1054

Mocnitel, e, m. Exponent, m. S. N. Vz
Mocnosť.

Mocniti, -cní, il, ěn, ění, zmocniti, mocní-
vati, mächtig machen, Befestigen, mächtigen.
Jg. — se. Vítr se mocní. Har. — se na koho
= vládu nad ním si osobovati, sich ein Recht
über Jemanden anmassen. Us., Dch. — M..
v mathem. potenziren. Stč. Umocniti, zmocniti.

Mocnosť, i, f., moc, síla, mohutnosť. Die
Kraft, Macht, Gewalt. V. M. bylin, D., těla,
Jel., kázání. Kom. M. žíly rudové (šířka).
Vys. O mocnosti žil a ložisek, vz KP. III.
69. —M., moc právní, platnosť, Wirksamkeit,
Gültigkeit, f. Rozsudkové mají ve své m-sti
zůstati a před se jíti. Vl. Zříz. Poručnictví
pořádné bylo a v mocnosti své zůstalo. Žer.
Záp. I. 114. — M., vláda, moc, Macht, Gewalt,
f., Ermessen, n. V. To se při vaší m-sti zuo-
stavuje. Z. Fr. I. M. otcovská, vz Moc. Ojíř.
M. a vrchnosť krále českého je nade vším. V.
Pod svou m. něco připraviti. D. — M., plná
moc, plnomocenství, moc, Vollmacht, f. Vz
Mocný list. Ukázali jsme list m-sti. Solf. —
M., moc, mocnářství, Macht, Arm, Staat.
Mořská m., Seemacht. D. M. světská, D., cizí,
europská. J. tr. — M., lépe: mocnina, v ma-
them., potentia, die Potenz. M. součin z ně-
kolika sobě rovných činitelů, z nichž pak
každý odmocninou, v širším a starším smyslu
slova kořenem n. základem (basí) a číslo,
které označuje, kolik činitelů býti má, moc-
nitelem, exponentem slove. Dle Stč. Vz více
v S. N. M. stupně druhého, druhá (pro krát-
kosť: čtverec, Quadrat); třetí, třetího stupně
(pro krátkosť: krychle, Kubus); m. n-tého
stupně, stupně nultého n. nulového; x^2/3, x
na mocninu dvě třetiny.

nilka. — Udavatel mocniny (t. j. stupně moc-
niny, exponent). Číslo s vykladatelem moc-
niny, číslo mocněné; číslo s vykladatelem
kořene n. číslo odmocněné, odmocnina. Vz
Čtverec. Nz., Stč.

Mocnostný, v mthm. Potencial-, Potenz-.
M. počítání. Potenzrechnung. Sedl.

Mocnota, y, f. = mocnosť, síla, die Kraft.
Nej.

Mocnozpupnosť, i, f., vypínání se za pří-
činou své moci, der Machtübermuth. Sš. O.
a. 166.

