). V počítání písmenném slove mno- žitel součinitelem (koefficientem). Množitel nedoměrný (irrationalní), pomyslný (imaginný). Vz více v S. N. Množený, gemehrt, vermehrt. Rostl. Množilka, y, f., das Einmaleins. Us. Množitel, e, m., der Vermehrer. — M., nasobitel, Multiplikator. Množitelka, y, f., množitelkyně, die Mehre- rin. Množiti, množ, že (íc), il, en, ení; mno- žívati, mehren, multipliciren. — co: viny, dluhy, Jg., ukrutnosti, Troj., poklady. — co na co. Hřích na hřích m. D. — co čím: jmění prací m., počet počtem m. Pamět cvi- čením m. Kom. — se, přibývati, sich mehren, wachsen, sich anhäufen. V. Jak se množí tma. Rkk. Obavy se množí. Dch. Vz Jeseň. — se komu kde. Na všem se mu množí. Smrž. Peníze se mu v truhle pořád množí. Us. Množítko, a, n., násobítko, jest znamení množení, jest ležatý kříž (X) nebo tečka (. ) mezi činiteli: 3 X 4 = 12 nebo 3 · 4 = 12. S. N. Množitý, vielfach. Rostl. Množný. M. počet, číslo, die Mehrzahl. Rk. Vz Mnohočet, Počet. — M., množící se, sich mehrend. Na Mor. Množství, í, množstvo, a, n., od mnog- mnoh (mnohý), mnoství, mnohosť, hojnosť, grosse Anzahl, Vielheit, Menge, Fülle, f. M. lidu, V., křesťan, cuzích, Rkk., národův, Har., lodí. Us. Nic více ani méně na dobrotě aneb na množství rudy dávejte. CJB. Ve m. jest rozbrojenie. Smil. v 483. M. nesčetné, nesčí- slné. Rk. M. něčeho pohromadě; u velikém m.; m. se shluklo, V., shrnulo. Har. Jde za ním m. V. Má toho m. Us. Množstvíkrát, mnohokrát, oftmals. M. se stalo. Br., V. Mňukavý, der nicht gut reden kann. D. Mnutí, n., das Reiben. D. -mo. Přípona a) subst.: pás-mo, písmo, bělmo, (bílý), Č., D., Mkl. B. 233.; b) adv. směru: kam, jinam, onam atd. m. kamo atd., o odsuto, Mkl. B. 234., tamo, semo (nyní: sem, tam), Schl., koňmo, čtvermo, letmo, bodmo, pokradmo, kloňmo, Jg., D., darmo, hormo, nakloňmo, kolmo, kradmo, lučmo, řadmo, sečmo, stojmo, pošepmo, potajmo, zadrhmo. Mkl. B. 236. Lžicmo, lépe: po lžíci. Jg. Vz Tvoření slov, Příslovce. Moa, y, f. M. obrovská, dinornis elephan- topus, byl pták veliký. Vz Frč. 348. Mob, a, m., angl., chátra, láje, luza, sběř, holota, der Pöbel. S. N. Mobiliar, u, m., z lat., věci movité, svršky, Rk., zvl. pak domácí nábytek. S. N.