1055

gross, mächtig, stark. M. kůň, úd, paže a
bedra, věc (hrubá, tlustá), zmrsk, žíla rudy.
Mocný jako kůň, jako buk. Pk. — v čem.
Je mocnější v životě (tlustší). Jg. — M.,
branný, gewaltig, gewaltsam. Mocnou rukou
na někoho táhnouti (s vojskem). Troj. Bra-
niú mocnú. Rkk.

Mocovati se = namáhati se, sich be-
mühen. — se s čím. Plk. — se pro něco. Šm.

Mocti. To jsem už od mocti slyšel (chybně
v obecné mluvě m.: od mnohých).

Moč, e, m., moč, i, f., mokrosť, die Feuchte,
Nässe. Aby mu déšť neuškodil ani jiná moč.
Ms. o štěp. — Troj. — M., voda, štiny, scanky.
M. jest tekutina čirá barvy zažloutlé až tmavě
žluté, chuti slané, zápachu zvláštního, vymí-
šená ledvinami a určená k tomu, aby jí krev
zproštěna byla látek nepotřebných; skládá
se ze 93% vody, 2. 8 močoviny, 1. 0 kyseliny
močové, 1. 7 solí. Vz více v S. N. Harn, Urin,
m., lat. urina. M. kapavý, těžký, V., zadr-
žalý, zastavený, Byl., koňský, krvavý, D.,písčitá, vláčitá, zčernalá, zardělá, zbankyt-
nělá, červená, tlustá (hustá), tenká, smrdutá,
kalná, bílá, náčerná; moč barvy mléčné, po-
zbledlé, syrovatčí, ohnivé, olova; těžkosť,
překážky, řezání moče; písek, kal v moči;
stavení moči; moč se v něm staví. Lk. Ka-
pání moče, V.; hrnec, sklenice na m., D.,
obtížnosť, těžkosť močení; řezavka, řezák,
zadržení, stavení moče; scavka, močotok,
úplav moční, úplavice močová. Šp. Syrova-
tečnosť skrze močové trubice jde k ledvi-
nám a odtud do měchýře kape a dělá se
moč. Kom. M. pustiti. D. M. od sebe pustiti.
Lom. V kom se staví moč, nemůž dlouho
trvati. Ras. To vyhání zadržalý m. Byl. pag.
404. S těžkostí moč od sebe pouštěti. Čern.
Prostředek moč n. na moč ženoucí. D. Ko-
prník zastavený moč žene ze zacpaných
ledvin a měchýře. Byl. Židovských višní
voda pohne močem. Čern. S. ij. Kosatcový
kořen žene moč. Byl. 2 C. U blázna kord,
u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno, to
když chtí, hned jest hotovo. Jg. Vz Nástroje
k operaci na pyji. Cn.

Močák, u, m. = močál.

Močál, u, m., mokřina, Morast, Sumpf. D.
M. z deště, Regenpfuhl, m. Dch. Vz Bahno.

— M., pl. m-ly = nahnilá polena vodou mo-
čená, aby v peci mnoho páry dělala (u pe-
kařův). Us. Petrov. Dch. — M. To obilí je
samý m. = mokré. Us. Koubl. — M-ly, jm.
polí. Na Mor.

Močálivý, močálovitý, sumpfig, mo-
rastig, pfuhlicht. Us.

Močálový, Morast-, Pfuhl-.

Močan, u, m. Harnsäure. Presl.

Močár, u, m., močál. — 2. Něco moče-
ného ku př. ryba, treska, gewässert. Tvrdý
m. jedl. Har.

Močařina, y, f. Sumpf, m. Koll.

Močařisko, a, n. Sumpf, m., na Mor. D.

Močárovitý = močálovitý.

Moček, čku, m., mok, die Flüssigkeit. M.
fajfky. Pfeifensaft, m. Bern. Vz Močka.

