1056

Moda, y, f., z fr. mode a to z lat. modus,
způsob, mrav, zvl. v kroji, kroj, die Mode.
M. pražská, vídeňská, pařížská; podlé mody,
po modě; m. rychle se mění; novou modu
uvésti; již to z mody vyšlo. Šp. Vz více
v S. N. a KP. I. 40.

Modalita, y, f., jakosť n. vlastnosť na-
hodilá; způsob neb podmínka. Hš. Vz více
v S. N.

Modařiti, der Mode dienen.

Model, u, m., vzorek, Muster, n. Vz Modla,
S. N.

Modelace, e, f., zdánlivá tělesnosť před-
mětů na ploše malovaných, die Plastik. Blř.

Modelář, e, m. Der Modellmacher. Techn.

Modelářka, y, f. Die Modellmacherin. Jg.

Modelářský, Modellmacher-.

Modelářství, n. Modellstecherei, f. Techn.

Modelovati, v malé míře jakožto vzorek
či model zhotovovati. S. N. Modelliren, nach-
formen.

Modena, y, f., u Římanů: Mutina, v Italii.
— Modeňan, a, m. — Modenský.

Moderamen inculpatae tutelae, v theol. =
míra či mírnosť v bezvinné obraně, kdy mi
nespravedlivého útočníka na život můj bez
hříchu zabiti dovoleno. MP. 186.

Moderatism-us, u, m., mírnosť, stříd-
mosť. M. náboženský, politický. Hš. Vz S. N.
Mässigung, f.

Moderato, it. a to z lat., mírně, Hd.
(v hudbe); andante m., allegro m.

Moderator, a, m., lat., "ředitel, Lenker,
Regierer, m.; hybadlo u stroje. Rk.

Moderní, modní, co jest podlé mody. Vz
S. N. — Modernovati, dle způsobu, vkusu
n. zvyku jistého (panujícího) zříditi. Moder-
nisiren. Rk., S. N.

Modes, něm., Matějovice u Dačic na Mor.

Modifikace, e, f., z lat., Modifikation, Ab-
änderung, f., změna, přispůsobení, pozměna,
uzpůsobení, zmírnění. — Modifikovati, mo-
difiren, abändern. Rk.

Modista, y, m., obchodník v moderním
zboží, der Modist; fintil, strojil. Rk. — Mo-
distka, y. f., obchodnice v modním zboží.
Modistin, f. S. N.

1. Modla, y, f., gt. pl. modl a model, vz
E, Mkl.; model, e, m., modlička = vzorek,
Modell, Muster, n. V. Pracovati podlé mo-
dele. Us. — Modla bečvářova = míra sudu.
Modla n. kroček = míra na palce u kola mlýn-
ského. Modla tesařská k dlabaní. Jg. M. na
mozek (u koláře), míra sloužící k tomu, aby
díry, které ve dvou loukotech za příčinou
spojení jich se vrtají a do kterých mozek
(hřeb) přijíti má, dobře proti sobě byly. Us.
Dch. M. na dlaby pro špice (též u koláře),
jíž se šířka i délka dlabu vyměřuje, by stejný
byly. Us. Dch. — 2. Modla, podobizna, socha,
jíž se klanějí, bůžek. Der Götze. M. pohan-
ská. Us. Modlám se klaněti, sloužiti; modly
ctíti, vzývati. V. Chybila (scházela) mu modla

= zmýlil se v naději. Mus. Chodí jako modla
(příliš se strojí, je chlubná). Jg., Č. Žena jako
kakás modla připraviec sě. Št. — M. = mo-
dlení. Kat. 1103. — M. = chrám. Bbl. Jir.,
Mat., Tkadl. — M., motlitba, Betschwester,
f. Us. u Příbr. Sml.

Modlák, a, m., Götzendiener, m. Gl.

Modlany, dle Dolany, ves v Čech. Tk.
1. 363.

Modlář, e, m., modloslužebník, Götzen-
diener, m. V. — M., nábožníček, ein Bet-
bruder, ein Bigotter, Scheinheiliger. D. —
M., Form-, Modellmacher. Na Slov.

Modlaření, n., der Götzendienst. Č.

Modlařiti, il, ení, modlářem býti, ein
Götzendiener sein; abgöttisch verehren. Nej.

Modlářka, y, f., eine Götzendienerin;
Betschwester. D. Vz Modlář.

Modlárna, y, f., chrám modlářský, der
Götzentempel. Obětovatelé buď v m-ně buď
doma z dílů obětních ustrájeli hostiny. Sš.
Zj. 372. — D., Č.

Modlářský, Götzendiener-, abgöttisch. M.
chrám (modlárna), člověk (modlář). Jg.

Modlářství, -stvo, a, m., modloslužba,
modloslužebnosť, Götzen-, Bilderdienst, m.,
Abgötterei, f. M. provoditi, V., zkaziti. Ojíř.
Způsob ctění bohů v jich podobiznách. Hš.

Modlatý, plný model, götzenreich. Sš. Sk.
204.

Modlba, y, f., zastr. = modlitba.

Modlebna, y, f., modlitebnice, Bethaus, n.;
věštírna, Orakel, n. Glos. Vodn

Modlebník, a, m., der Beter. Živ. Jež. 140.

Modlebný = modlitebný, Bet-.

Modlenec, nce, m., abrus. Rostl.

Modlenečka, y, f., ormosia. Rostl.

Modlení, n., das Flehen, Beten, Gebet.
V. K m. svolávati. Vrat. K modlení zvoniti;
na m. dáti. Rozhněvav se na jeho dlúhé
Bohu modlenie. Dal. 49. M. veřejné, obcí na-
řízené. Nt. K m. — stav (v stoj)! Zum —
Gebet! Od m. vstoj (stav)! Vom — Gebet!
Km. — v klek ! Kniet nieder zum — Gebet!
Čsk.

Modleník, a, m. Vorbeter, m. Na Slov.
Bern.

Modlenka, y, f., eucharis, hmyz. Krok.

Modlený, kdo se modlil, der gebetet hat,
ve složených. Až budeš pomodlený, půjdeš
spat. Us. Šla jsem nemodlená spát. Us.

Modlicí, k modlení. Bet-, Gebet-. M. kniha.
D. Vz -icí.

Modlič, e, m., der Beter; der Betbruder. D.

Modlička, y, f., Modell, n. Vz Modla. —
M., Beterin; Betschwester, f. — M., malá
modla, ein kleiner Götze.

Modlík, a, m., der Bittende. Lex. vet.

Modlikář, e, m., kdo se pořád modlí,
pobožnůstkář, der Betbruder. Us. Petrov.
Dch.

Modlikářka, y, f., Betschwester, f. Us.
Petrov. Dch.

Modlikati, neustále prositi, betteln. Plk.

Modlil, a, m. Betbruder, m.

Modlilka, y, f., modlička, Betschwester,
f. D.

Modlina, y, f., věc modlám obětovaná,
hlavně maso z obětního zvířete zbylé, das
Opferfleisch, též modložertva. Jísti věci mo-
dlám obětované či m-y. Sš. Zj. 369, 372.

Modliště, ě, n., místo k modlení, Betort,
m., -haus, n. Sš., Sk. 192.

Modlitba, y, f. (vz Modliti se; zastr. mo-
dlitva, modltva, modlba), modlitbička, das
Gebet. M. dle formy: pouze vniterná, das
innerliche Gebet, oratio mentalis; m. rozjí-