Mocný, mocen, cna, o; kompar. mocnější.
M. = kdo s něco býti, něco učiniti může,
možný, silný, mächtig, kräftig, stark. M. ruka.
Sob. M. pravice, Vrat., přímluva. D. M. jako
kůň, Pk., jako buk. Pk., Mt. S. S mocnějším
se nevaď a s nepřítelem se neraď. Č. Aby
skrze mocné přítomnosť řečníků chudým ne-
byla odjímána. CJB. 383. — čeho. Když by
mne mocen byl, aby mne o hrdlo připravil.
Hl. Smyslů svých mocen nebyti. Nebyl jsem
sebe mocen. D. — čím. Kdo jest přednější
časem, bude mocnější právem. Vš. — s in-
finit. Jest mocen to učiniti. Br. Mocen jest
od tebe mne sprostiti. Pass. 396. Mocen-li
jest Bůh zase vštípiti je ? Br. — nad co:
nad vše. Kat. 1248. — nad čím: nad vším
věkem. Kat. 1778. — M. = odjinud moc ma-
jící, mächtig. M. mocnář. V. — na co: na
lid mocný. Ros. — v čem: v přátelích, Pulk.,
v slávě. Kat. 1295. Pán mocný v rodě i v udat-
nosti. V. — M. = svobodně jednati mohoucí,
volný sobě, mächtig. M. dědic, Zlob., poruč-
ník, vz Poručník. — čeho, koho. Sebe
samého mocný a sobě volný. V. M. zbožie
(statku); dokudž by byli toho zbožie mocni.
Arch. I. 140. Když tvój Bóh jest mocen všeho.
Kat. 1772. M. těla svého. Št. — Výb. II. 64.
Postupujeme k jmění držení mocnému a vlast-
nímu. Faukn. Žena není sama svého těla
mocna. V. — čím. M-ný zbožím a přátely.
Troj. 424. — kde. Mocná jest v statku
muže svého hospodyně a on mocný v statku
jejím hospodář. Pr. — M., pevný, stálý, jistý,
upevněný, stvrzený, utvrzený, kräftig, fest,
gewiss, mächtig. Jg. Mocnými provazy svá-
zati. Jel. Mocní mocné muky trpěti budú.
Št. Za mocné míti, potvrditi. V. Mocný dů-
vod. Kom. Nezdá se býti mocné, což nemůž
býti počestné. Pr. M. smlouvy. Kol. 39. — M.,
působný, silný, co svou mocí působí. M.
píseň. Cyr. Z mocna hrdla volá k bohóm.
Rkk. — M., právo konati mající n. dávající.
Macht-. Jsa mocen ji o hrdlo připraviti.
Půh. ol. 1475. Mocen něčího hrdla. Τοv.
119. Poručník každý jest sirotkův i jich
zboží do jich let tak mocen, jako otec sám.
O. z D. A kdyžby jeden propustil z těch
tří, aby to mocno bylo, jakoby všichni pro-
pustili. O. z D. Listem mocným (Vollmacht)
moc na zisk a ztrátu někomu dáti; Κ čemu
povolení dáte, to mocné býti má. Zř. Fr. I.
Kdožkoli na mocný list královský poručen-
ství udělati chtěl. Zříz. z. 1545. Vz více v Gl.
157. M. list, list mocnosti, Vollmacht. Faukn.
Má od sebe město poslati dva s mocným li-
stem. Vladis. zříz. zem., Pr. M. slovo, vý-
pověď, Jg., skutek, čin, jednání, výrok. J.
tr. — M., silný, veliký, široký, tlustý, statný,

dvě třetiny a druhé (mocniny) násobeny zlom-
kem, jehož čitatel je minus a třetí (mocniny)
a jmenovatel dvě x třetí (mocniny), uvede-
ným na (mocninu) minus druhou, násobeno
šesti a druhé (mocniny) x minus druhé celé
na třetí (mocninu), děleno čtyřmi devítinami
násobenými zlomkem, jehož čitatel jest x
minus druhé a jmenovatel a třetí (mocniny),
uvedeným na minus první (mocninu), násobeno
dvanácti a minus druhé dělenými x třetí,
celý výraz násoben osmi sedmadvacetinami
a druhé x čtvrté (mocniny). Stč. - - Pozn. Je-li
exponent číslo lomené, nevynechává se slovo
mocnina a čte se tedy ku př. x ^2/3 = x na
mocninu dvě třetiny; x^—1/2 = x na mocninu
minus jedna půl. Stč. Povýšiti, uvésti na moc-
ninu druhého stupně; umocniti na druhý,
třetí stupeň; dvojmocniti, zdvojmocniti, ztroj-
mocniti. — Potenciand, lépe: dignand =
mocněnec, základní číslo mocniny. — Po-
tenciator, lépe exponent = udavatel n. vy-
kladatel mocniny, udavatel stupně mocniny,
mocnitel. — Potenziren mocniti, zmoc-
niti, umocniti, povýšiti n. uvésti na mocninu.
Součin se umocňuje zmocněním jednotlivých
jeho činitelův — Potenzreihe = řada mocni-
nová. — Potenztafel, tabulka mocnin, moc-