Předchozí (1053)  Strana:1054  Další (1055) |
|
|||
1054
|
|||
|
|||
Mocnitel, e, m. Exponent, m. S. N. Vz
Mocnosť. Mocniti, -cní, il, ěn, ění, zmocniti, mocní-
vati, mächtig machen, Befestigen, mächtigen. Jg. — se. Vítr se mocní. Har. — se na koho = vládu nad ním si osobovati, sich ein Recht über Jemanden anmassen. Us., Dch. — M.. v mathem. potenziren. Stč. Umocniti, zmocniti. Mocnosť, i, f., moc, síla, mohutnosť. Die
Kraft, Macht, Gewalt. V. M. bylin, D., těla, Jel., kázání. Kom. M. žíly rudové (šířka). Vys. O mocnosti žil a ložisek, vz KP. III. 69. —M., moc právní, platnosť, Wirksamkeit, Gültigkeit, f. Rozsudkové mají ve své m-sti zůstati a před se jíti. Vl. Zříz. Poručnictví pořádné bylo a v mocnosti své zůstalo. Žer. Záp. I. 114. — M., vláda, moc, Macht, Gewalt, f., Ermessen, n. V. To se při vaší m-sti zuo- stavuje. Z. Fr. I. M. otcovská, vz Moc. Ojíř. M. a vrchnosť krále českého je nade vším. V. Pod svou m. něco připraviti. D. — M., plná moc, plnomocenství, moc, Vollmacht, f. Vz Mocný list. Ukázali jsme list m-sti. Solf. — M., moc, mocnářství, Macht, Arm, Staat. Mořská m., Seemacht. D. M. světská, D., cizí, europská. J. tr. — M., lépe: mocnina, v ma- them., potentia, die Potenz. M. součin z ně- kolika sobě rovných činitelů, z nichž pak každý odmocninou, v širším a starším smyslu slova kořenem n. základem (basí) a číslo, které označuje, kolik činitelů býti má, moc- nitelem, exponentem slove. Dle Stč. Vz více v S. N. M. stupně druhého, druhá (pro krát- kosť: čtverec, Quadrat); třetí, třetího stupně (pro krátkosť: krychle, Kubus); m. n-tého stupně, stupně nultého n. nulového; x 2/3, x na mocninu dvě třetiny. |
nilka. — Udavatel mocniny (t. j. stupně moc-
niny, exponent). Číslo s vykladatelem moc- niny, číslo mocněné; číslo s vykladatelem kořene n. číslo odmocněné, odmocnina. Vz Čtverec. Nz., Stč. Mocnostný, v mthm. Potencial-, Potenz-.
M. počítání. Potenzrechnung. Sedl. Mocnota, y, f. = mocnosť, síla, die Kraft.
Nej. Mocnozpupnosť, i, f., vypínání se za pří-
činou své moci, der Machtübermuth. Sš. O. a. 166. Mocný, mocen, cna, o; kompar. mocnější.
