1057

mavá, meditatio; 2. ústní či slovná, das münd-
liche G., oratio vocalis. M. retná, das Lippen-
gebet, o. labialis. Dle obsahu: m. bohochvalná,
adoratio, 2. děkovná, děkovací či děkoslavná,
das Dankgebet, 3. prosebná, das Bittg. MP.
137. Modlitba starší a lepší slovo než mod-
lidba. Ht., Bl. Pl. modlitby má také jiný
význam = kniha modlicí. M-ba před stolem,
po stole, při umírajících, ranní, polední, ve-
černí, D., m. prosby, poklony, lásky, díků,
naděje, slibu, kajicí, S. N., střelná, Stossg.,
Dch., hornická (před prací a po práci a při
některých slavnostech). Vys. M. čtyřicíti
hodin, oratio quadraginta horarum = výstav
velebné svátosti v katolických kostelích je-
dnoho místa na památku Ježíšova trvání ve
hrobě po 40 hodin. Dch. M-bu konati, činiti;
m-by přičiniti; m-by k Bohu odsýlati. V.
M-bou vyprositi. D. Na m-bách trvati, Zlob.,
Br., pamatovati někoho. D. M-by nebe pro-
rážejí. Solf. Ten maje na modlitbě vidění.
Bls. 10. — V m-bách obleviti. Br. Na m-bě
k Bohu se obrátili. Br. Na m-bu se oddati.
St. skl. Matčina m. z mořskéko dna vynímá.
Pk. Kdo m-bu říká leže, Bůh ho slyší dří-
maje. Vz Lenosť. Lb. Na m-bách ustavičně
býti, ležeti. Chč. 381., 380. Jíti do kostela
na m-bu. Na Slov. Na m-bách ho nalezli;
když z té m-by vstal (pl. a sg. ). Pass.
169. Modlbú prosimy milosrdenstvie tvého.
Št. Na modlitvu vstáti. Dal. 51. Sprave-
dlivá modlitba nebesa proráží. Us. Vz více
v S. N. — Modlitby, modlitbičky, modlicí
kniha, Gebetbuch, n. M-by si koupiti, na
m-bách se modliti; m-teb užívati. Jg.

Modlitebna, y, f. = modlitebnice.

Modlitebně, betend. M. prositi. Žer.

Modlitební kniha, hodina, dům. Vz Mo-
dlitebný. Gebet-.

Modlitebnice, e, modlitebnička, y, f.,
chrámek, kaple, Bethaus, n., V. — M., místo
v kostele k modlení ustanovené, oratorium. —
M.., žena se modlící, eine Beterin. Kom. — Jg.

Modlitebník, a, m., modlící se, ein Beter,
m. V., Br. Vroucí m. Kom. — M., modlič,
Betbruder, m. Zlob. — M., u, m., roucho ku
přikrytí hlavy při modlení. Brikc. — Jg.

Modlitebný, Bet-. M. místo, hodina, slova,
žalm, písně, dům, čas, dny = k modlitbě se
vztahující. Ben. V., Ctib., Br., Kom. — M.
= modlící se, Betend. 1631.

Modlitel, e, m., der Beter. D.

Modlitelka, y, f., eine Beterin. D.

Modliti se, (m. moliti se, ml stupňováno
v mol, Gb. Hl. 146., vz L. ), modli, — dle (íc),
il, ení; modlívati se, beten; bitten. — abs.
Do kostela jíti a nemodliti se, do hospody
jíti a netancovati, raděj doma zůstati. Jg.
Přestal se m. D. Modleme se! Us. Papež
je sě Čechóm velmi hroziti, ale když uzřě,
že sě Čechové nechtie modliti (pokořiti, Bitten,
sich demüthigen). Dal. 75. — se kde. Kdo
se modlí na peci za kamny, modlí se za
oběšené. Kda. Ona se tam modlí při božím
těle. Er. P. 502. — se kdy: na mšech a
na hodinách. Chč. 637. — jak: s poklonou,
V., s pláčem. D. Židé modlí se s pokrytou
hlavou. Ml. M. se modlitbou dlouhou, Ctib.,
vroucí. Vn. — po kom: po kostelníkovi.
Us., D. — ke komu: k pánu Bohu. D., Jg.

