1058

Modrák, a, modráček, čka, m., raroch,
pták, falco cyanopus. — M., u, m., modrá-
ček, čku, m., chrpa, centaurea cyanus, Korn-
blume. Kk. 106., Čl. 101., FB. 46. Vz Chrpa.
Vyhlíží modrý jako modrák. Jg. — M.,
houba. — M., druh hrachu, Jg. — M., motýl.
Vz Frč. 181

Modrálek, lku, m. Saphirquarz, Siderit.
Min.

Modralka, y, f., kov, Kobalt, m. Mus.

Modran, u, m., prussias. Rostl.

Modřany, dle Dolany, ves u Zbraslavi.
Vz S. N., Tk. I. 618., II. 542., III. 654.

Modrásek, ska, m., motýl, der Adonis. Rk.

Modráše sě = modrala se (duha). Kat.

Modrati, modrávati, blau werden, blauen.
komu. Nos mu modrá. Kram. — kde: na
celém těle modrá. Lk. — čím: zimou. — od
čeho: pod okem od uhození. — po čem:
po tom uhození ruka mu modrá. — se: Nebe
se modrá. Us.

Modratý, modravý, bläulicht. Puchm.

Modrava, y, f., modrá barva, zmodralosť,
die Bläue, Blaue Farbe. M. těla. Cf. Černava.

Modravec, vce, m., Aquamarin, m. (ká-
men). Rk.

Modravka, y, f., sýkora modrá, die Blau-
meise. Jg.

Modravosť, i, f., die Bläuliche Farbe. Jg.

Modravý, bläulich. M. barva, oblaka, Jg.,
kyselina. Techn.

Modře (blau) něco barviti = na modro. Jg.

Modřec, drce, m., kámen modrý, Lazur-
stein, m. Jg.

Modřenec, nce, m. M. hroznatý, muscari
racemosum, Traubenhyacinthe. Čl. 147. M.
chocholatý, m. comosum; tenkokvětý, m. tenui-
florum; šírolistý, m. botryoides. FB. 20.

Modřeniště, ě, n., blaues Feld, das Blau
(ku př. nebe). Č.

Modřenka, y, f., trachelium. Rostl.

Modřeti, ějí, el, ení, blau werden. Jg.

Modrcha, y, m., Fitzer, Verwirrer, m. Us.

Modrchati = motrchati.

Modřice, e, f., modřina, ein blaues Mahl.
Na Mor. Chm. — M., Medritz, mě. v Brnen-
sku. Vz S. N. — M., Modrschitz, ves v Bo-
leslavsku. — M., delphinellum, čeleď někte-
rých ostrožek. Rostl.

Modřička, vz Modř.

Modřidlo, a, n., Blaues Färbmittel. M. hli-
nité. Vz Prm. III. č. 16. M. ku prádlu, ka-
mínky, Waschblau, n. Techn.

Modřil, u, m., indigofera tinctoria, Indigo-
pflanze, f. Kk. 256.

Modřilka, y, f. Waschblau, n. Rk.

Modřín, u, m., strom, abies larix, Lerche,
f., Lerchenbaum, m. Jg., vz S. N., KP. III.
308.; Kk., 99., 102., Čl. 162., FB. 5.

Modřina, y, f., ein blauer Fleck, das Blut-
mahl. M. od zbití. Jg. Zbil ho, až má m-ny
na těle. Jg. — M., víno. Vz Víno. — M.,
modrá ssedlina v moči, Cyanurin.

Modřinka, y, f., parus caeruleus, druh
sýkor. M. sibiřská, p. cyanus. Frč. 354. Blau-
meise. — M., malá modřina. Ja. — M., větší
ožanka, myosotis palustris. Víd. list.

Modřínokam, u, m., versteinertes Ler-
chenholz, der Larizit. Rk.

Modřínový, Lerchenbaum-, Lerchen-. M.
houba. D., pryskyřice. Balb.

Modřiti, il, en, ení, modřívati, bläuen. —
co čím, kde s kým: plátno, prádlo, modří
n. modřičkou v neckách se služkou m. O mo-
dření papíru vz KP. I. 278.

Modřítko, a, n. Neublau, n. Dch.

Modro, blau. Něco na modro barviti. Us.
Z modra šedivý. D. Na modro rybu vařiti.
Us. Do modra.

Modrobarvířství, n. Blaufärberei, f.
Techn.

Modrobledý, blassblau. M. oči. Kom.

Modrobříšek, ška, m., der Blaufink. Rk.

Modrohlávek, vka, m., phalaena bombyx
caeruleo-cephala, der Blaukopf, hmyz. — M.,
der Mandelspinner. Rk. — M., vku, m., alle-
luja, jetel kyselý n. zaječí, der Sauerklee. —
M., šťovík větší, rumex acetosa, gemeiner
Sauerampfer. Ja.

Modrohlavý, blauköpfig. Č.

Modrojasný, hellblau. Rk.

Modrokrček, čka, m., das Blaukehlchen,
der Spiegelvogel. Rk.

Modrokvětý, mit blauen Blüthen.

Modrooček, čka, m., der Blauäugige, der
Blauauge. Rk.

Modroočko, a, n., druh zemčat.

Modrooký, blauäugig. M. děvče. Us.

Modrosmolina, y, f. Pittokal. Rk.

Modrosokol,, a, m., modrák, der Blau-
fuss. Ros.

Modrosť, i, f., das Blau, die Bläue. M.
nebeská. V.

Modrosvětlý, lichtblau. C.

Modrošedivý, -šedý, blaugrau. V.

Modrošerý, blaugrau. Th.

Modrota, y, f., die Bläue. Rk.

Modrovina, y, f., der Blaustoff. Presl.

Modrovoký, v obec. mluvě = modrooký.

Modrovous, a, m., der Blaubart. Rk.

Modruška, y, f., sýkora modrá, parus
caeruleus, die Blaumeise. Palliardi. Mý.,
Mus. VII.

Modrý; zastr. modr, a, o., blau. M. barva,
fiala, kámen atd. Jg. M. víno. Vz Víno. Us.
Jasně n. z jasna m., z šera m., z temna m.
Jg. K modru vrchu. Rkk. M. jako chrpa. Us.
M. nebe, obloha, vrch. Brt. Od modrého (i.
e. kvítí t. j. chrpy) sedm neděl do nového
(i. e. obilí). Na Želivsku. Sř. Modré barvy:
indychová, blavá, lazurová, fialová, slívová,
lavendulová, šmolková, blankytná. Min. M.
pondělek, na kterém buď po celý den nebo
aspoň odpoledne se nepracuje. Vz Sl. N. —
od čeho: od zbití, od ran. V. Modrá rána
od bití. Sob. 165.

Modulace, e, f., z lat., přechod v hudbě
z jednoho tonu do druhého. Rk. M. náhlá,
zponenáhlá, obyčejná. Vz S. N. Die Modu-
lation, der Uibergang einer Tonart zur andern.
Modulovati, moduliren. — co: tony.
Modus, vz Způsob.

Moedlau, něm., Medlov u Židlichovic na
Mor.
Moedritz, Modříce u Brna.
Moegen, něm., překládá se a) způsobem
rozkazovacím. Dokonalé vás učiň, utvrď a
upevni. Br. — 2) Způsobem žádacím. Rád
bych zdráv byl. Rád bych to ze srdce uči-