1059

nil. — 3) Způsobem oznamovacím po slovech:
kýž, kéž, ať, nechať. Kýž to celý svět slyší.
Nechť jest tak. Mk. Vz Kýž, Nechť.

Moesi-a, e, f., nynější Bulharsko a vých.
částka Srbska. Vz S. N. — Moesijský; — Moesi-
ové.

Mogador, u, m., druh likéru. Us.

Möglich, něm. so schnell als m., jakž n.
co n. pokudž nejrychleji. Mk.

Mogontia-cum, ka, n., m. Vz Mohuč.

Mohač, e, m., mě. v Uhřích, Mohatsch.
Jg. Vz S. N.

Mohamed, Mahomed, a, m. Vz S. N.

Mohan, a, m., řeka Main v Něm., Moenus.
Vz S. N.

Mohbitosť, i, f. = hýbání, Regsamkeit,
f. Nejlépe počištění života se stává m-stí a
prací. Krab.

Mohbitý = mohvitý.

Mohelnice, e, f., ves v Bolesl.; mě. na
Mor., Müglitz. Vz S. N. — Mohelničan. -- Mo-
helnický.

Mohol, u, m., prach, drť, der Staub. 1707.

Moholný = mocný. Sardy město moholné,
bohaté a rozkošem oddané. Sš. Zj. 375.

Mohoucí, mohúcí, der könnende; mächtige.
Jaroslav jak orel letě, tvrdú ocel na mohú-
cech prsech. Rkk. 55.

Mohoucnosť, i, f. = moc, Die Macht.
Krok.

Mohoucný, mocný, mächtig. Jg.

Mohovitina, y, f., mohovité jmění, die
Fahrnisse. Kom.

Mohovitosť, i, f., majetnosť, jmění, zá-
možnosť, mohutnosť, das Vermögen, Hab u.
Gut, die Habschaft, Wohlhabenheit, Vermö-
gensumstände. Jg. Málo míti na m-sti; daň,
plat z m-sti. D. Osoby, o jichž m-sti byl kon-
kurs vyhlášen. RGB. 1850. — M., movité
n. pohybné jmění, bewegliches Gut, Fahrnisse,
das Mobiliarvermögen. Zlob.

Mohovitý, mohutný, zámožný, majetný,
vermögend, vermöglich, reich, wohlhabend,
bemittelt, begütert. Mohovitější (mocní). Kn.
Slibujeme a máme jiného rukojmě místo toho
umrlého tak dobrého a mohovitého... k sobě
přistaviti a podlé sebe zapsati. Τον. 96. Μ.
panstvo, král, Rozml. Petr. s Jul. 1520., měšťan,
Víd. list., muž. D. — M. — pohybný, mo-
vitý, mohvitý, beweglich. Všecka mohovitá
zboží. V. M. statek, V., zboží, Kom., věc,
Brikc, jmění. D. Počátkem 17. stol. velmi
často v tomto významu slova užívali. Blk.

Mohrdörfl, Míroveček u Mohelnice na
Mor.

Mohren, Javorník u Svitavy na Mor.

Mohúcí = mohutný. Kat. 2935. Vz Mo-
houcí.

Mohuč, e, m., Mohuc, e, f., mě. Mainz
(lat. Mogontium, Mogontiacum) v Německu.
— Mohučan, a, m.; pl. -né. — Mohucký (m.
Mohučský, vz -ský). Vz S. N., Tk. I. 618.,
II. 542., III. 654.

Mohutněti, ěl, ění, mächtig heranwachsen.
Dch.

Mohutnosť, i, f., mocnosť, moc něco uči-
niti, die Macht, das Vermögen. Jg. píše mo-
hútnosť z mohoutnosť, ale neuvádí žádného
příkladu, v kterém by se slova mohoutnosť
užívalo. Vz Mohutný. K m-sti přijíti, D., jí

nabyti. Má velikou m. Troj. — M., jmění,
statek, mohovitosť, das Vermögen, die Wohl-
habenheit, die Vermöglichkeit. Jg. K m-sti
přijíti. D. — M., v log., Das Vermögen, fa-
cultas. M. cíticí (Gefühls-), mluvicí (Sprach-),
myslicí (Denk-), nazírací (Anschauungs-),
obnovovací (Reproductions-), odtahovací (Ab-
stractions-), představovací (Vorstellungs-), sna-
žicí (Bestrebungs-), žádání (Begehrungs-).
Hš.