— komu: m. se pánu Bohu, modlám a
obrazům, V., nejvyššímu. Br. Bohu se modli
a ku břehu plavaj. Mt. S. M. se svatým, Čr.,
pánu Bohu. Bart. 282. 27. — zač, za koho:
M. se otčenáš za dušičku. Er. P. 156. M. se
Bohu za někoho. Št. N. 111., Chč. 379. Aby
se za milosrdenství modlili Bohu Nebeskému
příčinou té věci tajné. Br. Velice se Bohu
za to modléše. Pass. 644. Za mrtvé se m. Č.
Za své katany příkladem sv. Štěpána se m.

— se na čem: na růženci. Poh. II. 107.

— jak dlouho: přes celou noc se mo-
dliti. D. — co: modlitbu. Vn. — proč: a
vám se z čeho (pro něco) modlili (kořili).
Ctib. — M. se bez modlicí knihy z paměti
od rána do večera v kostele před oltářem
mezi mší s knězem za duše zemřelých,
aby jim Bůh odpustil. — s adv.: m. se úpěn-
livě, D., skroušeně, Vrat., poníženě. Kom.

Modlitva = modlitba. Št., Kat. 955.

Modlný, zastr., anbetungswürdig. Hus.

Modloháj, e, m., ein Götzenhain. Ráj.

Modlosloužení, n., der Götzendienst. Br.
K m. koho přivésti. Lom.

Modlosloužiti, den Götzen dienen. V.

Modlosluha, y, m., modloslužebník. V.

Modloslužba, y, f, modloslužebenství,
n., modloslužebnosť, i, f., modloslužeb-
nictví, n., modlářství. Götzen-, Biklerdienst.
V. V m. trvati. V. Zastávati m-ství. V. Va-
rovati se m-ství. Ben. V.

Modloslužebnice, e, f. Abgötterin, f. D.

Modloslužebnický, abgöttisch. Č.

Modloslužebnictví, n. = modloslužba.

Modloslužebník, a, m. Bilderdiener, Ab-
götter, m. V.

Modloslužebnosť, i, f. = modloslužba. V.

Modloslužebný, abgöttisch. Jg.

Modlotvorný = modloslužebník. 1404.

Modlovati, modeln, co: svátosť. Kon.

Modložertva, y, f. = modlina. Sš. Zj. 372.

Modložertvina, y, f. = modlina. Sš. Sk.
247.

Modní zboží, zpráva, list, obraz, barva,
vkus, oděv, klobouk, šaty, síň, salon atd.
Šp. Vz Moda. Modisch, Mode-.

Modnice, e, f., die Modewaarenhändlerin.
Rk.

Modnictví, n., die Modesucht. Rk.

Modník, a, modníček, čka, m., der Mode-
herr.

Modř, i, f., modrá barva, das Blau. M. mě-
děná, pruská, Jg, berlínská n. pruská, hor-
ská, indigová (indichová, Indigo, z modřilu,
vz více v Kk. 256. ), kobaltová n. ďasíková,
královská, pařížská, saská, Nz., anglická,
bremská, erlangská, flanderská, jindřichohra-
decká, míšeňská, na pečetidla, nerostová n.
mineralní, štampiliová, uhelná, ultramarinová,
vápenná, železná, Kh., azurová, charpová,
Techn., lučebná či chemická (chemischblau),
blankytová, Us., alkalická, anilová, vz Prm.
III. č. 3., 16. — M., druh vína červeného:
m. královská, světlá (u Mělníka), der Modersch
(z modř). Jg.

Modrace, v obec. mluvě m. matrace.

Modráček, čka, m., vz Frč. 355., modro-
krček, schwedisches Blaukehlchen, lusciola.
Palliardi. Mý. Vz Modrák.

Modračka, y, f. = chrpa. Na Slov. Kom.