Močení, í, n. M. lnu a konopí, namáčení
prádla. Das Einweichen. — M., leptání,
loužení, die Beize. M-ním vpraviti, vrýti. Jg.

— M., pouštění moče. Das Harnen. Byl. — Jg.

Močenina, y, f., die Tinktur. Rostl.

Močenka, y, f., něco močeného.

Močený, geweicht, gewässert. M. ryby. Jg.

Močepudný = močopudný. Rk.

Močerad, u, m., martagon, bylina. 1602.
Kom. v Jan. vykladá m. = zlatohlávek, Gold-
wurz, f. č.

Močeřina, y, f., der Anger. Rkp. 16. stol. Gl.

Močhuba, močihuba, y, m. a f., piják,
Säufer, m.; pijačka, die Säuferin. Br.

Močicí, k močení sloužící, m. stok n. káď
v sladovně, der Weichstock. Us.

Močící na stěnu = pes (rčení biblické).
III. Král. 14. a 16. kap. Sml.

Močidélko, a, n. = močidlo.

Močidlák, u, m., len z močidla; opak:
rosák, rosou močený. Jg.

Močidliště, ě, n., močidlo na len, die
Röste. Us.

Močidlný, Sumpf-. M. ryba. 1544.

Močidlo, a, n., močidélko, louže, kde
se konopě a len močí, močidliště. Kom. —
M., vůbec louže, močál, bahno, bařina, ka-
lužina, Sumpf, m.. Lache, f., Pfuhl, Morast, m. V.
Hleď, aby mu močidla nevypálil. Vz Vy-
hrůžka. D., Č. Okolo m-dla chodě neujdeš
nádchy. Mus., Č. Nadýmá se jako žába v mo-
čidle. Us. — M., die Beize. Černé m. Presl.

Močidlovatý, voll Sümpfe, sumpfig. Reš.

Močihub, močihuba = močhuba.

Močiště, ě, n., mokrá louka, nasse Wiese,
f. Us. Dch.

Močitel, e, m., der Netzer, Beizer.

Močitelka, y, močitelkyně, ě, f., die Netz-
zerin, Beizerin.

Močiti, 3. pl. -čí, moč, -če, (íc), il, en,
ení; močívati; máčeti a mákati = mokřiti,
netzen, nass machen, einweichen, V.; ve vodě
držeti, einweichen, beizen, ätzen; moč pou-
štěti, harnen, Jg. Kořen: mok. Schl. — abs.
Pták nemočí, Kom., kůň močí (moč. pouští). D.
— (co) čím. Krví močiti. Lk., Čern. Močiti
líce slzami. Troj. — co kde: maso, hrách,
šaty, kůže ve vodě, D., len a konopě v mo-
čidle. Kom. — kam: do postele m. (moč
pouštěti). — se. Kůže, len se močí. Jg. —
s čím: s popelem moč., D., lépe: čím: po-
pelem, äschern.

Močivka, y, f., zelina. Us.

Močka, y, f. = moček. — Močky, bařina.
Us.

Močnice, e, f., céva moč z ledvin do mě-
chýře vodící, die Harnröhre, der Harngang.
Ssav.

Močno = mokro, a, n.

Močný; močen, čna, o; mokrý, nass, feucht.
Byl rok močný. V., Lp. 92. M. léto. Háj.

Močoblána, y, f., Harnstrang, m. Rk.

Močohnavý, močopudný, harntreibend.
Světoz.

Močokrevnosť, i, f. Uraemie, f. Vz S. N.

Močotok, u, m. Harnfluss, m.

Močovina, y, f. Harnstoff, m. Rostl.

Močovod, u, m., blanitá roura přivádějící
moč ledvinami vymíšenou od těchto do mě-
chýře. Vz více v S. N.

Močový, Harn-, M. sůl, trubice, průchod,
měchýř, stroj, kapání, vřed, otok, píštěla.
Jg. Močové ústroje: ledviny, močovody, mě-
chýř močový a cíbel. S. N. M. cukr.