Mohutný z mohutý, Mkl. B., 204., lépe
než mohútný, n v příponě -ný jest vedlejší
živel a mohlo by rovněž tak dobře býti mo-
hutý, slovutý, jako máme tekutý, smrdutý,
visutý, mrzutý, zdvihutý, kterážto slova mají
vesměs u krátké. Mk. Cf. Mkl. B. 204. Mo-
hutný, od moh-u a přípony -utný m. -utý.
Kt. Poněvadž o kvantitě rozhodují často
příčiny fonetické, tedy nelze vlastně proti:
mohútnosť, mohútný, slovútný atd. ' bojovati
leč autoritou spisovatelů, tou však zde roz-
hodnouti jest nesnadno, poněvadž aspoň
dle Jg. slovníku oba tvary stejně často se
objevovaly: mohútnosť: Troj. (Jg. ), D., mo-
hutnosť: Troj. (Jg. ), D., mohútný: Jel., Ráj.,
mohutný: Jel., Troj., Mand., Č., Lom., D.;
slovútný: V., Dal. (Jg. ), Kom., Br.; slovutný:
V., Dal. (Jg. ), Br., Troj. (Jg. ), Kron, mosk.,
Zlob. — M. = mocný, silný, statný, vermöglich,
mächtig. M. pán, Aqu., ustanovení, Troj.,
panství, Mand., kůň, Č., správce, čin, vrah,
umění, vojsko. Ráj. — M. bohatý, reich. M.
muž, zámožný, D., Lom., V.

Mohutý, mohutný, mohovitý, mächtig.
Rozml. Petr. s Jul. 1520.

Mohvitý (zastr. mohbitý), mohovitý, mo-
vitý, pohybný, beweglich. M. zboží, V., sta-
tek, svršky, nábytek. D.

Mohyla, y, f., pahorek, Hügel, m.; nad
hrobem nasypaná hromada, D., náhrobek ze
země a z písku nasypaný, Brt., vysoký ze
země nasypaný hrob pamětní u Polákův a
u Rusův, Grabhügel, m. Rk. M., homila, ho-
mola, sopka, vlčí kopec, želník. Vz S. N. a
KP. I. 98.

Mohylek, lka, m., Der Aaskäfer, silpha. Jg.

Mohýlík, u, m., hřbitov; jm. přívrší u Ho-
řice. Jg.

Mohylník, a, m., orel křiklavý, Schrei-
adler, m., aquila naevia. Palliardi. Mý.

Mohžditi, vz Hmožditi.

Moch, u, m. = mech. Na Slov.

Mochanina, y, f., motlanina, jisté jídlo.
Aqu.

Mochna, y, f., rus., rostl. růžovitá. M.
potentilla, Fünffingerkraut, n. Kk. 250., Čl.
45., FB. 99. M. bílá (p. alba); jarní, p. verna;
husí, p. anserina; krátkopňová, p. subacaulis;
lehavá, p. inclinata; položená, p. supina; přímá,
t. recta; prostřední, p. intermedia; stříbrná, p.
argentea; tmavá, - p. opaca; zlatá, p. aurea,
Jg., plazivá či pětiprstka, p. reptans; roz-
prostřená, p. procumbens; nátržník, p. tor-
mentilla; sedmilistá, p. heptaphylla; pope-
lavá, p. cinerea; skalní, p. rupestris.

Mochňanka, y, f. Stachelbeere, f., na Slov.

Mochnovité rostliny, potentilleae, Finger-
blättrige. Vz Kk. 250.

Mochodrž, e, f., zastr., hra na slepou bábu.
Hus.