M. = kdo s něco býti, něco učiniti může, možný, silný, mächtig, kräftig, stark. M. ruka. Sob. M. pravice, Vrat., přímluva. D. M. jako kůň, Pk., jako buk. Pk., Mt. S. S mocnějším se nevaď a s nepřítelem se neraď. Č. Aby skrze mocné přítomnosť řečníků chudým ne- byla odjímána. CJB. 383. — čeho. Když by mne mocen byl, aby mne o hrdlo připravil. Hl. Smyslů svých mocen nebyti. Nebyl jsem sebe mocen. D. — čím. Kdo jest přednější časem, bude mocnější právem. Vš. — s in- finit. Jest mocen to učiniti. Br. Mocen jest od tebe mne sprostiti. Pass. 396. Mocen-li jest Bůh zase vštípiti je ? Br. — nad co: nad vše. Kat. 1248. — nad čím: nad vším věkem. Kat. 1778. — M. = odjinud moc ma- jící, mächtig. M. mocnář. V. — na co: na lid mocný. Ros. — v čem: v přátelích, Pulk., v slávě. Kat. 1295. Pán mocný v rodě i v udat- nosti. V. — M. = svobodně jednati mohoucí, volný sobě, mächtig. M. dědic, Zlob., poruč- ník, vz Poručník. — čeho, koho. Sebe samého mocný a sobě volný. V. M. zbožie (statku); dokudž by byli toho zbožie mocni. Arch. I. 140. Když tvój Bóh jest mocen všeho. Kat. 1772. M. těla svého. Št. — Výb. II. 64. Postupujeme k jmění držení mocnému a vlast- nímu. Faukn. Žena není sama svého těla mocna. V. — čím. M-ný zbožím a přátely. Troj. 424. — kde. Mocná jest v statku muže svého hospodyně a on mocný v statku jejím hospodář. Pr. — M., pevný, stálý, jistý, upevněný, stvrzený, utvrzený, kräftig, fest, gewiss, mächtig. Jg. Mocnými provazy svá- zati. Jel. Mocní mocné muky trpěti budú. Št. Za mocné míti, potvrditi. V. Mocný dů- vod. Kom. Nezdá se býti mocné, což nemůž býti počestné. Pr. M. smlouvy. Kol. 39. — M., působný, silný, co svou mocí působí. M. píseň. Cyr. Z mocna hrdla volá k bohóm. Rkk. — M., právo konati mající n. dávající. Macht-. Jsa mocen ji o hrdlo připraviti. Půh. ol. 1475. Mocen něčího hrdla. Τοv. 119. Poručník každý jest sirotkův i jich zboží do jich let tak mocen, jako otec sám. O. z D. A kdyžby jeden propustil z těch tří, aby to mocno bylo, jakoby všichni pro- pustili. O. z D. Listem mocným (Vollmacht) moc na zisk a ztrátu někomu dáti; Κ čemu povolení dáte, to mocné býti má. Zř. Fr. I. Kdožkoli na mocný list královský poručen- ství udělati chtěl. Zříz. z. 1545. Vz více v Gl. 157. M. list, list mocnosti, Vollmacht. Faukn. Má od sebe město poslati dva s mocným li- stem. Vladis. zříz. zem., Pr. M. slovo, vý- pověď, Jg., skutek, čin, jednání, výrok. J. tr. — M., silný, veliký, široký, tlustý, statný, |
||
dvě třetiny a druhé (mocniny) násobeny zlom-
kem, jehož čitatel je minus a třetí (mocniny) a jmenovatel dvě x třetí (mocniny), uvede- ným na (mocninu) minus druhou, násobeno šesti a druhé (mocniny) x minus druhé celé na třetí (mocninu), děleno čtyřmi devítinami násobenými zlomkem, jehož čitatel jest x minus druhé a jmenovatel a třetí (mocniny), uvedeným na minus první (mocninu), násobeno dvanácti a minus druhé dělenými x třetí, celý výraz násoben osmi sedmadvacetinami a druhé x čtvrté (mocniny). Stč. - - Pozn. Je-li exponent číslo lomené, nevynechává se slovo mocnina a čte se tedy ku př. x 2/3 = x na mocninu dvě třetiny; x—1/2 = x na mocninu minus jedna půl. Stč. Povýšiti, uvésti na moc- ninu druhého stupně; umocniti na druhý, třetí stupeň; dvojmocniti, zdvojmocniti, ztroj- mocniti. — Potenciand, lépe: dignand = mocněnec, základní číslo mocniny. — Po- tenciator, lépe exponent = udavatel n. vy- kladatel mocniny, udavatel stupně mocniny, mocnitel. — Potenziren mocniti, zmoc- niti, umocniti, povýšiti n. uvésti na mocninu. Součin se umocňuje zmocněním jednotlivých jeho činitelův — Potenzreihe = řada mocni- nová. — Potenztafel, tabulka mocnin, moc- |
|||
|
|||
Předchozí (1053)  Strana:1054  Další (1055) |